Pojďme v té sofistice tedy pokračovat. Vycházím z úvahy, že správní orgán měl ve chvíli, kdy dostal platbu i udání, něco vykonat. Možností je několik, příkladmo:
a) vyjít ze zákona, platbu si podržet a oznámit provozovateli odložení věci, nebo
b) platbu si podržet a navíc stíhat řidiče, nebo
c) platbu vrátit a začít stíhat řidiče, nebo
d) platbu vrátit a poslat provozovateli standardní výzvu k podání vysvětlení.
Ad a) Pokud mylnou platbu úřad přijme a podrží, ale neoznámi provozovateli, že věc odložil, nemá se provozovatel jak dozvědět, že za něj výpalné někdo omylem uhradil. A jelikož úřad vůči němu nekoná, je rovněž provozovatel oprávněně pasivní. To však nelze přičíst k tíží osobě, která omylem úhradu poslala.
Ad b) Samozřejmě je to protiprávní postup, a tím se také řidič uhájí. Úřad věc odloží a neinformuje provozovatele. Zbytek dle bodu a).
Ad c) Tomuto postupu by nejspíše muselo předcházet oznámení o odložení věci, které provozovatel nějakým způsobem napadne. Řidič se hájí tím, že věc už byla odložena, a tedy s ním nelze vést řízení.
Ad d) Pokud úřad nějak vyhodnotí, že platba byla skutečně mylná, neměl by uplatnit vůči provozovateli žádný další postup, aniž by ho o této skutečnosti informoval a dal mu možnost se k ní vyjádřit.
