30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - ostatní => Téma založeno: Bzuciano 20 Července 2023, 14:38:44
-
Zdravím,
nedávno jsem na parkovišti škrábnul cizí auto (nevšiml jsem si toho), věc jsem neřešil (vím, chyba) a dneska mi volal příslušník, že se mám dostavit k výslechu, ujetí od nehody - 7 bodů a pokuta 5000,-. Chci se zeptat, co se s tím dá dělat? Evidentně to mají na kamerách.
Díky!
-
Hlavně nikam nechoďte. Pokud existuje nějaký videozáznam, ať nemůžou porovnávat případný obličej na videu s Vaším.
Proč se s fízlem po telefonu vůbec vybavujete?
-
Příslušník mě zaskočil, vybavovat jsem se s ním neměl-uznávám, pozval mě na podání vysvětlení o víkendu, odmítl jsem a on, že najde jiné datum, pak mi napsal sms s novým datem a místem konání. Na fízlárnu se nechystám a budu informovat o dalším postupu.
-
Když nevšiml, nemohl řešit ...
-
Mohou tvrdit, "nevšiml" je účelové.
-
pk202: to je velmi pravděpodobné. Takové tvrzení o účelnosti by ale bylo samozřejmě nanejvýš účelové a hlavně nepřezkoumatelné… ;)
-
Kamerové záznamy stojí docela často za prd. Nevolal vám ten fízl spíše jako provozovateli vozidla? Mohl byste též blíže definovat ono "škrábnutí"?
Postup je zde popsán mnohokrát - s policajtem se po telefonu nevybavujeme ani si nic neodsouhlasujeme, jen ať si vás písemně předvolá. Bude-li mít později nějaké připomínky, pak můžete klidně prohlásit, že na telefonický rozhovor si nevzpomínáte a zřejmě jste nebyl způsobilý cokoliv řešit (bez dalšího vysvětlování).
-
Nebo nešlo ověřit, že se jedná opravdu o fízla.
-
Kamerové záznamy stojí docela často za prd. Nevolal vám ten fízl spíše jako provozovateli vozidla? Mohl byste též blíže definovat ono "škrábnutí"?
Postup je zde popsán mnohokrát - s policajtem se po telefonu nevybavujeme ani si nic neodsouhlasujeme, jen ať si vás písemně předvolá. Bude-li mít později nějaké připomínky, pak můžete klidně prohlásit, že na telefonický rozhovor si nevzpomínáte a zřejmě jste nebyl způsobilý cokoliv řešit (bez dalšího vysvětlování).
Jo, volal mi jako provozovateli vozidla, zatím tedy nebudu nic dělat a počkám až přijde formální výzva. Dík.
-
Tak krátký update:
Poškozený uplatnil nárok u pojištovny a pojištovna mě nyní vyzývá k nahlášení škodné události. Chci se zeptat, zda se nahlášením škodné události nestřelím do nohy pro případ údajného přestupku (tzn. nahlásím škodnou událost a příslušník to bude klasifikovat jako doznání). Dík všem za rady a tipy.
-
Když nenahlásíte, bude po vás pojišťovna chcít revers.
Proto nahlašte škodu s tím, že řídil Helmut (půjčil jste na tu dobu vůz člověku, kterého znáte z fitka,hospody a pod. který vám letmo ukázal mezinárodní řidičák na jméno Jan Nowak bydliště někde na pomezí Polska a NDR) nyní je bohužel pryč. Škodu hlásíte na základě tvrzení pojišťovny a vlastně nevíte ani kde a ani jak se to stalo protože Helmut nic neříkal.
Asi by bylo nejlepší dojít na pojišťovnu osobně s fotodokumentací vašeho vozidla, aby třeba nešlo ze strany údajně poškozeného o pojistný podvod a aby bylo jasné, že si Helmut ničeho nemusel všimnout.
-
Díky, na pojištovnu jsem volal s tím, že auto měli půjčeno známí, je tam mírné škrábnutí, ale ničeho jsem si pořádně nevšiml a nevím, kdy jaké škrábnutí vzniklo. Na pojištovně chtějí popis škodné události popř., kde se stala. Říkal jsem, že netuším, ale zkusím dohledat. Mohu tohle info předat? Děkuji
-
Proto nahlašte škodu s tím, že řídil Helmut
Můžete více rozvést, proč doporučujete Helmuta? U hlášení DN za provozovatele pojišťovně, nelze použít obligátní LZPS37?
