30kmhcz
Ukončené případy => Jiné => Téma založeno: Kokrhel123 31 Května 2021, 22:22:07
-
Jsem zmocněnec v případě údajného držení telefonu za jízdy. Jelikož se průběh liší od případů, které jinak úspěšně řeším (většinou parkování Brno, velký dík lidem na tomto fóru), dovolím si nastínit časovou osu:
06/2020 - údajný přestupek. Řidič zastaven motohlídkou a ztotožněn, nic nepodepsal, k ničemu se nevyjadřoval, jenom opakovaně tvrdil, že telefonní přístroj v ruce nedržel. Dechová zkouška negativní. Komunikaci s policisty nenahrával.
07/2020 - oznámení o zahájení řízení o přestupku, předvolání k ústnímu jednání (v jednom bývalém okresním městě Jižní Moravy).
08/2020 - v den ústního jednání byl na podatelnu mnou předán dokument, kde se řidič písemně vyjadřuje, že při řízení motorového vozidla telefonní přístroj v ruce nedržel. Současně oznamuje, že se více v této věci nebude vyjadřovat a proto se z tohoto konkrétního a závažného důvodu na ústní jednání nedostaví.
08/2020 - vyrozumnění o prováděném dokazování výslechem svědků, tedy zasahujích policistů.
09/2020 - dostavil jsem se s plnou mocí. Nejdříve provedl úkon nahlížení do spisu. Potom proběhl jednotlivě výslech obou policistů. Kladl jsem spoustu otázek, celkem více jak hodina všech možných informací se snahou získat co nejvíce podkladů pro znevěrohodnění svědecké výpovědi policistů. Mimo jiné zaznělo od jednoho z policistů, že dechová zkouška byla pozitivní, ale pod fyziologickou hranicí (zastoupený řidič toto zcela vylučuje). Na závěr jsem do spisu nechal zaprotokolovat, že mnou zastoupená osoba obviněného nadále trvá na tom, že nedržela při řízení v ruce ani jiným způsobem telefonní přístroj. Dále jsem nechal zaprotokolovat, že si vyhrazuji právo být vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí, až budou kompletně shromážděny. Současně jsem požádal o doložení výsledku dechové zkoušky. Když už to policista měl potřebu zmínit, aby obviněného očernil, tak jsem chtěl nechat úředníky pracovat, ať se s tím vypořádají. Moc se jim nechtělo, ale trval jsem na tom. Kompletní jednání nahráno.
10/2020 - doručeno usnesení o určení k úkonu seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, lhůta 10 dní od doručení. Nedoručeno však mně, ale obviněnému, takže jsem nekonal a vyčkával, co bude dál.
01/2021 - doručeno usnesení o přerušení řízení do doby ukončení nouzového stavu. V odůvodnění se píše, že SO dospěl k názoru, že v dané věci nelze za současného důkazního stavu vydat rozhodnutí, a je třeba provést další dokazování. Zajímavé, o tři měsíce dříve měl shromážděno..
05/2021 - doručeno nařízení o ústním jednání z důvodu provedení důkazu svědeckou výpovědí zasahujících policistů. Tedy již druhý výslech policistů v téže věci, skutečně příliš nerozumím, čeho chtějí dosáhnout.
Ústní jednání se koná ve středu 2.6.
Mám rámcově připravenou další taktiku, ale nechci se příliš rozepisovat ve veřejně viditelné části. Pokud by se dalo přesunout do neveřejné, můžu rozebrat podrobněji.
Byl bych rád, kdyby někdo ze zkušenějších kolegů poradil, na co se zaměřit, co napadnout, atd.. Nejde mi jen o vyhraný případ, ale také (vlastně hlavně) ztížit úředníkům otravování normálních občanů.
Přesunuto do kuchyně
-
Bylo předvolání k ÚJ doručeno včas ,tj. 5 pracovních dnů předem?
Vzhledem k tomu, že bude za 1-2 měsíce promlčeno, skoro by se nabízely nějaké obstrukční taktiky.
-
Děkuji za přesunutí.
Ano, předvolání bylo doručeno s dostatečným předstihem. Vyzvedával jsem poslední den lhůty, ale bylo to více, než 5 pracovních dní předem.
Mám naplánováno - před zahájením ústního jednání nahlédnout do spisu, zda je tam založen nesprávně doručený dopis. Pokud nebude, podám písemně námitku podjatosti z důvodu neúplného spisu. Tedy za předpokladu, že tato námitka vede k okamžitému zablokování dalšího řízení, vč. výsledku svědků, než se s tím vypořádají.
