30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: extrier 19 Dubna 2018, 12:19:29
-
Zdravím pánové,
tak jsem někdy v lednu projel známou křižovatku v Ostravě trochu rychleji (prý teda 72, po odečtu 69). Odezva byla docela rychlá. Přišla výzva - tu jsem ignoroval, jak jsem se tady dočetl. Teď v dubnu přišel příkaz, viz přilohy...
Zarazil mě teda 4. a 5. odstavec na třetím listu: "...není rozhodující složka zavinění..., není třeba zkoumat přičíny,... naplnění materiální znak přestupku - tj. jeho nebezepčnost vuči společnosti..."
Jsem v tomhle oboru začátečník, takže nevím, zda na tom lze později postavit nějakou argumetnaci.
Pokud jsem dobře pochopil z některých načtených případů zde, tak další postup je podat odpor, a zajistit si spis, je tak?
Děkuji za každou radu,
s pozdravem F.
-
Zdravim, jen 2 poznamky, radit si netroufnu:
1.) UnicamSPEED jsou kamery: http://www.camea.cz/cz/doprava/dopravni-prestupky/mereni-okamzite-rychlosti/, tak me zarazi formulace `osvedceni z proskoleni straznika z ovladani`, kdyby mohl nekdo dat komentar ...
2.) to nezkoumani pochazi z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p125f, odst. 3, t.j, nebude se zkoumat zavineni z prestupku dle odstavce 1.), prokazat samotny prestupek (rychlost) urad musi
-
Jo, vidíš, dobrá poznámka, na kterou jsem zapomněl. To proškolení strážníka mi tam taky nehraje - viz 2.list.
Ale jak říkám, nechám si raději poradit od zkušenějších
-
Tak příkládám spis..
popravdě nevím, čeho se chytit, ale možná zdejší zkušenější poradí :)
Součastí spisu byla i původní výzva a následný příkaz, to je myslím zbytečné skenovat
Budu vděčný za každou radu
-
V ověřovacím listu chybí údaje o umístění úředních značek ověření stanoveného měřidla s odvoláním na certifikát schválení typu (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-262#f2069437).
-
Děkuju za postřeh, toho bych si nevšiml
A fakt, že vlastníkem je město Ostrava a nikoliv Policie?
-
Pozor na anonymizaci, je tam čárový kód s jednoznačnou identifikací spisu (včetně té zatené sady písmen pod tím).
-
Opraveno
Je tam ještě něco napadnutelné, krom toho, co uvedl Číkus?
-
V pondělí podán odpor, dneska už leží další dopis na poště.. To mají v Ostravě takovou nudu? :D
-
Tak mi poslali tohle - nějaké vyrozumění o shromáždění důkazů, bla bla bla..., mám možnost zažádat o ústní jednání... S takovým dopisem jsem se tady na foru nesetkal - mohl by na to někdo kouknout? Mám nechat nařídit ústní jednání?
-
Můžete jim odpovědět že jste dostal dopis kterému nerozumíte protože sám sobě protiřečí..
..provádění důkazů dělá SO právě proto aby získal podklady pro vydání rozhodnutí..
..a tak je nesmysl aby SO zároveň měl už všechny podklady pro vydání rozhodnutí a zároveň ještě plánoval provádět další dokazování..
můžete napsat že jste z toho pochopil že SO bude v květnu provádět důkazy a tak zjevně ještě nemá všechny podklady pro vydání rozhodnutí.. a ať pošle výzvu k seznámení s poklady až je skutečně bude mít.
-
Nemůže to osviceny SO zvladnout najednou? Provede dukazy, tim ma podklady. Daji si obed a vydaji rozhodnuti.
Edit: no, a když tam podezrely bude a oželí ten oběd, seznami se s podklady
-
2M, Neridic: Striktně podle správního řádu by měl opravdu SO poslat nejdřív pozvánku na ÚJ či provádění důkazů mimo ÚJ, až pak výzvu podle § 36. Orgán se snaží ušetřit dopis, Ostrava to dělá způsobem odpovídajícím odborné úrovni úředníka (při čtení, jak si SO vyhrazuje právo provést další důkazy, jsem spadnul ze židle), ale obávám se, že při vhodném uchopení lze takovou optimalizaci provést, aniž to bylo efektivně napadnutelné. Smyslem § 36(3) je znemožnit, aby SO opřel rozhodnutí o něco, k čemu neměl účastník možnost se vyjádřit.
