(dočasně přesunuto)
Přikládám koncept reakce na kasační stížnost. Budu rád za případné komentáře. V plánu je odeslání 02.08.2021, což je sice po termínu, ale snad by to nemělo vadit.
K číslu jednacímu XYZ
Věc: Vyjádření Žalobce ke kasační stížnostiPřílohy:
1. CD s
audiozáznamem z jednání u Městského soudu v Praze dne 20.05.2021
2. Kopie usnesení č.j.
1355/2020-160-SPR/4Vážený soude!
Žalobce tímto vyjadřuje své stanovisko ke kasační stížnosti.
I. Nepřípustnost kasační stížnosti z důvodu zásady koncentrace řízeníPo celou dobu předcházejícího správního řízení a následně i po celou dobu soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze Žalovaný trval na tom, že žádný dopis ze dne 05.08.2019 obsahující odvolání nebyl ke správnímu orgánu prvního stupně (dále také jen „SO1“) doručen. Dokonce i během soudního jednání dne 20.05.2021 Žalovaný zpochybňoval užití podacího lístku pošty jako důkazu s tím, že podacímu lístku nesvědčí presumpce správnosti, přičemž podací lístek prokazuje podání zásilky odesílatelem, nikoli však její doručení adresátovi, evidentně s cílem popřít doručení tohoto dopisu k SO1.
Po celou dobu předcházejícího správního řízení a následně i po celou dobu soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze Žalovaný ani jedinkrát nezmínil, že by snad měl být dopis ze dne 05.08.2019 obsahující odvolání k SO1 doručen a následně posouzen tak, že mu nebyly přiznány právní účinky. S touto divokou teorií přichází Žalovaný až
ve správní žalobě v kasační stížnosti. Navíc během soudního jednání u Městského soudu v Praze Žalovaný přiznal, že je s obsahem dopisu seznámen, čímž se vlastně přiznal k tomu, že po celou dobu uvádí nepravdu.
Viz přiložený audiozáznam:
Soud: „Pokud máte zájem za Žalovaného, mohu Vám to předmětné podání ze dne 06.08. předložit.“
Žalovaný: „Není potřeba, je to pořád stejné, jsme s tím seznámeni.“
(pozn. soud měl patrně na mysli datum doručení dopisu/podání)
Žalobce připomíná, že argument o nereagování na podání uvedl při předávání tzv. doručené knihy pouze SO1 a nikoli Žalovaný.
Jelikož tuto argumentaci Žalovaný neužil již během soudního řízení u Městského soudu v Praze, ale až v kasační stížnosti, lze konstatovat, že dle § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb. Soudní řád správní je kasační stížnost nepřípustná.
Důkazy:
• Obsahem správního spisu
• Obsahem rozsudku č.j. 11 A 98/2020-29 ze dne 20.05.2021, který vydal Městský soud v Praze
• Audiozáznamem z jednání u Městského soudu v Praze dne 20.05.2021
II. Protizákonnost nepřiznání právních účinků podání odvoláníAčkoli Žalobce setrvává na svém stanovisku, že správní orgán nemůže odepřít podání odvolání právní účinky, uvádí, že pokud by snad k takovému postupu ze strany SO1 a následně Žalovaného mělo dojít, musely by tyto správní orgány posoudit ono podání a následně přezkoumatelně rozhodnout z jakých důvodů se rozhodly tak, že využívají takový postup. Pokud by správní orgán posoudil odvolání jako z nějakého důvodu vadné, měl Žalobce v souladu se zákony vyzvat k odstranění vad podání.
Je zcela nepřijatelné, aby správní orgán podání odvolání bez dalšího ignoroval a až následně (až v kasační stížnosti) vymýšlel důvody, proč se takovým způsobem před téměř dvěma lety zachoval.
Navíc užití zásady zneužití práva je postupem ultima ratio, který musí být uplatňován nanejvýš restriktivně a takové údajné jednání musí být dostatečně prokázáno. Žalobce připomíná, že Žalovaný (ale ani SO1) nejen že zneužití práva neprokazovali, ale po celou dobu správního řízení i následného soudního řízení u Městského soudu v Praze ani nezmiňovali. Navíc by takové posouzení věci bylo značně nepřiléhavé, neboť ani podání odvolání, ani učinění více dílčích podání v jedné zásilce nelze považovat za vykonání subjektivního práva k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti. Naopak podámní odvolání je právem každého občana a podání více dílčích podání prostřednictvím jednoho dopisu je ekologické a zcela jistě slouží k dobru společnosti.
Žalobce se odvolává na rozsudek NSS 1 As 32/2020-29, rozsudek NSS 1 Afs 107/2004-48, rozsudek NSS A As 27/2011-81.
Důkazy:
• Obsahem správního spisu
• Obsahem soudního spisu
• Výše zmíněnými rozsudky
III. Nepřípustnost kasační stížnosti z důvodu, že rozhodnutí pouze upravuje vedené řízeníNapadený rozsudek Městského soudu v Praze není meritorní, neruší ani nepotvrzuje napadené rozhodnutí Žalovaného. Tento rozsudek pouze přikázal Žalovanému vydat rozhodnutí ve věci, tedy se jedná o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení. Kasační stížnost je tedy dle § 104 odst. 3 písm. b) zákona č. 150/2012 Sb. Soudní řád správní nepřípustná.
