30kmhcz
Poradna => Přišla mi "výzva" - co mám dělat? => Téma založeno: Lafayette 30 Července 2020, 15:15:14
-
Na výzvu byl udán řidič, úřad nereagoval, uplynul rok od spáchání.
Provozovatel by rád měl papír o ukončeném řízení (nestačí mu faktická prekluze).
Co přesně má poslat úřadu?
-
Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti.
-
Normálně tomu samému úřadu? Jak dlouho čekat na reakci, co dělat nepřijde-li?
-
Formálně správně nečinnost řeší nadřízený SO.
Ale může mít větší efekt o tom dát vědět nečinnému SO.. nečinný SO obvykle přestane být nečinný když zjistí že to řešíte na kraji.. a tak výsledek přijde rychleji než když jen čekáte až je začne prudit kraj.
Asi bych to poslal..
..SO1 i SO2 když je cílem co nejrychleji probudit SO1
..jen SO2 když je cílem aby SO1 dostal od kraje vynadáno že to neřeší
..jen SO1 když jim chcete dát šanci to rychle a potichu vyřešit (teoreticky se může stát že SO1 nepředá opatření proti nečinnosti na SO2 a bude dál nečinný i v původní věci.. pak to musíte poslat ještě jednou na SO2)
-
Žádost podle § 80 SprŘ (opatření proti nečinnosti) úplně nesedí, protože v okamžiku, kdy řízení s provozovatelem dosud nebylo zahájeno, ani neexistují důvody ho zahájit (o promlčeném přestupku se žádné řízení nevede), není tu nezákonná nečinnost.
Asi bych se na to primárně vykašlal. Chcete-li si hrát, bude třeba improvizovat.
* Chcete-li skutečně závazné deklaratorní rozhodnutí o tom, že za konkrétní skutek konkrétní osoba neodpovídá, formálně by tomu odpovídala žádost podle § 142 SprŘ o určení právního vztahu. Je to trochu kanon na vrabce, a než by vůbec došlo na posouzení (technicky triviální, spočívající v porovnání dvou dat), patrně by se odehrála méně triviální předehra, nejprve o správní poplatek (žádost je za 2k, ale v položce 25a sazebníku v zákoně o správních poplatcích je řečeno, že není zpoplatněna, pokud o té věci lze rozhodnout i ex offo, což u přestupku jistě lze, ale jde o trochu nestandardní situaci), pak o právní zájem (ten by asi šlo opírat o nejistotu ohledně vzájemného vypořádání provozovatele a řidiče).
* Podezření z přestupku, které došlo SO, by mělo být v každém případě odloženo. To se patrně stalo vůči udanému řidiči (nebyl-li vůbec kontaktován a nebylo ani zahájeno řízení). V případě exotické konstrukce sprdele mám za to, že v okamžiku, kdy nastanou podmínky pro projednání přestupku provozovatele, implicitně vzniká další podezření, které by mělo být formálně uzavřeno - tedy buď zahájeno s provozovatelem řízení, nebo věc postupem dle § 76 PřesZ odložena i vůči provozovateli. Usnesení o odložení se sice jen poznamenává do spisu, ale to nebrání provozovateli žádostí podle § 36(2) SprŘ požadovat opis tohoto usnesení, resp. aspoň informaci o tom, že k odložení došlo, případně obecnou informaci o tom, jak bylo s podezřením vůči provozovateli naloženo.
* I zmiňovaná žádost o opatření proti nečinnosti má jistý potenciál. Sice bude formálně zamítnuta jako nedůvodná (viz výše, na žádné rozhodnutí se nečeká), ale to, že je věc promlčena, pravděpodobně bude nějakým způsobem řečeno alespoň v odůvodnění.
* Podle zásady, že stížností se nikdy nic nezkazí, dává smysl i § 175. V principu může jít o totožné podání, jako opatření proti nečinnosti, ale s vysvětlením, proč žádost dle § 80 použít nelze a protože nevíte ani o jiném prostředku ochrany, je na místě stížnost, viz § 175(1) SprŘ, a samozřejmě s obligátní žádostí o vyrozumění o výsledku šetření a přijatých opatřeních.
-
Určitě bych to někdy použil na nějaké hraní si s úřadem :)
Nicméně zde šlo primárně o skutečné potvrzení pro provozovatele vozidla, že za přestupek zmíněný ve výzvě, kterou dostal, neodpovidá a nemůže s ním být žádné řízení už nikdy zahájeno.
Ať už kvůli tomu, že udal řidiče, nebo kvůli tomu, že zanikla odpovědnost.
Asi zatím s kanónem na vrabce nepůjdu, zkusím buďto stížnost, nebo žádost o opatření proti nečinnosti.
-
Možná začít žádostí podle § 36(2), stížnost resp. nečinnost pak může plynule navázat, pokud nedorazí použitelná odpověď.
-
Žádost podle § 80 SprŘ (opatření proti nečinnosti) úplně nesedí
Aha.. pochopil jsem to že chce usnesení o zastavení řízení a nevšiml si že žádné řízení nebylo ani zahájeno.
Můj postup je pro situaci kdy nějaké řízení běží.
-
Ano, s největší pravděpodobností ani nebylo zahájeno. Provozovatel jen chce potvrdit, že teď už mu nic nehrozí. Ale nestačí mu to, že to je zákona, chce potvrzení úřadu.
Takže asi opravdu ta žádost dle §36(2) a stížnost na nečinnost.
-
Potvrdit že za to jednání "nic nehrozí" asi nejde.. asi nikdo nemůže zaručit že to jednání nejde kvalifikovat jako jiný přestupek a nebo trestný čin s delší promlčecí lhůtou.
-
Proč se provozovatel nezajde podívat do spisu?
-
Proč se provozovatel nezajde podívat do spisu?
Co by z toho měl? Provozovatel ví, že je to promlčené, o to nejde. Nic nového by se nedozvěděl.
-
Provozovatel chce prokazatelnou reakci úřadu. Podle par. 66 odst (2) Správního řádu cituji "(2) Řízení vedené z moci úřední správní orgán usnesením zastaví, jestliže zjistí, že ....odpadl jeho důvod, zejména jestliže .... zanikla věc nebo právo, jehož se řízení týká. Toto usnesení se pouze poznamená do spisu." Tož se ptám, jeslti by úřad neměl promlčení poznamenat do spisu a nebyla-li by to tak nejjednodušší cesta k reakci, kterou provozovatel chce?
-
Není pro tohle ideální žádost o informaci o stavu řízení (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p36-2)?
-
Správní řízení nejspíš ani nebylo zahájeno.