Lze samozřejmě reagovat jak navrhuje 2M, když nic jiného, tak bude SO muset poslat minimálně jeden další dopis. Současně lze žádat i o nařízení ústního jednání (čemuž buď úřad vyhoví a třeba jen avizované dokazování mimo ÚJ transformuje na ÚJ, nebo to zamítne, v obou případech ale musí reagovat).
-
jj, nějak je zaměstnám každopádně :)
Jen by mě ještě zajimala jedna věc: pořád zmiňují paragraf 125f, což je podle všeho správní delikt... Zároveň ale mluví o přerstupku provozovatele... Je to totéž? Mám v tom trochu zmatek.. Zejména teda poslední líst, který jsem oskenoval..
-
Pokud k činu došlo po 1. 7. 2017, jde už plně o přestupek dle nového PřesZ. Pokud k němu došlo dřív, jde dle původní terminologie o správní delikt, ovšem pokud se o něm vede řízení podle nového PřesZ, platí přechodné ustanovení v § 112 odst. 1, že se na něj hledí jako na přestupek (za účelem aplikace relevantních právních norem, které už vycházejí z pojmu přestupek v novém smyslu).
Úřady se s tím perou různě. Častý případ projednání sprdele spáchaného před 1. 7. 2017 ale řízení zahájeného až po tomto datu (tedy procesně vedeného podle PřesZ/2016) jsem viděl řešený oběma způsoby - tj. že ve výroku i na dalších důležitých místech (vymezení předmětu řízení atp.) se objevuje jak „správní delikt“, tak „přestupek“. Správně je IMHO první přístup, právní posouzení skutku jako hmotněprávní otázka má vycházet z právní úpravy ke dni spáchání (včetně toho, jak zákon takový čin pojmenovává a jakou nálepku dostane pachatel), odkazované přechodné ustanovení původní sprdel nepřejmenovává, jen umožňuje, aby o něm podle nového zákona mohlo být vedeno řízení. Druhý přístup, i když se domnívám, že je blbě, představuje ale pouze formální vadu.
-
Každopádně, nasadit teď Helmuta je pozdě, že?
-
Když už zahájili SprDel tak je řidič nezajímá
-
Jo, už asi chápu... Dřívě "správní delikt" , po 1.7.2017 "přestupek provozovatele"... :o
-
Ano je to tak.
-
No musím popřemýšlet, co s tím... Moc se mi nelíbí, že "byly provedeny důkazy, se kterými jsem nebyl zatím seznámen" (2.stránka, 6.odstavec), a zároveň nejsou číslované stránky spisu, a spis nemá ani obsah na začátku.. To si tam pak mohou do spisu přidávat co chtějí...
-
Tak přišlo rozhodnutí..
Našel by se někdo, kdo by si to pročetl trošku? Vyznačil jsem tam červeně dva odstavce, které mi přijdou docela nesmyslné.. Nejprve že SO není povinnen dokazovat, zda byly naplněny všechny předpoklady pro přestupek.... Já myslím že jsou povinni, ne?
A na str.5 píšou že byl přestupek spáchán o víkendu v pozdních hodinách, takže vlastně nebyl nikdo ohrožen tím, že jsem jel rychleji... Tím vlastně řekli, že nebyl naplněn materiální aspekt, ne?? :o :o
EDIT: špatně jsem anonymizoval puvodni přilohy, tak opraveno
-
Divné, nejde otevřít. Zkuste ZIP. Nebo zmenšete obrázky a dejte ty.
-
tak druhý pokus..
obrázky zvlášť nešly nahrát - prý selhala bezp. kontrola.. :/
EDIT: Odstraněny přílohy cca 55 MB rar, zip, pdf. Nahrazeno 6 MB pdf. -kdo-
-
PDF funguje.