Pokud tam dopis založený bude, položím dotaz, proč mě (byť nesprávně) vyrozumněli o shromáždění důkazů pro vydání rozhodnutí, a teď naopak je chtějí doplnit. A tu námitku podjatosti můžu vznést i tak.
S tím promlčením, jednání je nařízeno na den přesně jeden rok od údajného spáchání, což bylo 02.06.2020. Kdy bude promlčeno? Jakou další obstrukci byste doporučoval?
-
Promlčeno bude po roce od zahájení řízení (doručení oznámení o zahájení řízení; předpokládám, že žádný příkaz nebo rozhodnutí doposud paraziti nevydali).
Ohledně obstrukcí se nabízí například nějaké kejkle s plnou mocí
- zmocnit jen a pouze pro nahlížení do spisu a pokládání otázek svědkům, ale ne pro vyjádření se k podkladům
- zrušení plné moci před ÚJ, ale tak, aby bylo doručeno až po ÚJ
- naopak zaslání plné moci obyč. e-mailem bez el. podpisu těsně před ÚJ
A pak také samozřejmě taková ta klasika jako námitky podjatosti, omluvenka od doktora, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti...
-
Zahájení bylo doručeno 17.7.2020. Žádný příkaz dosud nebyl vydán.
Námitku podjatosti rozhodně na ÚJ vložím. Předpokládám, že výslech nebude moci už v ten den proběhnout. Pak, pokud se stihnou s námitkou vypořádat a posléze provedou výslech, požádám písemně o lhůtu k vyjádření k podkladům.
S tou plnou mocí je to dobrá inspirace, děkuji. I to zkusím použít, pokud bude třeba, uvidím, jak budou rychlí.
Ještě dotaz, to přerušení řízení nepozastavuje promlčecí lhůtu?
-
No pozor na to , že oni můžou ten výslech stejně udělat a následně jim to další instance podrží s tím, že podjatost stejně nebyla shledána a nebylo tím pádem nic špatně.
-
Dle zákona by skutečně až do vyřízení námitky podjatosti neměli podnikat žádné kroky (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p14-4), ale nespoléhejte na to, úřední paraziti se s dodržováním zákonů příliš netrápí.
Řidičák do ohně bych za to nedal, ale mám za to, že promlčecí lhůtu staví pouze vedení soudního řízení (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p32-1-c).
-
pk202 & Číkus
Námitku podám a vyčkám, jak se zachovají. Podle dalšího průběhu budu reagovat, případného výslechu se samozřejmě zúčastním.
Jinak, tohle je přesně ten případ, kdy se budu odvolávat a půjdu do soudní žaloby, pokud to bude nutné. Ani já, ani obviněný, to rozhodně nevzdáme. Nemají nic prokázáno, důkazně podloženo, jsou pouze svědecké výpovědi policistů, proti kterým stojí konzistetntní výpověď obviněného řidiče.
-
Doplňuji:
Řízení bylo přerušeno dle zákona 500/2004, § 64, odst (1), písmeno e). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p64-1-e
V následujícím paragrafu 65 je mimo jiné uvedeno "Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo."
-
To se týká lhůt pro úřad (a jeho případné nečinnosti), nikoli promlčení.
-
OK, to mi nebylo jasné. Zítra podám zprávu, jak se situace vyvinula.
Mimochodem, a třeba pro inspiraci. Jednou ze součástí taktiky jak znevěrohodnit výpověď policistů bylo rychlé rozložení obrázků na stole před nimi. Zhruba na 4-5 vteřin, abych simuloval čas průjezdu auta, kdy mohou vidět do kabiny. Byly to barevné výtisky různých navigací, powerbank s displejem, mp3 přehrávačů, prostě přístroje, co vypadají jako mobil. Bylo to vždy na závěr výslechu, kdy dávali najevo jistotu z dobře odvedené práce a z neomylnosti svých zjištění. Nečekali to, dost je to vykolejilo, reagovali popuzeně. Suverénní sebejistota, kdy tvrdili, že se nikdy nemohou zmýlit ve vyhodnocení předmětu v ruce řidiče jako telefonu, přešli do postoje, že teď nic rozpoznávat nebudou, ani nemohou. A já že je nemám co zkoušet, protože oni nejsou malí kluci. Jejich neochota prokázat rozeznání přístroje i neschopnost vůbec nějak rozumně reagovat (třeba připustit možnost lidské chyby) je pro mne jasným projevem nevěrohodnosti svědecké výpovědi, o které jsem chtěl své vyjádření k podkladům opřít. Plus to nedoložené obvinění z pozitivní zkoušky na alkohol.