-
Tak opět komunikace s pojišťovnou, přišla výzva, že se mám vyjádřit ke škodné události. Tlačím verzi, že jsem byl mimo ČR, vozidlo řídil známý, možná ho někomu pujčil, není si ničeho vědom a auto nejeví viditelné známky nehody, max nějaké škrábance, které nevím, kdy vznikly. Pojišťovna tlačí na to, ať nahlásím, kdo auto řídil a snažím se zjistit, co se stalo, zmínili i možnost regresu.
Otázka je, co se bude dít, pokud teď nic nenahlásím, popř. zda stále držet tuto strategii anebo...?
Díky moc!
-
https://www.investujeme.cz/clanky/povinne-ruceni-nesdeleni-jmena-ridice-se-muze-pojistenemu-prodrazit/
-
Z výše uvedeného odkazu plyne, že svoji povinnost splníte, když nahlásíte jméno osoby, které jste vozidlo půjčil - tedy například Jouza.
Jouza už tuto povinnost nemá.
-
Zdravím,
přisla výzva k podání vysvětlení z magistrátu. Mám se dostavit osobně k podání vysvětlení jakožto provozovatel vozidla.
Je lepší se dostavit nebo ignorovat?
Díky předem.
-
Nahrajte sem tu výzvu v anonymizované podobě.
Na výběr máte ignoraci, omluvu se žádostí o jiný termín, podání vysvětlení písemnou formou, nebo osobní návštěvu. Tu poslední variantu velmi důrazně nedoporučuji. Z předchozích 3 bych navrhoval vybírat na základě obsahu té výzvy.
-
Díky, omluvil jsem se již 2x, a stále mě chtějí vidět :-) Výzvu posílám, díky
-
Tak ti se nabízí se omluvit potřetí a vyzkoušet, jak dlouho je to bude bavit.
-
Omluvil jsem se, jsem mimo ČR. Z magistrátu přišlo vysvětlení e-mailem.
V kostce:
2 důvody k předvolání vysvětlení:
1) Na úředním záznamu o podání vysvětlení, který je v policejní části spisu, není můj podpis, tudíž neví, zda je to skutečně moje vyjádření.
2) Druhý důvod je přehrání videa.
Má cenu se v dané věci vyjádřit písemně, popř. co uvést?
Díky.
-
1. Na jakém záznamu o podání vysvětlení? Myslel jsem, že jste nikde zatím nebyl? Nicméně, to je trošku jejich bordel, že tam nemají podpis.
2. Chtějí vás porovnat se záznamem, takže rozhodně nechodit. Nebo když už, tak poslat zmocněnce.
A když bych něco odpovídal, tak něco v tom smyslu, ať si video klidně přehrají, že u toho být nemusím.
-
Na e-maily nereagovat. Pokud něco úřední parazit chce, ať se ozve dopisem nebo datovou schránkou.
-
Nikde jsem nebyl, volalo mi neznámé číslo asi příslušník a chtěl po mě vyjádření, tak pravděpodobně vychází z toho. Na PČR ani magistrátu jsem nebyl.
S magistrátem komunikuju mailem, protože jsem jim omluvu posílal mailem. Na mail mi úřednice odpověděla, že mě nutit nemůže, že se mohu vyjádřit písemně a že pokud se nevyjádření tak cca do 10 dní věc nějak uzavře. Na mail jsem nereagoval.
Šlo by jen o to, zda má smysl pro lepší procesní postavení vyjádřit. Auto jsem neřídil, pujčil jsem ho kamarádovi, kterého znám z hospody...
-
Já bych asi od teď zahájil strategii mrtvého brouka.
By mě zajímalo jak to chce uzavřít, když nemá ztotožněného řidiče.
-
Přestaňte se s kamarády po e-mailu kočkovat, jsou to od nich hloupé vtipy!!! Pokud po vás opravdu nějaký úřad něco chce ať postupuje dle zákona. A vy si přestaňte kopat jámu...
