30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - rychlost => Téma založeno: sunset 11 Prosince 2013, 11:14:36
-
Ahoj, lapli mě státní čerti, jak jedu v obci 63. Na fotografii je zřetelně vidět za mnou asi 3 m dodávka. Jak se díváte na možnost rozporovat měření z důvodu nejasnosti, který automobil je vlastně zachycen na fotce? Dále - mohu tvrdit, že jsem vyfocen těsně poté, co jsem předjížděl dodávku, která ovšem při předjíždění přidala a bránila mi v bezpečném dokončení manévru? Díky předem, další info dodám, až zajdu na magistrát podat odpor.
-
Podle mne zbytecna komplikace.
Na spravni rizeni nechodit, poslat jim doporucene ze se nedostavim, ze vyuzivam prava nevypovidat. Jestli to byla statni, tak to treba nebude automatizovane mereni a budou muset prokazat ze jste ridil Vy a to nadevsi pochybnost. Bez priznani nemaji sanci.
Pokud to bude automatizovane mereni a budou to hrat na spravni delikt, tak ridil Japonec, Cinan, Saudsky arab ... Fantazii se meze nekladou.
Plus je treba je upozornit, ze uplne zapomeli prokazat materialni aspekt prestupku a dokud tak neucini, zadny prestupek, natoz spravni delikt se nestal a neni vubec co resit.
-
Zřetelnou dodávku v pozadí bych nechal až na případné správní řízení jako další hřebíček do rakvičky, tedy rozporování důkazního materiálu, že není z fotky jasné, kdo je přestupce.
Případné předjíždění bych radši konfrontoval se stavem na místě, jestli se tam vůbec dá legálně předjíždět.
-
Bohužel mě vyfotili a hned zastavili, na místě, kde je vedle cyklostezka, chodníky a zahrádkářská kolonie. Místo, kde se nikdy nic nestalo a nikdy tam nestávali. Podezření ve mě vyvolala nabízená pokuta 100,- na místě, to není moc normální a nejspíš v tom je nějaká chyba, kterou fízl jasně věděl.
Ve spise je oznámení přestupku, úřední záznam od chlupatýho, původní protokol bez mého podpisu, fotka (vzdálenost 125,6 m, laser), ověřovací list MicroDigiCam LTI, osvědčení fízla o školení, určení osob ve správním řízení a výpis z registru řidiče.
Fotka je evidentně z ještě většího úhlu než jsem myslel, cca 20-25 stupňů. Tady (http://www.atstelcom.cz/pdf/cert/certifikat_mdc_lti.pdf) píšou, že měřící úhel je 0°, znamená to, že je měření neplatné?
-
Řeším podobný případ. Byl jsem změřen rychloměrem MicroDigiCam LTI, taky pod úhlem větším než 0°. Správní orgán argumentuje, že skutečná rychlost byla vyšší (což plyne z principu měření). Stejně takto pořízený důkaz rozporuju. Až budu vědět výsledek, podám info.
-
Na místě je předjíždění možné, je to konec té zahrádkářské kolonie na okraji města.
-
Tuto diskuzi o měření pod jiným úhlem než 0° jsem absolvoval se správním orgánem již 2x. V případě použití jakéhokoli laserového měřidla je úhel 0° nutnou podmínkou, při měření pod jiným úhlem není změřena rychlost vozidla, ale rychlost přiblížení vozidla k měřidlu, což je fyzikálně jiný pojem. Navíc se při měření pod 0° úhlem částečně kompenzují odchylky měření (přístroj změří jednu vzdálenost a po určitém časovém intervalu další, pak vypočte rychlost), při zvětšujícím se úhlu ta výsledná odchylka výrazně narůstá. Navíc certifikát ČMI ten úhel jasně stanovuje, pro měření pod jiným úhlem nebyl přístroj ověřen a tím pádem tento údaj nelze použít.
-
Něco podobného řeším také. V červnu 2013 změřen PČR na rovném a přehledném úseku v Loděnici u Berouna - cca 90m před značkou označující konec obce. V místě nejsou žádné přechody či chodníky. Za zatáčkou pak proběhlo klasické zastavení a nabídka řešit vše blokovou pokutou. Následoval nesouhlas a poslání do správního řízení.
V prvním kole jsem byl uznán vinným ze spáchání přestupku a tak následovalo odvolání. Jediné, co rozporuji a co nebylo ani v prvním kole prokázáno je právě materiální aspekt přestupku. Důkazy v podobě výslechu PČR byly zamítnuté.