-
Dnešní průběh:
Před ÚJ jsem provedl nahlížení do spisu a potom vložil písemnou a odůvodněnou námitku podjatosti proti všem oprávněným úředním osobám včetně všech jejich nadřízených. Současně jsem do protokolu navrhnul odložení ÚJ do doby, než bude námitka vypořádána. Úřední osoba odešla k nadřízenému a dobrých 15 minut tam o něčem jednali. Pak zahájila ÚJ s tím, že můj návrh o odložení se zamítá a že se jedná o úkon, který nesnese odkladu. Do protokolu jsem nechal zapsat, že ÚJ považuji za nezákonně provedené, neboť skutečnost, že úkon nesnese odkladu nebyla nijak odůvodněná.
Vlastní výslech svědků proběhnul rychle, hoši chteli být v akci a třičtvrtěhodinové čekání na chodbě je otrávilo. První policista vypověděl, že si nic nepamatuje, druhý zopakoval asi tři věty z prvního výslechu. Místo dotazů na policisty jsem nechal zaprotokolovat, že ÚJ považuji za nezákonně provedené a nebudu tedy klást otázky. Po pravdě, nebylo se na co ptát.
Na závěr se mě úřední osoba zeptala, zda se chci vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Nechal jsem zaprotokolovat, že nyní se nebudu k podkladům vyjadřovat, protože se nejedná o kompletní podklady. Chybí v nich zejména vypořádání s námitkou podjatosti, odůvodnění skutečnosti, proč úkon nesnesl odkladu, a pak ještě z minulého výslechu nebyl doložen dokument o dechové zkoušce, jak jsem požadoval v tehdejším protokolu. Současně že trvám na vyrozumění o možnosti nahlédnutí do podkladů pro vynesení rozhodnutí, abych se k nim vyjádřil, až budou skutečně kompletně ve spisu připraveny.
Kopie všech dnešních dokumentů i nahrávky průběhu celé akce mám, ale nevidím tam nic zajímavého. Vyčkám, co se bude dít dál.
Jediné, co stojí za zmínku je důvod, proč vlastně opakovaný výslech byl nařízen. Na dotaz úřední osoba sdělila, že byl nějaký nový rozsudek NSS, který nedovoluje vést důkazní řízení mimo ÚJ, proto tedy muselo být ÚJ znovu nařízeno. Ve spisu ovšem o tomto důvodu není ani slovo.
-
Existuje někde výklad pojmu "úkony, které nesnesou odkladu"? Je vynesen nějaký judikát, který stanoví rámec, jak se takový úkon stanoví, a jak musí být zdůvodněn? Nebo je to jen na libovůli úředníka a může tedy vesele konat cokoli, stačí když prohlásí, že úkon nesnese odkladu?
Pokud mě někdo zkušenější nasměruje, budu rád. Nevím, kam nahlédnout.
-
Ve správním řízení o dopravním přestupku je úkonů, které nesnesou odkladu, jako šafránu. Dokážu si představit, že by např. svědek trpěl smrtelnou chorobou a bylo by zjevné, že je nutno vyslechnout jej, než skoná. Ve Vámi popsaném řízení si úkon, jenž nesnese odkladu, představit nedokážu. V trestním řízení je to jasnější, viz § 160(4) trestního řádu (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141#p160-4), a tuto definici lze ve správním řízení aplikovat analogicky.
Co se týče judikatury, viz např. rozsudek NSS č. j. 7 A 192/2000 (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/7-a-192-2000).
-
Děkuji. Začínám se připravovat na odvolání, protože si nedělám iluze o tom, jak SO1 rozhodne.
-
Dnes mně byl doručen doporučený dopis bez pruhu, s názvem - Vyrozumění o změně oprávněných úředních osob.
Doručovatelka dopis vydala manželce (proti jejímu podpisu) s tím, že je jedno, komu ho dá. Vzhledem k tomu, že v dokumentu není poučení o odvolání, je to asi opravdu jedno.
Úřad tajemníka v něm určil novou oprávněnou osobu, a ta hned konala. Obviněnému řidiči bylo dnes doručeno Rozhodnutí "se uznává vinným". Má asi 15 stránek, až se k dokumentu dostanu, postnu ho sem.
Mně však Rozhodnutí dosud doručeno nebylo, ani nebyl proveden pokus o doručení. Jsem tedy zvědav kdy přijde, vyzvednu samozřejmě poslední den lhůty. Odvolání budu tvořit hned, text si od obviněného co nejdříve vyzvednu, ale oficiáně o Rozhodnutí dosud nevím.
