30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Příspěvky - uziv

Stran: 1 ... 46 47 [48] 49 50
706
Když dojde se SPRDELí na lámání chleba, tak tady moc odborníků nenajdete. Popravdě řečeno, nikde na fóru jsem nenašel ani náznak nějakého východiska s pravděpodobností úspěchu alespoň 50:50. Samozřejmě, pokud je správní orgán neschopný a odvolací taky, je možné dát jim šanci utopit se ve vlastních chybách. Taky mohou mít obavu, že to dotyčný dá k soudu, a pak budou mít eventuelně z ostudy kabát, nebo dokonce jim soud v některém konkrétním případě přistřihne křídla a pak se na to všichni "piráti" budou odvolávat.

U soudu je to ale jiné kafe. Pokud šetření přestupku i samotné SPRDELe obsahuje něco, co je možné považovat za obstrukce (omluvenky, Helmuti, mrtvoly, údajné nehody), pak je rozhodnutí soudu jasné (vždy to nějak odůvodní) a NSS to velmi pravděpodobně podrží.

Já to řeším tak, že jsem se ve firmě specializoval přímo na SPRDEL a abych náhodou neudělal nějakou chybu, nedělám raději vůbec nic. :) Proto nepředpokládám, že to skončí na úrovni odvolacího správního orgánu, ale rozhodně se to bude muset řešit u soudu. S ohledem na předchozí odstavec se ani nepokouším nějak řešit vlastní přestupek. Ten jsem potom připraven rozcupovat ve SPRDELi s poukazem není přestupek=není SPRDEL. Samozřejmě mám nachystáno i odvolání na vlastní SPRDEL a počítám s tím, že to dřív než u NSS neskončí.

Co je ale jasné je to, že pouze s odvoláváním na totální nespravedlnost při ručení za chování jiné osoby u NSS neuspějete. Tam bude potřeba trochu vyšší level. Můžete se podívat na tu "eleganci" NSS např. v následujícím rozsudku soudu ze dne 24.01.2008, čj. 9 As 36/2007, ze kterého vybírám:
„Nesplnění povinnosti tuzemského dopravce zajistit dodržování dob řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku řidičů daných mezinárodní úmluvou zakládá naplnění skutkové podstaty správního deliktu ve smyslu § 35 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. K naplnění skutkové podstaty tohoto deliktu dochází za předpokladu, že nedodržení doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku řidičů bylo spolehlivě prokázáno. Odpovědnost za posuzovaný delikt je odpovědností za výsledek, neboť chráněný zájem, tj. zdraví a život všech účastníků silničního provozu, v tomto případě převažuje nad rizikem, že případné svévolné protiprávní jednání řidiče půjde k tíži dopravce.“

A jen pro zajímavost, já jsem zatím také pouze teoretik, za ty tři roky jsem se ještě ve SPRDELi nikdy nedostal ani k rozhodnutí správního orgánu, natož k odvolání. Zatím jsem v některých případech u odporu. Ostatní buď dali pokoj po výzvě a prekludovali, nebo čekám.

707
Jenže pokud to varování bude platit i pro ukončené případy, tak nepůjde zveřejnit např. ani odvolání, které by se dalo použít jako vzor, protože z toho se většinou dá poznat, kterého případu se to týkalo, a dotyčný úředník to pozná určitě. :(

Mezí tím poslal opas návrh na porno. Lepší by to bylo jako Císařovy nové šaty: kdo je slušný a není úředník, uvidí i přílohy :)

708
Rychlost / Re:Sprdel pro s.r.o. za rychlost (Truntov)
« kdy: 07 Října 2015, 20:53:36 »
Jen tak mimo pořadí: Hodil jsem tady na to oko, a zaujalo mě, že za to zařízení údajně platí v nájem, takže by bylo vhodné zjistit, kdo to provozuje. A taky tech krámů mají hodně a pokud to neprovozuje Policie ČR, tak na každé měření musí mít schválení příslušného úseku měření od Policie ČR. A to schválení  musí mít formální náležitosti, např. od kdy do kdy a kde platí atd. A kalibrace na jednotlivá zařízení se mohly prohodit.
A nemyslím si, že SPRDEL je úplně bez šance. Řesím to pro svou firmu, a zatím mi všechny vyhnily. Nejdál jsem se dostal k odporu. Ale hoši v Trutnově budou možná jiní "řízci". Budou vzdělaní, když provádějí důkazy listinou. Mam napsané krásné odvolání, tak budu muset zkušebně navštívit příbuzenstvo ve Dvoře Králové :)