Důkazy:
• Zákon č. 150/2012 Sb. Soudní řád správní
IV. Sám Žalovaný de facto uznal, že správní řízení nebylo ukončenoŽalovaný vydal usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/4, kterým přerušil správní řízení. Tím de facto sám uznal, že správní řízení doposud nebylo ukončeno, tedy že rozhodnutí SO1 nenabylo právní moci. Ostatně, pokud by rozhodnutí SO1 právní moci nabylo, správní řízení by bylo ukončeno a nebylo by možno jej přerušit.
Důkazy:
• Kopie usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/4
V. Nezaplacení soudního poplatkuProjednávaná věc nesplňuje podmínky pro osvobození od poplatkové povinnosti dle § 11 odst. 2 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, jelikož se nejedná o spor týkající se výkonu státní správy, nýbrž naopak nevýkonu, kdy Žalovaný byl v rozporu se zákonem zcela nečinný a žádnou státní správu nevykonával.
Žalobce navrhuje, aby soud v souladu se zákonem vyzval Žalovaného k uhrazení soudního poplatku.
Důkazy:
• Zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích
VI. Argumentace Žalovaného je nesmyslná a nepodloženáŽalovaný ve své argumentaci uvádí, že Žalobce podává více podání v jedné zásilce, což považuje za argument pro kasační stížnost. Lze konstatovat, že využití jedné zásilky (jednoho dopisu) pro učinění více dílčích podání je nejen ekonomické, ale i ekologické. Zejména je ale třeba zmínit, že neexistuje zákon, který by podání více dílčích podání zakazoval.
Argumentace Žalovaného, že Žalobce svá podání někdy nedoplňuje, je v některých případech založena na pravdě, nicméně Žalobce musí uvést, že doplnění podání je jeho právem a nikoli povinností.
Tvrzení Žalovaného, že si Žalobce písemnosti řádně nepřebírá je pak zcela skandální. Pokud v právním řádu ČR existuje fikce doručení, pak nelze postup Žalobce, který si nechává některé zásilky vhodit do poštovní schránky, označit tak, že si zásilky řádně nepřebírá. Ostatně, opět je třeba zmínit, že neexistuje zákon, který by občanovi ČR přikazoval se trmácet kvůli každému dopisu na poštu a nevyužít toho, že dopis bude následně vložen do schránky. na jednu stranu Žalovaný institut fikce doručení sám rád užívá a na druhou stranu kritizuje Žalobce, že si nechává doručovat fikcí.
Žalovaný kritizuje, že Žalobce podává 31. den po podání odvolání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. Ačkoli lze konstatovat, že každý občan ČR může podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti kdykoli se mu zlíbí, je nutno zdůraznit, že pokud má správní orgán na rozhodnutí ze zákona 30 dní, pak 31. den začíná porušovat zákon, pokud rozhodnutí doposud nevydal. Žalobce si dovolí tvrdit, že pokud by předmětné odvolání podal byť o jeden den pozdě, Žalovaný by mu toto zpoždění neprominul a
rozhodnutí odvolání zamítl jako opožděné.
Argumentace Žalovaného, že v podáních Žalobce uváděná věta „Těším se na další spolupráci“ je drzá, považuje naopak Žalobce za drzost a také důkaz, že Žalovaný není nestranný, jak mu přikazuje zákon, nýbrž se snaží Žalobci za každou cenu uškodit. Třeba i tím, že v rozporu se zákonem nejprve „stopí“ odvolání proti rozhodnutí a když už mu pak teče do bot, začne vymýšlet divoké teorie o zneužití práva.
Lamentování Žalovaného nad pořizováním audiozáznamu a jeho zveřejnění lze pak jednoduše neutralizovat skutečností, že soudní jednání je veřejné.
Tvrzení Žalovaného, že žalobce vystupuje pod přezdívkou Číkus není žádným relevantním důkazem podloženo.
Že Žalovaný ve své kasační stížnosti bez jakýchkoli důkazů uvádí, že Žalobce vědomě páchá přestupky, pak považuje Žalobce za nehoráznou pomluvu.
Z výše uvedeného pak vyplývá, že Žalovaný se pokouší za každou cenu uškodit Žalobci, pomluvit jej a bez jakýchkoli důkazů na něj „naházet špínu“. Navíc tyto pseudoargumenty Žalovaného vůbec nesouvisí s projednávaným tématem.
Důkazy:
• Obsahem kasační stížnosti
VII. Závěrečný návrh rozsudkuŽalobce navrhuje, aby soud vybral od Žalovaného soudní poplatek a následně kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou.
podepsán
Žalobce
Ano, o rozsudku
1 Ans 5/2008 vím, ale přeci jim to nebudu servírovat. Není to ale pomalu na ústavní stížnost? U správního orgánu pracují lidé, kteří zákony znají (nebo by alespoň měli znát), zatímco u běžného občana lze očekávat, že nemá v zákonech takový přehled. Pak je zcela absurdní, aby měl SO takové obrovské výhody proti občanovi (který si jej platí z daní).
To samé platí pro zvrácený
§ 11(2)(b) 549/1991 Sb. a vlastně i pro okolní ustanovení.
