Ve správním řízení platí to, co obecně. Svědecká výpověď slouží k vytěžení informací o tom, co daný svědek sám svými smysly vnímal. Zastoupení je nesmysl, není ale vyloučeno podat nepřímé svědectví (např. o tom, co očitý svědek někde řekl), spolehlivost takového důkazu je ovšem nižší než u výslechu přímého svědka, což by se mělo projevit v hodnocení (a zároveň moc nedává smysl takový důkaz provádět, je-li přímý svědek dostupný).
Podání vysvětlení je něco jako odlehčená verze svědecké výpovědi - zjišťuje se předběžně, jak se asi věci mají, co připadá v úvahu jako důkazní prostředek. Zásada, že nedává smysl podávat vysvětlení v zastoupení, platí úplně stejně jako výše, ovšem zástupci nic nebrání podat vysvětlení sám za sebe, má-li dojem, že má k věci nějaké relevantní informace.
Ve vašem případě, je-li ten 80letý pán v pozici obviněného z přestupku, nemůžete za něj podat vysvětlení, ale zároveň jej ani nikdo nemůže nutit k tomu, aby nějaké vysvětlení či svědectví podával. Standardním řešením je v takovém případě poslat požadované vysvětlení písemně, případně jej vtělit do stanoviska obviněného (účastníka), které samozřejmě může podat i zástupce.
Pro odlehčení: