tak včera mi v datové schránce zazvonil výsledek odvolání k jihomoravskému kraji. Jak se dalo očekávat, kraj to Židlochovickým soudruhům hodil na hlavu.
vybírám jen podstatnou část... (kraj zaměnil všechnu SPRDEL z mého odvolání za správní delikt. Zřejmě se jim naše zkratka nelíbí a ve státní sféře se neujme :-) )
Účastník řízení se proti popsanému prvoinstančnímu rozhodnutí přípustně a včas odvolal. V odvolání uvádí, že se odvolává proti rozhodnutí v plném rozsahu. Je toho názoru, že aby mohl správní orán vůbec zahájit řízení ve věci správního deliktu, ukládá mu zákon několik povinností. Pokud obviněný provozovatel uvede identifikaci řidiče, je správní orgán povinen jej zkontaktovat a zjistit, jestli osoba vozidlo skutečně řídila, pokud ano, provede příslušné kroky vůči němu, pokud ne, teprve po té se může, za určitých podmínek, vrátit zpátky ke správnímu deliktu. Podotýká, že identifikace řidiče byla úředníkům poskytnuta a to i včetně data narození. Z napadeného rozhodnutí však vyplývá, že správní orgán řidiče vůbec nekontaktoval s tím, že nebyly uvedeny údaje, které by vedly k identifikaci osoby řidiče. Účastník řízení trvá na tom, že správní orgán obdržel kompletní identifikaci – pro něj ideálně a jedině možně v rodném jazyce uvedeného řidiče a porušil zákon a úřední postup tím, že se vyhnul zkontaktování uvedeného řidiče a rovnou přikročil ke správnímu deliktu.
Účastník dále uvádí, že se v souvislosti s pohybem vozidla v měřeném úseku stala dopravní nehoda. Namítá, že dle zákona platí, že pokud se v souvislosti se situací v měřeném úseku stane dopravní nehoda, nelze aplikovat správní delikt a musí se postupovat tak, že bude určité osobě prokázáno, že vůz řídila. Správní orgán však i přes nabízené důkazy o dopravní nehodě postupoval cestou správního deliktu.
Účastník řízení dále namítá, že správní orgán rozhodl v nepřítomnosti, ačkoliv byla jeho účast na ústním projednání dne 24.03.2014 dostatečně dopředu omluvena nezpochybnitelnou a snadno ověřitelnou překážkou, kterou bylo jiné správní řízení, což mohl správnímu orgánu doložit. Rozhodnutí v nepřítomnosti považuje za porušení jeho práv účastníka řízení.
Účastník je toho názoru, že správní orgán je zcela nepochybně podjatý, neboť vybrané pokuty jsou položkou v příjmové části rozpočtu úřadu a tedy zájem na vybírání peněz za přestupky a správní delikty je evidentní, což má vliv na nestrannost správního orgánu.
Vzhledem k tomu, že správní orgán nekontaktoval uvedeného řidiče, nedbal na skutečnost dopravní nehody, odmítl jeho omluvu a tím i účast na ústním projednání a rozhodl v jeho nepřítomnosti, účastník řízení navrhuje, aby odvolací správní orgán celé rozhodnutí o správním deliktu zrušil.
Prvoinstanční orgán o odvolání sám podle § 87 správního řádu nerozhodl a předložil je spolu se spisem odvolacímu orgánu. Po formální a obsahové stránce odvolání účastníka splňuje požadavky podle § 82 odst. 2 a § 37 odst. 2 správního řádu.
Správní orgán I. stupně o odvolání, které vyhodnotil jako včasné, sám nerozhodnul, a proto ho včetně správního spisu v souladu s ust. § 88 odst. 1 správního řádu předal spolu se svým stanoviskem k odvolání Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy, jako odvolacímu orgánu (dále též jen „odvolací orgán“).
Podle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.
