Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Kokrhel123]

Dnes mně byl doručen doporučený dopis bez pruhu, s názvem - Vyrozumění o změně oprávněných úředních osob.
Doručovatelka dopis vydala manželce (proti jejímu podpisu) s tím, že je jedno, komu ho dá. Vzhledem k tomu, že v dokumentu není poučení o odvolání, je to asi opravdu jedno.

Úřad tajemníka v něm určil novou oprávněnou osobu, a ta hned konala. Obviněnému řidiči bylo dnes doručeno Rozhodnutí "se uznává vinným". Má asi 15 stránek, až se k dokumentu dostanu, postnu ho sem.

Mně však Rozhodnutí dosud doručeno nebylo, ani nebyl proveden pokus o doručení. Jsem tedy zvědav kdy přijde, vyzvednu samozřejmě poslední den lhůty. Odvolání budu tvořit hned, text si od obviněného co nejdříve vyzvednu, ale oficiáně o Rozhodnutí dosud nevím.

[Kokrhel123]

Přikládám anonymizované Rozhodnutí. Mně bude fikcí doručeno 05.07.2021, nakonec se ukázalo, že byl uskutečněn první pokus o doručení již 25.06.

Patnáctý den lhůty provedu blanketní odvolání, kam napíšu, že je doplním do 30 dnů. Buď SO vyzve, abych tak učinil dříve, nebo to pošlu až ten 30. den.

Mám rozepsaný text do odvolání, vytvářím jednotlivé body, ale jsem naprostý laik, tak přivítám každou inspiraci. Svůj návrh odvolacích bodů sem co nejdříve nahodím ke konzultaci.

[johncreek]

Patnáctý den lhůty provedu blanketní odvolání, kam napíšu, že je doplním do 30 dnů. Buď SO vyzve, abych tak učinil dříve, nebo to pošlu až ten 30. den.

Mě by zajímal na toto názor někoho znalejšího (IZS, hh, kdo, Číkus..).

Je jasné, že obviněný si nemá co určovat lhůtu a SO vyzve k doplnění, pravděpodobně ve lhůtě 5-10 dní. Toto je ryze moje amatérská spekulace, nicméně já chápu smysl té procedury vyplývající z § 37 (4) ve správním řádu jako ošetření zejména dvou případů. Buď pro případ, že by podatel skutečně omylem zapomněl nějakou povinnou náležitost, nebo pro případ, kdy je podatel tatar a skutečně neví, co má např. odvolání obsahovat (což je ale vlastně taky absence povinných náležitostí onoho úkonu). Sám blankety používám, nicméně ve chvíli, kdy defacto přiznáváte, že vědomě podáváte podání s vadami (viz. oznámení, že doplníte během x dní), pak by se na Vás mohl SO1 vykálet, hodit to na SO2, který by to mohl podržet (jednání in fraudem legis, zneužití práva etc..). Pak by se předpokládám muselo jít cestou žádosti o opatření proti nečinnosti, případně správní žalobou, nicméně právě kvůli té větě, že v budoucnu doplníte (a tedy činíte cíleně a vědomě) by to asi i soud mohl shodit v neprospěch občana, nebo ne? Vycházím mj. z toho, jak zde na fóru před pár měsíci hh vysvětloval, že na rozdíl od nepodepsaného podání/odporu je blanketní odvolání projednatelné.

Jinými slovy, není tato věta o doplnění do 30 dnů akorát zbytečně nebezpečná tikající bomba, která může pomoci celý případ projet? Pokud úředník není totální nováček s čerstvě smradlavým DiS. za jménem, tak stejně žádných 30 dnů akceptovat nebude.

[Kokrhel123]

Lhůta 30 dnů bude zdůvodněna rozsahem odvolání, kdy je nezbytné věnovat mu patřičný čas na řádné vyhotovení. Systém blanketního odvolání s uvedenou lhůtou doplnění mám z tohoto fóra. Pokud je rizikový, není nezbytné, abych jej aplikoval.
Ještě zvážím a podrobněji nastuduji dle případů, kde byl použit.

