30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: mala.panda 03 Srpna 2020, 14:41:55
-
Dostal se mi do rukou zajímavý přestupek.
Automat, změřeno 41 kmh+ v obci.Přestupek 17.7.2020 Provozovatel vozidla zapsaný v registru ovšem zemřel na vánoce 2019. Dědické řízení skončilo 25.6.2020. Dědic zapsán jako provozovatel až 20.7.2020.
Dědic nyní obdržel výzvu k podání vysvětlení se slovy " Podle ustanovení Okresního soudu z 25.6. jste po zemřelém dědicem auta SPZXXXXXX. Jelikož jste jako vlastník provozovatelem vozidla, je vám uložena povinnost ...... "
Zajímavé je že druhý odpustek z data 18.8.2020 na nižší rychlost přímo označuje dědice rovnou jako provozovatele. Nějaké tipy co se s tím dá dělat ? Asi začneme určitě helmutem ale co pak.
-
Já bych asi odpověděl, že "v uvedené době spáchání přestupku jsem nebyl provozovatelem předmětného vozidla, proto jsem neměl ani teoretickou možnost zajistit, aby se s vozidlem nepáchaly přestupky, tak jak po provozovateli požaduje §125f ZPPPK." Tím by to mělo skončit.
Podle mého názoru je směrodatná osoba provozovatele v okamžiku spáchání přestupku. Není směrodatné, kdo byl vlastníkem, ale kdo je provozovatelem. Existuje spousta rozsudků v opačném gardu, tedy, že provozovatel/vlastník prodal vozidlo (a tím ztratil faktickou možnost s ním nakládat), ale k zápisu změny nového provozovatele došlo později nebo dokonce nikdy nedošlo. SO i soudy pak velmi vehementně potvrzovaly, že je rozhodné to, co je v CRV.
-
Je potřeba rozlišovat pojem vlastníka vozidla tak, jak jej chápeme v občanskoprávní rovině (tedy jako titul k věci, který je např. převoditelný na základě smlouvy, nebo jako ve vašem případě může dojít k jeho přechodu děděním) a pojem vlastníka vozidla a provozovatele vozidla tak, jak si jej definuje a následně pracuje ZPPK.
Pro ZPPK, dle kterého lze sankcionovat přestupek provozovatele vozidla, je směrodatný evidenční stav, tj. informace z registru vozidel. Jak píše OldSoldier, tento postup potvrdil NSS například v rozsudku sp. zn. 1 As 222/2017 (http://kraken.slv.cz/1As222/2017) ze dne 28. února 2018. Za přestupek je tedy postižitelná ta osoba, která byla v době jeho spáchání zapsána v registru vozidel jako vlastník, případně provozovatel, je-li v registru uveden.
Otázka ale je, jak je to s tou žádostí o přepis, neboť to je okamžik, se kterým § 125f odst. 6 písm. b) ZPPK spojuje liberaci z přestupku provozovatele... (byť textuálně to má být starý provozovatel)
-
Bylo by škoda nechat prohrát úředního parazita tak levně. Tj. nejprve udat spolupracujícího řidiče, který se přizná a následně se s nimi bude chvíli kočkovat. Až po pokusu o sprdel je ideální je rozbít.
-
Jak už padlo, striktně podle § 2(b) ZPPK je pro účely ZPPK, tedy i pro určení osoby odpovědné za sprdel, provozovatelem osoba zapsaná v registru. Pokud tam stát má zapsanou mrtvolu, a zároveň neumí mrtvoly pokutovat (*), tak se holt nedá nic dělat. Nota bene když nejde o žádný chybový stav, takto to zákonodárce chtěl. Je-li okamžik smrti původního vlastníka/provozovatele T1, a okamžik nabytí právní moci rozhodnutí v pozůstalostním řízení T2, používá se sice v soukromoprávních poměrech konstrukce, podle které právní nástupnictví (tj. vstup dědiců do právních poměrů zůstavitele) nastává již v čase T1, ale deklaratorně se o tom rozhodne až v čase T2. To ale není případ evidence v RV. Tam jednak není možnost dělat zápisy se zpětnou účinností, a i kdyby byla, bylo by to s ohledem na veřejnoprávní povahu povinností, které z takového zápisu plynou, dost divné (ve vztahu k trestání pak zjevně neústavní).