-
...
Auto jsem neřídil, pujčil jsem ho kamarádovi, kterého znám z hospody...
tuhle informaci bych oficiálně nikde nešířil
nebo se toho úředník chytne, že sice víte kdo řídil, ale protože to není osoba blízká...
mlčeti zlato !!!
-
Já újmu svého kamaráda z hospody považuju jako újmu vlastní. Třeba to má pan Bzuciano podobné. Ale rozhodně to není nejlepší odpověď.
-
Pardon, špatně jsem se vyjádřil, kamarád z hospody měl auto k dispozici, zda ho řídil v inkriminovaný moment, to nevím. Neodvažuji se spekulovat, kdo auto řídil...
-
Tak spekuluje se na burze, dle platných zákonů ovšem vy jako provozovatel musíte vědět kdo kdy vozidlo řídil byť se Vám to zdá nelogické. POkud do toho všecho začnete spekulovat, tahat selský rozum nebo logiku, tak si logicky dojdete tak akorát pro mastnou pokutu.
-
Podle par. 10 odst. 1 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p10-1) se ta povinnost vztahuje pouze na okamžik svěření či přikázání. Co s tím autem udělal ten, komu jsem ho svěřil, už zákon vědět nenařizuje. Nebo ano?
-
d) přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.
-
Vždyť ano. Svěřil vozidlo osobě, o které údaje má. Že ta osoba pak vozidlo svěřila někomu dalšímu prostě není v lidských silách vědět a pokud vím tak prozatím tady nemáme správní delikt "vševědoucnosti".. Zdůrazňuji PROZATÍM... (Jinak samozřejmě souhlasím, že má prostě držet .. ústa a přestat si podkopávat nohy)
-
... dle platných zákonů ovšem vy jako provozovatel musíte vědět kdo kdy vozidlo řídil byť se Vám to zdá nelogické.
Pane pk202, nemáte pravdu. Zákon o silničním provozu neukládá provozovateli povinnost "vědět kdo kdy vozidlo řídil". To by musel být jasnovidcem. Cituji:§ 10 Povinnosti provozovatele vozidla
(1) Provozovatel vozidla nesmí ... d) přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.
Vámi tvrzená povinnost "vědět kdo kdy vozidlo řídil" není zakotvena ani v § 10 odst. 4 ZoSP. Toto ustanovení totiž ukládá provozovateli jinou povinnost: "na výzvu ... sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla".
Z uvedeného plyne, že po provozovateli není možné oprávněně požadovat, aby označil řidiče vozidla k určitému okamžiku. To znamená: nelze mu přičíst k tíži, že nezná/nesdělí skutečnost, kterou podle zákona vůbec znát nemusí (a v některých případech ani znát nemůže).
Zcela jiná záležitost je, že provozovatel může - a to ZCELA DOBROVOLNĚ - písemně sdělit obecnímu úřadu údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku (§ 125h odst. 6 ZoSP).
-
Pane LL - můžete tady slovíčkařit jak chcete, praxe je taková a správní orgány jednají v tom smyslu, že jako provozovatel jste povinen "přikázat nebo svěřit" - a to i zprostředkovaně - osobě o které znáte údajo o její totožnosti a na výzvu jste povinen jim ty skutečnosti sdělit a existuje jediná cesta jak se z toho vyvléknout a to je odmítnout to dle LZPS. Taková je bohužel praxe byť Vaše vysvětlení se zdá být logické. Je to zde mnohokrát potvrzeno.
Proto prosím vyzkoušejte výše uvedené, na nějakém Vašem vlastním živém případě a až sem dáte nějaké rozhodnutí SO, které potvrdí Vaši tezi, pak teprve to tady raďte ostatním.
-
Pane pk202, napsal jste prve tento nesmysl:
... dle platných zákonů ovšem vy jako provozovatel musíte vědět kdo kdy vozidlo řídil ...
Jen jsem Vás vyvedl z omylu, protože co jste napsal je nesmysl, který je v rozporu s účinnou právní úpravou. Na Vaši chybu Vás nezávisle upozornili také solaris a Fogyn. Teď mi píšete:
... praxe je taková a správní orgány jednají v tom smyslu, že jako provozovatel jste povinen "přikázat nebo svěřit" - a to i zprostředkovaně - osobě o které znáte údajo o její totožnosti ...
