Zdravím,
moc by mě zajímal váš názor na moje následující úvahy:
1) Skryté měření rychlosti
Měření rychlosti je v ČR prováděno nezákonně, jelikož je v 99 % případů prováděno skrytým způsobem (z vozidla v civilním provedení, "zabukařeným" orgánem nebo rychloměrem). Jsem si vědom § 79a zák. č. 361/2000 Sb. (dále jen "silniční zákon"), podle kterého může státní a obecní policie měřit rychlost, nepodařilo se mi ale nikde dohledat, že by tak mohla činit skrytým (utajeným) způsobem. Vtip je v tom, že podle čl. 2/2 Listiny, čl. 2/3 Ústavy a § 2 správního řádu platí, že veřejná moc může činit pouze to, co je jí výslovně zákonem dovoleno. Skryté měření rychlosti výslovně dovoleno není. Současně lze dovozovat obecný princip, že veřejná moc má být vykonávána transparentně, zejména s vědomím osoby, o jejímž jednání je pořizován veřejnou mocí důkaz - pro srovnání viz výslovné zakotvení pravomoci Policie ČR skrytě sledovat osoby a věci podle § 158d trestního řádu pro účely trestního řízení, kde je až na neodkladné případy nutný souhlas státního zástupce nebo dokonce soudce (u neodkladných případů je nutný následný souhlas). Mám k tomu i judikát, rozsudek NSS ze dne 5. 11. 2009, č. j. 1 Afs 60/2009 - 119: „Judikatura ESLP vychází z předpokladu, že tam, kde je veřejná moc vykonávána v utajení, je riziko svévole zřejmé. Proto musí existovat nejenom závazná právní úprava jako taková, ale musí rovněž poskytovat ochranu proti svévolnému zásahu do práv jednotlivce stanovených v čl. 8 Úmluvy. Právní úprava musí být navíc dostatečně jasná na to, aby jednotlivci poskytovala odpovídající údaje o okolnostech a podmínkách, za nichž se orgány veřejné moci mohou uchýlit k pořízení skrytého videozáznamu. … V českém právním řádu neexistuje žádný právní základ pro utajené pořizování audiovizuálních nahrávek orgány veřejné moci pro účely správního řízení, pokud tyto zasahují do ‚soukromého života‘ fyzických osob." Obávám se, že se budou točit na tom, že snímek z radaru nijak do soukromí nezasahuje, ale zas existuje judikát, že i prostor ve vozidle je soukromým prostorem (nález ÚS ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 1221/16). Navíc mám za to, že v tomhle je ten rozsudek mimo, podle § 51/1 správního řádu platí nepoužitelnost důkazu získaného v rozporu s právem, a tedy není prostor pro další debatu, zda to zasahuje do soukromí nebo ne, je to získané v rozporu se zákonem (bez zákonného podkladu), a proto je to nepoužitelné. NSS tohle ale pokud vím jinde neřešil a judikatura NS je v tomto směru rozporuplná. Co si myslíte vy, je skryté měření rychlosti v souladu se zákonem?
2) Značky č. IP 31a a IP 31b
Dále si myslím, že v případě měření rychlosti obecní policií by měl být úsek měření označen příslušnými značkami č. IP 31a a IP 31b, což dovozuji již z jejich uvedení ve vyhlášce 294/2015 Sb., která provádí silniční zákon. K tomu docházím užitím principu vyloučení redundance, tedy se jedná o úvahu, že nic v právním předpise není zbytečně. Jsem si vědom toho, že dříve bylo v silničním zákoně výslovně uvedeno, že ty značky se mají používat, což už tam teď není, ale možná to smázli právě proto, že to je zbytečné tam uvádět (obdobně i užití jiných značek se výslovně nezakotvuje v zákoně ale užívají se proto, protože jsou v té vyhlášce). V důvodovce novely, která to ze silničního zákona mazala, jsem k tomu nic nenašel (nejsem si ale jistý, jestli jsem našel tu správnou). Nadto pokud má být měření rychlosti prováděno viditelně (viz výše), je nasnadě, že vhodným způsobem upozornění řidičů na to, že zde probíhá měření, je právě užití značek, které Ministerstvo dopravy za tímto účelem vydalo v předmětné vyhlášce. Právě tak lze nejlépe zajistit, aby byli informováni všichni řidiči (kteří dávají pozor na značky). Rovněž viditelné měření rychlosti je schopné daleké více naplnit účel měření rychlosti požadovaný § 79a silničního zákona, a to zvýšení bezpečnosti. Pokud je měření prováděno skrytě, resp. bez příslušných značek, nejspíše dojde k vyššímu zisku z pokut, účelem takového měření je však represe, a nikoliv prevence, kterou požaduje zákon. Co si myslíte vy, musí obecní policie užívat ty značky? Podle mě by to mělo být jak u automatických rychloměrů, které obecní policie provozuje bezobslužně, tak při "klasickém" měření.
