Je to obvyklá etuda realitek. Samotný princip rezervace je v pořádku, je to nějaký časově omezený závazek, do kterého má dojít k uzavření smlouvy. V plné verzi by mělo jít o závazek zájemce uzavřít kupní/nájemní či podobnou smlouvu, závazek zprostředovatele předmět nenabízet, ale i závazek vlastníka/disponenta předmětu uzavřít smlouvu se zájemcem a zdržet se všeho, co by takové plnění znemožnilo (např. tu věc prodat/pronajmout někomu jinému), a aby to dávalo smysl, všechny tyto závazky by měly být pod smluvní pokutou.
Vcelku logicky, zájmem realitky je především mít splněno a zajistit si vlastní odměnu, proto si z té plné verze vyzobou především povinnosti pro zájemce a uspokojení vlastních pohledávek (pokuta pro RK započitatelná proti složené záloze). Člověk by neměl být překvapen, že RK hájí v první řadě vlastní zájmy, v druhé zájmu jejich klienta, který si je sjednal, a o zájemce jim nejde vůbec.
Záleží na parametrech toho obchodu, pokud je ta nabídka pro mě výhodná, stojím o to, aby transakce proběhla, a dá se předpokládat, že zájemců je dost a vlastník si může vybírat, nemá smysl vést žabomyší válku s RK. Na druhou stranu, pokud to nemusím mít za každou cenu, tak na požadavku na draft budoucí smlouvy (kvůli tomu, jestli tam nejsou nějaké nepřijatelné "drobnosti") ještě před podpisem rezervace není nic nestandardního. Stejně tak tajení identity vlastníka je ptákovina, poměry plynoucí z toho, že by vlastník obešel RK a uzavřel napřímo smlouvu se zájemcem, kterého fakticky tato RK vyhledala, si má vyřešit mezi sebou vlastník a RK, ne do toho tahat zájemce.
Jinak zrovna u nájmu bytu nemá smysl se z pozice (budoucího) nájemce příliš trápit detaily smlouvy, protože většinu podstatných záležitostí reguluje OZ a to jednostranně kogentně (bez možnosti odchýlení se v neprospěch nájemce), není pravděpodobné, že by se ve finální smlouvě objevilo překvapivé ustanovení, o kterém současně platí, že vadí nájemci a zároveň není (relativně) neplatné pro rozpor s OZ (a tedy ze strany nájemce ignorovatelné).
Obecně ale platí, že kdykoliv se v nějaké podobě zavážu uzavřít smlouvu, musí být ujednány podstatné parametry smlouvy, dále jsou 2 možnosti. Buď budou domluveny i "detaily" (tedy de facto celý obsah budoucí smlouvy), nebo bude ujednán nějaký oboustranně akceptovaný způsob, jak vyřešit případné rozpory o těch detailech a finální obsah smouvy určit. Také je dobré mít jasno v tom, zda formálně jde o tzv. smlouvu o budoucí smlouvě, tedy zda v případě, že se jedna ze stran rozhodne závazek porušit a smlouvu neuzavře, může druhá strana vymáhat jen sekundární závazky z toho vzniklé (typicky smluvní pokutu a/nebo náhradu škody) nebo si může vynutit i uzavření smlouvy.