Toto jsem Vám už dříve ocitoval z § 10 odst. 1 písm. d zákona. Nemusíte mi to opakovat.
... a na výzvu jste povinen jim ty skutečnosti sdělit ...
Toto jsem Vám také už dříve přesně ocitoval z § 10 odst. 4 zákona. Nemusíte mi to opakovat.
Nejste však schopen obhájit a právně podložit Vaše původní tvrzení "... vy jako provozovatel musíte vědět kdo kdy vozidlo řídil". Z toho soudím, že od tohoto tvrzení ustupujete.
-
Pane Ladislave, bohužel stávající praxe správních orgánů i stávající judikatura slova pk202 jen potvrzují. Zatím to nebylo prolomeno, ale pokud se o prolomení aktivně pokusíte, pak všechna čest a sláva Vám budou přináležet. Pokud se ovšem zde tím pochlubíte a náležitě podložíte, aby se to pak dalo použít…
-
Nejste však schopen obhájit a právně podložit Vaše původní tvrzení "... vy jako provozovatel musíte vědět kdo kdy vozidlo řídil". Z toho soudím, že od tohoto tvrzení ustupujete.
Ještě jednou pro méně chápavé : já s vámi nepolemizuji, jenom poukazuji na to, že praxe správních orgánů je diametrálně odlišná od toho Vašeho (dle mně logického) výkladu příslušných ustanovení zákona. Toť vše. Ať si každý dělá co umí, ale ve Vašem případě mám pocit, že rozdáváte "právní rady" aniž byste měl výsledky svých výkladů jakkoliv podložené rozhodovací praxí příslušných orgánů.
-
aniž byste měl výsledky svých výkladů jakkoliv podložené rozhodovací praxí příslušných orgánů.
To bude holt tím, že se řídíme psaným zákonem. Na rozdíl od úředníků, kteří ho vesele ignorují a dělají si z něj trhací kalendář....
-
stávající praxe správních orgánů i stávající judikatura slova pk202 jen potvrzují
Máte odkaz na nějaký rozsudek, kde by byl provozovatel trestán za to, že ví (a sdělí), komu vozidlo svěřil, ale sdělí, že neví, komu bylo vozidlo svěřeno dále a tedy kdo byl v okamžiku přestupku řidičem?
(Praxe SOs mi až tak zajímavá nepřijde, podstatná mi přijde ta judikatura.)
-
Pane ViktorN a pk202,
oba poukazujete na praxi správních orgánů. Ta mne však nezajímá, a neměla by zajímat ani vás dva. Ouředníci se mohou mýlit. Mne zajímá pouze obsah právního předpisu. V tomto případě je rozhodující obsah zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.
Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona platí, že provozovatel vozidla nesmí přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.
Podle § 10 odst. 4 zákona platí, že provozovatel vozidla je povinnen na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona.
Z uvedeného plyne, že zákon nepředpokládá, že by provozovatel byl jasnovidcem. Provozovateli zákon ukládá pouze obecnou povinnost “sdělit skutečnosti”. Neukládá mu však výslovně povinnost vědět a sdělit kdo ve kterém okamžiku řídil vozidlo.
Dále podle § 10 odst. 4 zákona platí, že naprosto stejnou povinnost jakou má provozovatel ukládá zákon i osobě které provozovatel svěřil/přikázal vozidlo: i tato osoba je povinna na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona.
Typickým případem v souladu se zákonem tedy bude tento postup:
1. Úřední výzva č. 1 adresovaná provozovateli ke sdělení skutečností - provozovatel pak správnímu orgánu povinně sdělí údaje o totožnosti osoby které svěřil/přikázal řízení vozidla. Žádnou další zákonnou povinnost provozovatel nemá.
2. Úřední výzva č. 2 adresovaná osobě které provozovatel svěřil/přikázal řízení vozidla - tato osoba pak správnímu orgánu povinně sdělí ty skutečnosti o totožnosti řidiče, které jsou známy jí samotné.
