To je víc otázek v jednom. Jestli jde o to, zda lze projednat ve společném řízení starý sprdel a nový sprdel, tak ano. Řízení by se zahajovalo a vedlo již výhradně podle PřesZ/2016 a dle přechodného ustanovení v § 112(1) by se pro potřeby aplikace tohoto zákona (zejména jeho procesních ustanovení) na starý sprdel hledělo jako na přestupek. Tedy by se na to vztahovala i celá úprava PřesZ/2016 ke společnému řízení (možnost resp. povinnost jej vést, důsledky, pokud společné řízení vedeno být mělo a nebylo ...). Samotná odpovědnost za starý sprdel by se posoudila podle starého zákona (s přihlédnutím k novému, kdyby to bylo pro obviněného výhodnější), ale to není podstatné, protože k žádné zásadní změně v této věci nedošlo.
Pokud dotaz mířil na to, zda se má společně projednávat sprdel (přestupek provozovatele) a přestupek řidiče, tedy pokud by např. u toho nového případu byl známý řidič tento řidič by se shodoval s provozovatelem v případě sprdelu (lhostejno zda starého či nového), tak to zatím nemám empiricky ověřené, ale dle výkladu § 88 PřesZ selským rozumem bych řekl, že i zde by mělo být vedeno společné řízení, neboť nepochybně jde o porušení povinností ve stejné oblasti veřejné správy, byť u řidiče se to porušení vztahuje přímo k pravidlům PPK, zatímco u provozovatele jde o tu pochybnou povinnost zajistit, aby pravidla PPK byla dodržována.