OK, v každém případě odvoláním proti opravnému usnesení nic nezkazíte. Nejde-li o zřejmé nesprávnosti, tak neměly být opraveny tímto způsobem. Týká-li se oprava pouze odůvodnění, je forma patrně v pořádku (podle § 70 věty druhé SprŘ musí mít oprava formu rozhodnutí jen v případě, že se týká výroku rozhodnutí).
Bohužel i kdyby vám MD dalo za pravdu, že v odůvodnění rozhodnutí jsou nějaké vady a že je nelze opravovat postupem podle § 70, neznamená to automaticky, že vyhoví i odvolání proti samotnému rozhodnutí. Především se nelze odvolat jen proti odůvodnění - § 82(1) SprŘ. Dále ne každá chyba v odůvodnění představuje vadu, která by způsobila nezákonnost celého rozhodnutí, a konečně odvolací SO může i chyby v odůvodnění, které způsobují např. nepřezkoumatelnost rozhodnutí, opravit tak, že změní pouze odůvodnění, dospěje-li na základě spisu k závěru, že výrok je správně - viz § 90(1)(c) SprŘ.
Omyl v rozpětí sankce nicméně může být problém, záleží na detailech. Určení konkrétní výměry sankce v rámci zákonného rozmezí je tzv. správním uvážením. Při něm má sice SO při respektování zásad platných pro tento druh rozhodování určitou míru diskrece, ale považuje se za vadu, je-li prokazatelně chyba v některém z dílčích zjištění, které do rozhodovacího procesu vstoupily. Např. je-li rozpětí pokuta 2500-5000 a SO by uložil 4000 mj. s odůvodněním, že pyrát má 10 záznamů v kartě řidiče, tak nelze moc rozporovat samotný výsledek (např. s tvrzením, že pro dané vstupy je správně nikoliv 4000, ale 3816, nejde-li o zjevný úlet, není v odůvodnění něco nelogického atp.), ale pokud se zjistí, že z těch 10 záznamů mohl SO přihlédnout jen k jednomu, protože na zbytek měl kvůli stáří aplikovat analogicky trestněprávní institut zahlazení, je bez ohledu na výsledek ta úvaha blbě a je třeba ji zopakovat s opravenými vstupy.
Tedy ve vašem případě, pokud SO vycházel z rozpětí A-B přičemž správně je C-D, tak i kdyby se náhodou s výslednou sankcí trefil do intervalu C-D, je takové rozhodnutí stále nesprávné (není sice nezákonný výsledek, ale je zjevně vadný postup, kterým se k němu došlo - jako když v příkladu z matematiky vyjde náhodou správný výsledek při chybném postupu). Ovšem záleží na detailech, pokud je např. uložená sankce i přes omyl SO1 o rozpětí na zákonném minimu, nelze ani opakováním správního uvážení dospět k jinému výsledku a v takovém případě může SO2 rozhodnutí potvrdit.