[kdo]

Ano, je překvapivé, že dosud existuje možnost blanketního podání. Nicméně soudy jsou v této otázce velice konsistentní. Mne až nepříjemně překvapil např. rozsudek NSS č. j. 6 Afs 103/2015-61: "Podání blanketní kasační stížnosti a její následné doplnění na výzvu soudu není nezdvořilým aktem vůči žalobci, ale toliko naplněním procesního postupu, který zákon výslovně upravuje. Pokud je řízení tímto postupem prodlouženo o dobu přibližně jednoho měsíce, nelze tuto skutečnost považovat za nespravedlivou újmu jiného nebo společnosti dosahující intenzity potřebné k naplnění znaků zneužití práva.", jímž NSS aproboval možnost, aby nejen občan (zejm. právní laik), ale i tak mocný úřad, jakým bezesporu je FS, využíval blanketní podání - v daném případě blanketní kasační stížnost.

Obecně nicméně platí, že co se blanketního odvolání týče, méně je více. Pokud odvolatel třeba i označí odvolání výslovně jako blanketní, ale v jeho textu uvede cokoliv, co by bylo možno považovat za projednatelnou odvolací námitku, pak už de facto nejde o blanketní odvolání a SO1 má možnost (a povinnost) takové odvolání projednat (řešit autoremedurou, předat SO2 atp.). Na toto je potřeba dát si nejvíce pozor.

Stanoví-li si odvolatel sám lhůtu v (opravdu) blanketním odvolání a následně ji nedodrží, nic se neděje, o žádnou časovanou bombu nejde. Praxe je nicméně dnes už taková, že blanketní odvolání slouží pouze k natahování lhůt; časy, kdy se SO spolehl na příslib odvolatele stran doplnění do X dnů, už dávno pominuly.

[IZS]

Jak píše pan Kokrhel123, blanketní odvolání je i ve správním řízení poměrně tradiční postup, který tu byl pokud se dobře pamatuji odargumentován a náležitě odůvodněn vícekrát.
Pokud bych měl doplnit pana kolegu kdo, pak nejde jen o postup posvěcený Nejvyšším správním soudem. Možnost podat a následně doplnit blanketní odvolání je dle mého názoru třeba vnímat jako ústavně zaručené právo obsažené v právu na spravedlivý proces. Přístup Ústavního soudu k této problematice se vyvíjel trochu krkolomně, byl tu nález sp. zn. I. ÚS 689/05 ze dne 21. 6. 2006, kde ÚS stížnosti vyhověl ve prospěch původce blanketního opravného prostředku, když bylo jeho doplnění doručeno po stanovené lhůtě k doplnění, avšak prokazatelně předtím, než se nadřazený orgán věcí zabýval. V tomto nálezu se však ÚS zabýval matérií velmi stroze a prakticky zde chyběla jakákoli zobecňující argumentace. Zajímavý je u tohoto nálezu disent soudkyně Ivany Janků, která připomněla, že k iniciaci "blanketního režimu" dochází v prvé řadě pochybením účastníka řízení a nemělo by se zapomínat na to, že následující kroky jsou víceméně projevem (nucené) vstřícnosti - dle jejího názoru nedosáhlo pochybení v tomto případě ústavní roviny a účastník měl za nedodržení lhůty shořet v pekle. Následný vývoj judikatury balancoval mezi těmito dvěma přístupy. Jeden z posledních judikátů v tomto směru je usnesení sp. zn. I. ÚS 1033/18 ze dne 15. 5. 2018, kde se ÚS vyjadřuje v tom smyslu, že ústavnost postupu orgánů, které nevypořádaly všechny doplněné námitky je zachována, pokud tyto námitky nebyly způsobilé k tomu změnit rozhodnutí. To se týká (ne)ústavnosti nevypořádání doplněných námitek, se samotným institutem blanketního opravného prostředku až tak velký problém není.

