30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: Číkus 16 Září 2019, 15:52:00
-
24.11.2018 - Údajné překročení rychlosti zjištěné úsekovkou, 116/112/50
24.01.2019 - Výzva k podání vysvětlení (bez razítka, bez podpisu a s pár dalšími chybami); ignorováno
15.03.2019 - Sprdelní příkaz
25.03.2019 - Odpor (omylem poslán nepodepsaný)
03.05.2019 - Předvolání k ústnímu jednání na 29.05.2019
29.05.2019 - Ústní jednání (děkuji kolegovi kdo za zastupování), získán spis a vyjednána lhůta na vyjádření do 20.06.2019
(nějaké kočkování)
12.07.2019 - Sprdelní rozhodnutí: vinen
29.07.2019 - Blanketní odvolání, posláno e-mailem bez uznávaného el. podpisu
05.08.2019 - Blanketní odvolání, posláno doporučeným dopisem, podepsáno
13.09.2019 - Sdělení (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/190913-so1-sdeleni-k-odvolani.pdf)
(případně doplním další dokumenty)
1. Špatně jsem pochopil lhůtu k doplnění podpisu (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37-4)?
2. Co teď? Jako správný postup se mi jeví zachovat radiový klid a po promlčení (rok a den od vypravení sprdelního rozhodnutí) je prošťouchnout žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. Pokud se do té doby ozvou, teprve vymýšlet jinou strategii.
-
Ještě zvažte, zda to blanketní, poštou poslané odvolání bylo správné (správné číslo jebací atd.).
Jinak taky bych myslel že se jedná o pracovní dny ale něco mně říká, že když je něco na prac. dny, pak je to uvedeno explicitně v textu.
-
Čísla jsem kontroloval. A IMHO se jedná o kalendářní dny, ale pokud připadne konec lhůty na nepracovní den, posouvá se na následující pracovní (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p40-1-c).
-
2. Co teď? Jako správný postup se mi jeví zachovat radiový klid a po promlčení (rok a den od vypravení sprdelního rozhodnutí) je prošťouchnout žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. Pokud se do té doby ozvou, teprve vymýšlet jinou strategii.
Souhlas, také bych nedělal nic a po roce začal prudit. Podkud by se ozvali, tak jedině s upomínkou k uhrazení pokuty
-
Pravděpodobnost, že se po dobu jednoho roku nic nestane, konverguje v daném případě k jistotě.
OT: Pan Číkus opomněl uvést, že kvůli jeho multipodání ukončila OÚO pracovní poměr ve zkušební době. Prý to nemá zapotřebí. ;)
-
kdo: počkejte, to si děláte srandu a nebo kolega Číkus fakt takhle zabodoval?
V tom případě velké gratulace…
-
V tom pripade Cikusi gratulace, treba se zacne zivit i slusnou praci...
-
Podle nové OÚO, která byla na poměry MHMP neobvykle inteligentní a komunikativní (bez ironie), byla ta předchozí OÚO absolventem právnické fakulty a dotkla se jí zejména skutečnost, že se sprostý obviněný (pan Číkus promine) domáhá prokázání jejího vzdělání.
Čili po mém soudu je tenhle případ jasný WIN, i kdyby k udělení pokuty nakonec došlo. Osobně se stejně domnívám, že OÚO se dobrovolně rozhodla pro kontumační prohru, ale samozřejmě se mohu mýlit.
-
... i kdyby k udělení pokuty nakonec došlo ...
Ono prý došlo, prý je to pravomocné. :-)
-
Ale naše Máňa je přesvědčena, že to není směroplatný.
Myslím, že všichni víme, jak tohle dopadne. Jedinou neznámou pro mne je počet dokumentů, které jim tam v téhle věci ještě naposíláte. ;)
-
Do výročí vypravení sprdelního rozhodnutí SO1 zbývají méně než 3 měsíce. Otázkou je, zda by se neslušelo se nějak připomenout. :-)
-
Zbývá cca měsíc.
Mám za to, že už to nemohou zvrátit ani kdyby po hlavě skákali. Vyzvat mě k doplnění blanketního odvolání a poskytnout mi přiměřenou lhůtu už nestíhají. SO2 by nestihl vydat doručit rozhodnutí před promlčením.
Pokud SO2 vydá rozhodnutí bez výzvy k doplnění odvolání, prohraje to následně u soudu. A protože rozhodnutí SO2 nerestartuje lhůty, k promlčení dojde ještě před podáním správní žaloby (tj. nevadí, že doba soudu se do promlčecí lhůty nepočítá).
Asi už není třeba řešit neveřejně.
-
Nachystáno k odeslání ve středu 10.06.2020:
Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti
Tímto podávám žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve věci správního řízení vedeného pod spis. zn. S-MHMP 0000000/2018/Šes.
Proti rozhodnutí č.j. MHMP 0000000/2019/Šes jsem dne 29.7.2019 podal odvolání obyčejným e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu a toto odvolání jsem následně v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu potvrdil doporučeným dopisem dne 5.8.2019. Od té doby správní orgán nehnul prstem, což považuji za dostatečný důvod k podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti.
Šestáku, koukej kmitat, neváhám podat nečinnostní žalobu a náklady vymáhat v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. po Tobě, Ty čtveráku jeden!
Stížnost na postup
V reakci na sdělení č.j. MHMP 0000000/2019/Šes podávám stížnost na postup Mgr. Zdeňka Šestáka, který tenhle blábol vydal a podepsal. Jelikož toto už dle mého názoru hraničí s několika trestnými činy, požaduji, aby MHMP provedl opatření, aby k podobným excesům už nedocházelo. O přijatých opatřeních a způsobu potrestání čtveráka Šestáka si přeji být informován. A dejte si záležet.
Vůbec mi nebude vadit, pokud s Mgr. Zdeňkem Šestákem ukončíte pracovní poměr, stejně jako jste to již během tohoto správního řízení dokázali s Mgr. Josefem Nedozrálem.
S pozdravem zůstává a na další spolupráci se těší
Číkus
-
Paraziti z MHMP jsou drzí jak lázeňské veverky: vyřízení stížnosti (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/200720-so1-vyrizeni-stiznosti.pdf)
- Prý jsem mailem bez zaručeného el. podpisu podal odvolání, které nikdy nebylo doplněno.
- Retardovanému parazitovi není zřejmé (mimo jiné) proč blábol od čtveráka Šestáka nazývám blábolem a má tu drzost mi doporučit využít právních služeb advokáta.
- Líní a neschopní paraziti placení z mých daní odmítají kmitat a ještě mají tu drzost blekotat něco o pořádkové pokutě za hrubě urážlivé podání.
- Jakékoli mé předchozí podání nezapříčinilo ukončení pracovního poměru parazita Nedosrála s MHMP. Kolega kdo tedy lže?
Paraziti z MD jsou drzí o něco méně: usnesení (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/200720-so2-necinnost-zamitnuti.pdf)
- Ve spise nenašli dopis z 05.08.2019, tak takový dopis neexistuje.
- Prý je s podivem, že jsem podal žádost i uplatnění opatření proti nečinnosti až po promlčení a ne dříve. Zmr. Dvořák asi nebýt příliš bystrý...
- Má žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti je zneužitím práva.
Ještě že jsem pečlivý a ponechal jsem si podací lístek (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/190805-blanketni-odvolani-podaci-listek.jpg) od toho prý neexistujícího dopisu.
Mno nic, veškeré možné kroky jsem učinil, ale se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti mi nebylo vyhověno, nezbývá mi tedy než se obrátit na soud. A jak jsem čtverákovi Šestákovi slíbil, následně vymáhat náklady po něm osobně. A když mi jeho kolegové tak dobře poradili, zkusím využít právních služeb advokáta. Snad se to čtverákovi příliš neprodraží a nedopadne jako Nedosrál.
-
Tak hlavně, že má titul za 70.000,- , ODSČ jistě poskytuje dostatek prostoru pro uplatnění znalostí z top managementu...
-
Tak Šesták je také můj oblíbenec, většinou na něj pro něco podávám i trestní oznámení, ale podezřívám je, že Šesták buď neexistuje nebo je hluchý a slepý, protože to co mu dělám já a minimálně i Čikus, by každého člověka donutilo začít chlastat nebo si to hodit.
Jak jsem před chvílí psal v jiném vlákně. Úřady včetně st. zastupitelství dneska vysloveně lžou a kašlou na dodržování nějakých "blbých" zákonů.
Asi je spousta lidí, co se jich leknou a kmitají. Na mne to ale má opačný účinek a už jsem si zakázal odepisovat úřadům a otevřít si k tomu láhev vína, to je nebezpečnější, než kdybych jel autem :)
-
Teď je otázka, zda nečinnostní žalobu podat na SO1 (nevyzval k doplnění blanketního odvolání, odvolání spolu se spisem nepředal k SO2) nebo na SO2, že doposud nerozhodl o odvolání.
-
Berte s rezervou, píšu z hlavy, ale jestli mi slouží paměť, je judikováno, že odpovědnost za celou odvolací fázi řízení a dodržení lhůt má SO2. Tedy i pokud by fakticky nečinný byl SO1 při předkládání či rozjímání, zda nepostupovat podle § 87 SprŘ, a SO2 zatím ani netušil, že má o něčem rozhodovat, je třeba vše směřovat na SO2.
