30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: jvms 16 Června 2017, 09:29:12
-
řeším takovou zvláštní situaci, kterou bych rád využil ve svůj prospěch, ale nejsem si jist svou teoriíí.
Přestupek, zastaven, ztotožněn, dáno do správního. Padlo rozhodnutí, odvolal jsem se na kraj a ten to vrátil k novému projednání. Než SO1 začal vůbec cokoliv řešit s novým projednáním, tak jsem vůči SO1 (konkrétní úřední + všichni nadřízení až po starostu) podal námitku podjatosti. Tu SO1 ignoroval, chtěl po mě vyjádření k podkladům a pak vydal rozhodnutí v dané věci (vinen) a zmínil se o té námitce s tím, že ji neřešil, protože nebyla podaná včas a konstatoval, že z podstaty věci nemůže být podjatý. To jsem jim samozřejmě omlátil o hlavu v odvolání na kraj, kde to stále bez výsledku leží.
Jenže, mezi tím (asi 3 týdny po námitce podjatosti), jsem se stejným SO1, ale s jiným úředníkem, začal řešit jiný přestupek. Úřad v dané věci vesele koná. A moje otázka zní, vztahuje se námitka podjatosti, tak jak byla podána, i na tento druhý případ?
Je mi jasné, že na toho úředníka v 2.případě ne, protože není výslovně uveden a není nadřízeným toho 1.úředníka. Ale na nadřízené a zbytek úřadu by to mělo platit i tak, ne? Jde o to, že co jsem byl nahlížet do spisů v rozjetých případech, tak postup řešení odvolání je následující: Já podám odvolání, úředník ho zadokumontuje, předá ho vedoucímu (vůči němu již podána námitka podjatosti v 1.případě), ten k tomu napíše nějaký pamflet (když navrhnu, že se má řízení zastavit, tak tam něco dopíše a na závěr že o tom není schopen rozhodnout a předává to tak kraji) a pak to teprve jde na kraj.
Jde to nějak využít a napadnout při podání odvolání ve 2.případě, když námitka podjatosti nebyla nijak uspokojivě vyřešena? Že do dané věci zasahuje úředník, proti kterému byla podána námitka podjatosti?
-
IMO nevztahuje. Námitka podjatosti se může vztahovat například k řešení sousedského sporu, protože je to také soused. Ovšem v řešení nedání přednosti a bouračky ten samý úředník podjatý být nemusí.
Krom toho praktické důvody: je to v úplně jiném spisu, který je v danou chvíli někde jinde a nelze to tedy ani zjistit.
-
Viz opas, námitka působí vždy v rámci konkrétního řízení. Pokud byste s námitkou uspěl a důvody by se vztahovaly i na to jiné řízení, tak by se ta samá osoba měla v novém případě vyloučit ex offo, ale dokud podjatost není konstatována, nemůžete očekávat, že v jiném řízení podaná námitka bude mít nějaké účinky.
-
Díky za rady. Raději se zeptám zde, než abych ze sebe dělal blbce na úřadě.
-
Mozna se zeptam hloupe, ale nemelo by se v tomto pripade vest o obou vecech spolecne rizeni?
-
Mozna se zeptam hloupe, ale nemelo by se v tomto pripade vest o obou vecech spolecne rizeni?
To nevím, jsou to 2 různé přestupky. Shodou okolností, ten 2. přestupek se stal krátce po té, co jsem odjížděl od SO z výslechu svědků ve věci toho 1.přestupku ;D
-
Mozna se zeptam hloupe, ale nemelo by se v tomto pripade vest o obou vecech spolecne rizeni?
Jak jvms dále uvádí, skutek 2 se stal po odjezdu z výslechu svědků ohledně skutku 1, tedy nutně poté, co bylo o skutku 1 zahájeno řízení, podle § 57(3) PřesZ/1990 (a shodně § 88(3) PřesZ/2016) se o skutku 2 společné řízení vést nebude. Má to dvojí logiku, jednak procesně zabránit nekonečnému řetězení řízení, jednak vyloučit kumulativní efekt (prosté sčítání sankcí) za věci spáchané předtím, než na pachatele začal stát nějak působit (v PřesZ konkretizováno právě jako zahájení řízení). Typicky postaví na něčí pravidelné trase nový úsekáč, řidič tam bude měsíc jezdit jak je zvyklý, jakmile mu přijde první oznámení o zahájení řízení či přestupkový příkaz (neřešme odpustky nebo předpokládejme, že jej provozovatel udal a řidič to uznal), už nemůže pro později spáchané skutky tvrdit, že nevěděl o protiprávnosti či následcích.
-
Rozumim. Diky za vysvetleni.