Asi bychom se měli držet tématu (případné žaloby proti vloženému rozhodnutí), ale když už se v tom pitváme, tak stručně k zastoupení. Obecně se lze nechat zastoupit až na explicitně v zákoně uvedené výjimky k veškerým právním jednáním (resp. právním úkonům, terminologie je v různých oborech práva nejednotná), tj. k projevům vůle, které zakládají, mění či ruší něčí práva či povinnosti. Nelze se ale nechat „zastoupit“ k činnostem, které nejsou právním jednáním (resp. někdy jde, ale nepůjde o právní zastoupení ve smyslu §§ 436 an. OZ) - např. mohu se nechat zastoupit při uzavírání kupní smlouvy (právní jednání), můžu dokonce za určitých podmínek uzavřít manželství prostřednictvím zmocněnce (právní jednání, § 669 OZ), ale nemůžu toho zmocněnce pak poslat s novomanželkou do ložnice s tím, že jde stále o právní zastoupení ani pak tvrdit, že z toho narozené dítě je právně moje (nejde o právní jednání). Podobně se nelze nechat právně zastoupit při plnění existujících povinností, např. uzavřu smlouvu o dílo spočívající v tom, že panu X postavím psí boudu, pak jistě mohu poslat zmocněnce, aby s panem X vyjednal případnou změnu této smlouvy (právní jednání), ale pokud ho pošlu tu boudu postavit, nepůjde o právní jednání - tím buď smlouvu s panem X splním, nebo poruším (bylo-li ujednáno či plyne z okolností, že musím plnit osobně).
Zvláštní úprava tzv. procesního zastoupení (tj. §§ 31 an. SprŘ, podobně v jiných procesních předpisech - OSŘ, TrŘ, SŘS, EŘ, DŘ ...) nestojí mimo obecné zastoupení, ale některé věci upravuje speciálně (např. formu plné moci, že současně může mít účastník jen jednoho zmocněnce atp.), je to dáno povahou procesněprávních vztahů. Také bych si nebyl jistý, zda hranice tohoto speciálního režimu leží přesně na začátku a konci řízení, spíš bych čekal, že se použije analogicky (např. nahlížení do spisu před či po konci řízení). Každopádně pokud z PM plyne vůle osoby A být v řízení zastoupena osobou B, není důvod, proč to nerespektovat, má-li to všechny náležitosti. Pokud jde o hranici mezi § 33(2) písm. b) a c), tak bych řekl, že klíčovým prvkem v písm. c), který přináší nutnost úředně ověřené formy, je neurčitý okruh řízení, nikoliv to, zda budou zahájena v budoucnu. Pokud tedy např. vymezím (budoucí) řízení tím, že půjde o projednání konkrétního skutku (parkování v ulici XY dne D) a udělím PM zároveň pro případné budoucí řízení o přestupku řidiče i řízení o přestupku provozovatele, mohu stále postupovat podle písm. b), protože jde o zcela konkrétně specifikované řízení. Nebo jinak, pokud bych PM pro více řízení mohl udělit jednotlivě v režimu dle písm. b), tak není závadou, udělám-li to v rámci plnění ekozávazu na jediném papíře, kde všechna ta řízení budou vyjmenována, stále budu v režimu b).
K tomu podání vysvětlení - jde v podstatě o předběžnou svědeckou výpověď, tam zastoupení nedává smysl (stejně jako u toho plození dětí). Nicméně to neznamená, že by v této fázi nemohl zástupce konat, může klidně jménem předvolaného přednést, že (případně proč) podání vysvětlení odpírá, může místo podání vysvětlení doručit vyjádření, může touhu SO po informacích saturovat jinak ...