Já bych řekl, že s nepřezkoumatelností by v praxi nebyl zase až takový problém, důležitým faktem je, že ta úsekovka měří jeden přesně vymezený úsek a přestupek se stal v tomto vymezeném úseku. Kdyby to zakládalo nepřezkoumatelnost, dělo by se tak i v případě, že je v délce celého úseku stejná rychlost - stal se přestupek na začátku, uprostřed, nebo až na konci měřeného úseku?
Co se týče prokazování přestupku jako takového, představoval jsem si to tak, jak píše hh.
Na projetí úseku předepsanou rychlostí je potřeba nějaký předem známý čas (tady v našem případě kilometrový usek s 0,5 km s omezením 50 a 0,5 km s omezením 40 zabere projet předepsanou rychlostí 81 vteřin). Už při tomto čase může nastat nekonečně mnoho variant, kdy vozidlo projede úsek za stejný čas a přesto se na jedné nebo druhé části dopustí přestupku (v jedné jediné variantě ne) - např. první úsek může projet rychlostí 100 km/h a druhý úsek 29 km/h. Ale to je neprokazatelné, proto se musí užít pro řidiče nejpříznivější možnost, tedy že obě rychlosti dodržel.
Pokud překročí rychlost o 10 km/h (na 50 pojede 60 km/h a na 40 pojede 50 km/h), může rovněž nastat nekonečně mnoho variant přestupku, v tomto případě vzhledem ke změně v času mezi snímky je jasné, že k přestupku zaručeně došlo. A je jedno, jestli první úsek jel řidič 85 km/h a druhý úsek dodržel předepsanou rychlost, průměrnou rychlost překročil o 10 km/h a to je pro něj nejpříznivější varianta, kterou lze minimálně prokázat. Jednu věc víme jistě - čas, který ujetí useku trvalo a vybrat tu "nejpříznivější" variantu je možné z průměrné rychlosti. A být já úředníkem, tak ten přestupek vyčaruju zrovna přes tu počítanou průměrnou rychlost, ostatně na tomhle principu fungují všechny úsekovky.