3) Diskriminace při měření rychlosti
Dále mám za to, že při automatizovaném měření rychlosti (resp. při stíhání sprdelu) často dochází k diskriminaci, a to asi nejčastěji na základě státní příslušnosti provozovatele vozidla. České správní orgány totiž podle mých informací v podstatě nestíhají zahraniční provozovatele vozidel, některé rychloměry asi ani neměří nebo neumí měřit rychlost zahraničních vozidel, resp. zaznamenat zahraniční RZ. Pokud chcete být v ČR beztrestní jakožto provozovatel vozidla, napište si auto v zahraničí.
Další případ je úsekové měření, které je prováděno přes celou obec (např. obce okolo Dvůr Králové nad Labem). Aby došlo ke změření, musí vás to bliknout na začátku a na konci obce, musíte jí tedy celou projet, což může být klidně i 1 km apod. To znamená, že ke změření dochází z drtivé většiny pouze u lidí, kteří nebydlí v dané obci, neboť občané dané obce jezdí pouze v rámci této obce, nebo z ní vyjíždí nebo do ní vjíždí. Málodky jí celou projedou a tedy není šance, aby bylo odhaleno jejich překročení rychlosti, ke kterému ale zcela jistě také dochází. Konečně diskriminační je i nestíhání motorkářů, které ty rychloměry taky asi neměří nebo neumí měřit. Navrhoval jsem ohledně této diskriminace nějaké dokazování u jednoho většího správního orgánu, ale samozřejmě nic dosud provedeno nebylo, protože podle mého názoru mají co skrývat. Argumentuju tak, že jelikož diskriminačně neměří nebo nestíhají motorkáře, občany obce a cizince, nelze sankcionovat ani nás, protože by to bylo diskriminační. Právo má platit pro všechny stejně, viz např. § 2/4 správního řádu či zákaz diskriminace resp. zásadu rovnosti zakotvenou v Listině i Ústavě.
4) RAMET a.s.
Taky jsem si všiml, že RAMET a.s., výrobce asi všech radarových rychloměrů používaných v ČR, svý rychloměry současně i ověřuje podle zákona o metrologii. Podle mě je to v rozporu s § 14 správního řádu (vyloučení osoby, o jejíž nepodjatosti panuje pochybnost), resp. s obecnou právní zásadou nemo iudex in causa sua (nikdo nesmí být soudcem ve své vlastní věci), protože výrobce samozřejmě má přímý ekonomický zájem na tom, aby bylo ověření jeho výrobku uděleno, když bez ověření je rychloměr nepoužitelný a tedy neprodejný. RAMET by si to samozřejmě mohl nechat ověřit od někoho jiného, to by jej ale nevyšlo tak levně, jako když si to udělá sám (v podstatě by asi mohl pouze vystavit ověřovací list a skutečné ověření nemusí být vůbec prováděno). Ověřovací list je podle mě osvědčení podle správního řádu, tedy se na něj § 14 správního řádu vztahuje. Na místě je asi žádat jeho zrušení pro nezákonnost, jeden podnět k přezkumu jsem už Rametu a Českému metrologickému institutu posílal, ale zatím bez odezvy. V podstatě by se to ale mohlo žádat i u správního orgánu a ten by to měl postoupit pro nepříslušnost podle § 12 SŘ. Co si o tom myslíte vy, jsou ověřovací listy vydané Rametem k jeho rychloměrům nezákonné?
