Přestupková imunita soudců byla zhruba v roce 2008 zrušena, nemají ani žádné zvláštní procesní výsady jako u trestního řízení (povinnost OČTŘ informovat předsedu soudu, vazba jen se souhlasem prezidenta ...). Takže machrovat na policajta soudcovským průkazem může mít maximálně psychologický efekt na některé labilnější příslušníky.
Naproti tomu soudci ústavního soudu mají podle § 4(2) ZÚS úplnou a bezvýjimečnou přestupkovou imunitu, de facto indemnitu, protože náhradní řízení o kárném provinění s ukrutným trestem, obávaným
napomenutím, nelze považovat ani za náznak zbytku odpovědnosti. A ano, ultimátně sice za kárné provinění lze uložit i zánik funkce, ale prakticky jde o mrtvou normu, protože máte-li škálu možných trestů žádný/napomenutí/zánik funkce a nic mezi tím, tak ten nejpřísnější prostě nikdy nikomu nedáte z důvodu, že si lze představit i horší provinění a nebylo by to spravedlivé.
Poslanci a senátoři si můžou vybrat (jestli standardní režim nebo řízení před orgánem sněmovny).
Vojáci, policajti, další bezpečnostní sbory, vězni apod. si vybrat nemůžou, přestupek se projedá jako kázeňské provinění - leda pokud tento svůj status ztratí v době mezi spácháním a rozhodnutím, projedná se přestupek v běžném režimu. Což samozřejmě nevylučuje, že v civilu chycený policajt se k tomu, že je nadčlověk, nepřihlásí, a nechá si dát blok, takové rozhodnutí ale bude nezákonné.
právě pro prokázání se imunitou, to podle mě převzala PČR
PČR neměla naprosto žádný důvod to přebírat (tu věc nezjistila a pravomoci má úplně stejné jako MP) a současně MP neměla žádný důvod ani zákonnou možnost to PČR předat. Měli to poslat buď rovnou předsedovi ÚS, nebo pokud by na vyhodnocení toho, že jde skutečně o soudce ÚS a ujasnění si, co to znamená, jejich mozková kapacita nestačila, tak příslušnému úřadu ORP, rozhodně ne PČR.