Jak píše pan
Kokrhel123, blanketní odvolání je i ve správním řízení poměrně tradiční postup, který tu byl pokud se dobře pamatuji odargumentován a náležitě odůvodněn vícekrát.
Pokud bych měl doplnit pana kolegu
kdo, pak nejde jen o postup posvěcený Nejvyšším správním soudem. Možnost podat a následně doplnit blanketní odvolání je dle mého názoru třeba vnímat jako ústavně zaručené právo obsažené v právu na spravedlivý proces. Přístup Ústavního soudu k této problematice se vyvíjel trochu krkolomně, byl tu
nález sp. zn. I. ÚS 689/05 ze dne 21. 6. 2006, kde ÚS stížnosti vyhověl ve prospěch původce blanketního opravného prostředku, když bylo jeho doplnění doručeno po stanovené lhůtě k doplnění, avšak prokazatelně předtím, než se nadřazený orgán věcí zabýval. V tomto nálezu se však ÚS zabýval matérií velmi stroze a prakticky zde chyběla jakákoli zobecňující argumentace. Zajímavý je u tohoto nálezu disent soudkyně Ivany Janků, která připomněla, že k iniciaci "blanketního režimu" dochází v prvé řadě pochybením účastníka řízení a nemělo by se zapomínat na to, že následující kroky jsou víceméně projevem (nucené) vstřícnosti - dle jejího názoru nedosáhlo pochybení v tomto případě ústavní roviny a účastník měl za nedodržení lhůty shořet v pekle. Následný vývoj judikatury balancoval mezi těmito dvěma přístupy. Jeden z posledních judikátů v tomto směru je
usnesení sp. zn. I. ÚS 1033/18 ze dne 15. 5. 2018, kde se ÚS vyjadřuje v tom smyslu, že ústavnost postupu orgánů, které nevypořádaly všechny doplněné námitky je zachována, pokud tyto námitky nebyly způsobilé k tomu změnit rozhodnutí. To se týká (ne)ústavnosti nevypořádání doplněných námitek, se samotným institutem blanketního opravného prostředku až tak velký problém není.
Z totožného důvodu (že ÚS je zkoumána ústavnost, nikoli ryze procesní správnost) nic nebránilo Nejvyššímu správnímu soudu v tom, aby rozhodnutí odvolacího orgánu bez zohlednění doplněných odvolacích důvodů označil za rozhodnutí porušující základní principy správního řízení. Původně byla tato myšlenka vyjádřena v
rozsudku sp. zn. 1 As 4/2009 ze dne 6. 3. 2009 a NSS nejeví známky toho, že by měl v plánu se od ní odchylovat (potvrzeno např. v
rozsudku sp. zn. 2 As 297/2017 ze dne 25. 10. 2018).
Pokud jde o využitelnost, máme zde vícero možností.
- První důvod nastínil již pan kolega
kdo, tj. že ve správním právu patřilo a patří mezi hlavní důvody podání blanketního odvolání natahování času. Smysl to mělo v době, kdy správní orgány čekaly na uplynutí lhůty stanovené účastníkem, smysl to má i dnes, protože zejména u velkých úřadů značnou dobu trvá, než vás úřad k doplnění vyzve a mám za to, že v případě podání plného odvolání by okamžik zaslání výzvy byl okamžikem, kdy by došlo k postoupení věci odvolacímu orgánu. Na druhou stranu, pokud by zlé jazyky nějakého perverzního orgánu měly potřebu označovat toto jednání jako obstrukci nebo zneužití práva, je to podstatně více hospodárný způsob řešení problému, kdy víte, že odvolání ve lhůtě nestihnete, než opožděné podání spolu s žádostí o prominutí zmeškání.
- Druhý důvod je vyčerpání opravných prostředků, což je podmínka pro podání správní žaloby - tedy odvolání je podané blanketní a takto ponecháno a argumentace proti rozhodnutí orgánu prvního stupně jsou směřovány do správní žaloby. Tento postup rovněž aproboval NSS, ačkoliv cesta k tomuto stavu byla taktéž kostrbatá a názory jednotlivých senátů NSS dlouho nebyly jednotné, krajský soud si tak mohl vybrat, zda ve správní žalobě nově uplatněné argumenty akceptuje nebo ne. Sjednotícím se stalo
usnesení NSS sp. zn. 10 As 24/2015 ze dne 2. 5. 2017, kde NSS konstatoval, že pasivita před orgány ve správním řízení nemusí nutně vést k neúspěchu argumentů uplatněných ve správní žalobě a zároveň to nezakládá
a priori důvod k tomu tyto argumenty odmítnout. NSS se vyjádřil v tom smyslu, že je to víceméně fuk, protože buďto správní orgány skutečně pochybily a v tom případě je na místě jejich rozhodnutí v soudním přezkumu zrušit, nebo byl skutkový stav zjištěn dostatečně a v tom případě si obviněný argumentací u správního soudu nepomůže.
- Třetí důvod je ryze pragmatický, blanketní odvolání se podává taky tehdy, pokud nechcete, aby odvolací důvody dostal jako první do ruky soudce (u správního řízení úředník), který věc rozhodoval a nemohl spis postoupit už se svým vyjádřením - doplnění se pak zasílá již přímo odvolacímu orgánu.
Pokud je na místě uplatnit v odvolání nějaké argumenty a chcete jít cestou blanketního odvolání, jako nejbezpečnější varianta se mi jeví spolu s odvoláním zaslat správnímu orgánu žádost o zaslání vyrozumění o postoupení spisu odvolacímu orgánu. Tímto docílíte toho, že vás správní orgán vyrozumí o postoupení správního spisu odvolacímu orgánu (resp. by měl), takže víte, kdy nejpozději doručit doplněné odvolací důvody.
Edit: Ještě doplním, že judikaturou aprobovaný je i postup, kdy správní orgán přímo požádáte o stanovení lhůty k doplnění, nebo si stanovíte lhůtu vlastní.