V obou případech je možno využít právo odepřít výpověď nebo podat vysvětlení. Pak ovšem totožnost řidiče nebude možné zjistit a SO se zaměří už výhradně na osobu provozovatele.
Obiter dictum k tomu podotýkám, že provozovatel si musí pamatovat údaje (či uchovávat záznamy) o totožnosti osoby, které přikázal/svěřil řízení vozidla, a to po dobu nejméně tří let (počítáno od konce doby svěření vozidla). Viz judikát 10 As 173/2022 Sb..
-
[33] S námitkami o nesprávném výkladu městského soudu nebo o chybějícím právním názoru se NSS vypořádal už výše. Pro úplnost dodává, že provozovatel musí znát totožnost řidiče podezřelého ze spáchání přestupku. Totožnost osoby, které provozovatel vozidlo půjčil, ale která neřídila, není pro splnění povinnosti podstatná.
Tak tohle je solidní NSS bizár.
-
Ladislave, musíte oddělit dvě zásadní věci od sebe.
První věcí jest rovina principiální. A v této rovině s Vámi zcela souhlasím. Ano, je to tak jak píšete a o tom snad není sporu.
Ale druhou věcí je to, jak rozhodují správní orgány a jak jim to drží kraje, ministerstvo a soudy. A v této rovině hořké reality už bohužel pravdu nemáte.
Například v https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/10-as-173-2022-40 se řešilo, že autopůjčovna sice znala totožnost řidiče v okamžiku předání vozidla, ale neznala totožnost řidiče vozidla v okamžiku přestupku. „Pro úplnost (NSS) dodává, že provozovatel musí znát totožnost řidiče podezřelého ze spáchání přestupku. Totožnost osoby, které provozovatel vozidlo půjčil, ale která neřídila, není pro splnění povinnosti podstatná.“
Podrobněji NSS rozvádí:
[28] Na povinnost znát údaje potřebné k určení totožnosti osoby řidiče navazuje také povinnost sdělit tyto údaje policii nebo správním orgánům (§ 10 odst. 4 zákona o silničním provozu). Bez ní by byla povinnost znát totožnost řidiče jen samoúčelným shromažďováním informací o řidiči. Provozovatel vozidla je tedy povinen – na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností – uvést údaje potřebné k určení totožnosti osoby řidiče. Pokud je neuvede, mohou nastat v zásadě tyto situace:
a) Provozovatel údaje neuvede, protože je nezná. Tím se dopustí přestupku podle § 125d odst. 1 písm. e). Pro naplnění skutkové podstaty přestupku je nepodstatné, zda provozovatel nezná totožnost řidiče od začátku, tj. od prvního dne svěření vozidla, nebo zda totožnost řidiče přestal znát až později. Neznalost provozovatele totiž vždy vyvolá nežádoucí stav, při kterém policie či jiné správní orgány nemohou ztotožnit řidiče podezřelého ze spáchání přestupku.
b) Provozovatel údaje neuvede, i když je zná, protože by tím způsobil sobě nebo osobám jemu blízkým nebezpečí postihu za přestupek či trestný čin, porušil by tím státní nebo služební tajemství anebo povinnost mlčenlivosti. V takovém případě provozovatel požadované údaje o řidiči sdělit nemusí (čl. 37 odst. 1 Listiny a § 55 odst. 4 správního řádu). Pokud ale provozovatel sdělí, že (už) neví, komu vozidlo svěřil, nemůže později věrohodně tvrdit, že tímto řidičem byla osoba jemu blízká (rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2011, čj. 1 As 21/2011‑52, č. 2414/2011 Sb. NSS, bod 14).
c) Provozovatel údaje neuvede, i když je zná, a naopak se rozhodne je bezdůvodně zamlčet. V takovém případě nepůjde o přestupek podle zákona o silničním provozu, neboť žádná ze skutkových podstat na tuto situaci nedopadá.[2] Takový provozovatel – jde‑li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu – se však může dopustit přestupků podle § 2 odst. 3 písm. e) nebo písm. f) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, za které mu hrozí pokuta až 20 000 Kč. Případně mu lze uložit pořádkovou pokutu podle správního řádu (§ 62 nebo § 137 odst. 2).
