30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - ostatní => Téma založeno: sennheiser 23 Ledna 2024, 12:34:05
-
Jeden úřad uvěřejnuje na své stránky informace dle InfZ - ovšem bez znění dotazu. Po stížnosti, proč tomu tak je uvedli:
Z důvodu dodržování právních předpisů. Ustanovení § 5 odst. 3 InfZ výslovně zakotvuje pouze povinnost zveřejňovat poskytnuté informace, příp. jejich obsah, nikoli samotnou žádost o informace
To přece nemá logiku .. z takových odpovědí bez kontextu , kdy se tam objeví např bod4) 33 bod 7) není známo, bod 8) 659,890 Kč
se nedá nic zjistit. Kam poslat stížnost ? Na kraj? nebo rovnou na MVCR?
-
No to fakt nemá logiku. Jedině pro úřad to má tu logiku, aby znemožnili občanům zjistit, na co jim odpovídají... Toto asi zákonodárce nezamýšlel, je to proti smyslu InfZ.
Je přece nesmysl se ptát na obsah dotazu (na který odpovídají) dalším dotazem dle InfZ, to si vykládají nějak zvláštně.
-
Materiálně je to zcela proti smyslu zákona. Záleží, kdo to zveřejnění měl udělat. Dozorová kompetence v tomto ohledu spadá buď na krajský úřad nebo MV - odbor dozoru a kontroly výkonu správy, nyní nejspíše poněkolikanácté přejmenován.
-
Podal bych opravný prostředek - mám za to, že to není postup materiálně proti smyslu zákona, ale přímo nezákonný postup, který vymyslel nějaký jouda.
Souběžně platí ustanovení §3 odst. 5 zákona 106/1999:
(5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a).
Znovu vyhledání není možné provést podle odpovědi, ale podle dotazu - tedy nezveřejnění dotazu současně s poskytnutou odpovědí, je porušením zákona.
Ještě komentář k § 5 odst. 3) - zdroj JUDR. Jelínková, JUDr. Tuháček
Ustanovení § 5 odst. 3 výslovně zakotvuje pouze povinnost zveřejňovat poskytnuté informace, příp. jejich obsah, nikoli samotnou žádost o informace, nebo rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Především nedává jakýkoli právní podklad pro identifikaci žadatele. Z logiky věci, tj. aby byl naplněn účel sledovaný tímto ustanovením, je samozřejmě nutné uvést předmět žádosti, ale je třeba dbát anonymizace osobních údajů žadatele o informaci, resp. i toho, aby z kontextu nebyla identifikace žadatele zcela zřejmá. To se týká zejména případů, kdy povinný subjekt zveřejňuje informaci poskytnutou sdělením [způsob uvedený v § 4a odst. 2 písm. a)], tj. vytvořením odpovědi na žádost, a chtěl by zveřejnit celou zaslanou odpověď.
-
Ad gumidos - souhlasím, jen si nejsem jistý, zda může konkrétní osoba podávat opravný prostředek, pokud nebyla žadatelem (účastníkem řízení).
Nicméně vzhledem k poměrům v Krachistánu bych očekával, že se takovéto zveřejnění zakrátko stane novým standardem povinných subjektů (které nevynechají jediné příležitosti, jak to občanům ztížit), dozorové orgány budou bezzubé, protože sankce neexistuje, a k nápravě dojde až po několika letech, až se protlačí hotfix zákona.
-
A ten opravný prostředek se dává kde? Něteré se žádostí jsou i moje, tak jsem účastník řízení.
Tenhle blábol vyplodil SO1, takže stížnost na Kraj a zároveň i ten opravný prostředek?
-
A mě by se líbilo kolečko. Ke všem odpovědím, požádat o znění dotazu. Následně o znění odpovědi. ...
-
Hugo, geniální!!!
-
Výklad věty první § 5 odst.3 InfZ je vcelku konzistentní. Povinný subjekt musí krom osobních údajů zveřejnit poskytnutou odpověď na žádost o informace ve stejné podobě (elektronické), jakou poskytl žadateli. Tedy v plném rozsahu. Netýká se informací poskytnutých jiným způsobem nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých, kdy stačí zveřejnění doprovodné informace, vyjadřující její obsah. To je přímo souhrn závěrů z kontroly, kterou provedlo MV u jedné obce kvůli cenzurování „nepohodlných“ informací a zveřejnění holých odpovědí bez kontextu dotazu. Bylo konstatováno porušení výše zmíněného ustanovení. Je to podrobněji uvedeno v jednom manuálu pro obce od MV, ale nemohu narychlo dohledat…
Ještě ze stanoviska ODK MV 1/2012, zveřejňování poskytnuté informace podle § 5 odst. 3:
Tam, kde by ze zveřejněné poskytnuté informace nebylo zřejmé, o jaké informace se jedná, jinak řečeno tam, kde by scházel „kontext“ zveřejněných údajů, je nutné jako doprovodnou informaci zveřejnit též obsah podané žádosti, tedy specifikovat, kterých otázek se poskytnuté a následně zveřejněné informace týkají. Tento kontext lze naplnit i tím, že spolu s odpovědí žadateli bude zveřejněna i jím podaná žádost.
