30kmhcz
Ukončené případy => Jiné => Téma založeno: Caroprd111 31 Března 2019, 21:46:45
-
Dostalo se ke mne ve fázi odvolání jedno společné řízení z Židlochovic, od začátku ze strany provozovatele doufajícího ve spravedlnost laxně vedeného, dostal jsem se k němu až za 5 minut 12, kdy běžela lhůta pro odvolání. Nyní jsme pochopitelně ve fázi zamítnutého odvolání od JMK. V případě potřeby další dokumenty doplním. Stručná historie:
Vozidlo v minulosti prodáno, předány všechny doklady a podepsána kupní smlouva, kde se nový vlastník zavazuje vozidlo přepsat. Přepis se nekonal, po několika letech přišly provozovateli dva odpustky z Židlochovic, provozovatel udal nového majitele. Novému majiteli doručeno předvolání k podání vysvětlení, nový majitel nereaguje a dostává pravomocně pořádkovou pokutu. Řízení o přestupku odloženo a provozovatel dostává příkaz. Podán odpor s odůvodněním, že není vlastníkem vozidla a dokládá kupní smlouvu. Vydáno rozhodnutí o vině, provozovatel podal žádost o změnu provozovatele. Ta byla zamítnuta, protože vozidlo bylo již zlikvidováno a vyřazeno z evidence. Otázkou je, zda má nějaký smysl jít do žaloby.
Data:
Přestupky spáchány: 5 a 6. dubna 2017
Odpustek: 6. a 7. dubna 2017
Sdělení osoby, které bylo prodáno vozidlo: 25. 4. 2017
Předvolání osoby: 19. 7. 2017
Uložena pokuta (nedostavení sdělené osoby): 23. 10. 2017
Odložení přestupku a příkaz provozovateli: 8. 1. 2018
Odpor: 24. 1. 2018
Rozhodnutí: 6. 12. 2018
Odvolání: 2. 1. 2019
Zamítnutí odvolání: 14. 3. 2019
-
Mám v běhu dvě žaloby v podobných věcech. První se opírá o zákon o ochraně osobních údajů - SO1, ač na to byl upozorněn, zpracovával nesprávné osobní údaje obviněného a vědomě v řízení vycházel z těchto nesprávných údajů, druhá se v podobném smyslu opírá o GDPR.
Ta druhá věc viz https://www.30kmh.cz/index.php?topic=7800.msg85287#msg85287 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=7800.msg85287#msg85287).
-
Případ sleduji, nicméně pochybuji, že bude rozhodnuto dřív, než uplyne moje lhůta k podání žaloby. Pokud žalobu podám, měl bych ji
dle mne směřovat stěžejně směrem, který naznačil hh zde:
Cesta ven může vést přes obecnou liberaci. Bude jednak asi třeba SO vysvětlit, že takové zproštění odpovědnosti je možné, tj. že speciální liberační důvody v § 125f odst. 6 (původně odst. 5) ZPPK nejsou výlučné. Věcně pak bude potřeba ponořit se do detailů té transakce, např. co bylo ujednáno o přepisu (dostala např. nová majitelka plnou moc pro přihlášení auta?), jak probíhala následná komunikace o likvidaci atp. - aby bylo postaveno na jisto, že auto opravdu bylo fakticky prodáno a původní provozovatel na něj neměl ani nemohl mít žádný vliv, že předložená smlouva např. nebyla jen fingovaná.
Jakou to má šanci na úspěch - netuším. Další body bych viděl jen jako podpůrné, žádné extrémní boty správního orgánu tam nevidím.
-
Zdravím,
při psaní by mi velice pomohlo, kdyby mi někdo mohl pomoct s hledáním novějšího rozsudku NSS/ nálezu ÚS (kromě Pl. ÚS 15/16) proti tomuto:
1 As 222/2017 - 45 který se v dané problematice vyjadřuje velmi nepříznivě (což přikládám za vinu skutečnosti, že to NSS rozhodoval "z druhé strany", tedy stěžovatelka namítala, že není odpovědná za přestupek, jelikož nebyla v době spáchání přestupku zapsaná v registru a NSS ve svém rozsudku přistoupil k IMHO příliš striktnímu výkladu a "odklepnul" jí to).
-
Jsou další rozsudky v duchu 1 As 222/2017 - 45, které bohužel potvrzují tzv. evidenční princip. Tedy ten kdo je zapsán jako vlastník/provozovatel vozidla odpovídá za přestupek a doložená kupní smlouva prokazující přechod vlastnictví je nezajímá.
Paradox je, že tu stejnou kupní smlouvu, kterou neuznají k vyvinění se z přestupku obratem použijou a potrestají vlastníka za to, že nepodal společnou žádost o zápis změny vlastníka.
Jak napsal kdo
První se opírá o zákon o ochraně osobních údajů - SO1, ač na to byl upozorněn, zpracovával nesprávné osobní údaje obviněného a vědomě v řízení vycházel z těchto nesprávných údajů, druhá se v podobném smyslu opírá o GDPR.
Je možné obhajobu opírat o zmíněné a přidat třeba ještě LZPS čl. 11 bod 3 - Vlastnictví zavazuje a přes NSS to dotáhnout až ÚS.
-
Díky, té ochraně osobních údajů nerozumím, takže jsem to tam nezvládl reflektovat. Kdyby se tím někomu chtělo pročítat (je to 6 plných stran argumentace), přikládám. Ještě to s kolegou prokonzultujeme.
