Tak tady je výcuc
- Jak již správně konstatoval povinný subjekt v odůvodnění svého rozhodnutí, otázkou, zda lže
prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím nahlížet do spráVního spisu, resp, uplatnit
právo na pořízení kopie spisu, 5e zablival Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j.: 7 Ans 78/2012-23.
NSS v tomto rozsudku judikoval, že nahlížení účastníka řízení do spisu podle ust. § 38 správního řáclu je
natolik komplexně upraveným specifickým postupem poskytování informaci, že je nutno je aplikovat právě
v případě, požaduje-li žadatel kompletní správní spis, V ust. § 38 správního řádu je upraven jak okruh osob,
jimž takové právo svědčí (odst. 1, 2), tak práVa spojená s nahlížením do spisu (odst. 4), postup v situacích,
kdy ie nahlížení do spisu odepřeno (odst.5), postup Ve zvláštních případech (odst.3, podle něhož se
postupuie, požádají-li o ,,nahlížení" do spisu osoby nevidomé), i postup vsituacích, kdy část spisu
poskytnuta být nesmí (odst. 6). Rozhodnutí, jímž je vysloveno, že se nepovoluje nahlížet do správního spisu
(odst.5), je přezkoumatelné ve správním soudnictví. Nahlížení do spisu je tedy zvláštním institutem vůči
obecné úpravě poskytování informací, a proto se Vtomto případě zákon o svobodném poskytování
informací nepoužije, když podle jeho ust. § 2 odst. 3 se tento zákon mimo jiné nevztahuje na poskytování
informací podle zvláštního právního předpisu. Ke stejnému závěru dospěl Ne.ivyšší správní soudu ive svém
dřívějším rozhodnutí ze dne 13.08.2008, č.i.:2
^s
38/ZOO7-78, ve kterém judikoval, že : ,,nahlížení účastníka
řízení do spisu podle § 38 správního řádu z roku 2004 ie natolik komplexně upraveným specifickým
postupem poskytování informací, že je subsumovatelné pod § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 sb., o
svobodném přístupu k informacím, z něhož plyne, že zákon o svobodném přístupu k informacínt se
neVztahuje na poskytování informací podle zvláštního právního předpisu.
spis sp.zn.: *** , o jehož okopírování a zaslání kompletní kopie spisu účastník
požádal, je správním spisem. Žadatel tak má na základě ust. § 38 správního řádu právo se seznámit s jeho
obsahem a také práVo na pořízení kopií listin z něj. Přitom je nerozhodné to, že podání účastníka bylo
nazváno |ako žádost o poskytnutí informací dle zák. č. Io6h999 Sb. Podání se totiž V souladu s ust. § 37
odst. 1 správního řádu posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak ,ie označeno.
Ar8umentace obviněného, že právo nahlížet do spisu není možné zaměňovat 5 práVem na pořízení kopie
spisu, není sohledem na výše uvedené úvahy a závěry správních orgánů l. ill. stupně a Nejvyššího
spráVního soudu, důvodná, když, jak již bylo opakovaně uvedeno, právo účastníka řízení na pořízení kopie
spisu je přímo spjato s práVem účastníka na nahlédnutído spisu (ust. § 38 odst. 4 správního řádu).
Správní orgán l. stupně dle názoru odvolacího správního orgánu, a to s ohledem na výše uvedené,
nepochybil, pokud žadatelovu ,,Žádost o poskytnutí informace podle zák. č. 106/],999 Sb., o svobodném
přístrrpu k informacím", ve které žádal o zas|ání kompletní kopie spisového materiálu, odmítl a odkázal ho
na ust. § 38 správního řádu, které komplexně upravuje postup poskytování informací ze správních spisů a je
tak speciálním ustanovením Vůči obecné úpravě poskytování informací dle lnž.
Je pravdou, že starší judikatura nebyla zcela jednotná, v někteďch případech se přik|áněla k názoru, že
správní řád představu,ie V oblasti poskytování informací zvláštní zákon, a |nž se tedy V případě žádosti o
poskytnutí iníormací ze správního spisu neuplatní, v jiných případech právě naopak dospél soud k závěru,
že se uplatní lnž, nikoliv právní úprava dle správního řádu. Judikatura Vtomto směru prošla značným
vývojem, když se již před lety ustálila a dlouhodobě konstantně prosazuje názor (Viz právě rozsudek NSS ze
dne 13.12.2012, č.j. 7 Ans !8{ZOL2-23I,, že nahlížení účastníka řízení do spisu podle ust. § 38 správního řádu
je natolik komplexně upraveným specifickým postupem poskytování informací, že je nutno.ie aplikovat
právé v připadě, požaduje-li žadatel kompletní správní spis. Nahlížení do spisu je tedy zV|áštnim lnstitutem
vůči obecné úpravě poskytování informací, a proto se v tomto případě lnž nepoužiie.
