Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Jenyk]

Na Krymu šlo o parkovací místo pro černomořskou flotilu. Směr vývoje na Ukrajině ho ohrožoval a tak si to majitel místa pojistil. A když byl Krym po staletí ruský, žijí tam převážně rusové a jen díky nějaké administrativní záležitosti v rámci svazu skončil na ukrajině (která navíc nikdy neměla žádné pevné historické nebo etnické hranice), tak to málokoho nějak zlobí, nejméně pak asi obyvatele krymu. Koneckonců Ukrajina dělala všechno pro to, aby si vlastní ruskou menšinu pěkně znepřátelila.

Trochu OT. Slusi se dodat, ze se po rozpadu SSSR Rusko stalo jednim z garantu uzemni celistvosti Ukrajiny, ktera se proto vzdala jadernych zbrani. Kim to urcite peclive sledoval.

[ViktorN]

rasysta nerasysta, ale nepamatujete si už jak nedávno nějaká cikánka (provokatérka) byla odmítnutá s podnájmem bytu a makléřka (která jen splnila přání majitele bytu) pak za to dostala poutu 100litrů?

[Jan Novák]

Jde tu o střet dvou práv, resp. svobod
- právo podnikatele diskriminovat potenciální zákazníky
- právo zákazníků dostat službu za stejných podmínek jako kdokoliv jiný
Proč si myslíte, že právo podnikatele na diskriminaci je přednější?

Jde o normální smluvní vztah dvou stran. To, že někdo něco poptává (cement, večeři, ubytování) neznamená, že mu to někdo musí poskytnout. Do některé restaurace vás nepustí v montérkách, někde vám něco prodají, jen když máte ičo, atd. Dají vám jinou cenu když jste student, invalida nebo člen ozbrojeného sboru.
To jen v představách různých morálně pokřivených jedinců vznikají požadavky na to, že někdo něco musí poskytovat i když nechce.

Ať stát nediskriminuje na úřadech, mezi svými zaměstnanci a pochopitelně u soudu. Soukromým podnikům, které ten stát živí, ať dá laskavě pokoj nebo ať jim kompenzuje ztrátu. (sleva na ZTP v autobuse např.)

[swenak]

Přitaženo za vlasy, mohl by někdo chtít po pekaři, aby mu prodal kondom. Nebo, aby mu prodal chléb levněji, protože má míň peněz. Kde je hranice, co ještě bude diskriminace a co už je právo takový požadavek odmítnout, protože je v rozporu s tím, proč pekař začal péct a co od toho očekává?

Jak tady nahořě někdo psal, pokud mám šanci se předem dovědět, že tady mi pšenka nepokvete, kondom tam nemají a levný chléb taky ne a nedostanu, co bych rád, je vše ok.

[Kamiq]

Porovnávat by se to mělo max s hotelem, kde by pro ukrajince byla podmínka podepsat opačné prohlášení. Jak by asi rozhodl ÚS? Pokud stejně, tak OK, pokud jinak, tak ...

[Jan Novák]

Porovnávat by se to mělo max s hotelem, kde by pro ukrajince byla podmínka podepsat opačné prohlášení. Jak by asi rozhodl ÚS? Pokud stejně, tak OK, pokud jinak, tak ...

To je ale ošklivý nápad. Bezprecedentní diskriminaci hostů přece nelze srovnávat s vyjadřováním svobodného politického názoru :-)

[kdo]

Rozumím tomu správně, že jste rasista? Podnikatel by podle vás měl mít právo poskytnout nebo neposkytnout služby na základě barvy pleti, národnosti, názoru, víry, či jakýchkoliv jiných kritérii?

Pokud je obhajoba práva podnikatele rozhodnout se, komu chce služby poskytovat, projevem rasismu, pak v duchu Vašeho "straw mana" tedy asi budu rasista. Kdybych měl masnu, zcela jistě do výlohy napíšu, že podnapilým muslimům, židům do 18 let a nesvéprávným veganům vepřové neprodáváme.

Jde tu o střet dvou práv, resp. svobod
- právo podnikatele diskriminovat potenciální zákazníky
- právo zákazníků dostat službu za stejných podmínek jako kdokoliv jiný
Proč si myslíte, že právo podnikatele na diskriminaci je přednější?

Proč si myslíte, že zákazník má mít právo vybrat si, od koho si službu koupí, ale podnikatel nemá mít právo rozhodnout se, komu je ochoten ji prodat? V podání názoru disentujícího soudce nejde o svobodu obou stran, ale o svobodu zákazníka a povinnost (žádnou svobodu) podnikatele. Čili skutečně nejde o to, že "právo podnikatele na diskriminaci je přednější". V odmítnutí poskytnout službu, a to třeba i z rasových důvodů, spatřuji primárně svobodnou volbu podnikatele (spojenou s rizikem), teprve sekundárně a pouze za jistých okolností (zejm. neexistuje-li konkurence) diskriminaci zákazníka.