(https://i.postimg.cc/SJHydr9m/2021-06-29-zm-na-opr-vn-n-osoby-ANON.jpg) (https://postimg.cc/SJHydr9m)
-
Přikládám anonymizované Rozhodnutí. Mně bude fikcí doručeno 05.07.2021, nakonec se ukázalo, že byl uskutečněn první pokus o doručení již 25.06.
Patnáctý den lhůty provedu blanketní odvolání, kam napíšu, že je doplním do 30 dnů. Buď SO vyzve, abych tak učinil dříve, nebo to pošlu až ten 30. den.
Mám rozepsaný text do odvolání, vytvářím jednotlivé body, ale jsem naprostý laik, tak přivítám každou inspiraci. Svůj návrh odvolacích bodů sem co nejdříve nahodím ke konzultaci.
(https://i.postimg.cc/DSQR3VJ7/Rozhodnut-2021-06-23-1-ANON.jpg) (https://postimg.cc/DSQR3VJ7) (https://i.postimg.cc/TyCShrJS/Rozhodnut-2021-06-23-2-ANON.jpg) (https://postimg.cc/TyCShrJS) (https://i.postimg.cc/FYxCnj8R/Rozhodnut-2021-06-23-3-ANON.jpg) (https://postimg.cc/FYxCnj8R) (https://i.postimg.cc/0r632KMW/Rozhodnut-2021-06-23-4-ANON.jpg) (https://postimg.cc/0r632KMW) (https://i.postimg.cc/K3gs9ChS/Rozhodnut-2021-06-23-5-ANON.jpg) (https://postimg.cc/K3gs9ChS) (https://i.postimg.cc/62qPZyHQ/Rozhodnut-2021-06-23-6-ANON.jpg) (https://postimg.cc/62qPZyHQ) (https://i.postimg.cc/5YXP0D0Y/Rozhodnut-2021-06-23-7-ANON.jpg) (https://postimg.cc/5YXP0D0Y) (https://i.postimg.cc/vgKNtbjt/Rozhodnut-2021-06-23-8-ANON.jpg) (https://postimg.cc/vgKNtbjt) (https://i.postimg.cc/p9XcNmMB/Rozhodnut-2021-06-23-9-ANON.jpg) (https://postimg.cc/p9XcNmMB) (https://i.postimg.cc/rDTYJhh3/Rozhodnut-2021-06-23-10-ANON.jpg) (https://postimg.cc/rDTYJhh3) (https://i.postimg.cc/6TDP76C9/Rozhodnut-2021-06-23-11-ANON.jpg) (https://postimg.cc/6TDP76C9)
-
Patnáctý den lhůty provedu blanketní odvolání, kam napíšu, že je doplním do 30 dnů. Buď SO vyzve, abych tak učinil dříve, nebo to pošlu až ten 30. den.
Mě by zajímal na toto názor někoho znalejšího (IZS, hh, kdo, Číkus..).
Je jasné, že obviněný si nemá co určovat lhůtu a SO vyzve k doplnění, pravděpodobně ve lhůtě 5-10 dní. Toto je ryze moje amatérská spekulace, nicméně já chápu smysl té procedury vyplývající z § 37 (4) ve správním řádu jako ošetření zejména dvou případů. Buď pro případ, že by podatel skutečně omylem zapomněl nějakou povinnou náležitost, nebo pro případ, kdy je podatel tatar a skutečně neví, co má např. odvolání obsahovat (což je ale vlastně taky absence povinných náležitostí onoho úkonu). Sám blankety používám, nicméně ve chvíli, kdy defacto přiznáváte, že vědomě podáváte podání s vadami (viz. oznámení, že doplníte během x dní), pak by se na Vás mohl SO1 vykálet, hodit to na SO2, který by to mohl podržet (jednání in fraudem legis, zneužití práva etc..). Pak by se předpokládám muselo jít cestou žádosti o opatření proti nečinnosti, případně správní žalobou, nicméně právě kvůli té větě, že v budoucnu doplníte (a tedy činíte cíleně a vědomě) by to asi i soud mohl shodit v neprospěch občana, nebo ne? Vycházím mj. z toho, jak zde na fóru před pár měsíci hh vysvětloval, že na rozdíl od nepodepsaného podání/odporu je blanketní odvolání projednatelné.
Jinými slovy, není tato věta o doplnění do 30 dnů akorát zbytečně nebezpečná tikající bomba, která může pomoci celý případ projet? Pokud úředník není totální nováček s čerstvě smradlavým DiS. za jménem, tak stejně žádných 30 dnů akceptovat nebude.
