Ano, řidič by se teď měl přiznat, přestupek je promlčen. Písemně by to mělo stačit, ale pro jistotu bych to udělal tak, že v reakci na to předvolání se jim svědek/řidič písemně přizná, omluví se (pro libovolný důvod) z daného termínu a závěrem se zeptá, jestli je nutné, aby tam chodil, že případně rád doplňující dotazy sdělí opět písemně. SO by totiž mohl hrát hru na to, že pokud se svědek nedostavil, tak nebylo možné prokázat tvrzení obviněného a třeba by nějak zkoušel ten sprdel resuscitovat. Když tam ale bude to písemné vyjádření, třeba na osobním výslechu trvat nebude, a i kdyby to zkoušel, tak už se mu bude mnohem hůř manévrovat.
Pokud jde o tu možnou resuscitaci přestupku po zahájení sprdele, tak mi přijde, že KÚ KHK v tom zápisu vidí něco, co tam není. Tam se totiž složitě diskutuje možnost přezkumu/opravy usnesení/záznamu o odložení, resp. to, zda odložení podle § 66(3)(g) brání provedení řízení v případě, že se následně zjistí nové poznatky. Na to se provinční ouřadové nemuseli ptát ministerských ouřadů, stačilo si pořádně přečíst libovolný komentář nebo učebnici, panuje všeobecná shoda na tom, že odložení má jen ten význam, že úřad (podobně též OČTŘ) přestane věc aktivně prověřovat, když mu ale odněkud přistane nová informace sama, může řízení zahájit, aniž by formálně musel odložení jakkoliv měnit či rušit.
Což ale není případ sprdele, protože tam opětovnému projednání nebrání odložení, ale právě zahájení sprdele, konkrétně § 125g(1) ZPPK. To se v tom zápisu vůbec nediskutovalo, a ostatně ani nemohlo, protože to nepatří do gesce vnitra, ale dopravy.