Neméně „zajímavé“ je i rozhodnutí č. j. 44 A 40/2018-25 ve kterém NSS zamítl žalobu, kde se žalující domáhal nápravy, když byl uznán vinným, přestože sdělil, že vozidlo řídila jedna ze čtyř označených osob, jejichž údaje SO sdělil a ten nepřekvapivě nemeškal a překlopil chtivě a úspěšně na SPRDEL. A tak dále, těch podobných rozsudků je bohužel nemálo. :(
Takže dokud tohle nerozbijete a nedotáhnete úspěšně k Ústavnímu soudu (a zde musíte zcela vyhrát, ovšem), tak bohužel bude stále platit ta druhá rovina hořké reality, která jde proti morálce a zdravému rozumu, nicméně je silově prosazována úřednicko-soudcovskou mafií v ČR!
-
Ladislave, musíte oddělit dvě zásadní věci od sebe. První věcí jest rovina principiální. A v této rovině s Vámi zcela souhlasím. ... Ale druhou věcí je to, jak rozhodují správní orgány ...
Ale ta "druhá věc" mne vůbec nezajímá a nenapsal jsem o ní ani slovo! Píšu pouze o tom jaké povinnosti má provozovatel uloženy zákonem. Jak s těmito skutečnostmi kdo naloží - to je jen jeho věc.
Oba dobře víme, že žádný zákon ani jiný celostátně účinný předpis neukládá provozovateli aby znal totožnost osoby která vozidlo řídila v určitém okamžiku. Provozovatel má pouze tři povinnosti:
1. Přikázat/svěřit řízení vozidla osobě, která je k řízení způsobilá a splňuje podmínky podle právních předpisů.
2. Znát a na výzvu sdělit totožnost osoby, které vozidlo přikázal/svěřil; tuto povinnost má nejméně po dobu tří let od okamžiku kdy přikázání/svěření bylo skončeno.
3. Uvést údaje potřebné k určení totožnosti osoby řidiče. Zákon mu však neukládá ani znát totožnost řidiče, ani sdělit totožnost řidiče. Svou povinnost "sdělit údaje" splní provozovatel také například tím, že uvede totožnost osoby které vozidlo přikázal/svěřil (Helmut1).
4. Tato osoba (Helmut1) pak má uloženu stejnou zákonnou povinnost jako provozovatel - sdělit údaje potřebné ke zjištění totožnosti řidiče v době spáchání přestupku.
Obecní úřad je povinen zabývat se oběma těmito sděleními (č. 3 a č. 4). Viz § 125f odst. 5, cituji:Obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek provozovatele projedná teprve potom, co učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku ...
Jedním z těchto nezbytných kroků obecního úřadu je vyzvat osobu které provozovatel vozidlo přikázal/svěřil (Helmut1), aby sdělila údaje potřebné ke zjištění totožnosti řidiče. Helmut1 je kontaktní a sdělí údaje osoby Helmut2. Následně úřad je povinen "učinit nezbytné kroky" a vyzvat osobu Helmut2.
Sdělit orgánu rovnou totožnost řidiče - to není POVINNOST provozovatele, nýbrž PRÁVO provozovatele. Viz ustanovení § 125h odst. 6 zákona: Neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, MŮŽE obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku (...). Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení.
Právní jednání, které zákon výslovně označuje za dobrovolné, nemůže být pouhým výkladem označeno jako povinnost.
-
Píšu pouze o tom jaké povinnosti má provozovatel uloženy zákonem. Jak s těmito skutečnostmi kdo naloží - to je jen jeho věc.
Tyto dvě následující věci prosím ukládá jaké ustanovení zákona? Děkuji.
tuto povinnost má nejméně po dobu tří let od okamžiku kdy přikázání/svěření bylo skončeno.
Tato osoba pak má stejnou zákonnou povinnost jako provozovatel - sdělit údaje potřebné ke zjištění totožnosti řidiče.
-
To první judikoval NSS v tom šíleném 10 As 173/2022 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/10-as-173-2022-40), odst. 26.
Ale je to dobré, aspoň provozovatele zprostili povinnosti sledovat, zda a jak se ty tři roky mohly ještě stavět či přerušit.
