Koncepčně stojí procesní doručování orgánu čistě na materiálním principu (to je vyjádřeno formulacemi typu "podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo" v § 37(5) SprŘ a obdobnými v jiných procesních předpisech). S fikcí doručení toho typu, který platí pro poddané, se nepočítá, kdyby si nějaký úřad aktivně nepřebíral poštu, není v zákonech explicitní řešení, muselo by se dovozovat z obecných principů. Jediná podstatná výjimka je fikce zachování lhůty při posílání poštou, tj. když procesní lhůta končí v den D a v den s tímto datem odešlu zásilku z Velikonočního ostrova, což tamní pošta osvědčí razítkem, tak podání jako takové je učiněno až když zásilka cílovému úřadu fyzicky dojde, např. D+10, tedy po lhůtě, ale bere se to tak (v právnickém slangu "finguje se"), jako by ta lhůta zachována byla. Ale třeba okamžik zahájení řízení (šlo-li o iniciační úkon) nebo různé pořádkové lhůty pro reakci orgánu se počítají až od toho D+10, kdy podání fakticky bylo učiněno, ne od D.
Pokud jde o podávání přes cizí DS, berte to s hodně velkou rezervou, čerpám převážně z článků jednoho kolegy, který se tím dlouhodobě zabývá, sám jsem s tím nikdy neexperimentoval. Razí teorii, že kdo je podatel (tj. osoba, která nějaké procesní podání činí) je nutno dovodit z celkového obsahu podání (v rámci obecné zásady bezformálního posuzování podání). Ono to obvykle bude sedět s nějakou hlavičkou toho papíru, ale pokud nastane rozpor, např. žalobu na rozvod manželství někdo pošle na hlavičkovém papíru právnické osoby, neznamená to, že se chce rozvést to s.r.o. Stejné by to mělo být i s tou DS, pokud ze samotného podání je zjevné, že ho činí konkrétní FO, tak to, že přišlo z DS PO, by mělo mít stejný efekt jako ten rozvod na hlavičkovém papíru firmy.
Nicméně určením skutečné osoby podatele problémy nekončí, protože náležitostí podání obvykle je i podpis podatele. Pokud jednatel něco činí fakticky za sebe jako FO a podá to přes DS PO, tak pokud to i opatří svým el. podpisem, mělo by být vše OK (ale opakuji, rozhodně nikomu nezaručím, že takto skutečně bude 100 % orgánů postupovat). Pokud to ale z DS pošle bez zaručeného el. podpisu a spoléhá na fikci podpisu, tak má problém, protože ten fiktivní podpis zřejmě funguje jen tam, kde je shoda mezi faktickým podatelem a odchozí DS (takže od SO by měla následovat výzva k doplnění podpisu, resp. k doložení PM té PO, z jejíž DS podání přišlo, pokud hodlá skutečného podatele zastupovat). Je to celkově dost tenký led, např. ta fikce podpisu není zejména u PO úplně domyšlená (jsou tam rozpory mezi úpravou v ElÚkon a obecnou úpravou procesního zastoupení), jsou tam nějaké technické překážky (např. to, že když expicitně nepovolíte rozšířenou identifikaci odesílatele, neuvidí adresát přímo ve zprávě, kdo to za PO odeslal, i když teoreticky i tak ta informace státu dostupná je a měl by si ji od provozovatele IS DS opatřit, je-li pro jeho postup podstatná ...). Osobně bych nedoporučoval být zde příliš kreativní (a jednáte-li za PO, a do DS má přístup víc osob, tak si to pořádně zorganizovat).
EDIT: Ještě douška ... výše uvedené se týká DS různých osob. U různých DS stejné osoby (např. DS_FO a DS_PFO, ale i některé právnické osoby mohou mít více DS) problém většinou nebude (např. můžu klidně z DS_PFO činit podání nesouvisející s podnikáním, a to bez ohledu na to, zda mám/nemám zřízenou i DS_FO). Ale to už zde bylo diskutováno dříve.