Zatím tedy čekám, jak dopadne odvolání, ale zatím mi nic neprišlo.
-
"cca 90m před značkou označující konec obce. V místě nejsou žádné přechody či chodníky."
Možná by šlo argumentovat také tím, že už jste nebyl v obci - nebylo tam "zastavěné území, označené značkami". Praktickou zkušenost ale nemám. Takže spíš jako jeden z argumentů k absenci materiálního znaku, nepoužitelné metodice měření apod.
-
Díky za tip. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet a nechám si to v záloze. Myslím si, že budou mít dost práce obhájit si materiální aspekt přestupku (respektive si myslím, že ani to nezvládnou).
-
Díky za tip. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet a nechám si to v záloze. Myslím si, že budou mít dost práce obhájit si materiální aspekt přestupku (respektive si myslím, že ani to nezvládnou).
Podle mě jste příliš optimistický.
Na co si chcete nechávat argumenty v záloze, když už jste ve fázi odvolání? Možná už teď je pozdě, ale tak lepší pozdě, než nikdy. Jakmile teď padne rozhodnutí, budou už nové důkazy na nic. Případný soud nebude zkoumat ten přestupek, ale jen soulad rozhodnutí úřadu se zákonem.
Postavit veškerou obhajobu jen na materiálním znaku vidím jako značně riskantní.
Úřad nemusí materiální aspekt dokazovat. Předpokládá se -pomiňme, jestli to je pravda-, že když už zákon něco trestá, je to asi nebezpečné. To znamená, že v typických situacích z formálního porušení zákona vyplývá i materiální aspekt. Vy musíte naopak dokázat, že zrovna tehdy šlo o netypickou situaci a materiální aspekt nenastal. A úřad to zazdí (resp. už nejspíš zazdil) konstatováním, že překročení o 13km/h je tak vysoké, že materiální aspekt stejně nastal, game over.
Oprava, tohle je jiný případ, než těch 63km/h.
I D-Fens pokud vím v jednom článku doporučoval nestavět celou obhajobu na materiálním aspektu. Padla zmínka o tzv. "trojnožce", tj. stavět obhajobu nejméně na třech na sobě nezávislých okolnostech zpochybňujících obvinění.
-
Mno musím říct, že jsem ve velké míře čerpal z případu JUDr. Tomáše Berana a použil i jeho odkaz na judikát NSS 5 As 104/2008-45 Tam se mimo jiné píše, že materiální aspekt se musí vždy prokazovat a že naplnění formálního aspektu automaticky neznamená naplnění celé skutkové podstaty přestupku.
Dále jsem ještě zpochybnil samotné měření, protože radar AD9C byl nastavený na citlivost 60m a vzdálenost z které jsem byl změřen mohla být dle výpočtů maximálně 20m.
-
Četl jste ten zmíněný judikát?
Protože právě z něj vychází i můj příspěvek, cituji klíčovou část uvedeného judikátu:
Lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Z tohoto závěru však nelze dovodit, že by k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku došlo vždy, když je naplněn formální znak přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek.
Šlo tam o to, že obviněný předložil důkazy, proč podle něj nebyl naplněn materiální aspekt, přičemž úřad se jimi vůbec nezabýval.
NSS rozhodl, že úřady se musejí materiálním aspektem zabývat a nestačí to odbýt prohlášením, že z naplnění formálního aspektu automaticky vyplývá naplnění materiálního aspektu.
To ale nic nemění na tom, že právě z pozice obviněného musíte dokazovat, že "se přidružily takové další významné okolnosti, atd."
Pak záleží na okolnostech, ale většinou bude mít úřad pořád manévrovací prostor pro tvrzení, že uvedené okolnosti zas tak významné nebyly.
Dále jsem ještě zpochybnil samotné měření, protože radar AD9C byl nastavený na citlivost 60m a vzdálenost z které jsem byl změřen mohla být dle výpočtů maximálně 20m.
Dobře.
Ale i ten konec obce by mohl být zajímavý. Minimálně co na to řeknou. Jestli v daném místě je zastavěné území by šlo zjistit z územního plánu.
-
Přesně tak. Pozor na formulace. NSS nikdy neřekl, že materiální aspekt se musí vždy prokazovat, ale že správní orgány jsou povinny zkoumat vždy, když rozhodují, zda určité jednání je přestupkem či nikoliv, také otázku, jestli došlo k naplnění obou znaků přestupku, tj. znaku formálního i znaku materiálního.