Jestli se informace týkaly samostatné působnosti, tak poslat podnět ke kontrole podle § 129 zákona o obcích rovnou na MV. Nápad s kolečkem je super!
-
Díky za dohledání, věc je tedy zcela jasná.
-
to Foxinus: díky za vysvětlení a rady..
A jen ještě by mne zajímalo, když jsem v metodice četl, že odpovědi se uveřejňují bez identifikace žadatele, tak zda se identifikací
myslí přímo GDPR nebo obecně žadatel ( FO, firma, atd) Ten stejný konkrétní úřad u vyvěšování odpovědí , které jsou na dotazy od firem ( s.r.o) , tam tyto informace kompletně nechává ... žadatel .. BUMBAC s.r.o. Drážní 7 , Jičín.
Je to O.K. nebo ne? Když už bych obtěžoval MV, tak ať to vezmou jedním vrzem .-)
-
Jestli můžu - firma není nositelem osobních údajů, tady problém se zveřejněním žadatele nevzniká.
-
Je to tak. Nesmí být bez souhlasu zveřejněny osobní údaje umožňující identifikaci žadatele - fyzické osoby. Tzn. i třeba zveřejnění jen příjmení na malé obci je špatně. Anonymizace se týká i textu odpovědi, ale tam je pár výjimek.
-
Tak daný SO1 stále využívá taktiku, kdy na žádosti o informace odpovídá zcela lživě, tak aby nebylo prokázáno pochybení úředníků.
všechny stížnosti na úřední osoby byly starostou zamítnuty, jako nedůvodné ( dokonce si dovolí tvrdit, že UOOU žádné pochybení nenašel i když obsah písemnosti je zcela opačný - poukazuje na konkrétní závažná pochybení SO1)
Kam dále směřovat stížnosti na:
1) podávání lživých infomací na žádosti dle InfZ ze strany SO1
2) kam podat dále stížnosti na pochybení úřední osoby, když SO1 tyto pochybení záměrně kryje a stížnosti zamítá.
a také co a kam podat proti chybné odpovědi?
Se stížností si KU částečně vytřel, jelikož dle InfZ odpověď poskytnuta byla a její pravdivost není KU příslušno zkoumat.
" Sdělení povinného subjektu poskytuje žadateli požadovanou informaci. Žadatel s odkazem na výše zmíněný interní předpis povinného subjektu zpochybňuje pravdivost poskytnuté informace. V rámci zákona č. 106/1999 Sb. není explicitně stanoven opravný prostředek, který by mohl žadatel využít v případě povinným subjektem podané nepravdivé informace. Předmětem stížnostního řízení vedeného dle zákona č. 106/1999 Sb. je „toliko“ posouzení, zda byly žadateli o informaci poskytnuty (skutečně) žadatelem požadované informace a současně, zda byly tyto informace poskytnuty v celém rozsahu, popř. dle požadavků žádosti o informace či nikoliv.
Na základě výše uvedeného se krajský úřad dále nezabýval námitkou nepravdivosti poskytnuté informace k bodu 3) žádosti
V posuzovaném případě nadřízený orgán však povinnému subjektu vytýká, že se v rámci předkládací zprávy k námitce žadatele (že dle bodu „Vnitřní směrniei SO1“ patří mezi povinnosti tajemnika úřadu mj. odpovědnost za ochranu osobních údajů osob při plnění úkolů úřadu a za pořizování zápisů o průběhu zasedání Zastupitelstva města xxxxx, tudíž je za anonymizaci osobních údajů při zadávání písemností na webové stránky povinného subjektu zodpovědná parazitka xxxx) nikterak nevyjádřil a neposoudil tuto námitku ani v kontextu odpovědi dříve poskytnuté žadateli v rámci sdělení. Krajský úřad konstatuje, že postup povinného subjektu v části vyřizování bodu 3) žádosti je tak nepřezkoumatelný.
