Je to složitější. V přestupkovém procesu chybí rozhodnutí o zproštění obvinění, takže meritorní rozhodnutí o nevině (či neprokázání viny) se stejně jako ryze procesní konec řízení dělá zastavením. Není ale zastavení jako zastavení, které úkony mají účinky non bis in idem je vyjmenováno v § 77(2) PřesZ - a patří mezi ně i zastavení z důvodu neprokázání viny.
Pozor, neplést o odložením. Pokud SO má k oznámenému přestupku podezřelého, ale nepřijde mu dost podezřelý (protože např. ignoruje výzvu k podání vysvětlení či se dokonce, považte, drze odmítá přiznat), řízení s ním proto vůbec nezahájí a věc interně odloží, může později, dozví-li se nové skutečnosti, řízení v rámci promlčecí doby přesto zahájit. Pokud ale jednou zahájí řízení a pravomocně ho zastaví, byť jen ze slabšího důvodu, že se skutek nepodařilo prokázat, je to ve vztahu ke konkrétnímu obviněnému konečná, i kdyby dodatečně vyšly najevo jakkoliv kvalitní důkazy.