Vlastně jste propásl možnost si s orgánem zadopisovat před vydáním rozhodnutí. Nyní tedy babo raď, já tam žádnou chybu protistrany nevidím. Ale odvolání je zadarmo, tak se učte. Pročtěte tu všechno odvolání a zkuste něco použít.
Ano, materiální aspekt takto prostě prakticky funguje, byť duch zákona nejméně já osobně chápu jinak.
Takže první zatržený odstavec opravdu formuluje, jak je společenská nebezpečnost jednání a její nezkoumání nyní chápáno skoro všemi orgány v ČR. Dá se s tím bojovat, ale málokdo má přesný recept.
Druhý zatržený odstavec je zdůvodnění, proč Vám dávají sankci nízkou. Nějaké zdůvodnění výše sankce by tam být mělo, vyplodili tohle. Pokud to chápete jako nahrávku na smeč, tak toho využijte.
Já jsem osobně vyplodil, ale jsou to kydy, nekopírujte to doslovně:
2) CHYBĚJÍCÍ ZDŮVODNĚNÍ SPOLEČENSKÉ NEBEZPEČNOSTI, neboli také OHROŽENÍ SPOLEČENSKÉHO ZÁJMU
Správní orgány prvního i druhého stupně mi ve svých rozhodnutích opakovaně sdělují, že na správní delikt se dokazování materiální stránky nevztahuje. Musím je však vyvézt z omylu. Zkusím to ještě jednou:
V rozsudku nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 17/2007 (NSS č.j. 8 Afs 17/2007 – 135)je jasně uvedeno:
„Jak bylo shora uvedeno, správní delikty představují ve srovnání s trestnými činy jinou
formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit
podobné principy a pravidla, jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního
trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho
společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní
delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho
trestnosti však nepostačuje, že jednání po formální stránce vykazuje znaky skutkové
podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým).
Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt,
musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu,
a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené
povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. Na těchto závěrech
nemůže ničeho změnit skutečnost, že zákony upravující správní delikty stricto sensu
materiální stránku deliktu neupravují (na rozdíl od právní úpravy trestných činů a
přestupků – srov. § 3 odst. 1 trestního zákona a § 2 odst. 1 zákona o přestupcích).
Materiální stránka protiprávního jednání se tak i v případě správních deliktů musí projevit
nejen při stanovení výše sankce, ale již při posuzování trestnosti právně závadného
jednání. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že i u správních deliktů je nezbytné
posuzovat materiální stránku deliktu a městský soud neposoudil tuto otázku správně
[§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].“
A v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31Af 23/2012-40
„...Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za jiný správní delikt.“
Sděluji tedy správním orgánům, že ani neustanovení řidiče nebrání zhodnocení objektivně existujících okolností dotčeného údajného přestupku. Při hodnocení společenské nebezpečnosti správního deliktu vychází správní orgán z přestupkového jednání (zejména při tazvaném posuzování „ohrožování“), je evidentní, že toto přestupkové jednání a porušení nebo ohrožení právem chráněného zájem společnosti musí být prokázáno nade vši pochybnost.
Správní orgány citují rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 156/2016 – 35, avšak tento rozsudek ve svém znění nikde neříká, že společenská nebezpečnost nebo ohrožení polečenského zájmu se u správních deliktů prokazovat nemusí. Říká jen a toliko, že přestupková odpovědnost řidiče vozidla se liší.