-
Tyto dvě následující věci prosím ukládá jaké ustanovení zákona? Děkuji.
První povinnost ukládá provozovateli § 10 odst. 1 písm. d) zákona. Výklad ohledně trvání této povinnosti provozovatele podal NSS v judikátu 10 As 173/2022 Sb.: provozovatel musí znát údaje o osobě které přikázal/svěřil vozidlo, a to nejméně po dobu tří let od konce přikázání/svěření. Per analogiam docházím k závěru, že totožná tříletá doba platí nejen pro provozovatele, ale i pro Helmuta1 (viz následující odstavec).
Druhou povinnost ukládá jak provozovateli, tak i Helmutovi1 ustanovení § 10 odst. 4 zákona. Cituji: Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu upravující právo odepřít výpověď nebo podání vysvětlení.
Je zřejmé, že toto ustanovení zákona pokrývá i případ, kdy Helmut1 svévolně a bez vědomí provozovatele svěřil vozidlo další osobě (Helmut2).
-
Ladislav Laker>
Ad 1:
Povinnost 3 roky neukládá zákon, nic takového se tam nepíše. Měl jsem za to, že vycházíte pouze ze zákona, ne z toho, jak někdo se zákonem naloží (třeba soud).
Ad 2:
Mám za to, že je rozdíl mezi "osobou, které provozovatel svěřil vozidlo" a "osobou, o které provozovatel tvrdí, že jí svěřil vozidlo".
-
Povinnost 3 roky neukládá zákon, nic takového se tam nepíše.
Nic takového jsem nikdy netvrdil. O judikátu NSS a jeho obsahu jsem se zmínil v příspěvku #41. Ale napříště si dám pozor, abych oddělil informace podložené zněním právního předpisu od informací založených na judikatorním výkladu znění právního předpisu. Děkuji za upozornění.
Mám za to, že je rozdíl mezi "osobou, které provozovatel svěřil vozidlo" a "osobou, o které provozovatel tvrdí, že jí svěřil vozidlo".
To je triviální skutečnost. Zákon ovšem nepracuje s údajem "osoba o které provozovatel tvrdí, že jí svěřil vozidlo". Nerozumím tedy kam míří Vaše úvaha.
Podle ustanovení § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.
V řízení před správním orgánem je tvrzení provozovatele také pouze jedním z důkazů, a je na správním orgánu jak vyhodnotí jeho věrohodnost.
Mnohem významnější je rozdíl mezi "osobou které provozovatel svěřil vozidlo" a "osobou která řídila vozidlo v okamžiku spáchání přestupku". Soudci NSS Bejčková, Husseini a Mrákota si v judikátu konstantně pletli tyto dva údaje, které mohou být odlišné.
- Je to zřejmé již ze znění právní věty (nepravdivé tvrzení v posledním souvětí).
- Dále z toho, že v odstavci 28 písm. a) judikátu soud zmínil přestupek podle § 125d/1/e zákona, který se ovšem nijak netýká znalosti/neznalosti osoby řidiče v okamžiku spáchání přestupku.
- Dále jsou tam uvedena tvrzení, která nemají obecnou platnost: soud je nesprávně formuloval jako Obiter dictum v odstavci 33 rozsudku, věta druhá a třetí.
Závěry rozsudku 10 As 173/2022 - 40 se vztahují pouze na ten speciální případ, kdy je prokázáno, že provozovatel znal totožnost řidiče vozidla v okamžiku spáchání přestupku. V tomto konkrétním případě se totiž provozovatel chytil do vlastní pasti: tvrdil, že řidičem byla osoba blízká (tudíž mu její totožnost musela být známa).
-
To první judikoval NSS v tom šíleném 10 As 173/2022 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/10-as-173-2022-40), odst. 26.
Podle jakého právního principu se řeší kolize judikátů NSS s ostatní legislativou? Vyšší bere?
§ 30 zákona č. 250/2016 Sb. o přestupcích uvádí, že pro přestupky s horní hranicí sazby pokuty pod 100kkč je promlčecí lhůta 1 rok. Pokuta za porušení povinností provozovatele je 7-25kkč, viz. § 125c (2) a § 125c (5) b) ZPPK