-
Lhůta 30 dnů bude zdůvodněna rozsahem odvolání, kdy je nezbytné věnovat mu patřičný čas na řádné vyhotovení. Systém blanketního odvolání s uvedenou lhůtou doplnění mám z tohoto fóra. Pokud je rizikový, není nezbytné, abych jej aplikoval.
Ještě zvážím a podrobněji nastuduji dle případů, kde byl použit.
-
Ano, je překvapivé, že dosud existuje možnost blanketního podání. Nicméně soudy jsou v této otázce velice konsistentní. Mne až nepříjemně překvapil např. rozsudek NSS č. j. 6 Afs 103/2015-61: "Podání blanketní kasační stížnosti a její následné doplnění na výzvu soudu není nezdvořilým aktem vůči žalobci, ale toliko naplněním procesního postupu, který zákon výslovně upravuje. Pokud je řízení tímto postupem prodlouženo o dobu přibližně jednoho měsíce, nelze tuto skutečnost považovat za nespravedlivou újmu jiného nebo společnosti dosahující intenzity potřebné k naplnění znaků zneužití práva.", jímž NSS aproboval možnost, aby nejen občan (zejm. právní laik), ale i tak mocný úřad, jakým bezesporu je FS, využíval blanketní podání - v daném případě blanketní kasační stížnost.
Obecně nicméně platí, že co se blanketního odvolání týče, méně je více. Pokud odvolatel třeba i označí odvolání výslovně jako blanketní, ale v jeho textu uvede cokoliv, co by bylo možno považovat za projednatelnou odvolací námitku, pak už de facto nejde o blanketní odvolání a SO1 má možnost (a povinnost) takové odvolání projednat (řešit autoremedurou, předat SO2 atp.). Na toto je potřeba dát si nejvíce pozor.
Stanoví-li si odvolatel sám lhůtu v (opravdu) blanketním odvolání a následně ji nedodrží, nic se neděje, o žádnou časovanou bombu nejde. Praxe je nicméně dnes už taková, že blanketní odvolání slouží pouze k natahování lhůt; časy, kdy se SO spolehl na příslib odvolatele stran doplnění do X dnů, už dávno pominuly.
-
Jak píše pan Kokrhel123, blanketní odvolání je i ve správním řízení poměrně tradiční postup, který tu byl pokud se dobře pamatuji odargumentován a náležitě odůvodněn vícekrát.
Pokud bych měl doplnit pana kolegu kdo, pak nejde jen o postup posvěcený Nejvyšším správním soudem. Možnost podat a následně doplnit blanketní odvolání je dle mého názoru třeba vnímat jako ústavně zaručené právo obsažené v právu na spravedlivý proces. Přístup Ústavního soudu k této problematice se vyvíjel trochu krkolomně, byl tu nález sp. zn. I. ÚS 689/05 ze dne 21. 6. 2006 (http://kraken.slv.cz/I.US689/05), kde ÚS stížnosti vyhověl ve prospěch původce blanketního opravného prostředku, když bylo jeho doplnění doručeno po stanovené lhůtě k doplnění, avšak prokazatelně předtím, než se nadřazený orgán věcí zabýval. V tomto nálezu se však ÚS zabýval matérií velmi stroze a prakticky zde chyběla jakákoli zobecňující argumentace. Zajímavý je u tohoto nálezu disent soudkyně Ivany Janků, která připomněla, že k iniciaci "blanketního režimu" dochází v prvé řadě pochybením účastníka řízení a nemělo by se zapomínat na to, že následující kroky jsou víceméně projevem (nucené) vstřícnosti - dle jejího názoru nedosáhlo pochybení v tomto případě ústavní roviny a účastník měl za nedodržení lhůty shořet v pekle. Následný vývoj judikatury balancoval mezi těmito dvěma přístupy. Jeden z posledních judikátů v tomto směru je usnesení sp. zn. I. ÚS 1033/18 ze dne 15. 5. 2018 (http://kraken.slv.cz/I.US1033/18), kde se ÚS vyjadřuje v tom smyslu, že ústavnost postupu orgánů, které nevypořádaly všechny doplněné námitky je zachována, pokud tyto námitky nebyly způsobilé k tomu změnit rozhodnutí. To se týká (ne)ústavnosti nevypořádání doplněných námitek, se samotným institutem blanketního opravného prostředku až tak velký problém není.