Správni orgán l. stupně své rozhodnutí opřel o rozsudek NSS č.j.: 7 Ans 18/2012-23 ze dne 13.12.2012, tedy
o ,iudikaturu tohoto soudu v předmětné oblasti poměrně nedávnou, a to především v porovnání s
rozhodnutími Nss (rozsudek NSS č.j.: 5 As 3/2006-70 ze dne 13.12.2006, 9 Ans 7 /2012-56 ze d^e
27.06,2012), na která odvolatel odkazuje ve svém odvolání.
Ar8umentace odvolatele, že rozsudek Nss ze dne 13.12.2015, č,j. 7 Ans 1,8/2012-23 je Vtéto Věci
nepřípadný, neobstojí. Je pravdou, že v předmětné věci šlo primárně o posouzení možnosti domáhat se
vydání rozhodnutí (o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace} žalobou proti nečinnosti. Oprávnění
domáhat se žalobou vydání rozhodnutí o žádosti o poskytnutí informací ovšem závisí práVě na posouzení
otázky, zda lze vŮbec poŽadované informace V režimu zákona o svobodném přístupu k informacím
poskytnout, či se vtomto případě lniZ neuplatní. RoVněž tato otázka byla tedy v předmětné soudní věci
zásadního významu, nejednalo se o podružnou problematiku, která by činila tento rozsudek pro nyni
projednávanou věc nepřípadným.
S ohledem na výše uvedené závěry odvolaci orgán uvádí, že s nálezem Ústavního soudu č.j. l ús 3930/14 ze
dne 16.06.2015 se lze ztotožnit, nicméně vtomto projednávaném případě se nenabízelo více možných
interpretací lnŽ, nebylo tedy možné mezi nimi Volit (ten v,ýklad, ktený je příznivější pro realizaci prava na
informace},
Závěrem pak odvolací orgán uvádí, že neshledal důvodnou ani odvolací námitku, že napadené sdělení nelze
povaŽovat za rozhodnuti Vydané V souladu se správním řádem (nesplňuje náležitosti rozhodnutí dle § 68),
tim nréně za rozhodnutí vsou|adu sust. § 15 odst. l, lnž. Předně je nutné uvést, že povinný subiekt o
odmítnutí žádosti rozhodl formou rozhodnut| nikoliv pouhým sdělením (v takovém případě by nebylo
možné se odvolat, když odvoláníje možné pouze u rozhodnutí, resp. usnesení),
Dle ust. § 68 odst. 1správního řádu rozhodnutí obsahuje \^irokovou část, odůvodnění a poučení účastníků
Dle odst. 2 se ve uf,rokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle
nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se
ožnačují údaji umožňujícími iejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se
označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též
jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst.
2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více rnýroků; výrok může obsahovat vedlejší
ustanovení.
Dle odst. 3 se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo uýroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání,
úvahy, kteďmi se spřávní oryán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o
tom, ,iak se správní or5án vypořádal 5 návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům
rozhodnutí.
Dle odst.4 odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v
plném rozsahu vyhoví.
Dle odst. 5 se v poučení uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak
učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, kteni správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního
orgánU se odvolání podává.
Dle odst. 6 pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost v poučení uvedena.
Dle odvolacího orgánu odvoláním napadené rozhodnutí splňuje všechny náležitosti rozhodnutí dle ust. § 68
spráVního řádu, byť to odvolatel V odvolání rozporuje (neuvádí ovšem, jakými konkrétními nedostatky ve
vztahu k Ust. § 68 správního řádu rozhodnutí trpí). Předmětné rozhodnutí obsahuje v,irokovou část,
odůvodnění ipoučení, z rozhodnutí je zcela zřejmé, o čem a jak bylo rozhodnuto, zjakých skutečností
správní orgán vycházel, jaké úvahy o nich Vedl, Včetně uvedení konkrétních zákonných ustanovení, poučení
o opravném prostředku je rovněž řádné (je zněj zřejmé, v jaké lhůtě a u kterého správního orgánu se
odvolání podává a kdo o něm rozhoduje). odvolacímu orgánu tedy není zřejmé, jaké nedostatky ve smyslu
ust, § 68 správního řádu má rozhodnutí vykazovat, když ani sám odvolatelje neuvedl.
Pokud povinný subjekt shledal, že žádosti o poskytnutí informace (kompletní kopie spisu vedeného v řízení,
iehož je odvolatel účastníkem) nelze vyhovět, byl dle ust. § 15 odst. 1 lnz povinen Vydat Ve lhůtě pro
poskytnutí informace rozhodnutí o odmítnutí žádosti, což také řádně a včas učinil. Nelze tak souhlasit ani
s odvolací námitkou, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s ust. § 15 odst. 1 lníz.
Vzhledem k rný,še uvedenému tedy odvolací orgán vsouladu sust. § 90 odst. 5 správního řádu odvo|ání
zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil,
Autor
Téma: Zamítnutí žádosti, divné zdůvodnění "průmyslové vlastnictví"? (Přečteno 8124 krát)