řeším takovou zvláštní situaci, kterou bych rád využil ve svůj prospěch, ale nejsem si jist svou teoriíí.
Přestupek, zastaven, ztotožněn, dáno do správního. Padlo rozhodnutí, odvolal jsem se na kraj a ten to vrátil k novému projednání. Než SO1 začal vůbec cokoliv řešit s novým projednáním, tak jsem vůči SO1 (konkrétní úřední + všichni nadřízení až po starostu) podal námitku podjatosti. Tu SO1 ignoroval, chtěl po mě vyjádření k podkladům a pak vydal rozhodnutí v dané věci (vinen) a zmínil se o té námitce s tím, že ji neřešil, protože nebyla podaná včas a konstatoval, že z podstaty věci nemůže být podjatý. To jsem jim samozřejmě omlátil o hlavu v odvolání na kraj, kde to stále bez výsledku leží.
Jenže, mezi tím (asi 3 týdny po námitce podjatosti), jsem se stejným SO1, ale s jiným úředníkem, začal řešit jiný přestupek. Úřad v dané věci vesele koná. A moje otázka zní, vztahuje se námitka podjatosti, tak jak byla podána, i na tento druhý případ?
Je mi jasné, že na toho úředníka v 2.případě ne, protože není výslovně uveden a není nadřízeným toho 1.úředníka. Ale na nadřízené a zbytek úřadu by to mělo platit i tak, ne? Jde o to, že co jsem byl nahlížet do spisů v rozjetých případech, tak postup řešení odvolání je následující: Já podám odvolání, úředník ho zadokumontuje, předá ho vedoucímu (vůči němu již podána námitka podjatosti v 1.případě), ten k tomu napíše nějaký pamflet (když navrhnu, že se má řízení zastavit, tak tam něco dopíše a na závěr že o tom není schopen rozhodnout a předává to tak kraji) a pak to teprve jde na kraj.
Jde to nějak využít a napadnout při podání odvolání ve 2.případě, když námitka podjatosti nebyla nijak uspokojivě vyřešena? Že do dané věci zasahuje úředník, proti kterému byla podána námitka podjatosti?