Z totožného důvodu (že ÚS je zkoumána ústavnost, nikoli ryze procesní správnost) nic nebránilo Nejvyššímu správnímu soudu v tom, aby rozhodnutí odvolacího orgánu bez zohlednění doplněných odvolacích důvodů označil za rozhodnutí porušující základní principy správního řízení. Původně byla tato myšlenka vyjádřena v rozsudku sp. zn. 1 As 4/2009 ze dne 6. 3. 2009 (http://kraken.slv.cz/1As4/2009) a NSS nejeví známky toho, že by měl v plánu se od ní odchylovat (potvrzeno např. v rozsudku sp. zn. 2 As 297/2017 ze dne 25. 10. 2018 (http://kraken.slv.cz/2As297/2017)).
Pokud jde o využitelnost, máme zde vícero možností.
- První důvod nastínil již pan kolega kdo, tj. že ve správním právu patřilo a patří mezi hlavní důvody podání blanketního odvolání natahování času. Smysl to mělo v době, kdy správní orgány čekaly na uplynutí lhůty stanovené účastníkem, smysl to má i dnes, protože zejména u velkých úřadů značnou dobu trvá, než vás úřad k doplnění vyzve a mám za to, že v případě podání plného odvolání by okamžik zaslání výzvy byl okamžikem, kdy by došlo k postoupení věci odvolacímu orgánu. Na druhou stranu, pokud by zlé jazyky nějakého perverzního orgánu měly potřebu označovat toto jednání jako obstrukci nebo zneužití práva, je to podstatně více hospodárný způsob řešení problému, kdy víte, že odvolání ve lhůtě nestihnete, než opožděné podání spolu s žádostí o prominutí zmeškání.
- Druhý důvod je vyčerpání opravných prostředků, což je podmínka pro podání správní žaloby - tedy odvolání je podané blanketní a takto ponecháno a argumentace proti rozhodnutí orgánu prvního stupně jsou směřovány do správní žaloby. Tento postup rovněž aproboval NSS, ačkoliv cesta k tomuto stavu byla taktéž kostrbatá a názory jednotlivých senátů NSS dlouho nebyly jednotné, krajský soud si tak mohl vybrat, zda ve správní žalobě nově uplatněné argumenty akceptuje nebo ne. Sjednotícím se stalo usnesení NSS sp. zn. 10 As 24/2015 ze dne 2. 5. 2017 (http://kraken.slv.cz/10As24/2015), kde NSS konstatoval, že pasivita před orgány ve správním řízení nemusí nutně vést k neúspěchu argumentů uplatněných ve správní žalobě a zároveň to nezakládá a priori důvod k tomu tyto argumenty odmítnout. NSS se vyjádřil v tom smyslu, že je to víceméně fuk, protože buďto správní orgány skutečně pochybily a v tom případě je na místě jejich rozhodnutí v soudním přezkumu zrušit, nebo byl skutkový stav zjištěn dostatečně a v tom případě si obviněný argumentací u správního soudu nepomůže.
- Třetí důvod je ryze pragmatický, blanketní odvolání se podává taky tehdy, pokud nechcete, aby odvolací důvody dostal jako první do ruky soudce (u správního řízení úředník), který věc rozhodoval a nemohl spis postoupit už se svým vyjádřením - doplnění se pak zasílá již přímo odvolacímu orgánu.
Pokud je na místě uplatnit v odvolání nějaké argumenty a chcete jít cestou blanketního odvolání, jako nejbezpečnější varianta se mi jeví spolu s odvoláním zaslat správnímu orgánu žádost o zaslání vyrozumění o postoupení spisu odvolacímu orgánu. Tímto docílíte toho, že vás správní orgán vyrozumí o postoupení správního spisu odvolacímu orgánu (resp. by měl), takže víte, kdy nejpozději doručit doplněné odvolací důvody.
Edit: Ještě doplním, že judikaturou aprobovaný je i postup, kdy správní orgán přímo požádáte o stanovení lhůty k doplnění, nebo si stanovíte lhůtu vlastní.
-
Děkuji za výtečný výklad. Opět bych vás jen glorifikoval, to mám ale zakázáno ;D
Judikaturu jsem vůbec neznal, ale očekával bych při dnešních manýrech správních orgánů, že půjdou spíše cestou, kterou jsem popsal. Mít tedy k tomu takový obsáhly výklad včetně odkazů na judikatury se hodí.
S tím zasíláním odvolacích důvodů nadřízenému orgánu to míníte tak, že bych případně rovnou mohl poslat to doplnění na kraj, nebo to musí proběhnout skrze SO1, který by neměl mít možnost se k němu vyjádřit, neb spis je na SO2?