Z totožného důvodu (že ÚS je zkoumána ústavnost, nikoli ryze procesní správnost) nic nebránilo Nejvyššímu správnímu soudu v tom, aby rozhodnutí odvolacího orgánu bez zohlednění doplněných odvolacích důvodů označil za rozhodnutí porušující základní principy správního řízení. Původně byla tato myšlenka vyjádřena v rozsudku sp. zn. 1 As 4/2009 ze dne 6. 3. 2009 a NSS nejeví známky toho, že by měl v plánu se od ní odchylovat (potvrzeno např. v rozsudku sp. zn.  2 As 297/2017 ze dne 25. 10. 2018).

Pokud jde o využitelnost, máme zde vícero možností.

- První důvod nastínil již pan kolega kdo, tj. že ve správním právu patřilo a patří mezi hlavní důvody podání blanketního odvolání natahování času. Smysl to mělo v době, kdy správní orgány čekaly na uplynutí lhůty stanovené účastníkem, smysl to má i dnes, protože zejména u velkých úřadů značnou dobu trvá, než vás úřad k doplnění vyzve a mám za to, že v případě podání plného odvolání by okamžik zaslání výzvy byl okamžikem, kdy by došlo k postoupení věci odvolacímu orgánu. Na druhou stranu, pokud by zlé jazyky nějakého perverzního orgánu měly potřebu označovat toto jednání jako obstrukci nebo zneužití práva, je to podstatně více hospodárný způsob řešení problému, kdy víte, že odvolání ve lhůtě nestihnete, než opožděné podání spolu s žádostí o prominutí zmeškání.

- Druhý důvod je vyčerpání opravných prostředků, což je podmínka pro podání správní žaloby - tedy odvolání je podané blanketní a takto ponecháno a argumentace proti rozhodnutí orgánu prvního stupně jsou směřovány do správní žaloby. Tento postup rovněž aproboval NSS, ačkoliv cesta k tomuto stavu byla taktéž kostrbatá a názory jednotlivých senátů NSS dlouho nebyly jednotné, krajský soud si tak mohl vybrat, zda ve správní žalobě nově uplatněné argumenty akceptuje nebo ne. Sjednotícím se stalo usnesení NSS sp. zn. 10 As 24/2015 ze dne 2. 5. 2017, kde NSS konstatoval, že pasivita před orgány ve správním řízení nemusí nutně vést k neúspěchu argumentů uplatněných ve správní žalobě a zároveň to nezakládá a priori důvod k tomu tyto argumenty odmítnout. NSS se vyjádřil v tom smyslu, že je to víceméně fuk, protože buďto správní orgány skutečně pochybily a v tom případě je na místě jejich rozhodnutí v soudním přezkumu zrušit, nebo byl skutkový stav zjištěn dostatečně a v tom případě si obviněný argumentací u správního soudu nepomůže.

- Třetí důvod je ryze pragmatický, blanketní odvolání se podává taky tehdy, pokud nechcete, aby odvolací důvody dostal jako první do ruky soudce (u správního řízení úředník), který věc rozhodoval a nemohl spis postoupit už se svým vyjádřením - doplnění se pak zasílá již přímo odvolacímu orgánu.

Pokud je na místě uplatnit v odvolání nějaké argumenty a chcete jít cestou blanketního odvolání, jako nejbezpečnější varianta se mi jeví spolu s odvoláním zaslat správnímu orgánu žádost o zaslání vyrozumění o postoupení spisu odvolacímu orgánu. Tímto docílíte toho, že vás správní orgán vyrozumí o postoupení správního spisu odvolacímu orgánu (resp. by měl), takže víte, kdy nejpozději doručit doplněné odvolací důvody.

Edit: Ještě doplním, že judikaturou aprobovaný je i postup, kdy správní orgán přímo požádáte o stanovení lhůty k doplnění, nebo si stanovíte lhůtu vlastní.

