Byli jsme včera s
@adolf nahlédnout do spisu. Klasická přepadovka bez ohlášení. Dveře parazita zamčené, ani jeden z nich tam nebyl.
Tak jsem zaklepal na sousední dveře, ve kterých jsem poznal oblíbenýho parazita z
mého zdejšího prvního případu, parazit mě i přes roušku po těch letech poznal – když si uděláte dobré kamarády, tak čas zjevně neznamená nic.
Ukázalo se, že aktuální úředník ve středu sepsal pamflet, ve kterém žádosti o poskytnutí spisu ukázal prostředníček
a odešel čerpat dovolenou do konce roku. Dostali jsme pokyny se vypakovat a přijít žmloulat čepici někdy jindy, až nám telefonicky úředníček stanoví termín po telefonické dohodě. Když jsem se ptal po nějakém nadřízeném či oprávněné osobně, která by mohla vyhovět, tak stejný výsledek. Tak jsem požádal o vystavení
Usnesení o odepření nahlédnutí podle
§ 38 (5), na tváři parazita se změnil výraz a poslala nás o 2 patra níž za údajnou zástupkyní.
Zástupkyně na nás čekala ve dveřích, zjevně byl vyslán posel s dobrou zprávou a opět nám zopakovala pohádku o povinnosti se před nahlížením telefonicky objednat. Chvilku jsme vedli prázdnou diskuzi, ale pak jsem požádal o vystavení Usnesení o odepření nahlédnutí podle
§ 38 (5) a opět se její výraz podivně proměnil, řekla „tak počkejte chvilku“ a zalezla do kanclu. Za 10 minut vyšla s tím, že sehnala klíče od zamčené kanceláře a pak dalších 20 minut hledala spis, který nám pak laskavě s viditelnou nevolí předložila.
Poučení: Když jdete nahlížet, mějte po ruce připravenou citaci
§ 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, zjevně je pro úředníky jakousi hrozbou.