-
Má k tomu prosím někdo něco? Dnes je potřeba to dát dokupy.
Přikládám hotovou argumentační část.
-
Díky, té ochraně osobních údajů nerozumím, takže jsem to tam nezvládl reflektovat.
Tady je rozsudek k ochraně osobních údajů.
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4150.0
-
27. 8. 2019 doručeno vyjádření žalovaného v příloze, byla odeslána replika následujícího znění.
Replika:
Žalobce tímto podává repliku k vyjádření žalovaného, Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
K vyjádření žalovaného žalobce uvádí:
k bodu a)
Žalovaný došel k nesprávnému, respektive neúplnému vlastnímu teleologickému výkladu, pokud tvrdí, že smyslem či cílem zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla je pouze aby deliktní jednání nezůstalo nepotrestáno, neboť při svém výkladu ze záměru zákonodárce zcela vynechal účel trestání osoby, která má reálně možnost ovlivnit, co se s vozidlem děje, respektive komu svěří jeho řízení. V tomto směru se žalovaný odkazuje na poměrně obsáhlý rozbor záměru zákonodárce obsažený v podané žalobě. K tomuto žalovaný opakuje, že pokud správní orgán má k dispozici identifikační údaje nového vlastníka vozidla, má věc řešit v mnohem větším měřítku, než jak učinil prvostupňový správní orgán s ním, neboť jde o osobu, která má nad vozidlem plnou kontrolu. Rovněž jde o přepjatý právní formalismus, pokud prvostupňový i odvolací správní orgán lpí na striktní aplikaci zákonného ustanovení, které však 1) neodpovídá reálnému stavu, 2) nekoreluje s Čl. 11 LZPS, dle kterého vlastnictví (nikoliv tedy zápis v registru, nýbrž reálný společenský stav) zavazuje. Na to, že ústavní pořádek má vyšší právní sílu než zákonné ustanovení snad nijak zvlášť upozorňovat netřeba. K argumentu žalovaného, kdy se tento odkazuje na ústavnost objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 15/16 žalobce dodává, že i rozboru tohoto nálezu Ústavního soudu se náležitě věnoval ve své žalobě, žalovaný však k tomuto rozboru nenamítl žádný protiargument, ke kterému by bylo třeba se vyjadřovat. Za doplnění stojí, že nález je sice v obecné rovině ústavnosti přiléhavý pro objektivní odpovědnost provozovatele vozidla jako takovou, nikoliv už však tolik pro tento konkrétní případ.
k bodu b)
Ověřovací list měřidla nijakým způsobem nepodporuje skutečnost, že se vozidlo na snímku nachází v radarovém svazku. Ověřovací list pouze dokládá, že měřidlo je kalibrováno a pracuje za laboratorních – zkušebních podmínek tak, jak má. I v příručce k měřidlu se však výslovně hovoří o výsledcích měření, které mohou být zapříčiněny reflexí lomu paprsku, což je jev, který provází všechny radary typu RAMER obecně, neboť jde o jev pro použitou metodu měření nikoliv ojedinělý, a který absolutně nesouvisí s tím, jestli měřidlo je nastaveno správně, či nikoliv – jde o jev, který nastává v závislosti na podmínkách, parametrech měření, nikoliv kalibraci či funkčnosti měřidla. Pokud tedy z fotografie, která je výstupem měření, není 100 % zřejmé, že se vozidlo nachází v radarovém svazku (což v daném případě zřejmé není), nelze tuto situaci rozhodnout na základě toho, jestli má měřidlo platný ověřovací list. Dále se žalobce dovoluje ohradit proti žalovaného označení námitky za účelovou – za účelovou nelze považovat námitku jen proto, že ji její adresát vlastní vinou (závadným postupem viz výše) nechápe nebo nedokáže zpracovat; námitka by byla účelová, pokud by byla v řízení obstrukční a v důsledku vedla ke zneužití či nečestnému užití práva, což v tomto případě nenastalo.
k bodu c) a d)
Žalobce se odkazuje na své vyjádření v žalobě, kde se problémům věnoval dostatečně.
-
Odpověď MD na podnět k přezkumu.
-
Stížnost a reakce MD. Prý už se to nebude opakovat.
Stížnost
Vážené dámy, vážení pánové,
tímto v souladu s ustanovením § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podávám
stížnost
na postup výše uvedeného správního orgánu a
žádám,
abych byl písemně informován o výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě.
Odůvodnění:
Dle sdělení ze dne 12. 6. 2019, kterým reagujete na podnět k zahájení přezkumného řízení, nemůže ministerstvo dopravy zpracovat tento podnět. Tato informace však není v souladu s platnou legislativou. Ministerstvo dopravy neoznámilo do 30 dnů skutečnost, že neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení, ani nevydalo usnesení o jeho zahájení. Toto jednání je zcela v rozporu se správním řádem, viz níže.
Správní řád:
§ 94
(1) V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné podle § 74 a dosud nenabylo právní moci; pokud bylo po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle ustanovení hlavy VIII této části. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.
§ 96
(1) Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.
Běh nezkumného řízení se nevylučuje s řízením o správní žalobě. Na tomto místě je nutné připomenout Závěr č. 106 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 10. 6. 2011, který přikládám.
-
LOST, https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/ksbr/33-a-34-2019-36