Ale radši si najděte pramen, možná to soudy neřekly takto obecně, jak si to pamatuju.
-
V plánu poslat zítra odpoledne, budu rád za připomínky.
Krajský soud v Praze
nám. Kinských
150 75 Praha
Soudní poplatek bude uhrazen bankovním převodem na výzvu soudu
Žalobce:
Číkus
Ulice
PSČ Město
nar. DD.MM.YYYY
Žalovaný:
Ministerstvo Dopravy
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
110 15 Praha1
Žaloba proti nečinnosti správního orgánu
Přílohy:
1. Kopie Usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/3
2. Kopie podacího lístku k zásilce obsahující odvolání proti Rozhodnutí č.j. MHMP 1310773/2019/Šes, podací číslo RR025225384CZ
Žalobci bylo dne 12.07.2019 doručeno Rozhodnutí č.j. MHMP 1310773/2019/Šes, vydané Magistrátem hlavního města Prahy (dále také jen „SO1“), proti kterému (včas) dne 29.7.2019 podal odvolání prostřednictvím e-mailu a které Žalobce následně dne 5.8.2019 v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu potvrdil doporučeným dopisem.
Žalovaný zůstal v této věci nadále nečinný. Žalobce tedy podal dne 10.06.2020 k rukám Žalovaného žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti.
Žalovaný v rozporu se zákonem vydal Usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/3 (ve věci opatření proti nečinnosti), ve kterém uvádí, že spisový materiál neobsahuje žádný dopis (ze strany Žalobce) vztahující se k datu 5.8.2019, kterým by dle Žalobce mělo být potvrzeno jeho odvolání.
Žalobce kopií podacího lístku prokazuje, že tento dopis byl odeslán. Žalobce je toho názoru, že pokud SO1 či Žalovaný účelově opomene podání vložit do spisu, mohlo by se jednat i o jednání, které je zákonem považováno za trestný čin.
Z výše uvedeného se Žalobce domnívá, že ačkoli bezvýsledně vyčerpal všechny zákonné prostředky k ochraně proti nečinnosti správního orgánu a stále nebylo ve věci vedené u žalovaného v této věci rozhodnuto, nezbývá mu tak, než podat tuto žalobu proti nečinnosti.
Důkazy: Obsahem správního spisu.
Závěrečný návrh výroku rozsudku
Z výše uvedeného důvodu Žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek:
1. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o odvolání ve věci vedené pod spisovou značkou S-MHMP 2047791/2018/Šes (vedeno u Magistrátu hlavního města Prahy) nejpozději do 7 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.
2. Žalovaný je povinen nahradit Žalobci náklady řízení.
podepsán
Žalobce
-
Jen podotek: usnesení vydal žalovaný, nikoliv žalobce.
-
Nechci Ti do toho kecat, ale já jsem MD ČR žaloval vždy u správního soudu a to městského soudu myslím, že ve Spálené, ten prý je místně a věcně příslušný pro MD. A je to cca 3-4 měsíce zpět a nenapsali mi, že by nebyli příslušným soudem, poslali info k platbě poplatku a už dokonce proběhlo i vyjádření žalovaného.
Za necelý měsíc tam před uplynutím 2 měsíční lhůty posílám další správní žalobu na MD ČR.
Tak jen ať to máš správně.
-
kdo> Děkuji, opraveno.
now> Nečinnostní žaloba se obecně podává u jiného soudu než správní žaloba proti rozhodnutí a nebo jde o nějakou specialitu Prahy?
-
Především se žaloba podává proti SO1. Resp. proti tomu SO, který je nečinný, který měl vydat rozhodnutí a nevydal, ani se k tomu nechystá. U nadřízeného SO je třeba vyčerpat prostředky, které správní řád či jiný předpis poskytuje jako ochranu před nečinností, ale soudní ochrana pak směřuje proti primární nečinnosti přímo, nikoliv nepřímo přes nadřízený SO (soud nebude přikazovat SO2, ať znovu a lépe rozhodne o opatření proti nečinnosti SO1, rovnou přikáže rozhodnout SO1).
A ano, Praha je lehce anomální. Z hlediska soudní soustavy funguje 8 bývalých krajů a krajských soudů, jejichž název v zní v 7 případech "Krajský soud v ${sídlo_kraje}" - včetně Středočeského kraje, jehož soud se jmenuje Krajský soud v Praze (protože v Praze opravdu sídlí, jak soud, tak kraj, i když samotná Praha není jeho součástí). Obvod Hl. m. Prahy obsluhuje soud, který se jmenuje Městský soud v Praze.
Aby to nebylo tak jednoduché, nižší stupeň soudů (kde se správní soudnictví neprovozuje) se jmenuje obvykle Okresní soud v ..., v Praze pak Obvodní soud pro Prahu N a další anomálie je v Brně, jehož okresní soud pro okres Brno - město se jmenuje Městský soud v Brně (ale je to jen anomální název, jinak je to tuctový okresní soud, zatímce Městský soud v Praze je krajský soud). A pro úplné zmatení nepřipraveného nepřítele existuje ještě jedna výjimka - pro rejstříkovou agendu obsluhuje Městský soud v Praze (jeho barák ve Slezské) nejen svůj obvod, tj. Prahu, ale i Středočeský kraj, z historických důvodů KS v Praze tuhle agendu nedělá.
-
Nyní jsem zmaten ještě víc.
SO1 (MHMP) vydal rozhodnutí, proti rozhodnutí jsem podal odvolání a SO2 (MD) doposud nevydal rozhodnutí o odvolání. Přesto mám pro nečinnost žalovat SO1 (MHMP)?
A který ten soud tedy použít? Už neplatí, že chybná volba soudu nevadí, že si to soudy předají?
-
Tedy znění žaloby mohu ponechat stejné a pouze to adresovat na Městský soud v Praze?
-
Před asi 4mi léty, jsem podával správní žalobu na MHMP jako SO2, který potvrdil rozhodnutí městské části Praha 5 jako SO1, a taky jsme ji podával Městskému soudu v Praze, Slezská 9, Praha 2.
Podle toho co píšeš tak bych chápal, že správně žaluješ MD ČR, který je nečinný, a tam je příslušný stejný městský soud v Pze podle sídla ministerstva, já jsme si raději zavolal na jejich infolinku.
Tak to prosím co nejdříve podej, ať se prodlouží fronta, žaluju přestupek, který má promlčecí lhůtu 5 let a zatím uběhlo cca 2,5 roku, kdy doufám, že díky subjektivně hodnoceno, mnoha chybám věřím ve vítězství, ale naposledy to trvalo bez 14ti dní 2 roky než soud rozhodnutí zrušil, takže to potřebuju ještě trošku natáhnout, aby to pak bylo 5 let.
Jinak perlička z odůvodnění MD ČR, kdy jsem použil údajně hrubě urážlivý výrok, za který jsme dostali pořádkovou pokutu, kdy jsem jej použil jen díky písařské chybě. Odvolával jsme se na skutečnost, že písařská chyba je velice běžná věc, že i SO1 MHMP se ve stejném řízení písařské chyby dopustil.
MD ČR v replice na mou žalobu doslovně uvádí:
Žalovaný pouze může doporučit, aby sepisování svých věcí, věnoval větší péči...., no a sám se i MD ČR jako žalovaný dopustil také, jiné písařské chyby, na což jsme soudu odpověděl:
Pokud bychom chtěli být škodolibí, pak bychom žalované ocitovali jeho vlastní vyjádření. Protože nechceme být škodolibí, pouze tuto skutečnost uvádíme, jako další argument toho, jak jednoduché je, dopustit se tzv. písařské chyby
Tak jsem kromě jiného zvědavý, jak to nám přidělená soudkyně vyřeší, kdy SO1 i SO2 mohou dělat písařské chyby a sprostý podezřelý, dnes už odsouzený je dělat nesmí.
-
ale naposledy to trvalo bez 14ti dní 2 roky než soud rozhodnutí zrušil, takže to potřebuju ještě trošku natáhnout, aby to pak bylo 5 let.
Ale doba kdy se to řešilo u soudu se do promlčení nezapočítává..
(určitě se nezapočítává do té kratší lhůty která se restartuje.. jaký má vztah k delší maximální lhůtě asi závisí na výkladu zákona)
-
Podáno v tomto znění.
-
ale naposledy to trvalo bez 14ti dní 2 roky než soud rozhodnutí zrušil, takže to potřebuju ještě trošku natáhnout, aby to pak bylo 5 let.
Ale doba kdy se to řešilo u soudu se do promlčení nezapočítává..
(určitě se nezapočítává do té kratší lhůty která se restartuje.. jaký má vztah k delší maximální lhůtě asi závisí na výkladu zákona)
No klasicky ji to restartuje, ale u přestupků s nejvyšší možnou pokutou 100.000,- to je max. 5 let, pak promlčení, protože už i tak je to stejně dlouhá doba, jako u některých trestných činů, které jsou závažnější.
Proto je tam maximum 5 let a i tak je to naprostá šílenost.
-
Pokud bychom chtěli být škodolibí, pak bychom žalované ocitovali jeho vlastní vyjádření. Protože nechceme být škodolibí, pouze tuto skutečnost uvádíme, jako další argument toho, jak jednoduché je, dopustit se tzv. písařské chyby
[grammarnazi]Pokud bychom chtěli být škodolibí, pak bychom žalované ocitovali jeho vlastní vyjádření. Protože nechceme být škodolibí, pouze tuto skutečnost uvádíme, jako další argument toho, jak jednoduché je, dopustit se tzv. písařské chyby.
1. Správně: "žalované její", "žalovanému jeho".
2. Nadbytečná interpunkce (2 ks na 2 řádky) + chybějící tečka za větou.
3. Nesmyslná vazba "argument toho". Rozhodně je vhodnější místo slova "argument" použít "ukázka", "důkaz" nebo "příklad" atp.
[/grammarnazi]
To jen na okraj "argument toho", že on s tou větší péčí nebyl žalovaný zase tak úplně mimo.
P.S.: Předem se omlouvám; nemyslím to nijak zle, ale tohle jsem nevydržel. A to jsem včera dokonce zvládl neopravit nadpis vlákna "propadlí řidičák"...
-
Hele, psal jsem to narychlo a ještě k tomu části kopíroval, a části musel opisovat přeskakováním z okna do okna.
Ale klidně si posluž, máme demokracii a hlavně svobodu slova, a tohle "škádlení" nikomu neublíží, a mně je to šumák :)
-
No klasicky ji to restartuje, ale u přestupků s nejvyšší možnou pokutou 100.000,- to je max. 5 let
O to nejde..
doba soudního řízení se nezapočítává do promlčecí doby..
třebas když k žalobě dojde půl roku po vydání rozhodnutí SO1 a soud to rok řeší a pak rozhodnutí zruší tak pořád zbývá půl roku do promlčení (..teoreticky.. když jsem hledal jak se po rozsudku vypočítá přesný den promlčení tak jsem zjistil že to asi nikdo neví).
Ale není jasné jestli soudní řízení staví jen tu kratší dobu která se restartuje (1 rok a nebo 3 roky) a nebo i tu delší dobu (3 roky a nebo 5 let)..
§30
Promlčecí doba činí
a) 1 rok, nebo
b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč.
§32
(3) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.
To se dá vyložit..
..§30 zavádí promlčecí lhůtu a §32 zavádí druhou novou lhůtu.. soudní řízení staví "promlčecí dobu" a tak nestaví druhou lhůtu z §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30, ale i když se lhůta staví tak nejpozději odpovědnost zanikne podle §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30 a soudní řízení lhůtu staví a odpovědnost zanikne později
-
Nyní jsem zmaten ještě víc.
SO1 (MHMP) vydal rozhodnutí, proti rozhodnutí jsem podal odvolání a SO2 (MD) doposud nevydal rozhodnutí o odvolání. Přesto mám pro nečinnost žalovat SO1 (MHMP)?
A který ten soud tedy použít? Už neplatí, že chybná volba soudu nevadí, že si to soudy předají?
Pardon, četl jsem to příliš rychle. Zmátlo mě, že MD rozhodovalo o opatření proti nečinnosti, proto jsem předpokládal, že nečinný je MHMP, přehlédl jsem, že se MD podařilo rozhodovat o své vlastní nečinnosti. To totiž není správně, rozhodovat má nadřízený orgán (§ 80 SprŘ), což v případě MD je ministr dopravy (formálně, fakticky to řeší rozkladová komise). Teprve kdyby byl nečinný ministr, má učinit opatření sám proti sobě (viz ulítlý rozsudek "na Godunova u Godunova").
Máte to tedy správně. Jak žalovaného (MD), tak soud (MS v Praze). Ale je to jedno, SŘS je v tomto milosrdný, nejen v otázce místní/věcné příslušnosti (při podání špatnému soudu dojde k postoupení), ale dokonce i v určení a označení žalovaného. Vychází se z toho, že kdo je žalovaný je dáno zákonem, tedy pokud je rozpor mezi tím, koho žalobce označil, a tím, co plyne ze žalobního tvrzení (dosazeno správně do zákona), platí to druhé. Prakticky tak nejde prohrát jen na tom, že by někdo chybně žaloval jiný orgán (např. jiného stupně v rámci předmětného řízení).
-
že se MD podařilo rozhodovat o své vlastní nečinnosti. To totiž není správně, rozhodovat má nadřízený orgán (§ 80 SprŘ), což v případě MD je ministr dopravy
Stížnost na Zmr. Dvořáka, že rozhodoval (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/200720-so2-necinnost-zamitnuti.pdf) o něčem, na co neměl právo? Nebo raději trestní oznámení? :-)
-
No, těžko říct. Vypadá to, že vy jste tu žádost formuloval jako opatření proti nečinnosti MHMP, o čemž by samozřejmě MD rozhodovat mohlo (kdo konkrétně nevím, to záleží na jejich interních pravidlech). Jenže obsahově šlo o to, že bylo podáno odvolání (resp. je tam nějaký spor o to, jestli se k němu přihlíží a jestli nejde o zneužití práva), což by v případě, že se k odvolání mělo přihlížet, či měla být aktivována procedura podle § 37, znamenalo, že nečinné je MD (zkuste dohledat rozsudek, podle kterého u odvolacího řízení SO2 z hlediska „nečinnosti“ ručí za celé řízení, tedy i za kroky, které dělá SO1 - je to tak trochu objektivní odpovědnost, protože pokud SO2 vůbec nic od SO1 nedostal, je nečinný, aniž by o tom věděl).
Nevím, jaký měl být správný postup. MD si mohlo výše uvedené domyslet a podle obsahu podání posoudit jako žádost o opatření proti nečinnosti MD jako odvolacího orgánu, a postoupit to ministrovi/rozkladové komisi. Nebo se mohli žadatele zeptat, jak to myslel. Nebo udělat zhruba to, co se stalo, tedy říct, že MHMP nečinný není, nějak to odůvodnit, a jiné souvislosti neřešit. Je to samozřejmě ta nejhorší možnost, ale nějak ostře nezákonné to není, na TO už vůbec ne.
-
§32
(3) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.
To se dá vyložit..
..§30 zavádí promlčecí lhůtu a §32 zavádí druhou novou lhůtu.. soudní řízení staví "promlčecí dobu" a tak nestaví druhou lhůtu z §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30, ale i když se lhůta staví tak nejpozději odpovědnost zanikne podle §32
..§32 jen mění délku promlčecí doby z §30 a soudní řízení lhůtu staví a odpovědnost zanikne později
Já si myslím, že ten §32 to říká jasně, NEJPOZDĚJI, byla by to hloupost aby se přestupky promlčovaly fakticky déle než trestné činy (podle duruhu samozřejmě)
-
Od soudu přišlo usnesení, že mám uhradit SOP. Uhrazeno.
-
Doručeno Vyjádření žalovaného (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/201127-soud-vyjadreni-zalovaneho.pdf).
Osnova pro repliku:
1. Obsahem doporučeného dopisu ze dne 5.8.2019 bylo samozřejmě potvrzení blanketního odvolání podaného prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu v souladu s § 37(4) SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37-4).
// Pod jakými klíčovými slovy hledat tu zásadu, že v případě nejasnosti ohledně obsahu dopisu se jako závazné bere prohlášení odesílatele?
2. Žalovanému tento doporučený dopis pochopitelně doručen nebyl, neboť byl v souladu se zákonem adresován k SO1. Že to SO1 nepředal Žalovanému nemohl Žalobce ovlivnit. Pokud by snad tento dopis nebyl doručen ani k SO1, toto také nemohl Žalobce nijak ovlivnit.
3. Divoké teorie Žalovaného, že se Žalobce mohl zmýlit a v dopise poslat něco jiného jsou naprosto zcestné. To by pak mohl Žalovaný argumentovat, že se SO1 zmýlil a v rozhodnutí nerozhodl o vině Žalovaného, nýbrž o něčem úplně jiném.
4. Reklamovat zásilku u provozovatele poštovních služeb by pak bylo z pohledu Žalobce naprosto kontraproduktivní. Závazné je datum podání zásilky, nikoli datum jejího doručení. Naopak je pro Žalobce maximálně výhodné, když je včas podaná zásilka doručena co nejpozději, neboť se tak zvyšuje šance na promlčení a jeho kontumační výhru ve správním řízení. Přirozenou a takticky správnou reakcí Žalobce tedy pochopitelně není nepravdu argumentačně vyvracet co nejdříve, ale naopak co nejpozději. Tedy ideálně až po promlčení.
5. Stejně tak argument Žalovaného, že Žalobce podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti až téměř s ročním odstupem a nikoli dříve, svědčí o zásadní neznalosti Žalovaného ohledně správné taktiky boje ve správních řízeních. Pokud by Žalobce podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dříve, mohl by Žalovaný vydat rozhodnutí, kterým by odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Vzhledem ke správné taktice Žalobce a správnému časování jeho úkonů pak Žalovanému nezbude, než napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit z důvodu promlčení.
6. Tvrzení Žalovaného, že Žalobce byl informován o tom, že předmětné rozhodnutí nabylo právní moci lze pak napadnout analogií k argumentaci Žalovaného tím, že se také SO1 mohl v obsahu zásilky zmínit zmýlit a nic o nabytí právní moci neoznamovat. Žalobci je z jeho činnosti známo, že správní orgány mu (a nejen jemu) neustále zasílají písemnosti, které jsou plné chyb, nepravd, lží a naprostých nesmyslů. Viz například Žalovaným zmíněný odkaz na webovou stránku, kde se Žalobce těmito přešlapy správních orgánů baví a chlubí se jimi.
