Ad 1 - Není stanoveno, co přesně má být obsahem ÚJ. Je to jen forma, nově už ani není v přestupkovém řízení povinná - takže pokud jej nařídil SO (a ne jen na žádost obviněného), tak je to SO, který by měl vědět, proč ho nařizoval, co tam chtěl dělat. Obsahem ÚJ může být mnoho různých úkonů, většinu lze nějakým způsobem činit i mimo ÚJ - např. se na ÚJ dají provádět důkazy, je to oboustranný informační kanál (účastník může být poučen, informován o řízení, nahlížet do spisu, cokoliv SO sdělovat), účastník může uplatňovat nejrůznější práva (navrhovat důkazy, vyjádřit se k věci, udělit PM zástupci, namítat podjatost, podat stížnost, podat nějakou procesní žádost). Ve vašem případě zřejmě úřad těžce improvizoval, ale jestli sám úředník vlastně to ÚJ nepotřeboval (což by mělo platit o skoro každém řízení, které začalo vydáním příkazu), tak konání ÚJ formou, že dostane obviněný prostor na vyjádření a případně uplatnění dalších práv, úředník to zapíše a tím to končí, není to vyloženě vadný postup. Chybou v takovém případě zřejmě bylo vůbec ÚJ nařizovat, nikoliv ta improvizace na místě.
Ad 2 - záznam o určení OÚO by měl být ve spisu od začátku, někdy třeba hned na deskách. Praxe je různá, někde mají pro jistotu všude celou osádku příslušného oddělení, někde jen konkrétního referenta + vedoucího, někde na formální určování OÚO kašlou úplně (a odvolávají se na nějaký interní předpis, podle kterého věci přidělujou), někde nemají ani ten předpis. Pokud ve vašem případě ve spisu určení OÚO úplně chybí, je to vada, a v kombinaci s těmi události kolem zrušeného a pak přesto improvizovaně konaného ÚJ by to možná nemusela být úplně nepodstatná vada.