-
Tomuto jsem se chtěl popravdě nenápadně vyhnout, protože si tím nejsem stoprocentně jistý a dosavadní rešeršování bylo dost časově náročné, ale pokusím se vyjít aspoň z toho, co jsem prošel během té původní rešerše. Předně ta třetí varianta je otázkou praxe, o které jsem slyšel zatím spíše okrajově a v kontextu civilních sporů a nezkoumal jsem ji zatím nějak do hloubky, takže jsem vůči tomu trochu skeptický a i proto jsem se tomu chtěl vyhnout.
Nicméně. Ve správním řízení je pro zodpovězení této otázky klíčová správná klasifikace úkonu doplnění odvolání. První variantou je, že doplnění odvolání je odvolání samotné. Tato teorie má poměrně logický podklad - podáte blanketní odvolání, správní orgán vás vyzve k odstranění vad, protože odvolání nemá zákonem stanovené náležitosti. Následné doplnění odvolání je pak možné vnímat jako podání odvolání samotného, neboť po formální stránce je to jeden úkon, jen došlo k odstranění vad. Z dikce správního řádu vyplývá, že odvolání se podává u toho orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. doplnění odvolání by mělo projít přes prvostupňový správní orgán.
Druhý možný přístup je, že odvolání a doplnění odvolání jsou dva odlišné úkony, kdy odvolání je ten blanket a ten musí být podaný u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, zatímco doplnění odvolání je již v režimu klasického úkonu dle § 36 odst. 1 správního řádu. Pokud přistoupíme na tento výklad, tak nic nebrání tomu podat takové doplnění přímo odvolacímu orgánu. Tento postup asi generuje další otázky vážící se na povinnost odvolacího orgánu vypořádat všechny námitky z doplněného odvolání, výsledek ale nejspíš nebude příliš odlišný od projednání v režimu ve variantě 1. (Pokud odvolací orgán/soud ty námitky nevypořádá, tak v obou případech skončíte u toho, zda ta námitka byla způsobilá změnit napadené rozhodnutí. Ad absurdum pokud budete napadat, že odvolací orgán neokomentoval váš recept na palačinky, tak neuspějete ani v případě projednání v režimu 1, ani 2.)
No a teď co s tím. Za mě pokud vyhovíte stanovené lhůtě jde o opravu vadného podání, tj. variantu 1, a tento úkon musí projít přes SO1. Pokud stanovenou lhůtu pro doplnění odvolání promeškáte a SO1 postoupí spis SO2, tak se IMHO dostaneme do nějaké šedé zóny, kde by bylo možné uvažovat o aplikaci přístupu č. 2, tedy že podání je možné učinit již přímo vůči SO2.
-
Jen jsem chtěl říct, že už v několika případech jsem postupoval tak, že jsem podal blanketní odvolání u SO1, stanovenou lhůtu na doplnění jsem (úmyslně) promeškal, SO1 poslal spis na SO2 a tomu jsem teporve poslal doplněné důvody odvolání (pochopitelně rovnou, bez nějakého vyzývání).
Zatím to vždy bylo OK.
Takže to jen praktický doplněk k té teorii.
-
Děkuji pánům kdo a IZS za obsáhlé rešerše, i ostatním účastníkům diskuze. Pozorně čtu všechny texty a čerpám z nich podněty.
Úkon blanketního odvolání pro mne splňuje několik cílů:
- Čas je důležitý aspekt. Jednak jej získám pro sebe a budu tak moci lépe připravit text odvolání. Také tím natáhnu lhůty, což se jednou může hodit.
- SO tak dostanu do jiné než rutinní situace, bude zde tedy jisté procento pravděpodobnosti, že orgán udělá nějakou procesní chybu.
- Úřadu nechci něchat nic zadarmo, všechny možné taktické postupy se snažím využívat.
- Osobně to beru i jako získávání zkušenosti s alternativními postupy, s tvorbou úředních dopisů, atd.
Zaslat doplnění odvolání rovnou na kraj by mělo jisté bonusové vlastnosti, ale je to asi hodně o správném načasování. Nejpíš by stačilo poslat SO2 následující den po promeškání lhůty. Nebo, jak pozná pan Lafayette kdy SO1 poslal spis na SO2? Pokud tedy nepostupuje metodou žádosti o zaslání vyrozumění o postoupení spisu odvolacímu orgánu, dle návodu pana IZS.
