Standardní reakcí na odpustek, nelze-li předpokládat vyhnití, by mělo být něčí udání, ať to úřadu zbytečně nezjednodušíte. Variant je mnoho (od fiktivního Helmuta až po sebeudání). Dále pokud jde o charakter komunikace, není až tak podstatný katastr. Je-li dostupný pasport (evidence komunikací), zjistěte, jak je plocha vedena tam. Ani to ale není finální autorita. Je potřeba vyhodnocením zákonných znaků zjistit, zda jde (postupně) o veřejné prostranství (plocha obecně komukoliv přístupná), zda je o veřejnou pozemní komunikaci (reálně plní komunikační funkci) a konečně, zda jde opravdu o chodník. Docela dost ploch vydávaných za chodník vůbec nejsou pozemní komunikací, takže stání na nich lze postihnout leda jako (nesprdelizovatelný) zábor veřejného prostranství. Též si dohledejte zde již opakovaně rozebíraný rozsudek, který v případě sankce za porušení § 53 ukládá orgánu přesvědčivě prokazovat, co je chodník, nikoliv to jen bez dalšího konstatovat.