Tedy de lege lata se počítá s tím, že po dobu dědického řízení vozidlo fakticky nebude mít evidovaného provozovatele. Zjevně to moc nevadí - objektivní odpovědnost provozovatele za škody není narušena, tam se bude hledat provozovatel ve smyslu soukromého práva. Kdyby to vadilo, má zákonodárce hafo možností, jak to řešit, např. donutit účastníky pozůstalostního řízení tam někoho napsat nebo odevzdat RZ do depozitu.
V popsaném ději máte drobný potenciální problém, totiž že i na žádost na zápis změn do RV z důvodu předchodu vlastnického práva k vozidlu se vztahuje 10denní lhůta, která nejspíš nebyla dodržena. Vycházím z toho, že 25.6.2020 je datum právní moci a 20.7.2020 podání žádosti, která byla vyřízena obratem. Asi není moc pravděpodobné, že si toho někdo všimne a že to bude hrotit, ale je dobré o tom vědět. Kočkování za účelem odvedení pozornosti a zaměstnání SO jalovou aktivitou je možné (jen pozor na provedení, řidiči hrozí zákaz), ale otevřeně se orgánům vysmát je jistější až po promlčení opožděného přepisu.
(*) Ono překvapivě i tu mrtvolu za určitých podmínek lze pokutovat. Tedy ne přímo mrtvolu, ale místo ní jejího nástupce, kterým je podle § 34 PřesZ ten, kdo po PFO pokračuje v její činnosti. EDIT: Blbost, blouzním z hladu. To by musel původní provozovatel spáchat sprdel ještě před smrtí. Pokud ke skutku došlo po smrti, nemohla mrtvola za nic odpovídat a tedy ani taková odpovědnost na nikoho přejít - což je ve vztahu ke sprdeli zjevně chyba, protože odpovědnost není dost objektivní, a de lege ferenda by to chtělo do § 125f připsat, že kromě toho, že se nevyžaduje zavinění, nevyžaduje se ani aby byl provozovatel živý :)
P.S. Ten stroj času, díky kterému se již řeší přestupek z 18. 8. 2020, máte vy, nebo SO?
-
K těm deseti dnům na zápis do RV - ono i když je datum nabytí právní moci T2, tak se stejně typicky čeká do T3, než uplynou lhůty pro Odvolání a než soud tu doložku právní moci je ochoten na Usnesení vyznačit. A to T3 ani v okamžiku vydání toho Rozhodnutí není deterministicky možno určit, protože se odvíjí od doručení těch Usnesení účastníkům. Takže těch 10 dnů by se stejně počítalo od data T4, kdy to nabytí právní moci bylo vyznačeno, protože do té doby nemá dědic v ruce nic, na základě čeho mu tu změnu registr zapíše. Nebo ne?
-
Děkuji všem. Militantní úředníkobijec nejsem. Sice si rád kopnu ale v tomhle případě se kočkovat nebude. A stroj času nemám, jedná se pouze nedokonalost mého mozku :) Co se převodu týče, tam by mohl být problém. Dědic je univerzální, práva na odvolání se vzdal hned na místě.
-
solaris: To máte samozřejmě pravdu, ale takové detaily, že dokopat notáře/soud k extrémně náročnému úkonu spočívajícímu v opatření usnesení doložkou PM, může trvat bez konexí třeba měsíc, zákonodárce nezajímá. Ostatně dědic si za problémy může sám, když v okamžiku zjištění, že v pozůstalosti je tak nebezpečná věc jako auto, raději dědictví neodmítnul :)
Nicméně kdyby se mělo postupovat striktně podle 56/2001 Sb., vyloženě nesplnitelné to není. Zjistit okamžik PM (alespoň plus minus pár dní) nebude zas takový problém, okruh účastníků je znám a z povahy věci obvykle mají dostatečné komunikační kanály (a i když ne, lze vše zjistit od notáře). Nejčastěji to navíc proběhne výše popsaným způsobem (ať už je dědic jeden či víc, rozhodnutí bývá vydáno na jednání, kde se všichni vzdají odvolání). A ke splnění povinnosti stačí žádost podat, netřeba i vše potřebné doložit, a navíc doložit je třeba jen doklad o nabytí vlastnictví (což tedy bude to usnesení o dědictví), nikde není psáno, že na sobě musí mít doložku PM (tu si ostatně může SO obstarat sám, případně datum PM zjistit jinak).
-
Jelikož má pan Číkus rád pořádek ve spisech hlásím, že k ničemu dalšímu po mojí reakci již nedošlo a je tedy možné považovat za WIN.