Nepotřebuji poradit, nýbrž
se poradit o věci, která mi už delší dobu vrtá hlavou, a sice o použitelnosti podání vysvětlení polucii. Často i zde slýchám, že jakmile jim něco řeknu, jsem ztracený a těžko se z toho potom bruslí ven, že s polucií je nutné se nebavit a podobně. V každém druhém případu tady ovšem zjišťujeme, že obviněný polucii nějak něco přiznal.
Nejprve bych se tedy rád pobavil o tom, zda je opravdu vše ztraceno. Našel jsem
tento článek týkající se podání vysvětlení v právu trestním, kde se mimo jiné píše, že
Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah. Význam vysvětlení pro řízení před soudem spočívá jen v tom, že slouží k úvaze státního zástupce, soudu a obviněného, zda předvolat osobu jako svědka.
...
Důvod, proč nemůže být úředního záznamu použito při dalších výsleších a jako důkazu před soudem, je, že při podávání vysvětlení nelze vykonávat důležitá práva na obhajobu: podezřelá osoba ještě nemá právo na obhájce (není obviněná), nemá právo být přítomna výslechu ostatních osob a klást jim otázky, není tu ani záruka zákonného průběhu podávání vysvětlení.
Nemělo by to nějak
per amalgaliam platit i pro řízení správní? Nakonec i v § 137 odst. 4 SprŘ se praví, že
Záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.
takže pro záznam o podání vysvětlení polucii by to mělo platit dvojnásob. Nemohla by tohle být jiskřička naděje pro všechna ta pivečka k vepřovýmu žejó?
A to mě přivádí k druhé myšlence - šlo by této vlastnosti aktivně využít třeba tím, že bych se polucistům během řešení přestupku A (třeba pásy) aktivně a dobrovolně přiznal k přestupku B (např. rychlost 40+ ve městě), čímž bych do následného společného řízení přidal báječného koně?