Krom toho Žalovanému bylo (v žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti) následně Žalobcem sděleno, že předmětné rozhodnutí právní moci nenabylo a to z toho důvodu, že proti němu podal včasné a přípustné odvolání vč. doplnění v souladu s § 37(4) SprŘ.
7. Tvrzení o nestandardním vyjadřování Žalobce Žalovaný nijak neupřesnil a už vůbec neprokázal.
8. Účelem Žalobce je pochopitelně uplatnění jeho práv a nikoli zneužití práva. Žalovaný sice tvrdí opak, ale žádným způsobem toto není schopen prokázat.
-
V bodě 3 je prohozen Ž a Ž.
Úplně nevím, jestli je potřeba mít tam body 4 a 5 o taktice a boji.
-
vyvratitelna domněnka správností údajů?
-
Vyjádření trochu učešu, ale pořád mi není jasné, jaký byl osud multipodání obsahujícího mj. potvrzení e-mailem podaného odvolání. Z toho, co zde bylo zveřejněno, jsem měl dojem, že SO1 s tím neměl problém - netuším, co udělal se zbytkem multpodání, ale minimálně účinek potvrzení e-mailového odvolání mu přiznal a takto to postoupil SO2 (MD). A teprve MD přišlo s tím, tam potvrzení není, a vrátilo to SO1 bez formálního vyřízení (protože podle jejich hodnocení nebylo vůbec odvolání podáno).
Všechno by dávalo smysl, pokud by MD otevřeně a konzistentně zastávalo stanovisko, že multipodání jako celek je zneužitím práva a proto se k němu nepřihlíží. Akorát, že tohle zatím v žádném dokumentu, který se tu objevil, není, nějaké náznaky jsou v rozhodnutí o žádosti o opatření proti nečinnosti. Čekal jsem, že se konečně něco dozvíme z vyjádření k žalobě, ale je to ještě větší mlha než dosud, teď najednou píšou, že potvrzení ve spisu není, a radí žalobci, že měl reklamovat zásilku, která ale podle všeho normálně byla doručena a je součástí spisu ...
Nebo mi něco uniká?
-
solaris> Díky, opraveno.
fu> Děkuji za nasměrování.
hh> Děkuji, za učesání budu rád. V tomto případě dopis úplně ignorovali, mluvíte asi o kauze Jihlava, kde SO1 předal odvolání k SO2 a SO2 to nepovažoval za odvolání.
-
Mám v plánu repliku posílat v pátek (11.12.2020) dopoledne, máte někdo nějaké připomínky/komentáře? Děkuji.
-
bod číslo 6
...obsahu zásilky zmínit ... ?
... obsahu zásilky zmýlit ...
-
Replika, verze 1.
-
Dovolil bych si navrhnout jednu jazykovou korekci - nahradit v bode VI "viz" za "vizte". Preci nechcete soudu tykat :)
-
U psaného textu "tykáme", takže viz je správně.
Pokud by došlo k ústnímu jednání, pak bychom použili vykání vizte.
-
Odesláno. Děkuji kolegovi kdo za pomoc.
-
Přišlo předvolání k soudu. Má smysl se tam vůbec stavovat? Měl bych jako žalobce nárok na proplacení cestovného?
-
Jednání soud nařizuje prakticky jen ze 2 důvodů - buď že na tom někdo z účastníků trval, nebo že bude provádět důkazy (jiné, než které už byly provedeny v řízení a plynou ze správního spisu). V žalobě operujete nějakým podacím lískem, který ve spisu nejspíš není, tak zřejmě to jednání bude kvůli němu. Pokud by to byl jediný důvod, lze ho asi ignorovat jako formalitu. Na druhou stranu, máte to jako součást zážitku, a obecně asi není úplně rozumné nechávat protistranu samotnou se soudem, ať si tam něco upečou, a dobrovolně se připravit o možnost na to reagovat.
Náklady uplatnit můžete, náhrada bude záležet od výsledku. Tedy pokud vyhrajete, bude je muset protistrana nahradit, jako nezastoupený je budete muset vyčíslit podle reality (advokát může použít paušály dle AT). Doprava k soudu by měla projít vcelku bez problémů (v předvolání občas bývají nějaké kecy o preferenci hromadné dopravy a nutnosti povolit užití IAD soudem, ale to je převážně jen folklór).
-
Nemáte někdo vzor žádosti o proplacení cestovného soudem? Díky.
-
Myslím, že cestovné Vám bude platit v případě vítězství protistrana a ne soud.
-
Žalovaný je povinen do 30 dnů vydat rozhodnutí, žalovaný je povinen do 30 dnů uhradit náklady žalobci.
-
Nemáte někdo vzor žádosti o proplacení cestovného soudem? Díky.
Soud to imho vyplácí jen svědkům přímo. Jinak to dává k úhradě v rámci nákladů řízení protistrane.
standardne používá sazba dle vyhlášky * km + spotřeba dle technického průkazu * cena paliva dle vyhlášky. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-589 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-589). Od místa bydliště k soudu a zpět, js nutné doložit velký techničák - klidně scan datovkou
-
Nahrávka od soudu (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210520-soud.mp3) (MP3, 13:05, 17.1 MB)
Ten sráč do poslední chvíle zkoušel ten dopis zapřít. Asi nečekal, že si jej soud vyžádá již vyžádal od prvoinstančních parazitů.
-
Rozsudek bude? :)
-
e-m> Jakmile jej budu mít k dispozici, vložím. Zatím bylo pouze vyhlášeno ústně (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8644.msg121390#msg121390), na písemné vyhotovení vč. odůvodnění si musím cca měsíc počkat.
-
Skvělá práce - a děkuji za audiozáznam, je to poučné.
-
21.06.2021 doručen Rozsudek (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210621-rozsudek.pdf).
Poměrně pěkné čtení, až na to, že mi nepřiznali cestovné autem.
-
25.06.2021 doručena informace, že úřední paraziti podali kasační stížnost (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210625-kasacni-stiznost.pdf).
Argumentace je hodně přitažená za vlasy, zejména pak:
- Žalobce podává více podání v jedné zásilce. (Copak to nějaký zákon zakazuje?)
- Žalobce podání nedoplňuje. (Je to jeho právo, nikoli povinnost.)
- Žalobce si písemnosti řádně nepřebírá, nechá si je doručovat fikcí. (WTF?)
- Žalobce podává 31. den po podání odvlání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. (Na tom není nic divného, paraziti mají lhůtu 30 dní.)
- Žalobce drze uvádí "těším se na další spolupráci". (Co je na tom drzého?)
- Žalobce si dovolil (po souhlasu soudu) nahrávat průběh soudního jednání a pak jej zveřejnit. (Co je na tom špatného?)
- Žalovaný nedal Žalobci souhlas se zveřejněním této nahrávky. (Soudní jednání je veřejné, ne?)
- Žalobce nazval zástupce žalovaného "sráčem". (To bylo ještě hodně eufemistické.)
- Žalobce vědomě páchá přestupky. (To je docela odvážné tvrzení.)
Každopádně doporučuji přečíst, je to vtipný blábol.
Jako hlavní argument do vyjádření ke kasační stížnosti (na které je lhůta 3 týdny) se pak nabízí zásada koncentrace řízení. Po celou dobu správního řízení a i následného soudního řízení u Městského soudu v Praze trval Žalovaný na tom, že žádný dopis ze dne 05.08.2019 nebyl k SO1 doručen a to i během soudního jednání, kdy sráč blekotal něco o tom, že podací lístek není důkazem a že prokázání doručení takového dopisu je důkazním břemenem na straně Žalobce a do poslední chvíle existenci takového dopisu popíral. Trošku to připomíná dítě se zamazanou pusou od čokolády, které lže, že ten dortík fakt nesnědlo. Až do kasační stížnosti začal Žalovaný vymýšlet nějaké divoké teorie o tom, že dopis sice doručen byl, ale že nevyvolává žádné procesní důsledky. Dle mého je na takové teorie příliš pozdě, pokud by takové argumenty chtěl Žalovaný použít, měl tak učinit již v samotném správním řízení. nebo nejpozději během soudního řízení u Městského soudu v Praze. Nyní je na to již pozdě, protože koncentrace řízení.
Nebo se pletu?
Předem děkuji za případné komentáře, připomínky, návrhy.
-
No to nepletete, a zároveň bych tuhle jejich argumentaci obrátil proti nim, protože z té kasační stížnosti je zřejmá značná osobní antipatie vůči vaší osobě, ke které správní orgán sám dodává patřičnou argumentaci - při takovém množství řízení se již správní orgán nemůže bránit tím, že vás nezná, naopak je zřejmé, že ho vaše činnost obtěžuje. Tvrzení o dopise bych jim vrátil taky obratem jako účelové, kdy se vzhledem k osobním antipatiím snaží správní orgán účelově vymýšlet takové scénáře, kterými zajistí negativní výsledek řízení pro vás a pomstí se vám tak za práci, kterou jste jim přidělal.