To je dost zásadní rozdíl, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. De facto to znamená, že se tento judikát dá použít ve chvíli, kdy se správní orgán o materiálním aspektu v rozhodnutí vůbec ani nezmínil a pojem "materiální aspekt" tam vůbec není. Jinak judikatura NSS jede v těch kolejích, že jakmile už správní orgán v rozhodnutí uvedl, že "materiální aspekt byl naplněn, protože proto", tak se jím zabýval a všechno je v pořádku.
-
jkraus222:
Vychází z toho jako nejlepší taktika v první instanci materiální aspekt neřešit přímo. Nejlépe dostat do spisu potřebné důkazy, ale vyhnout se termínu "materiální aspekt". Prostě na to neupozorňovat.
A když -krom toho, že materiální aspekt ignorují reálně- ho budou ignorovat i formálně, dát ho do odvolání.
Tím by šel jednak získat čas a jednak úřad si občas vzkaz nadřízeného úřadu, že se má ještě něčím zabývat, vyloží jako že to má z toho důvodu odložit (Viz "JJ versus magistrát": http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011061202 ).
-
Vychází z toho jako nejlepší taktika v první instanci materiální aspekt neřešit přímo. Nejlépe dostat do spisu potřebné důkazy, ale vyhnout se termínu "materiální aspekt". Prostě na to neupozorňovat.
Přesně tak. A vůbec cokoliv správní orgán v průběhu řízení kurví, tak ho na to zásadně neupozorňujeme, aby to nemohl zavčasu sám napravit (nebo to aspoň okecávat v rozhodnutí), ale ukládáme do špulíčku "k odvolání" 8)
-
Tenhle přístup sice může někdy pomoci, ale je potřeba ho používat s rozvahou. Vyšší instance totiž nemusí ocenit, že účastník během řízení neuvedl všechny jemu známé skutečnosti, ale nechával si něco do foroty.
Jeden právník mi dokonce tvrdil, že účastník má povinnost vznášet námitky ihned, jakmile se dozví o rozhodných skutečnostech, ale ve s. ř. ani souvisejících předpisech jsem nic takového nenašel.
-
Nemá tu povinnost spíš ouřad? I NSS v podobném duchu rozhodl - že obviněný vůbec nemusí nějak moc spolupracovat (což tam tak nějak řadím taky) a důkazy může navrhovat i v odvolání (byť to není ideální).
-
1) Účastník není povinen upozorňovat správní orgán na jeho procesní pochybení.
2) Kdo a jak by dokazoval, kdy se o nich účastník dozvěděl? Co když mu to došlo, až když psal odvolání? Co když mu psal odvolání někdo jiný a právě on ta pochybení odhalil?
3) Žádný zákon takovou povinnost neukládá.
4) Mnohokrát byl judikován opak, např. "Obviněný z přestupku může uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy (§ 73 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) i v odvolání; omezení stanovené v § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 na řízení o přestupku nedopadá. http://www.nssoud.cz/main2col.aspx?cls=EvidencniListVety&evl_id=11705&menu=266
-
Já to zažil například u námitky podjatosti, kdy odvolací orgán uvedl něco v tom smyslu, že skutečnost, zakládající u obviněného podezření z podjatosti, byla obviněnému známa od začátku a námitka se tedy jeví účelovou s cílem zdržovat řízení a mařit jeho účel. Nakonec jsme tenhle případ dotáhli k preklusi jiným trikem.
-
To je ale úplně jiná situace, tam tu povinnost uplatnění "bez zbytečného odkladu" stanovuje přímo zákon: § 14 odst. 2 SprŘ: Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.
A i zde je podmínka, že účastník "prokazatelně věděl". To samozřejmě u námitek ohledně procesních pochybení správního orgánu není prokazatelné nikdy (a ani nemá cenu se o tom bavit z důvodů již uvedených).
Jinak podjatost se v 99 % případů používá čistě jako obstrukční nástroj a z toho zdržovacího hlediska je podstatné, že i když se k námitce nepřihlédne, stejně platí, že "O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení". Jestli námitce podjatosti nevyhoví z důvodu neuplatnění bez zbytečného odkladu nebo to nějak věcně odůvodní, je přece ve finále úplně jedno :)
-
A i zde je podmínka, že účastník "prokazatelně věděl". To samozřejmě u námitek ohledně procesních pochybení správního orgánu není prokazatelné nikdy ...
Na to nelze spoléhat v případě, kdy účastník již (v jiném řízení) uplatnil námitku podjatosti vůči téže osobě.
Z toho je správnímu orgánu zřejmé, že účastník "prokazatelně věděl".