16
Nedopravní tématika / Jde o dotaz na názor ve smyslu InfZ?
« kdy: 20 Ledna 2021, 13:36:48 »
V Kocourkově jsem žádal o informace k jednání starosty u jistého úřadu, které se mi jeví jako jednání proti zájmu obce (starosta se snažil zvrátit negativní stanovisko nadřízeného úřadu (nepovolení zástavby) k územnímu plánu své obce).
Byl formulován na obec mj. tento informační požadavek ve smyslu InfZ:
- co bylo cílem této schůzky z pohledu obce
- jaký měla obec zájem zvrátit původně negativní stanovisko k návrhu nového územního plánu obce
Jde podle vašeho názoru o dotaz na názor ve smylsu InfZ? Tedy o důvod informaci nespokytnout? Odvolací orgán se s odvoláním (poměrně rozsáhlým) vypořádal velmi stručně:
Krajský úřad XXX přezkoumal předložené dokumenty a konstatuje, že odvolání není důvodné. Z textu bodů 5. a 6. žádosti vyplývá, že se žadatel dotazuje na názor, ne na existující dokument, proto odmítnutí těchto bodů žádosti je zcela v souladu s § 2 odst. 4 InfZ.
je možné, aby bylo tímto způsobem odvolání krajem "smáznuto"?
Odvolání bylo v tomto bodu obsáhlé.... pro zajímavost viz níže. Děkuji za vaše názory!
---
Odvolatel očekával, že jakékoliv jednání povinného subjektu – zejména v oblasti citlivé záležitosti, kterou je jistě návrh územního plánu - je ve vlastním zájmu podloženo dokumentací v takovém rozsahu, aby se předešlo spekulacím, že při jednáních nejsou zastupovány nezastupovány zájmy města nebo jsou upřednostňovány zájmy některých vlastníků.
Dalším důvodem pro vedení řádné dokumentace jsou také daňové a jiné předpisy (například pro potřebu doložitelnosti účelnosti nákladů), kde je potřeba nejen daňovým autoritám prokázat oprávněnost vynaložených prostředků (cestovní náklady, náklady na přítomnost architekta atp.). Odvolatel se domnívá, že starosta by nemohl jednat s MÚ XXXX bez cíle a mantinelů (zadání), které musí být logickou součástí jakéhokoliv pověření. Odvolatel proto nemá žádný rozumný důvod se domnívat, že by předmět dotazu jako informace neexistoval (tedy formulace cíle jednání s MÚ XXXXX, jehož výstupem bylo prosazení masivní zástavby proti zájmu obce i stanovisku MÚ XXXX). Odvolatel se rozhodně nedomáhal (jak tvrdí povinný subjekt) ani žádných názorů, budoucích rozhodnutí ani vytváření nových informací (ve smyslu § 2 odst. 4 InfZ). Žádost směřovala pouze k minulosti a k dokumentaci, jejíž existenci odvolatel předpokládá.
Sám povinný subjekt také odvolatele poučuje, že „žadatel... byl přítomen jednání rozšířené rady .... kde se výše uvedená témata projednávala....“ Povinný subjekt také tvrdí, že informací odvolatel disponuje na základě zastupitelských pravomocí. Je tedy nepochybné, že požadované informace ve smyslu InfZ existuje a že je lze odvolateli poskytnout. Odvolatel nicméně popírá, že byl jako zastupitel města kdykoliv seznámen s předmětem dotazu – tedy cílem schůzky starosty na MÚ XXXX . Nicméně ani skutečnost, že by odvolatel informací již disponoval, by nezakládala právo povinného subjektu odvolateli informaci odmítnout.
Byl formulován na obec mj. tento informační požadavek ve smyslu InfZ:
- co bylo cílem této schůzky z pohledu obce
- jaký měla obec zájem zvrátit původně negativní stanovisko k návrhu nového územního plánu obce
Jde podle vašeho názoru o dotaz na názor ve smylsu InfZ? Tedy o důvod informaci nespokytnout? Odvolací orgán se s odvoláním (poměrně rozsáhlým) vypořádal velmi stručně:
Krajský úřad XXX přezkoumal předložené dokumenty a konstatuje, že odvolání není důvodné. Z textu bodů 5. a 6. žádosti vyplývá, že se žadatel dotazuje na názor, ne na existující dokument, proto odmítnutí těchto bodů žádosti je zcela v souladu s § 2 odst. 4 InfZ.
je možné, aby bylo tímto způsobem odvolání krajem "smáznuto"?
Odvolání bylo v tomto bodu obsáhlé.... pro zajímavost viz níže. Děkuji za vaše názory!
---
Odvolatel očekával, že jakékoliv jednání povinného subjektu – zejména v oblasti citlivé záležitosti, kterou je jistě návrh územního plánu - je ve vlastním zájmu podloženo dokumentací v takovém rozsahu, aby se předešlo spekulacím, že při jednáních nejsou zastupovány nezastupovány zájmy města nebo jsou upřednostňovány zájmy některých vlastníků.
Dalším důvodem pro vedení řádné dokumentace jsou také daňové a jiné předpisy (například pro potřebu doložitelnosti účelnosti nákladů), kde je potřeba nejen daňovým autoritám prokázat oprávněnost vynaložených prostředků (cestovní náklady, náklady na přítomnost architekta atp.). Odvolatel se domnívá, že starosta by nemohl jednat s MÚ XXXX bez cíle a mantinelů (zadání), které musí být logickou součástí jakéhokoliv pověření. Odvolatel proto nemá žádný rozumný důvod se domnívat, že by předmět dotazu jako informace neexistoval (tedy formulace cíle jednání s MÚ XXXXX, jehož výstupem bylo prosazení masivní zástavby proti zájmu obce i stanovisku MÚ XXXX). Odvolatel se rozhodně nedomáhal (jak tvrdí povinný subjekt) ani žádných názorů, budoucích rozhodnutí ani vytváření nových informací (ve smyslu § 2 odst. 4 InfZ). Žádost směřovala pouze k minulosti a k dokumentaci, jejíž existenci odvolatel předpokládá.
Sám povinný subjekt také odvolatele poučuje, že „žadatel... byl přítomen jednání rozšířené rady .... kde se výše uvedená témata projednávala....“ Povinný subjekt také tvrdí, že informací odvolatel disponuje na základě zastupitelských pravomocí. Je tedy nepochybné, že požadované informace ve smyslu InfZ existuje a že je lze odvolateli poskytnout. Odvolatel nicméně popírá, že byl jako zastupitel města kdykoliv seznámen s předmětem dotazu – tedy cílem schůzky starosty na MÚ XXXX . Nicméně ani skutečnost, že by odvolatel informací již disponoval, by nezakládala právo povinného subjektu odvolateli informaci odmítnout.