3
K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
Nejprve se odvolací orgán zabýval tím, zda je napadené rozhodnutí vůbec způsobilé odvolacího přezkumu, tj. přezkoumatelné. Za nepřezkoumatelné je třeba považovat rozhodnutí, které je nesrozumitelné např. pro vnitřní rozpornost, neurčitost nebo nejednoznačnost nebo které trpí nedostatkem důvodů. Takovým je rozhodnutí, které má nedostatky ve skutkových zjištěních proto, že rozhodovací důvody jsou opřeny o nezjišťované skutečnosti, o skutečnosti, které nemají oporu v podkladech nebo zjištěné postupem v rozporu s právními předpisy. Za neodůvodněné je pak také možno považovat rozhodnutí, z jehož odůvodnění ani ve spojení s obsahem spisu není zřejmé, jakými úvahami se při hodnocení podkladů rozhodující orgán řídil, jak jednotlivé podklady vyhodnotil, jak vyřešil rozpory mezi nimi a jak uvážil o námitkách účastníka řízení (např. i proč neprovedl jím navržené důkazy), proč právní argumentaci účastníka řízení považoval za nedůvodnou a námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, čím byla naplněna zákonná kritéria nebo pokud by spis obsahoval protichůdná sdělení a z rozhodnutí by nebylo zřejmé, které podklady byly vzaty v úvahu a proč.
Správní orgán I. stupně zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí (potažmo ve spisovém materiálu) absentuje informace ohledně výsledku řízení o přestupku spáchaného nezjištěným řidičem ve výroku napadeného rozhodnutí popsaným jednáním. Ve spisovém materiálu figuruje výzva provozovateli vozidla, jeho reakce na tuto výzvu, oznámení o zahájení řízení o správním deliktu a předvolání provozovatele k ústnímu jednání, protokol o ústním jednání a následně rozhodnutí o správním deliktu provozovatele vozidla. Ze spisového materiálu tedy není zřejmé z jakého titulu správní orgán I. stupně řízení o přestupku (zřejmě) odložil (ust. § 66 zákona o přestupcích), když tato skutečnost je obligatorní náležitostí pro zahájení řízení o správním deliktu provozovatele vozidla (ust. § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu). Tato skutečnost zapříčinila, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a je pro tuto vadu rušeno.
Skutečnost, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné, je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání. V rámci dalšího řízení správní orgán I. stupně doplní správní spis o podklad, ze kterého bude vyplývat, jak s řízením o přestupku bylo naloženo (o odložení věci se nerozhoduje, postačí forma úředního záznamu do spisu), dá účastníkovi možnost seznámit se s podklady rozhodnutí a vydá meritorní rozhodnutí o správním deliktu provozovatele. V tomto rozhodnutí se správní orgán I. stupně vyjádří k řízení o přestupku a jeho výsledku. Na tomto místě odvolací orgán připomíná znění ust. § 125g odst. 1 zákona o silničním provozu, které stanovuje, že je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za správní delikt podle § 125f, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Řízení o přestupku lze zahájit, pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za správní delikt podle § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu.
Pro úplnost odvolací orgán dodává, že informace uvedená ve výroku napadeného rozhodnutí ohledně spáchání jiného správního deliktu dle ust. § 125f odst. 2 písm. a) je nadbytečná, jelikož v tomto ustanovení je řešena odpovědnost provozovatele za správní delikt, nikoliv skutková podstata správního deliktu provozovatele vozidla. V ust. § 125f odst. 2 jsou uvedeny podmínky, které musejí být kumulativně splněny k dospění závěru ohledně odpovědnosti provozovatele za správní delikt. Úvaha stran kumulativního splnění všech podmínek pro dovození odpovědnosti provozovatele vozidla za správní delikt by však měla dostat prostor v odůvodnění rozhodnutí o správním deliktu provozovatele vozidla.
4
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se dle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.
Autor
Téma: japonec - komplikace ? :-) (Přečteno 216198 krát)