Příkaz bez poučení ... nevím, zda je již řešeno judikaturou, ale nabízejí se 3 možnosti.
1) je to nepodstatná vada, příkaz platí, PM nabyde, nebude-li podán do 8 dní odpor
2) analogie s § 83, prodlužuje se lhůta na podání odporu
3) nelze použít analogii, příkaz je platným rozhodnutím, chybějící poučení představuje nezákonnost, která sama o sobě nevyvolá automaticky účinky (jako např. nicotnost rozhodnutí či posun lhůty), ale může být důvodem pro zrušení rozhodnutí - otázka ale je, jakým způsobem by k tomu zrušení došlo, nabízí se přezkum, ten si ale nelze vynutit, u správní žaloby je zase problém, jak vyložit § 68 SŘS a nevyčerpání opravných prostředků (když ale nezákonnost spočívá právě v tom, že o opravném prostředku chybělo poučení)
Nejčistší by asi byla možnost 2), i když je z hlediska výkladu SprŘ kreativní, není to nic nepatřičného, analogie k vyplnění nepravých mezer v procesních předpisech se běžně používá. Chtělo by to ale ověřit, zda je tato cesta už prošlápnutá, pokud by měly úřadu či soudy rozhodovat v situaci, ke které neexistují žádná vodítka (rozsudky, komentáře, metodická stanoviska ...), je to ruská ruleta.
Taktiky z hlediska obviněného. Pokud lhůta k podání odporu ještě nepropadla a je reálná šance ubránit se jinak, je asi nejlepší chybějící poučení neřešit a odpor podat. Pokud je tato vada jedinou šancí, čeho se chytit, postupoval bych v souladu s výkladem 2, tedy nejdřív mrtvý brouk a pak po nějaké zámince (výzva k zaplacení, nahlížení a rozhovor s úředníkem atp.) podat odpor ne později, než 90 dní od doručení a následně trvat na tom, že tím byl příkaz zrušen (nebude-li SO1 souhlasit, tak jako další krok žádost o opatření proti nečinnosti k SO2).