Opakovaně úmyslně píšu o službách. Přijde-li zákazník do krámu s vystaveným zbožím, vybere si, zaplatí a odejde, je situace z pohledu podnikatele jednoduchá a nemá mnoho důvodů diskriminovat. Pokud ale zákazník nakupuje služby, jako jsou např. ubytování v hotelu nebo posezení v restauraci, nese podnikatel rizika spojená s tím, že mu zákazník např. zdemoluje nábytek, zapálí hotel, ukradne příbory, odežene jinou (zajímavější) klientelu, v opilosti vyvolá rvačku nebo třeba vůbec nebude mít na zaplacení. Z těchto rizik po mém soudu vyplývá právo podnikatele rozhodnout se určitý typ zákazníků eliminovat (diskriminovat) a toto právo implikuje právo podnikatele stanovovat si podmínky. Byť sebeabsurdnější. Když to podnikatel s oněmi podmínkami přežene, projeví se to negativně na jeho hospodářských výsledcích. Např. před tím ostravským hotelem asi Rusové ve frontě stát nebudou. Ale co když tímto krokem chtěl podnikatel přilákat naopak ukrajinskou klientelu, protože se domnívá, že je pro něj lukrativnější? Je to jeho hotel, jeho riziko a jeho podnikatelské rozhodnutí. Nechme jej na něm vydělat/prodělat.

Vezměme si příklad související s problematikou dopravních přestupků. Založím si firmu na pojištění proti přestupkům a do všeobecných obchodních podmínek napíšu, že podpisem smlouvy zákazník vyjadřuje svůj nesouhlas s existencí právního zmetku zvaného "přestupek provozovatele". Tím na jednu stranu pravděpodobně "diskriminuji" nadpoloviční většinu dospělé populace, na druhou stranu ale zcela vědomě nesu riziko spojené s nižším pokrytím trhu. Zákazníkovi se taková podmínka nelíbí? Může se dohodnout s Kocourkem, příp. platit pokuty, jezdit podle předpisů nebo si dokonce založit vlastní "nediskriminační" firmu. Já ale pro lidi, kteří existenci přestupku provozovatele akceptují, pracovat nechci, i kdybych měl zkrachovat. Co je na tom špatného?

[gogobrno]

rasysta nerasysta, ale nepamatujete si už jak nedávno nějaká cikánka (provokatérka) byla odmítnutá s podnájmem bytu a makléřka (která jen splnila přání majitele bytu) pak za to dostala poutu 100litrů?

A to jste jěště zapoměl na to že najatá tmavočeška chtěla odškodné za psychickou újmu.

[IZS]

@kdo: to je sice hezké, ale nese to sebou určitá úskalí. Mě osobně to přijde z ústavněprávního hlediska jako velmi složité téma, protože ten nález je IMHO značně nekonformní se zbytkem právního řádu. Tím neříkám, že s těmi vyjádřenými myšlenkami nesouhlasím, ale z hlediska právní jistoty to není žádná výhra. Když vezmu současné zákony, kde se velmi úzkostlivě dbá na rovnost a zákaz diskriminace kvůli všemu možnému, a to i v oblasti spotřebitelského práva, respektive poskytování služeb a pak přijde takýto nález, tak to k sobě nesedí.
Jelikož antidiskriminační zákon je implementační, tak by mě zajímalo, co by k tomu vyplodil ESLP.

Druhý problém je ryze praktický - aby to bylo spravedlivé, museli bychom připustit aplikaci vašeho nastíněného algoritmu i do dalších občanskoprávních vztahů, například pracovněprávních. V tom případě by se z toho pak mohl stát, zejména pak v rukou velkých podnikatelů typu Babiš, poměrně nebezpečný nástroj, který by umožnil zaměstnavateli diktovat zaměstnancům nejrůznější názory.

K vašemu přirovnání se sprdelí - tady se dle mého jedná o něco jiného, protože co jste napsal je v mezích předmětu podnikání, nebo to s tím alespoň souvisí. Politické názory s ubytováním v hotelu moc společného nemají.

[hh]

Jelikož antidiskriminační zákon je implementační, tak by mě zajímalo, co by k tomu vyplodil ESLP.

Pokud to ESLP není překlep, tak vraťte zápočet!

