No já bych si nejdřív počkal na pravomocný rozsudek. Za předpokladu, že to novináři nějak zásadně nezkreslili (což se nejspíš stalo, takže následovat bude jen jakési rozjímání nesouvisející s realitou), tak soudkyně nejspíš měla zatmění a zaměnila úmysl a přímý úmysl.
Úmysl pachatele způsobit škodu nebo neoprávněný prospěch je znakem skutkové podstaty zneužití pravomoci ÚO. Úmysl (či šířeji zavinění) má vždy dvě složky, jednak vědomost o následku, jednak postoj jednajícího k takovému následku. Ohledně vědomosti patrně není sporu (policajt jistě věděl, že tím falšováním může způsobit škodu/újmu řidiči). Pokud by to bylo i jeho cílem, tj. o takový následek by usiloval, jednalo by se o přímý úmysl. Je klidně možné, že tak tomu nebylo, že primárně fízl skutečně chtěl zakrýt svoji chybu, resp. vyhnout se následkům, které by to pro něj mělo. Pokud ale byl srozuměn s tím, že řidiči škoda vznikne, tj. počítal s tím, že ten následek může nastat (i když o to primárně neusiloval), jde o tzv. nepřímý úmysl. Pokud by naopak jen předpokládal/spoléhal na to, že újma řidiči nevznikne, jde o vědomou nedbalost. Protože hranice není úplně ostrá, obsahuje TrZ i zásadu, že hraniční případ, typicky lhostejnost či smíření pachatele, zda následek nastane, se posoudí pořád jako úmysl - § 15(2).
Z toho, co víme, je evidentní, že fízl o možném následku věděl, a nedovedu si představit, jak by argumentoval, že spoléhal na to, že nenastane. Minimálně srozumění/smíření tam zjevně bylo. Tedy argumentace soudu o absenci úmyslu vypadá jako exces, který pravděpodobně bude v odvolacím řízení korigován (pokud ovšem SZ také nestudoval v Plzni ...).