[johncreek]

Děkuji za výtečný výklad. Opět bych vás jen glorifikoval, to mám ale zakázáno

Judikaturu jsem vůbec neznal, ale očekával bych při dnešních manýrech správních orgánů, že půjdou spíše cestou, kterou jsem popsal. Mít tedy k tomu takový obsáhly výklad včetně odkazů na judikatury se hodí.
S tím zasíláním odvolacích důvodů nadřízenému orgánu to míníte tak, že bych případně rovnou mohl poslat to doplnění na kraj, nebo to musí proběhnout skrze SO1, který by neměl mít možnost se k němu vyjádřit, neb spis je na SO2?

[IZS]

Tomuto jsem se chtěl popravdě nenápadně vyhnout, protože si tím nejsem stoprocentně jistý a dosavadní rešeršování bylo dost časově náročné, ale pokusím se vyjít aspoň z toho, co jsem prošel během té původní rešerše. Předně ta třetí varianta je otázkou praxe, o které jsem slyšel zatím spíše okrajově a v kontextu civilních sporů a nezkoumal jsem ji zatím nějak do hloubky, takže jsem vůči tomu trochu skeptický a i proto jsem se tomu chtěl vyhnout.

Nicméně. Ve správním řízení je pro zodpovězení této otázky klíčová správná klasifikace úkonu doplnění odvolání. První variantou je, že doplnění odvolání je odvolání samotné. Tato teorie má poměrně logický podklad - podáte blanketní odvolání, správní orgán vás vyzve k odstranění vad, protože odvolání nemá zákonem stanovené náležitosti. Následné doplnění odvolání je pak možné vnímat jako podání odvolání samotného, neboť po formální stránce je to jeden úkon, jen došlo k odstranění vad. Z dikce správního řádu vyplývá, že odvolání se podává u toho orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. doplnění odvolání by mělo projít přes prvostupňový správní orgán.

Druhý možný přístup je, že odvolání a doplnění odvolání jsou dva odlišné úkony, kdy odvolání je ten blanket a ten musí být podaný u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, zatímco doplnění odvolání je již v režimu klasického úkonu dle § 36 odst. 1 správního řádu. Pokud přistoupíme na tento výklad, tak nic nebrání tomu podat takové doplnění přímo odvolacímu orgánu. Tento postup asi generuje další otázky vážící se na povinnost odvolacího orgánu vypořádat všechny námitky z doplněného odvolání, výsledek ale nejspíš nebude příliš odlišný od projednání v režimu ve variantě 1. (Pokud odvolací orgán/soud ty námitky nevypořádá, tak v obou případech skončíte u toho, zda ta námitka byla způsobilá změnit napadené rozhodnutí. Ad absurdum pokud budete napadat, že odvolací orgán neokomentoval váš recept na palačinky, tak neuspějete ani v případě projednání v režimu 1, ani 2.)

No a teď co s tím. Za mě pokud vyhovíte stanovené lhůtě jde o opravu vadného podání, tj. variantu 1, a tento úkon musí projít přes SO1. Pokud stanovenou lhůtu pro doplnění odvolání promeškáte a SO1 postoupí spis SO2, tak se IMHO dostaneme do nějaké šedé zóny, kde by bylo možné uvažovat o aplikaci přístupu č. 2, tedy že podání je možné učinit již přímo vůči SO2.

[Lafayette]

Jen jsem chtěl říct, že už v několika případech jsem postupoval tak, že jsem podal blanketní odvolání u SO1, stanovenou lhůtu na doplnění jsem (úmyslně) promeškal, SO1 poslal spis na SO2 a tomu jsem teporve poslal doplněné důvody odvolání (pochopitelně rovnou, bez nějakého vyzývání).
Zatím to vždy bylo OK.

Takže to jen praktický doplněk k té teorii.