Na druhou stranu se toho v kasační stížnosti skutečně sešlo poměrně dost a dovedu si u vás představit, co všechno úřad ke kasační stížnosti připojil - až se skoro bojím, co k tomu NSS vymyslí. U sepisování vyjádření bych pamatoval na to, že v tomto řízení již zdaleka nejde jen o jednu pokutu, ale co tam NSS vyrobí může mít potenciálně dopad na veškerou vaši (a naši obecně) činnost a mezi další správní orgány se to rychle rozšíří. Přistupoval bych k tomu maximálně obezřetně.
-
a dovedu si u vás představit, co všechno úřad ke kasační stížnosti připojil
Mám přihodit i ty přílohy, co paraziti ke kasační stížnosti připojili?
edit:
- průvodní dopis (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210625-kasacni-stiznost-pruvodni-dopis.pdf)
- přílohy (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210625-kasacni-stiznost-prilohy.pdf)
-
Ačkoli rozsudek (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210621-rozsudek.pdf) nabyl právní moci 22.06.2021 (https://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/list.do?druhVec=A&rocnik=2020&cisloSenatu=11&bcVec=98&kraj=MSPHAAB&org=MSPHAAB&poradiUdalosti=7&cisloSenatuLabel=11&typSoudu=os&agendaNc=CIVIL&druhUdalosti=ST_VEC_PUK&idUdalosti=null&druhVecId=A&rocnikId=2020&cisloSenatuId=11&bcVecId=98&orgId=MSPHAAB), SO2 se k vydání rozhodnutí do 30 dnů (jak mu nakázal soud) příliš nemá a místo toho parazit Dvořák vyblil usnesení o přerušení řízení (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210702-so2-usneseni-preruseni.pdf).
1. Asi bude potřeba je nějak popošťouchnout k vydání rozhodnutí v souladu s rozsudkem. Má někdo zkušenost, jak donutit úředního parazita, aby konal v souladu s rozsudkem?
2. Proti tomuto usnesení se skutečně podává rozklad? MD zde figuruje jako obyčejný SO2, předpokládal bych, že opravným prostředkem bude odvolání.
-
Rozklad je to proto, že o něm nerozhoduje jiný nadřízený orgán (protože žádný není), ale ten, kdo stojí v čele orgánu, proti kterému se ten rozklad podává. Ale jinak je to vlastně to samé v bledě modrém.
Odesláno z mého ONEPLUS A5010 pomocí Tapatalk
-
Koukám Číkusi, že opět prozkoumáváte temná zákoutí procesních předpisů.
Nejdřív to jednoduché - ano, podává se rozklad, protože neexistuje (klasický) nadřízený orgán. Jinak je to stejné jako odvolání. Rozklad samozřejmě podat (i kdyby měl být neúspěšný), a krom jiného můžete rýpat do toho, zda bude při rozhodování do detailu dodržen postup popsaný v § 152 SprŘ, viz diskuse pod tímto Pecinou (https://paragraphos.pecina.cz/all/pravnicke-vypocty/pokuta-50-000-kc-za-legal-pecina-cz-pravomocna#comment-54486).
Pokud jde o to obligatorní přerušení, je to nová věc (§ 85 nového PřesZ). Žádnou judikaturu správních soudů jsem k tomu nenašel - což není překvapivé, počet přestupkových věcí vedených podle nového zákona, které doputovaly k NSS, a v okamžiku podání kasační stížnosti bylo řízení u SO živé, asi moc velký nebude, a navíc většinově půjde o předvídanou situaci, tedy že KS zruší pravomocné rozhodnutí, SO2 se kasá, a v této situaci přeruší řízení. To nemá velkou šanci dostat se k soudu, jednak s tím asi většinou účastník-žalobce nebude mít problém, a asi by to ani nešlo žalovat hned, ale až v návaznosti na finální rozhodnutí. Jedinou inspirací k výkladu jsou tak komentáře, a ty klasicky nepokrývají okrajové scénáře, tedy např. to, že by nemuselo jít o kasační stížnost proti rozsudku o žalobě podle § 65 SŘS, kterým bylo zrušeno pravomocné rozhodnutí SO, ale že živé řízení v okamžiku podání kasační stížnosti může být i po rozsudku o nečinnostní žalobě, kde jádro sporu je o (ne)existenci pravomocného příkazu.
Argumentoval bych v rozkladu tak, že § 85 se vztahuje právě jen na kasační stížnost proti rozsudku o žalobě proti rozhodnutí (podpořit to lze třeba odkazem na ty komentáře, např. Jemelka, L., Vetešník P. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020). Předmětem nečinnostní žaloby a následné kasační stížnosti není rozhodnutí ani řízení ve věci přestupku, ale nečinnost SO, nejde tedy o kasační stížnost „v téže věci“, jak požaduje dikce § 85 PřesZ. Výklad, podle které SO dokonce musí řízení přerušit, je absurdní, vede k nezákonnému stavu, ve kterém by zároveň SO rozhodnutí vydat musel (na základě pravomocného rozsudku) a nesměl (na základě zákona, který by mu dle tohoto absurdního výkladu přikazoval přerušit řízení). SO se má podřídit rozsudku, i kdyby následně v kasační stížnosti uspěl, právní řád obsahuje prostředky, pomocí kterých by se následně bylo možné řízení uvést do souladu s finálním rozhodnutím správních soudů, přerušení řízení není nezbytné. Domnívá-li se však SO, že jsou tu důvody pro odklad vykonatelnosti rozsudku KS, měl podat příslušný návrh NSS (§ 107 SŘS), není přípustné, aby o odkladu vykonatelnosti přerušením řízení de facto rozhodl sám.
Paralelně bych podal návrh na exekuci rozsudku o nečinnostní žalobě. Pod jakou záminkou se SO odmítá podřídit rozsudku vás nemusí zajímat (a nebude to v prvním kole zajímat ani exekutora). Jen ať hezky MD dostane nějakou výchovnou pokutu a bude-li mít pocit, že to má fungovat jinak, ať se klidně v tom vykonávacím řízení brání jak umí.
-
Rozklad tedy zkusím připravit stejně jako bych podával odvolání.
Existuje pro tyto případy nějaký otestovaný vzor pro návrh na exekuci rozsudku? Ať nevynalézám kolo.
edit: Tak mě napadá: Tím, že MD řízení přerušuje, vlastně uznává, že správní řízení stále běží (a tedy odvolání bylo platné)? :-)
-
Exekutorský úřad ………
jméno a příjmení soudního exekutora
adresa sídla
Povinný: jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště/název, identifikační číslo, sídlo
Oprávněný: jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště / název, identifikační číslo, sídlo
Věc: Exekuční návrh
I.
Dne 10. 5. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudek č. j. 1 C 111/2018-11 (dále jen „rozsudek“), kterým povinnému uložil povinnost zaplatit oprávněnému:
– částku ve výši 45 000 Kč,
– smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč,
– úroky z prodlení ve výši 8,5 % z částky 45 000 Kč ode dne 7. 1. 2018 do zaplacení a
– náklady nalézacího řízení ve výši 9 540 Kč.
Výše uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 18. 6. 2019 a vykonatelnosti následně 22. 6. 2019.
K důkazu: úředně ověřená kopie rozsudku opatřená potvrzením o jeho vykonatelnosti
II.
Povinný ke dni 20. 6. 2019 uhradil prostřednictvím bezhotovostního převodu pouze částku ve výši 45 000 Kč. Zbývající povinnosti uložené rozsudkem povinný do dnešního dne nesplnil.
III.
Vzhledem k výše uvedenému oprávněný podle § 37 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“), navrhuje, aby exekuční soud vydal toto pověření a nařízení exekuce:
Nařizuji exekuci podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 5. 2019, č. j. 1 C 111/2018-11, k uspokojení práva oprávněného na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,5 % z částky 45 000 Kč od 7. 1. 2018 do 20. 6. 2019, nákladů nalézacího řízení ve výši 9 540 Kč, nákladů oprávněného v exekučním řízení a k vymožení nákladů exekuce a jejím provedením pověřuji Exekutorský úřad ……… soudního exekutora ……… se sídlem ………
IV.
Pro případ, že soudní exekutor zjistí, že v daném exekučním řízení je vymáháno splnění dluhu ze závazku vzniklého před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného podle notářského řádu ve smyslu § 42 odst. 1 EŘ, oprávněný nesouhlasí, aby soudní exekutor z obsahu této listiny vycházel.
V ……………… dne ……… jméno a příjmení
Příloha: úředně ověřená kopie rozsudku opatřená potvrzením o jeho vykonatelnosti
-
Něco podobného jsem našel, ale já po nich nechci peníze, ale aby vydali rozhodnutí. Kvůli rozsudku s potvrzením o vykonatelnosti se doufám nemusím trmácet na Městský soud v Praze?
-
V postu výše máte copy&paste vzor z náhodně vygooglené sbírky vzorů. Nekontroloval jsem, ale je to poměrně formální úkon, nedá se na tom moc zkazit.
Musíte začít výběrem exekutora (případně máte-li advokáta, můžete to nechat na něm, pravděpodobně bude mít nějakého svého "dvorního" exekutora) a opatřením stejnopisu rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti (jste-li vyznavač papíru, můžete si se svým originálem dojít na soud, kde vám na něj ty doložky kancelář zdarma doplní, a pak někde na czechpointu nechat udělat ověřenou kopii, případně lze získat elektronický stejnopis i s doložkami).
