Tak ouřadovi jsem vše skrz zmocněnce vysvětlil, do spisu přidal kus z manuálu ke kameře. Zde je ne úplně povzbudivý výsledek rozhodnutí:
V souvislosti s připomínkou zmocněnce k měření rychlosti správní orgán si dovoluje citovat z Rozsudku
Nejvyššího správního soudu ze dne 21. června 2018 pod č. j.: 9 As 149/2017 – 47, týkající se mimo jiné situace,
kdy záměrný kříž měřícího zařízení rychlosti nebyl zaměřen na měřené vozidlo. Citace v bodu (10): „K měření
rychlosti vozidla, které stěžovatel řídil, byl použit řádně ověřený a certifikovaný měřič rychlosti
s dokumentačním zařízením typ MicroDigiCam LTI, které provádí měření tak, aby nebyla výsledná hodnota
zkreslena žádnými vnějšími vlivy. Pokud by došlo k chybě měření rychlosti, nemělo by to za následek nepřesný
výsledek měření, ale ke změření rychlosti by vůbec nedošlo a na displeji přístroje by se objevila zpráva o chybě
měření. Samotné měření provedl příslušník policejního sboru, který absolvoval příslušné školení operátora
laserového měřiče rychlosti s uvedeným zařízením, což je doloženo ve správním spise a ve výpovědi
zasahujících policistů. Lze jedině souhlasit s krajským soudem, že vyjádření Českého metrologického institutu,
na které stěžovatel odkazoval již v žalobě, se vztahuje k jiné věci a nezpochybňuje provedené měření. Záměrný
kříž sám o sobě není bod, který snímá rychlost vozidla, je jím laserový paprsek, který se s určitou frekvencí po
jeho vyslání vrátí do měřiče, přičemž na základě rozdílů frekvence vyslané a přijaté měřič určí rychlost vozidla.
Laserový paprsek dosáhl přesně měřeného vozidla, o čemž vypovídá zřetelný šestihranný odlesk na přední
kapotě vozidla na pořízené fotodokumentaci, a proto námitka stěžovatele na nepřesné zaměření záměrného
kříže a tím chybného měření je nedůvodná“. Dále správní orgán si dovoluje poukázat na Rozsudek téhož soudu
ze dne 16. ledna 2013 pod č. j.: 3 AS 82/2012 – 27, týkající se mimo jiného i situace, kdy záměrný kříž při
měření rychlosti nebyl na vozidle, ale na sloupu pouličního osvětlení. Nejvyšší správní soud zde opět konstatuje
mimo jiného, že pokud by došlo k chybě při měření rychlosti, ke změření rychlosti by vůbec nedošlo. Při měření
rychlosti zaměřovací bod radaru vidí obsluha jako červenou tečku, kterou směřuje na vozidlo. Pokud není vše
ideální, tzn. Úhel vozidla vůči paprsku, nedojde ke změření rychlosti. Kříž se objeví až na fotografii, nemusí být
vždy v absolutním souladu s bodem tak, jak ho vidí obsluha v době, kdy měření provádí. Při měření musí být
zaměřovací bod na vozidle, do postavení kříže nemůže obsluha radaru zasahovat. Pokud by byl zaměřovací bod
dán na sloup, nebo cokoli nepohybujícího se, ukázala by se rychlost 0 km/h. V tomto případě správnost
výsledku měření rychlosti byla považována za jednoznačně prokázanou. Na základě výše uvedeného v obou
těchto případech Nejvyšší správní soud naměřenou rychlost nezpochybnil.
Jak mám pokračovat? Odvolat se, ale čím to zdůvodnit?