-
Tak mi přistálo psaní od MVCR ohledně Infz a uveřejňování odpovědí i se zněním dotazů- zajímavé čtení:
K Vámi namítanému pochybení úřadu, jehož se dopouští tím, že při zveřejňování poskytnutých informací na webových stránkách města zveřejňuje pouze poskytnuté informace, resp. odpovědi na dotazy v žádostech obsažené, uvádíme, že
informační zákon nestanoví povinnost zveřejnovat poskytnuté informace včetně celých dotazů. Ust. § 5 odst. 3 tohoto zákona stanoví, že do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. Poskytnutá nebo doprovodná informace musí být zveřejněna nejméně po dobu 6 let.
Rozumí tomu někdo?
Co, kdo získá z uveřejněné informace ( konkrétní příklad)
1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
3) Žádné.
4) Žádná.
5) Žádný.
6) 1500,- Kč + 72,- Kč poštovné.
myslel jsem , že na MVCR aspoň trošku chápají souvislosti a ctí literu zákona... Ale patrně jsem se mýlil.
Kam to posunout dál? NSS?
-
ÚOOÚ jako [přetížený] dozorový orgán?
-
Tak jsem zkusil žádost dle InfZ. ve znění:
"Kde může občan zjistit znění dotazů k uveřejněným odpovědím na základě InfZ, dostupných na webových stránkách města XXX."
A přišla tato odpověď : NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.
-
V tom případě bych doporučoval podat spoustu InfoZ na otázky patřící k odpovědím:
Na úřední desce vidím odpovědi na dotaz dle infoZ. Jaké byly otázky? Pro přehlednost žádám odpověď ve tvaru například na odpověď „NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.“
Otázka: "Kde může občan zjistit znění dotazů k uveřejněným odpovědím na základě InfZ, dostupných na webových stránkách města XXX."
Odpověď: NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.
S pozdravem...
Nejlépe, kdyby tyto žádosti poslalo mnoho lidí.
-
V tom případě bych doporučoval podat spoustu InfoZ na otázky patřící k odpovědím:
Na úřední desce vidím odpovědi na dotaz dle infoZ. Jaké byly otázky? Pro přehlednost žádám odpověď ve tvaru
„Otázka: ...
Odpověď: ...“
Například na odpověď „NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.“
Otázka: "Kde může občan zjistit znění dotazů k uveřejněným odpovědím na základě InfZ, dostupných na webových stránkách města XXX."
Odpověď: NIKDE. Z aktuálního znění InfZ dle našeho názoru nevyplývá povinnost vždy přesně citovat žádost.
S pozdravem...
Nejlépe, kdyby tyto žádosti poslalo mnoho lidí.
-
Asi se opakuju, ale dozorovou pravomoc má ÚOOÚ.
Případně by bylo dobré upozornit ombudsmana.
-
Na UOOU jsem to už také poslal,ale oni nikdy neodpoví dříve než za 90 dní
+ tam mám ještě jednu zajímavost.
SO1 předal moje osobní údaje ohledně mé Žádosti, právní kanceláři a ta suplovala i doručování ( to už víme, že zcela chybně)
Ale dal jsem dotaz:
Na základě jakého zákona/předpisu/vyhlášky parazitka Neschopná, předala podání ze dne xxxx ohledně Žádosti o uplatnění nároku na náhradu škody za nemajetkovou újmu, k vyřízení externí právní kanceláři YYYY včetně osobních údajů a následného doručování odpovědi žadateli?
Odpověď byla:
1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Tak jsem lehce upravil dotaz:
Na základě jakého paragrafu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, parazitka Neschopná, předala podání ze dne xxxx ohledně Žádosti o uplatnění nároku na náhradu škody za nemajetkovou újmu, k vyřízení externí právní kanceláři YYYY včetně osobních údajů a následného doručování odpovědi žadateli?
Odpověď: odmítnutí žádosti s důvodem:
Vzhledem k tomu, že žadatel žádá o poskytnutí názoru, nikoli o existující informaci ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, je tímto splněn důvod pro odmítnutí bodu 1 žádosti o poskytnutí informací podle § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím.
úplně si tedy nemyslím, že požaduji nějaký názor, ale relevantní podkladovou informaci,která existuje, na jejímž základě daný úředník konal.
Názor by to podle mne byl, kdybych vznesl dotaz ve stylu : Je v souladu se zákonem č.89/2012 , že parazit předává.....
A tím, že napoprvé odpověděli a neodmítli, tak by se to hodilo i jako argument do Stížnosti na neposkytnutí Inf.
Nebo myslíte, že to nemá šanci a je zbytečné čekat 30 dní na zamítavou odpověď?
-
Vy jste žádal sdělení konkrétní informace (paragrafu), parazitka vám místo toho sdělila názor, že jste chtěl názor.
Tohle vlákno čtu jako guilty pleasure, držím palce vaši neústupnosti.
-
Dostat řízení mimo sféru působnosti parazitů, tzn. na nadřízený orgán.