709
Parkování, zastavení, stání / Re:Výzva, magistrát Brno
« kdy: 05 Října 2015, 20:28:34 »
Ouřad to poslal zaměstnavateli, ten tě prásknul a teď jde ouřad po tobě. Musíš se domluvit se zaměstnavatelem, jak pokračovat. (To's měl udělat už před tím, než tě prásknul.)  Nemusíš tam ani chodit, stačí jim napsat, že odmítáš vypovídat (pochopitelně odůvodněnou podle vzoru tady na fóru). Ale pak se to vrátí zpět zaměstnavateli. Nebo můžeš bojovat sám, a prokázat třeba, že's měl poruchu.

burtonbell: nevím, jestli je to lepší pozice  :(

710
Jiné / Re:Přikáže nebo dovolí
« kdy: 03 Září 2015, 19:36:24 »
Citace
1) No to je stejný, jako v mém případě. Provozovatel o propadlé STK nevěděl.
2) Ano, auto tomu mému zaměstnanci nikdo nesvěřil bez platné STK (nikdo mu jízdu nedovolil ).
3) Postižitelné není mít auto s propadlou STK, ale jezdit s ním. Tj. provozovatel není povinen hlídat STK, prosté nepohlídání STK není deliktem.

1) Nevědomost skutečně neomlouvá.
2) Toto je zásádní bod. Co znamená "přikáže nebo dovolí"  viz např. http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2006/0028_4As__0600065A_prevedeno.pdf. Tj. musí to být vědomé a prokázané jednání.
3) To je samozřejmě pravda. Správní delikt je dovolit nebo někomu přikázat jízdu s autem bez STK.

711
Policejní vysírání / Re:Nezvaná návštěva
« kdy: 26 Srpna 2015, 12:31:51 »
Mnoo...

O neschopnosti bych nemluvil. Pokud mi včas nepřijde odpověď na žádost podanou přes DS, vždy napřed znovu kontroluji, co jsem vlastně poslal a jestli jsou tam všechny údaje správně. A že jméno, čísla jednací, adresy DS kontroluji i těsně před odesláním, to snad je jasné.

A ten policajt může být docela snaživý normální člověk, nemá přístup k odesílání DS (to dělá centrálně podatelna) a snaží se zajistit kontakt prostředky, které má k dispozici. (Na psacím stroji se správná DS špatně hledá, ale dodejku s modrým pruhem na něm lze vyplnit snadno.)

Já, jako paranoik, bych asi postupoval stejně jako RIK, ale za svou chybu bych nikomu nenadával...


712
To je dobře, protože pak i ovce, které se teď nechají bez odporu oholit, přestanou platit a začnou to dávat do správního, úřady se zahltí a i prodloužená prekluze u přestupků jim bude na prd.

714
Výňatek z jednoho rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezkého kraje:

Krajský úřad dodává, že posouzení, zda v daném případě jde o mimořádně rozsáhlé vyhledání, či nikoliv, vždy závisí na konkrétních podmínkách daného povinného subjektu; proto je také třeba, aby povinný subjekt vždy řádně odůvodnil, v čem mimořádně rozsáhlé vyhledání spočívalo. Tento požadavek je umocněn ještě tím, že pouze v případě skutečně mimořádně rozsáhlého vyhledávání je povinný subjekt oprávněn vyžadovat úhradu tzv. osobních nákladů.

Formulace žádosti o informace podle názoru krajského úřadu nasvědčuje tomu, že poskytnutí stěžovatelem požadovaných informací by mohlo předcházet časově náročné vyhledání a zpracování údajů. Na druhou stranu je však třeba uvést, že takové posouzení je možné učinit až s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu.

Jak již bylo uvedeno výše, pokud obec dospěla k názoru, že k poskytnutí informací požadovaných stěžovatelem v daném případě bylo zapotřebí mimořádně rozsáhlého vyhledávání a k vymáhání úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání přistoupila, bylo podle § 17 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím její povinností tento svůj postup náležitě odůvodnit tak, aby bylo zřejmé, proč se jednalo o mimořádně rozsáhlé vyhledávání a na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady vyčíslena.

Oznámení ze dne 1. 3. 2013 tomuto požadavku nemůže podle názoru krajského úřadu dostát, neboť z něj skutečně dostatečně nevyplývá, v čem přesně vyhledání požadovaných informací mělo spočívat. Kusé sdělení obce, že šlo o vyhledání informací obsažených v usnesení rady obce a zastupitelstva obce za období 2006-2012 a dokumentace týkající se kanalizace v archivu obce není dostatečně vypovídající a žadateli neobjasňuje, proč by se v daném případě mělo jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání, tedy v čem vyhledání spočívalo, proč bylo natolik časově náročné, a na základě jakých skutečností bylo vyčísleno na 20,5 hod.

Přitom, jak již bylo výše uvedeno, podstatou oznámení o požadavku úhrady nákladů podle § 17 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím je právě informování žadatele o informace o všech důvodech, podstatných pro posouzení způsobu vyčíslení úhrady nákladu a jeho výše, tzn. umožnit žadateli, aby sám posoudil, zda informace, které mu budou po provedení úhrady vydány, skutečně odpovídají předmětu žádosti a zda celková výše úhrady byla vyčíslena řádně a v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím a schváleným sazebníkem.

Přestože tedy krajský úřad nezpochybňuje, že se v daném případě mohlo jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání, tedy že náročnost obcí provedeného vyhledávání naplňuje kritérium „mimořádné rozsáhlosti“ ve smyslu § 17 zákona o svobodném přístupu k informacím, obec skutečnosti toto osvědčující nesdělila žadateli, což je prvotní předpoklad pro vyžadování úhrady nákladů, a navíc ani v rámci řízení o stížnosti informace, jejichž poskytnutí by mělo být zpoplatněny, nedoložila a tím krajskému úřadu neumožnila věc řádně přezkoumat.
….
S ohledem na vše výše uvedené krajský úřad konstatuje, že v postupu obce při vyřizování žádosti o poskytnutí informace shledává rozpor s platnou právní úpravou, a proto se obci Xxxxxx, obecnímu úřadu přikazuje, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí ve vztahu k požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informací zjednala nápravu. Vzhledem k tomu, že obec dle názoru krajského úřadu, v souladu s § 17 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, ztratila nárok na úhradu nákladů, lze v tomto případě zjednat nápravu pouze tím, že obec nebude poskytnutí požadovaných informací stěžovateli podmiňovat úhradou vyčíslených nákladů.


Přeloženo do lidštiny to znamená, že úřad musí přesně a podrobně informovat žadatele, za co chce peníze, a pokud se mu to nepovede, pak má smolíka a už ztrácí nárok na úhradu jakýchkoli nákladů.

715
Citace
Maji na to narok a da se to nejak rozporovat?

Nemají a dá se to rozporovat.

Mají nárok jenom na kopírování, nosiče a mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, tj. vyhledání informací, které nejsou běžně dostupné. Normální pracovní doba úředníka se neplatí, na to tam úředník je, aby pracoval pro lidi podle všech zákonů, ne jen podle těch, které uzná za vhodné. Je možné vycházet např. z Usnesení 8 Ao 4/2011 - 22 NSS, které je zvláště pikantní, neboť se v něm řeší sazebník Ustavního soudu pro poskytování informací podle zákona 106/99  :)

Nejvyšší správní soud se v nyní řešené věcí nejprve zabýval povahou sazebníku. Ústavní soud - jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. - vydal sazebník pro úhradu nákladů za  poskytnutí  informací  podle  tohoto  zákona. Ten v § 17 stanoví, že „povinné  subjekty jsou v souvislosti  s  poskytováním  informací  oprávněny  žádat  úhradu  ve  výši,  která  nesmí  přesáhnout  náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může  vyžádat  i  úhradu  za  mimořádně  rozsáhlé  vyhledání  informací. V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše  úhrady povinným subjektem vyčíslena“. Z výše uvedeného vyplývá, že povinný subjekt může, ale nemusí  žádat  úhradu  nákladů  za  poskytnutou  informaci;  zákon o svobodném přístupu k informacím úhradu nákladů obligatorně nestanovuje. Zde Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že se nejedná o platbu za poskytnutí informace, ale o úhradu nákladů vynaložených na poskytnutí informace – zejména za užitý materiál, tisk, atd. Účelem této úpravy byla ochrana veřejných financí v případě, že by náklady na poskytování informací povinný subjekt finančně zatěžovaly, nikoli zamezení či zpoplatnění přístupu k informacím.

1. Je možné zaplatit, nechat si poslat informace a pak podat stížnost na nezákoné obohacení.

Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21.9.2010, čj. 2 As 34/2008 - 90, „sdělení požadavku na  úhradu za poskytnutí  informace a o výši této úhrady (§ 17 odst. 3 zákona č. 106/1999  Sb., o svobodném přístupu k informacím),  ani rozhodnutí o stížnosti žadatele, který nesouhlasí s výší úhrady jemu sdělené  (§ 16a odst. 7 téhož zákona), nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 s. ř. s.,  ani  rozhodnutími správního orgánu ve věci soukromoprávní [§ 68 písm.  b) s. ř. s.]. Rozhodnutím podle  §  65  s.  ř.  s.  je však rozhodnutí, jímž povinný subjekt  žádost o poskytnutí informace pro nezaplacení úhrady odložil (§ 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Uhradil-li  žadatel i přes zamítnutí své stížnosti do výše úhrady  požadovanou částku, aby informaci získal, může se domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou podle třetí části občanského soudního řádu proti státu nebo jinému povinnému subjektu“.


2. Je možné počkat počkat na vypršení lhůty pro podání informace, pak podat stížnost na neposkytnutí informace a pak případně správní žalobu.

Nejvyšší správní soud si je však vědom, že se žadatelé o informaci nemusí ztotožnit s výší úhrady za poskytnutí informace. Touto otázkou se již zabýval jak zvláštní senát podle zákona č. 131/2002  sb., o řešení některých kompetenčních sporů, tak rozšířený  senát  Nejvyššího správního soudu. Zvláštní senát v usnesení ze dne 15.9.2010, čj. Konf 115/2009 - 34, vyslovil právní názor: „Jestliže žadatel o informaci podle zákona  č. 106/1999  Sb., o svobodném přístupu k informacím, nezaplatí  částku, kterou  správní orgán podmínil poskytnutí informace (§ 17 odst. 5 tohoto zákona), a správní orgán žádost odloží, je možno toto usnesení o odložení věci napadnout žalobou ve správním soudnictví. Jestliže však žadatel požadovanou částku zaplatil a u nadřízeného orgánu neuspěl se svou stížnosti proti výši úhrady [§ 16a odst. 1 písm. d) citovaného zákona], není pro něj dalším možným prostředkem obrany správní žaloba, nýbrž žaloba z titulu bezdůvodného obohacení podle části třetí občanského soudního řádu. Soud v občanském  soudním řízení pak přezkoumá, zda byla úhrada vyčíslena v souladu  s  § 17 odst. 1 citovaného zákona, tedy zda nepřesahuje náklady spojené s pořízením kopií atd., a zda ceny uvedené v sazebníku zásadním způsobem nepřesahují ceny nezbytné“.

3. Také je možné podat normální stížnost k nadřízenému orgánu.

K tomu ještě zajímavý odkaz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=8474&TypeID=2, přečtěte si např. ODK-1981/2-2006.

717
Vyžádal si někdo nějaké analýzy např. ze Mělníku, Starého Vestce, Říčan, Šternberku, Rosic, Židlochovic, Pohořelic, Mikulova atd.,
které vyhodnocují vliv instalace stacionárních radarů na zvýšení bezpečnosti dopravy? Ale ne nějaké dojmy "expertů",
ale tvrdá data, statistiky nehod před a po instalaci atd. Předpokládám, že nic takového nemají.

718
Rychlost / Re:[WIN] Přelouč
« kdy: 08 Července 2015, 11:59:00 »
A to byl přestupek nebo SPRDEL?

719
Žádal bych atest zařízení, kterým byl měřen čas :) Určitě to policajt měřil na hodinkách od vietnamce.

Jednou jsem tahle chtěl napadnou zákaz odbočení vlevo s dodatkovou tabulkou o čase. Chtěl jsem žádat atest zařízení, kterým byl měřen policejní čas, a zákon, který mi přikazuje v autě vozit certifikované hodiny. Bohužel to policajti ani nepředali do správního řízení.

720
Mám dotaz na Židlochovice - neví někdo, zda při při ignorování výzvy pokračují v šetření přestupku a posílají žádost podání vysvětlení, nebo to rovnou překlápí na SPRDEL, jak píšou v "poučení"?

Stran: 1 ... 46 47 [48] 49 50