Jsem přece jen pamětník. V době, kdy se v Praze začaly plánovat kapacitní komunikace, v motoristicky vyspělých zemích roštový systém opouštěli, lépe řečeno zachovali pro krátkou vnitroměstkou dopravu, pro delší vnitroměstskou stavěli „vnitřní“ okruhy a pro tranzit vnější okruhy. U menších obcí opouštěli systém průtahů a začali s obchvaty, u nás se začaly budovat „kapacitní“ průtahy. Ne, že by to bylo úplně z cesty, na aktuální i plánovaný stupeň motorizace v horizontu + 30 let to mohlo docela fungovat. Blíže
http://mestskyokruh.info/system-nadrazene-site-komunikaci/historie-nadrazene-komunikacni-site/historicky-vyvoj/,
http://www.pp21.cz/temp/mapy-praha/rostovy-system/,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_komunika%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m.
Správnou cestou se vydala Ostrava a to již od začátku, dopraváci téměř ideálně zkombinovali okružní a roštový systém. Praha si také zavčasu (70. - 80. léta) uvědomila velikost hrozícího průseru, z roštového systému se nevybudovalo téměř nic, bohužel z okruhů za komančů z KSČ díky nedostatku peněz a stavebních kapacit, za komančů z OF a jeho pohrobků díky ekoteroristům a úspěšnému lobbingu zahrádkářů také téměř nic. Rošt se v Praze dodělával pouze v logické vazbě na plánované okruhy. Perličkou je Brno, které si rošt stavělo ve velkém ještě v 90. letech (Sportovní, mělo to pokračovat Drobného – Ponávka – Koliště).
Pořádný průser nastal až po plyšáku, kdy se nejen prudce zvedal počet registrovaných vozidel, ale ještě prudčeji se zvedal počet najetých km jedním vozidlem.
K dopravě ve městě nad 1 mil. stručně – sebekapacitnější komunikace prostě nepomohou a nikdy stačit nebudou. Odstrašujícím příkladem budiž Seattle (mnohaproudé dálnice, po většinu dne víceméně nevyužité, 4 hodiny denně zácpa), komunikace včetně parkovacích ploch údajně zabírají 40 % plochy města, řídká hustota obyvatel - socka nemá smysl. Jde pro mne o zprostředkované informace, nikdy jsem tam nebyl, ale jsou z několika nezávislých zdrojů včetně odborných konferencí, tak snad by se to dalo brát za přibližně odpovídající skutečnosti. Řešení je jediné – zahustit a kdo aspoň trochu může, tak do socky, která je rychlejší, než IAD (nemusí to být nutně metro, viz např. šaliny v Amsterdamu).
Velmi nepříznivě se projevuje dementní snaha oddělit oblast bydlení od oblasti pracovních příležitostí. Pokud bydlí 50 000 zaměstnanců někde a pracuje jinde, musí se ráno přepravit tam (socka zpět prázdná) a odpoledne zpět (socka tam prázdná). Pokud by byly dvě lokality s 25 000 zaměstnanci a 25 000 pracovními místy, a všichni pracovali na opačném konci, stačí polovina spojů socky a jezdí vytížená tam i zpět. Totéž platí pro nutnou kapacitu komunikací pro zatvrzelé vyznavače dojíždění do práce vlastním samohybem.
Stačilo, ukojil jsem své grafomanské ego, tak teď do mě. Jen do mě nestřílejte podnikatelskou dopravou, to je jiná kategorie.