Přizpůsobení textu by mělo být přímočaré - místo prachů dle vzoru chcete, aby povinný vydal rozhodnutí (tj. splnil nepeněžitou povinnost). Ve fázi návrhu bych výmluvy povinného na nutnost přerušení řízení neřešil, na to bude čas v další fázi, až něco vypadne z exekutora a následně z MD.
Jen si tedy nejsem jistý jednou formalitou, a to, jak označit povinného. Jestli shodně jako v titulu (tj. dle té zvlášní subjektivity podle SŘS, kde účastníkem je přímo správní orgán jako vykonavatel veřejné správy, který jinak nemá právní osobnost), nebo klasicky jako v civilu, tj. Česká republika - Ministerstvo dopravy (tj. jako organizační složka státu jednající za stát dle § 6 zákona o majetku ČR). Intuitivně mi víc sedí první možnost, ale možná by nebylo od věci to s exekutorem před podáním návrhu neformálně konzultovat. Zkoušel jsem to chvíli hledat, ale nic relevatního jsem neobjevil (a víc času na to teď nemám).
EDIT: Psal jsem k vzoru vysvětlující příspěvek, ale předběhl jste mě ... na soud v Praze přinejhorším zajdu, ale v zásadě by mělo být možné buď si vyžádat elektronický stejnopis. A pak buď samotný návrh podat elektronicky s elektronickým titulem od soudu jako přílohou (nevadí, pokud nemáte el. podpis, samotné podání návrhu pak klasicky písemně potvrdíte, ale znovu přikládat přílohu už netřeba). Nebo si ten elektronický dokument nechat na CzechPointu zkonvertovat. Nebo by asi soud na základě žádosti poslal i nový stejnopis s vyznačenými doložkami (možnost 1 by byla zcela zdarma, možnosti 2 a 3 za nějaký poplatek, ale bez nutnosti trmácet se do Prahy).
-
Jinak si už nevzpomínám, jaký je vývoj v kauze Hlinsko, kde vás kdosi chce exekuovat, ale nemáte-li konkrétní tip na vhodného exekutora, předpokládám, že už vás napadlo, komu by se to případně taky dalo svěřit (i když vzhledem k tomu, jak aktivní je ve věci, kde vystupujete jako povinný, by to možná nebyla optimální volba) ...
-
Tak mne napadá: Není náhodou rozhodnutí ve věci nečinnostní žaloby rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení (správního) řízení (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#p104-3-b)?
edit: A ještě jede amatérský dotaz: Je vůbec správní orgán účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#p102)?
-
Proti usnesení o přerušení řízení podán blanketní rozklad.
-
(dočasně přesunuto)
Přikládám koncept reakce na kasační stížnost. Budu rád za případné komentáře. V plánu je odeslání 02.08.2021, což je sice po termínu, ale snad by to nemělo vadit.
K číslu jednacímu XYZ
Věc: Vyjádření Žalobce ke kasační stížnosti
Přílohy:
1. CD s audiozáznamem (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210520-soud.mp3) z jednání u Městského soudu v Praze dne 20.05.2021
2. Kopie usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/4 (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210702-so2-usneseni-preruseni.pdf)
Vážený soude!
Žalobce tímto vyjadřuje své stanovisko ke kasační stížnosti.
I. Nepřípustnost kasační stížnosti z důvodu zásady koncentrace řízení
Po celou dobu předcházejícího správního řízení a následně i po celou dobu soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze Žalovaný trval na tom, že žádný dopis ze dne 05.08.2019 obsahující odvolání nebyl ke správnímu orgánu prvního stupně (dále také jen „SO1“) doručen. Dokonce i během soudního jednání dne 20.05.2021 Žalovaný zpochybňoval užití podacího lístku pošty jako důkazu s tím, že podacímu lístku nesvědčí presumpce správnosti, přičemž podací lístek prokazuje podání zásilky odesílatelem, nikoli však její doručení adresátovi, evidentně s cílem popřít doručení tohoto dopisu k SO1.
Po celou dobu předcházejícího správního řízení a následně i po celou dobu soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze Žalovaný ani jedinkrát nezmínil, že by snad měl být dopis ze dne 05.08.2019 obsahující odvolání k SO1 doručen a následně posouzen tak, že mu nebyly přiznány právní účinky. S touto divokou teorií přichází Žalovaný až ve správní žalobě v kasační stížnosti. Navíc během soudního jednání u Městského soudu v Praze Žalovaný přiznal, že je s obsahem dopisu seznámen, čímž se vlastně přiznal k tomu, že po celou dobu uvádí nepravdu.
Viz přiložený audiozáznam:
Soud: „Pokud máte zájem za Žalovaného, mohu Vám to předmětné podání ze dne 06.08. předložit.“
Žalovaný: „Není potřeba, je to pořád stejné, jsme s tím seznámeni.“
(pozn. soud měl patrně na mysli datum doručení dopisu/podání)
Žalobce připomíná, že argument o nereagování na podání uvedl při předávání tzv. doručené knihy pouze SO1 a nikoli Žalovaný.
Jelikož tuto argumentaci Žalovaný neužil již během soudního řízení u Městského soudu v Praze, ale až v kasační stížnosti, lze konstatovat, že dle § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb. Soudní řád správní je kasační stížnost nepřípustná.
Důkazy:
• Obsahem správního spisu
• Obsahem rozsudku č.j. 11 A 98/2020-29 ze dne 20.05.2021, který vydal Městský soud v Praze
• Audiozáznamem z jednání u Městského soudu v Praze dne 20.05.2021
II. Protizákonnost nepřiznání právních účinků podání odvolání
Ačkoli Žalobce setrvává na svém stanovisku, že správní orgán nemůže odepřít podání odvolání právní účinky, uvádí, že pokud by snad k takovému postupu ze strany SO1 a následně Žalovaného mělo dojít, musely by tyto správní orgány posoudit ono podání a následně přezkoumatelně rozhodnout z jakých důvodů se rozhodly tak, že využívají takový postup. Pokud by správní orgán posoudil odvolání jako z nějakého důvodu vadné, měl Žalobce v souladu se zákony vyzvat k odstranění vad podání.
Je zcela nepřijatelné, aby správní orgán podání odvolání bez dalšího ignoroval a až následně (až v kasační stížnosti) vymýšlel důvody, proč se takovým způsobem před téměř dvěma lety zachoval.
Navíc užití zásady zneužití práva je postupem ultima ratio, který musí být uplatňován nanejvýš restriktivně a takové údajné jednání musí být dostatečně prokázáno. Žalobce připomíná, že Žalovaný (ale ani SO1) nejen že zneužití práva neprokazovali, ale po celou dobu správního řízení i následného soudního řízení u Městského soudu v Praze ani nezmiňovali. Navíc by takové posouzení věci bylo značně nepřiléhavé, neboť ani podání odvolání, ani učinění více dílčích podání v jedné zásilce nelze považovat za vykonání subjektivního práva k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti. Naopak podámní odvolání je právem každého občana a podání více dílčích podání prostřednictvím jednoho dopisu je ekologické a zcela jistě slouží k dobru společnosti.
Žalobce se odvolává na rozsudek NSS 1 As 32/2020-29, rozsudek NSS 1 Afs 107/2004-48, rozsudek NSS A As 27/2011-81.
Důkazy:
• Obsahem správního spisu
• Obsahem soudního spisu
• Výše zmíněnými rozsudky
III. Nepřípustnost kasační stížnosti z důvodu, že rozhodnutí pouze upravuje vedené řízení
Napadený rozsudek Městského soudu v Praze není meritorní, neruší ani nepotvrzuje napadené rozhodnutí Žalovaného. Tento rozsudek pouze přikázal Žalovanému vydat rozhodnutí ve věci, tedy se jedná o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení. Kasační stížnost je tedy dle § 104 odst. 3 písm. b) zákona č. 150/2012 Sb. Soudní řád správní nepřípustná.
Důkazy:
• Zákon č. 150/2012 Sb. Soudní řád správní
IV. Sám Žalovaný de facto uznal, že správní řízení nebylo ukončeno
Žalovaný vydal usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/4, kterým přerušil správní řízení. Tím de facto sám uznal, že správní řízení doposud nebylo ukončeno, tedy že rozhodnutí SO1 nenabylo právní moci. Ostatně, pokud by rozhodnutí SO1 právní moci nabylo, správní řízení by bylo ukončeno a nebylo by možno jej přerušit.
Důkazy:
• Kopie usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/4
V. Nezaplacení soudního poplatku
Projednávaná věc nesplňuje podmínky pro osvobození od poplatkové povinnosti dle § 11 odst. 2 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, jelikož se nejedná o spor týkající se výkonu státní správy, nýbrž naopak nevýkonu, kdy Žalovaný byl v rozporu se zákonem zcela nečinný a žádnou státní správu nevykonával.
Žalobce navrhuje, aby soud v souladu se zákonem vyzval Žalovaného k uhrazení soudního poplatku.
Důkazy:
• Zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích
VI. Argumentace Žalovaného je nesmyslná a nepodložená
Žalovaný ve své argumentaci uvádí, že Žalobce podává více podání v jedné zásilce, což považuje za argument pro kasační stížnost. Lze konstatovat, že využití jedné zásilky (jednoho dopisu) pro učinění více dílčích podání je nejen ekonomické, ale i ekologické. Zejména je ale třeba zmínit, že neexistuje zákon, který by podání více dílčích podání zakazoval.
Argumentace Žalovaného, že Žalobce svá podání někdy nedoplňuje, je v některých případech založena na pravdě, nicméně Žalobce musí uvést, že doplnění podání je jeho právem a nikoli povinností.
Tvrzení Žalovaného, že si Žalobce písemnosti řádně nepřebírá je pak zcela skandální. Pokud v právním řádu ČR existuje fikce doručení, pak nelze postup Žalobce, který si nechává některé zásilky vhodit do poštovní schránky, označit tak, že si zásilky řádně nepřebírá. Ostatně, opět je třeba zmínit, že neexistuje zákon, který by občanovi ČR přikazoval se trmácet kvůli každému dopisu na poštu a nevyužít toho, že dopis bude následně vložen do schránky. na jednu stranu Žalovaný institut fikce doručení sám rád užívá a na druhou stranu kritizuje Žalobce, že si nechává doručovat fikcí.
Žalovaný kritizuje, že Žalobce podává 31. den po podání odvolání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. Ačkoli lze konstatovat, že každý občan ČR může podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti kdykoli se mu zlíbí, je nutno zdůraznit, že pokud má správní orgán na rozhodnutí ze zákona 30 dní, pak 31. den začíná porušovat zákon, pokud rozhodnutí doposud nevydal. Žalobce si dovolí tvrdit, že pokud by předmětné odvolání podal byť o jeden den pozdě, Žalovaný by mu toto zpoždění neprominul a rozhodnutí odvolání zamítl jako opožděné.
Argumentace Žalovaného, že v podáních Žalobce uváděná věta „Těším se na další spolupráci“ je drzá, považuje naopak Žalobce za drzost a také důkaz, že Žalovaný není nestranný, jak mu přikazuje zákon, nýbrž se snaží Žalobci za každou cenu uškodit. Třeba i tím, že v rozporu se zákonem nejprve „stopí“ odvolání proti rozhodnutí a když už mu pak teče do bot, začne vymýšlet divoké teorie o zneužití práva.
Lamentování Žalovaného nad pořizováním audiozáznamu a jeho zveřejnění lze pak jednoduše neutralizovat skutečností, že soudní jednání je veřejné.
Tvrzení Žalovaného, že žalobce vystupuje pod přezdívkou Číkus není žádným relevantním důkazem podloženo.
Že Žalovaný ve své kasační stížnosti bez jakýchkoli důkazů uvádí, že Žalobce vědomě páchá přestupky, pak považuje Žalobce za nehoráznou pomluvu.
Z výše uvedeného pak vyplývá, že Žalovaný se pokouší za každou cenu uškodit Žalobci, pomluvit jej a bez jakýchkoli důkazů na něj „naházet špínu“. Navíc tyto pseudoargumenty Žalovaného vůbec nesouvisí s projednávaným tématem.
Důkazy:
• Obsahem kasační stížnosti
VII. Závěrečný návrh rozsudku
Žalobce navrhuje, aby soud vybral od Žalovaného soudní poplatek a následně kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou.
podepsán
Žalobce
Ano, o rozsudku 1 Ans 5/2008 (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/1-ans-5-2008-104) vím, ale přeci jim to nebudu servírovat. Není to ale pomalu na ústavní stížnost? U správního orgánu pracují lidé, kteří zákony znají (nebo by alespoň měli znát), zatímco u běžného občana lze očekávat, že nemá v zákonech takový přehled. Pak je zcela absurdní, aby měl SO takové obrovské výhody proti občanovi (který si jej platí z daní).
To samé platí pro zvrácený § 11(2)(b) 549/1991 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549#p11-2-b) a vlastně i pro okolní ustanovení.
-
Žalobce si dovolí tvrdit, že pokud by předmětné odvolání podal byť o jeden den pozdě, Žalovaný by mu toto zpoždění neprominul a rozhodnutí zamítl jako opožděné.
Tady by asi melo byt "odvolani".
Lamentování Žalovaného nad pořizováním audiozáznamu a jeho zveřejnění lze pak jednoduše neutralizovat skutečností, že soudní jednání je veřejné.
Nevim, jestli by tohle pripadne jeste neslo doplnit o argument, ze stejne tady ten jouda vystupoval v pozici spravniho organu a tedy se nejednalo ani nahodou o projev osobni povahy.
-
Od ministerstva dopravy přišlo na účet 2580 Kč. Nepřipojili ale zprávu pro příjemce „Neschopný parazit Dvořák prohrál a Číkusovi se omlouvá.“, ačkoli jsem to po nich požadoval.
-
Jestli nejsou žádné připomínky, v pondělí bych poslal vyjádření (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8644.msg123845#msg123845).
-
Jen jestli už není pozdě. Zaujala mne věta: „Tvrzení Žalovaného, že žalobce vystupuje pod přezdívkou Číkus není žádným relevantním důkazem podloženo.“ Možná bych k té větě doplnil něco v tom smyslu, že tvrzení není žádným relevantním důkazem podloženo a navíc je toto tvrzení samo o sobě zcela irelevantní, neb žalovaný má ve své pracovní době zajisté vykazovat zcela jinou práci, než prolézat soukromá diskusní fóra na internetu a zkoumat za peníze daňových poplatníků kdo, kde a pod jakou přezdívkou píše své soukromé názory a dojmy…
Jinak v druhé půlce odstavce II je drobný překlep: „…Naopak podámní odvolání je právem každého občana…“
-
Ano, taky mi přišlo naprosto nesmyslné (a zcela irelevantní) dohadovat se o nějakých přezdívkách...
-
ViktorN> Děkuji, doplněno.
Vyjádření podáno.
-
18.08.2021 doručena replika žalovaného (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210818-replika-zalovaneho.pdf).
-
Samozrejme to k nicemu nepovede, ale nestalo by mozna za to podat stiznost na prislusneho parazita, ze ve svoji pracovni dobe misto sluzby lidu proleza nahodne weby?
-
Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve věci č.j. 1355/2020-160-SPR/4 (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210702-so2-usneseni-preruseni.pdf)
Dne 02.07.2021 mi bylo doručeno usnesení č.j. 1355/2020-160-SPR/4. Proti tomuto usnesení jsem dne 19.07.2021 podal rozklad. O rozkladu nebylo do dnešního dne rozhodnuto. Proto žádám o uplatnění opatření proti nečinnosti. Jak je vám z vaší úřední činnosti známo, neváhám podat nečinnostní žalobu. Dvořáku, platím si Tě z daní, tak koukej kmitat!
-
Asi hodně s křížkem po funuse, ale neměl by NSS kasační stížnost odmítnout podle § 104a SŘS (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#f2309494)?
-
IZS> To je zajímavý nápad. Ovšem trochu se to bojím tahat před NSS, neboť by to IMHO mohlo být dosti dvojsečné. Nebo si myslíte, že nic nehrozí? Ještě mohu na repliku Žalovaného reagovat.
-
Otázka v tomto případě je, jak se k tomuto instrumentu staví NSS. Nástroj je to relativně nový a nehledal jsem si případy, kdy k odmítnutí skutečně došlo. Primárně však mělo jít o kladivo na banality typu (dopravní) přestupky. Jestli vaše aktivní namítnutí vygeneruje nějaké konsekvence typu že bude NSS tohoto odmítnutí více využívat nedovedu posoudit, protože soudcům do hlav nevidím (a na odmítnutí se musí shodnout celý senát).
Další otázka je, jestli nejste pro NSS dostatečně zajímavý na to, aby se v nějaké obecné rovině vyjádřil. Stěžovatel IMHO podává stížnost čistě ze svých "osobních" důvodů, protože nemůže vystát, že vám dal soud za pravdu. Jestli na tom jde najít nějaký širší veřejný zájem - když budou chtít, tak asi ano.
Jednoznačnou odpověď vám tedy asi nedám, ale aplikaci tohoto instrumentu ze strany NSS se patrně stejně nevyhneme. V tomto směru to patrně škody napáchat nemůže.
-
Také Vám občas píše sám hlavní parazit? Rozhodnutí (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/211004-so2-rozhodnuti-rozklad.pdf).
Opět narážím na problematiku data fikce doručení. Napadené usnesení o přerušení řízení (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/210702-so2-usneseni-preruseni.pdf) bylo doručováno (a uloženo) dne 21.06.2021, ve výzvě od ČP bylo uvedeno, že je možné jej vyzvednout do 02.07.2021. Podle tohoto by byl rozklad podán včas.
-
Strana 1. špatná anonymizace jména.
-
Děkuji, (snad) opraveno.
-
Námět na brainstorming:
Kdy vlastně nabyl rozsudek právní moci?
a) ústním vyhlášením na místě za přítomnosti všech účastníků (20.05.2021)
b) doručením písemného vyhotovení rozsudku všem účastníkům (MD doručeno 09.06.2021 - dle jejich tvrzení v kasační stížnosti, Číkusovi doručeno 21.06.2021)
c) doručením jednomu účastníkovi
Ministerský parazit podal kasační stížnost dne 14.06.2021
ad a) kasační stížnost byla podána pozdě
ad b) kasační stížnost byla podána předčasně (http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2018/0195_6Azs_1800029_20180813145112_20180814144014_prevedeno.pdf)
ad c) kasační stížnost byla podána správně
Nebo jsem zase přehlédl nějakou sviňárnu (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549#p11-2-b) a paraziti si mohou podávat kasační stížnosti kdy se jim zlíbí?