Správní orgán to dobře chápe a popisuje ve svém rozhodnutí i rozhodnutí Č.j.: to popisuje takto: „Mezi přestupkem a (jiným) správním deliktem je však zásadní rozdíl. Zatímco k přestupku se váže „pouze“ odpovědnost za zavinění (tzv. subjektivní odpovědnost), právní odpovědnost týkající se (jiných) správních deliktů je nutné chápat jako odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, bez ohledu na zavinění. Z tohoto pohledu je tedy odpovědnost za správní delikt podstatně přísnější než odpovědnost za přestupek. V praxi to mimo jiné znamená, že orgán udělující sankci za správní delikt nemusí zavinění provozovatele vozidla prokazovat.“
Však poté již nesprávně vyvozuje:
„…pro toto zkoumání byl prostor v přestupkovém řízení, pokud by účastník řízení oznámil jméno řidiče, který v inkriminovanou dobu a místě řídil výše uvedené vozidlo tak v následném správním řízení se zjištěným řidičem by správní orgán řešil jak formální tak i materiální aspekty přestupku, v daném případě přestupku dle ust. § 125c odst. 1, písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Účastník řízení však osobu řidiče neuvedl a správní orgán zkoumal jen to zda jednání nezjištěného řidiče vykazuje znaky přestupku podle zákona o silničním provozu,….“
Sděluji správním orgánům, že nejsem povinen udat řidiče mnou provozovaného vozidla, i když vím, kdo jím byl. Skutečnost, že jsem řidiče neudal a že správní orgán zahajuje řízení o správním deliktu, mění dokazování zavinění (již není třeba dokazovat), ale nijak nemění potřebu dokazování společenské nebezpečnosti.
V tomto konkrétním případě, v obci , v místě, kde se po cca 40 m vyjíždí ze souvisle zastavěného území podle §30, odst. 3, zákona č. 13/1997 Sb., silniční zákon, mohla být společenská nebezpečnost jízdy rychlostí v večer nízká. Správní orgán by ji proto měl zkoumat. A to z hlediska skutečností směřujících k tíži i ve prospěch obviněného.
3) NAZNAČENÍ ZHODNOCENÍ SPOLEČENSKÉ NEBEZPEČNOSTI JÍZDY RYCHLOSTÍ , DNE HODIN, PŘED OBCE
...zde jsem popsal situaci osamoceného vozidla jedoucího liduprázdnou silnicí ke značce konec obce... dle skutečnosti.
a měl jsem k tomu ještě nějaké další body odvolání. Úspěch není zaručen.
-
Tak uplynul nějaký čas a případ se nám posunul. Kraj to vrátil magistrátu. Odůvodnění viz naskenovaný obrázek.. Zbytek dopisu bylo vlastně jen citování mého odvolání, které jsem dal dokupy volně podle těchto stránek.
Magistrát to evidetně chce protlačit hlava-nehlava, včera došel dopis s termínem "Dokazování mimo ustní jednání", s tím že bylo shromážděny dodatečné podklady, a bla bla bla...
Poradí někdo nějakou taktiku?
-
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3794.0
> 1. Přečíst FSM o vedení řízení a něco o SprDelech
> 2. Úřadu napsat, že trváte na projednání ve Vaší přítomnost. Neprošvihnout lhůtu! Pokud úřad odmítne, ...
-
Mi hlavně vrtá hlavou, jak se vypořádali s argumentem kraje. Ale všechno by mělo být doplněno ve spisu, že? Je možno si zajít aktualizovaný spis ještě před tím termínem?
-
Samozřejmě. Nahlížení do spisu není časově nijak omezeno:
http://zakony.centrum.cz/spravni-rad/cast-2-hlava-3-dil-2-paragraf-38
-
Ačkoliv jsem to nečekal, tak magistrát vyhrabal další důkazy a vydal další rozhodnutí.. viz pdf... je ožné se proti tomu odvolat opět ke kraji. Otázka ted zní: co napsat do odvolání? Jsem trochu bezradný.. Pokud mi někdo pomůže s tímto odvoláním, jsem ochoten jej odměnit :( :(
děkuju
http://leteckaposta.cz/847538564
musím přes leteckou poštu, je to moc velký.
-
Nikdo nic? Nebo je to podle vás už LOST?
-
takže LOST
-
No moc jste se nerozepsal, tak si není z čeho věštit...
Z řízení před magistrátem jste nám neprozradil vůbec nic, takže těžko říci, na čem stavět argumenty.
Pro začátek podejte blanketní odvolání, tím získáte více času.
-
No na ústním jednání jsem nebyl - byl to můj první případ, tak jsem netroufl.. Nevadí, jinak všechny podstatné dokumenty včetně spisu by ve vláknu měli být. Nevadí, chybami se človek učí, příště to třeba bude lepší. I tak děkuji za veškeré rady.