[Kokrhel123]

Děkuji pánům kdo a IZS za obsáhlé rešerše, i ostatním účastníkům diskuze. Pozorně čtu všechny texty a čerpám z nich podněty.

Úkon blanketního odvolání pro mne splňuje několik cílů:
 - Čas je důležitý aspekt. Jednak jej získám pro sebe a budu tak moci lépe připravit text odvolání. Také tím natáhnu lhůty, což se jednou může hodit.
 - SO tak dostanu do jiné než rutinní situace, bude zde tedy jisté procento pravděpodobnosti, že orgán udělá nějakou procesní chybu.
 - Úřadu nechci něchat nic zadarmo, všechny možné taktické postupy se snažím využívat.
 - Osobně to beru i jako získávání zkušenosti s alternativními postupy, s tvorbou úředních dopisů, atd.

Zaslat doplnění odvolání rovnou na kraj by mělo jisté bonusové vlastnosti, ale je to asi hodně o správném načasování. Nejpíš by stačilo poslat SO2 následující den po promeškání lhůty. Nebo, jak pozná pan Lafayette kdy SO1 poslal spis na SO2? Pokud tedy nepostupuje metodou žádosti o zaslání vyrozumění o postoupení spisu odvolacímu orgánu, dle návodu pana IZS.

[doctor]

Ja davam zadost o informaci o postoupeni spisu na SO2 ke kazdemu odvolani (uz jen pro zamestnani uredniku) a uz se mi vicekrat stalo, ze se na me SO1 vykaslal, spis predal a zadnou informaci mi neposlal. Proto bych byl s timhle postupem opatrny, abyste necekal s doplnenim odvolani pro SO2 na info od SO1 o postoupeni spisu, a mezi tim SO2 rozhodne bez doplneneho odvolani.

[Lafayette]

Určitě nečekat na nějaké oznámení, ale nějaký čas po uplynutí lhůty to doplnění poslat.

A vlastně co se stane, když na SO2 přijde doplnění a teprv třeba za týden je tam postoupeno vlastní blanketní odvolání z SO1? Nic by se dít nemělo, ne?

[Kokrhel123]

doctor & Lafayette
Ano, jsem si vědom toho, že doplnění odvolání musí být odesláno na SO2 vzápětí po uplynutí lhůty. Což by měl, teoreticky, udělat také SO1, který tam odesílá nedoplněné odvolání. Tedy by se oba materiály měly u SO2 sejít v podobném termínu.

[IZS]

A vlastně co se stane, když na SO2 přijde doplnění a teprv třeba za týden je tam postoupeno vlastní blanketní odvolání z SO1? Nic by se dít nemělo, ne?

Nestane se nejspíš nic, protože krajský úřad je v tuto chvíli příslušný k projednání věci, jen o tom ještě neví (teda okamžikem doručení doplnění se to nejspíš dozví).

Spíše si pohrávám s myšlenkou, zda neposkytnutí informace o stavu řízení v kontextu postoupení spisu odvolacímu orgánu nezakládá samo o sobě takovou vadu řízení, aby bylo následné rozhodnutí nezákonné. Idea je taková,že je tím upřeno účastníku řízení právo na to navrhovat důkazy... ale bohužel judikaturu jsem k tomu žádnou nenašel a už mě přestalo bavit se v tom rýpat, tak se k tomu možná vrátím zase za čas.

[Lafayette]

Spíše si pohrávám s myšlenkou, zda neposkytnutí informace o stavu řízení v kontextu postoupení spisu odvolacímu orgánu nezakládá samo o sobě takovou vadu řízení, aby bylo následné rozhodnutí nezákonné. Idea je taková,že je tím upřeno účastníku řízení právo na to navrhovat důkazy... ale bohužel judikaturu jsem k tomu žádnou nenašel a už mě přestalo bavit se v tom rýpat, tak se k tomu možná vrátím zase za čas.

To je dobré, budu na to myslet a uvidím.