-
Podle § 106 SŘS je lhůta k podání stížnosti navázána na doručení rozsudku (či jiného rozhodnutí, proti kterému je podávána) stěžovateli, nikoliv na právní moc. MD to zřejmě má správně.
-
hh> Na druhou stranu, dle odkazovaného rozsudku lze podat kasační stížnost až proti pravomocnému rozsudku.
Pozdě ale přece: Zastavil jsem se u exekutora a podal exekuční návrh.
-
To s předčasností (a vázaností na PM) jsem neznal, ale nemohu říct, že by mě to překvapilo. Je to naprosto klasická kocourkovská figura - vezme se shaker, nalije se dávka absurdního formalismu (tj. že stížnost proti dosud nepravomocnému rozhodnutí je nepřípustná), místo ledu se přidá z prstu vycucané moudro (že k tomu jinak naprosto správnému výkladu se nebude přihlížet, pokud by to znamenalo de facto odepření přístupu k NSS), a pak se to řádně protřepe.
V konkrétní věci to asi není aplikovatelné, sedí na to právě ta argumentace o odepření přístupu k soudu.
-
Od exekutora mi bylo doručeno vyrozumění (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/220119-exekutor-vyrozumeni.pdf), exekuce je tedy vedena pod č.j. 48 EXE 1897/2021 (https://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.do?type=spzn&typSoudu=os&krajOrg=MSPHAAB&org=OSPHA01&cisloSenatu=48&druhVec=EXE&bcVec=1897&rocnik=2021&spamQuestion=23&agendaNc=CIVIL) u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Jsem trochu zmaten a rozladěn z předposledního odstavce na straně 2:
"Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí soudnímu exekutorovi oprávněný..."
To je nějaký překlep nebo podraz? Přijde mi to trochu v rozporu s úplně poslední větou na straně 7:
"Bude-li exekuce zastavena, může být náhrada nákladů uložena i oprávněnému."
-
Kvůli podání návrhu na exekuci jsem si pořídil rozsudek Městského soudu v Praze s vyznačením nabytí právní moci. Rozsudek nabyl právní moci dne 22.06.2021. Proto se nabízí na NSS poslat něco takového. Nějaké připomínky?
K číslu jednacímu 1 As 181/2021-34
Přílohy:
1. kopie rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 11 A 98/2020 s vyznačením nabytí právní moci
Vážený soude!
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost svým významem zjevně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, navrhuje Žalobce, aby soud kasační stížnost v souladu s § 104a soudního řádu správního odmítl pro nepřijatelnost.
Důkazy: Obsahem spisu
Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 11 A 98/2020 nabyl právní moci dne 22.06.2021. Žalovaný podal kasační stížnost dne 14.06.2021. Kasační stížnost je dle § 102 soudního řádu správního opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí. Žalobce navrhuje, aby soud v souladu s usnesením Nejvyššího správního soudu č.j. 6 Azs 195/2018 (http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2018/0195_6Azs_1800029_20180813145112_20180814144014_prevedeno.pdf) kasační stížnost odmítl jako předčasně podanou.
Důkazy: Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 11 A 98/2020 s vyznačením nabytí právní moci
edit: § 104a je podmíněn tím, že rozhodoval samosoudce, tedy tento nápad (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8644.msg125015#msg125015) je asi neprůchozí.
-
No zkusit to můžete, kasační stížnost není a priori nepřijatelná - viz. § 104 odst. 2 SŘS (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#f2309498), na přijetí usnesení o nepřijatelnosti se musí shodnout celý senát.
V praxi nemám ověřeno, jak to chodí, a velmi by mi pomohlo, kdyby někdo učinil průzkum bojem.
-
§ 104a
Nepřijatelnost
(1) Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.
V mém případě samosoudce nerozhodoval (pokud to tedy správně chápu).
-
Doručeno usnesení exekutora (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/220203-exekutor-usneseni.pdf), úřední parazit podal návrh na zastavení exekuce a návrh na odklad exekuce.
Jako účastník exekučního řízení (obzvláště na straně oprávněného) jsem naprostý začátečník, budu rád za rady a doporučení.
Je jasné, že musím zareagovat (v plánu v pondělí 07.02.2022) a nesouhlasit se zastavením. Asi by bylo vhodné nesouhlasit i s odložením. Formálně by mělo stačit pouze nesouhlasit, ale instinkt mi říká, že by bylo vhodné přidat i nějakou argumentaci:
Parazit se opětovně vymlouvá na § 85(1) PřesZ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p85-1). Mám ale za to, že kasační stížnost nebyla podána v téže věci. Ona věc je správní řízení o údajném přestupku provozovatele. Kasační stížnost byla podána ohledně nečinnosti parazita, což považuji za jinou věc. (Něco jiného by bylo, pokud by se jednalo o správní žalobu proti rozhodnutí a následné napadení rozsudku kasační stížností.)
Podání kasační stížnosti také není důvod pro odklad, neboť kasační stížnost nemá odkladný účinek. Parazit je povinen respektovat rozhodnutí soudu a vydat rozhodnutí, ať se mu to líbí nebo ne.
-
Reakce:
Vyjádření k usnesení č.j. 227 EX 744/21-16
Oprávněný nesouhlasí se zastavením exekuce a nesouhlasí s odkladem exekuce.
Povinný ve svém návrhu na zastavení exekuce uvádí, že podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu správní orgán může řízení usnesením přerušit z dalších důvodů stanovených zákonem. Takovéto důvody nenastaly a navíc je třeba se zaměřit na slovo „může“ tedy nikoli „musí“. Povinný tedy nejen že nemusel ale ani nesměl správní řízení usnesením přerušit.
Povinný dále uvádí, že podle § 85 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. správní orgán usnesením přeruší řízení také tehdy, byla-li v téže věci podána kasační stížnost podle soudního řádu správního. U tohoto výroku je třeba se zaměřit zejména na slovní spojení „v téže věci“. Přerušené správní řízení se týká údajného přestupku, kterého se měl dopustit oprávněný. V této věci nebyla podána ani správní žaloba, natož kasační stížnost. Kasační stížnost, kterou má povinný patrně na mysli, se týká úplně jiné věci a to konkrétně nečinnosti povinného. Povinný tedy nemusel ale ani nesměl správní řízení usnesením přerušit.
Usnesení o přerušení řízení tedy vydal povinný v rozporu se zákonem.
I pokud by ale výše uvedená stanoviska neplatila, povinný je povinen se řídit rozsudkem soudu a splnit, co mu bylo soudem nakázáno.
Povinný ve svém návrhu na odklad exekuce uvádí, že lze očekávat, že exekuce bude zastavena z důvodu její nepřípustnosti. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě, exekuce je přípustná (argumenty viz výše).
Podání kasační stížnosti navíc není řádným opravným prostředkem a tedy nemá odkladný účinek. Povinný je povinen se řídit povinností mu uloženou pravomocným a vykonatelným rozsudkem.
-
21.03.2022 doručeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/220321-soud-usneseni.pdf).
Soud zamítá návrh povinného (MD) na odklad exekuce, soud odkládá exekuci. WTF?
Můžu podat odvolání sám, nebo tak musím učinit prostřednictvím exekutora? Předpokládám, že to mohu podat sám a nemusím k tomu být právník. Je to tak?
Vzhledem k tomu, že o odvolání bude rozhodovat Městský soud v Praze, který vydal rozsudek, kterým MD přikázal vydat rozhodnutí, nabízí se něco ve stylu:
Pokud by Městský soud v Praze nezrušil napadené usnesení, de facto by tak uznal, že jeho rozsudky jsou jen pro srandu králíkům, nejsou závazné a není třeba se jimi řídit.
edit: Jsou nějaké cesty, jak zatopit soudkyni Blance? Třeba nějaká stížnost?
-
Rozsudek NSS (https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Index/705128)
Ty blbé kecy ([25] an.) si mohl Pepík odpustit, ale celkově to dopadlo dobře. Počkám, až mi bude doručeno, a pustíme se zase do exekuce. :-)
-
Nemáte někde znění onoho zmiňovaného přípisu MV-80092-2/ODK-2019? Nebo si to mám vy106kovat?
-
MV-80092-2/ODK-2019 (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/190610-mvcr-vyrizeni.pdf)
-
Show must go on: Příkaz k úhradě nákladů exekuce (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/221115-exekutor-prikaz.pdf)
-
Mám se ještě hodně co učit ;D ;D ;D
-
Veliká paráda.
-
De facto to bylo vyhráno delší dobu, nyní je to vyhráno i de iure.
05.12.2022 doručeno Rozhodnutí SO2 (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/221205-so2-rozhodnuti-win.pdf).
Parazitům Šestákovi a Dvořákovi (ale i těm ostatním) děkuji za výbornou zábavu. Budu se těšit na další správní řízení.
-
15.12.2022 doručeno usnesení soudu (http://acab.cikus.net/181124-praha-speeding/221215-soud-usneseni.pdf)
Lze proti tomu nějak brojit?