[fu]

Mel jsem za to, ze VDLP-1948(LZPS) je zastitena Chartou OSN(MSD-Haag) a je nadrazena EU zmetku(ESLP)...

[IZS]

A proč? Ano, v tomto konkrétním případě šlo o spor mezi podnikatelem a ČOI, ale nevidím důvod, proč by například občan RF, který by to řešil přes soudy po vyčerpání všech prostředků u nás nemohl obrátit na ESLP - zákaz diskriminace je obsažen v Úmluvě a stížnost by směřovala proti České republice.

Možná jste narážel na nezávislost EU a Rady Evropy - tam předpokládám, že směrnice jsou odrazem určitého souladu ideologií, který se projeví napříč všemi evropskými "sjednocujícími" organizacemi; navíc kdyby se měly Rada Evropy a EU v otázce lidských práv rozcházet, byla by to zvláštní situace.
Ostatně s touto provázaností počítá i samotný ESLP. Jinak vážně nevím, možná mi něco uniká?

[hh]

Vztah ochrany lidských práv v systému Rady Evropy a v rámci EU jsem úplně na mysli neměl, ale když jste to nakousnul, tak vězte, že v tom zdaleka nepanuje nekonečná harmonie a idylka. Co zřejmě považujete za argument ad absurdum (... byla by to zvláštní situace) je spíše poměrně pregnantním popisem některých případů.

Nicméně narážel jsem na vámi nastolený kontext, tedy že antidiskriminační zákon je implementační. Implementací čeho, čl. 14 resp. dodatkového protokolu č. 12 k EÚLP? To asi ne, zákaz diskriminace není tím typem práva, které by bylo možné vykonat jen v mezích přiznaných zákonem. Byla-li myšlena implementace primárního či sekundárního práva EU, tak zase nechápu linku k ESLP. Nehledě na to, že IIRC konkrétní kauza spočívala na půdorysu nikoliv antidiskriminačního zákona, ale zákona na ochranu spotřebitele (a aniž bych se považoval za znalce ADZ, tak bych řekl, že konkrétní problematiku vůbec neřeší).

[IZS]

Že v těchto systémech nepanuje 100% shoda je mi tak nějak jasné, z tohoto důvodu by mě taky zajímal názor ESLP - proto ten "kontext", možná raději kontrast. Nicméně Rada Evropy má v EU své zastoupení (a dohody), střílím od pasu, ale možná právě k podpoře nějaké shody, nicméně před ESLP může stanout i EU. Za argumentum ad absurdum to nepovažuji, ale osobně se domnívám, že by tam ta shoda primárně mělá být.

Nejprve k zákazu diskriminace spotřebitele - ten je v zákoně o ochraně spotřebitele vymezen jen velmi obecně a nekonkrétně (v § 6), konkretizace způsobů této diskriminace je právě v antidiskriminačním zákoně, který implementuje několik (nevím, kolik přesně) směrnic EU. Vztah k poskytování služeb najdeme v § 1 ods. 1 písm j).
A pokud je implementací mezinárodního (evropského) práva, tak mě přirozeně zajímá názor nějakého nadnárodního orgánu, který je k tomu kompetentní.
A že by se to k ESLP muselo protlačit skrze Úmluvu už jsem psal...

[hh]

Vztah EU a EÚLP - tak nestřílejte od pasu a něco si přečtěte. O přistoupení EU k Úmluvě se debatuje někdy od 70. let, je to jako obligace zakotveno v Lisabonské smlouvě, ale když mělo dojít na lámání chleba, ECJ to zaříznul z obavy o oslabení vlastního vlivu, srov. ECLI:EU:C:2014:2454. Od té doby je přistoupení zamrazené, jen se o tom do zblbnutí hádají akademici. Ale nejde jen o tento dílčí problém - EU má vlastní lidskoprávní katalog, který je (až na pár výjimek) širší než EÚLP + dodatky, ale má pochybnou působnost (čl. 51 a 52 Listiny). Není ani příliš jasno ve vztahu práva EU a ochrany LP na úrovni jednotlivých členských států, navíc každý stát to má trochu jinak (viz třeba zmatená německá judikatura Solange I a II, o kocourkovském úletu jménem Slovenské důchody nemluvě) - kupodivu ve vztahu k EÚLP a ESLP podobný problém není, alespoň tedy členských státech EU (v Turecku či RF to pochopitelně funguje trochu jinak).

Nicméně jsme OT, tak toto podvlákno končím - o tom, že slova implementační a ESLP dávají dohromady smysl, jste mě nepřesvědčil. Leda snad kdyby váš zájem směřoval k názoru ECJ na antidiskriminační prejudikaturu ESLP ...