Jediná v úvahu připadající cesta je přes zákon 82/1998 Sb. jako náhradu na nesprávný úřední postup. Pokud jde o vlastní náklady účastníků v řízení, tak správní řád stanoví (§ 79), že si je nesou účastníci sami. Můžete samozřejmě namítat, že není normální, aby stát uložil někomu povinnost spojenou se vznikem nákladů či jiným omezením, např. v obecné rovině se podrobit přestupkovému řízení, a nestanovil náhradu, ale tak v zásadě funguje celé veřejné právo. Sama absence automatické náhrady proto nic neznamená, aby šlo o zásah do ústavních práv (např. vlastnit majetek, svobodně podnikat ...), muselo by to dosáhnout větší intenzity. Navíc je třeba vzít v úvahu, že jako obviněný z přestupku skoro žádné procesní povinnosti nemáte, rozhodně např. nemusíte chodit na jednání, nemusíte platit advokáta či jinou formu pomoci, zadávat vlastí odborné/znalecké posudky atp.
Pokud prokážete, že nějaký dílčí krok ozbrojence či úřadu byl zjevně nesmyslný, např. dostupné podklady na první pohled neodůvodňovaly zahájení řízení, tak viz výše, lze požadovat náhradu podle OdpŠk. Prakticky to funguje tak, že je nárok formálně potřeba uplatnit u příslušného ministerstva, kde mají oddělení na automatické zamítání čehokoliv po půl roce, pak se můžete soudit. Soudní řízení už není osvobozeno od poplatku a ohledně malých částek se prakticky nevyplatí (o nákladech samotného soudního řízení to platí podobně, potenciální přísudek těžko pokryje reálné náklady).