-
Ja davam zadost o informaci o postoupeni spisu na SO2 ke kazdemu odvolani (uz jen pro zamestnani uredniku) a uz se mi vicekrat stalo, ze se na me SO1 vykaslal, spis predal a zadnou informaci mi neposlal. Proto bych byl s timhle postupem opatrny, abyste necekal s doplnenim odvolani pro SO2 na info od SO1 o postoupeni spisu, a mezi tim SO2 rozhodne bez doplneneho odvolani.
-
Určitě nečekat na nějaké oznámení, ale nějaký čas po uplynutí lhůty to doplnění poslat.
A vlastně co se stane, když na SO2 přijde doplnění a teprv třeba za týden je tam postoupeno vlastní blanketní odvolání z SO1? Nic by se dít nemělo, ne?
-
doctor & Lafayette
Ano, jsem si vědom toho, že doplnění odvolání musí být odesláno na SO2 vzápětí po uplynutí lhůty. Což by měl, teoreticky, udělat také SO1, který tam odesílá nedoplněné odvolání. Tedy by se oba materiály měly u SO2 sejít v podobném termínu.
-
A vlastně co se stane, když na SO2 přijde doplnění a teprv třeba za týden je tam postoupeno vlastní blanketní odvolání z SO1? Nic by se dít nemělo, ne?
Nestane se nejspíš nic, protože krajský úřad je v tuto chvíli příslušný k projednání věci, jen o tom ještě neví (teda okamžikem doručení doplnění se to nejspíš dozví).
Spíše si pohrávám s myšlenkou, zda neposkytnutí informace o stavu řízení v kontextu postoupení spisu odvolacímu orgánu nezakládá samo o sobě takovou vadu řízení, aby bylo následné rozhodnutí nezákonné. Idea je taková,že je tím upřeno účastníku řízení právo na to navrhovat důkazy... ale bohužel judikaturu jsem k tomu žádnou nenašel a už mě přestalo bavit se v tom rýpat, tak se k tomu možná vrátím zase za čas.
-
Spíše si pohrávám s myšlenkou, zda neposkytnutí informace o stavu řízení v kontextu postoupení spisu odvolacímu orgánu nezakládá samo o sobě takovou vadu řízení, aby bylo následné rozhodnutí nezákonné. Idea je taková,že je tím upřeno účastníku řízení právo na to navrhovat důkazy... ale bohužel judikaturu jsem k tomu žádnou nenašel a už mě přestalo bavit se v tom rýpat, tak se k tomu možná vrátím zase za čas.
To je dobré, budu na to myslet a uvidím.
-
Info o vývoji.
Dnes jsem předal na podatelnu Fröhlichovy bašty spravedlnosti doplnění odvolacích důvodů. Z předešlé výzvy k doplnění odvolání vyplynulo, že zhruba minulý pátek měl SO spis s mým nedoplněným blanketním odvoláním do Brna odesílat. Tak snad jsem podal včas, dřív jsem to nebyl schopen zvládnout.
Ačkoli jsem ve psaní beletrie poměrně sběhlý, tohle byl mor. Skutečně, všichni, co dokážou tvořit rozsáhlejší texty v právničtině, mají můj obdiv. Já s tím mám problém. Takže text, který jsem vytvořil je amatérský, rozvleklý, málo se opírající o paragrafy, a nemám pocit, že by byl přesvědčivý. Jediné, čím může zafungovat, je jeho délka, takže aspoň se bude muset nějaký úředník jím prokousávat. Psal jsem věty, co nejméně čtenářsky přítulné.
Text jsem dokončil až dnes dopoledne a už nebyla síla ke korekturám, tak jsem jej sem ani nedával. Jsem zvědav, jak s ním SO2 naloží. Rozhodně k případné kasační žalobě si zaplatím advokáta, protože tento způsob psaní mi není vlastní.
-
Přikládám odkaz na anonymizovanou verzi odvolání. Jakékoli připomínky beru, ale předem upozorňuji, je to dlouhé, nezáživné, neprávnické.
Inspiroval jsem se několika texty zde na fóru, pokud se v některých pasážích někdo pozná.
https://uloz.to/tamhle/yneoikAtzODR#!ZJZ2LmR2ZmyyAwqxZmWxMQp3L2V1MSWRG3cXqxM+pxWdEmEwMt==
EDIT - na základě příspěvku pana johncreek soubor mažu a prověřuji stav.
EDIT2 - soubor samostatně prověřen, negativní. Jeho zabalená kopie v 7z, negativní. ntb kompletně proskenován, taktéž negativní. Použil jsem programy Defender (který mám trvale deafultně spuštěný), Malwarebytes a Spybot-S&D, nakonec skenoval i tím Spyhunterem.
Nahazuji tedy soubor znovu, pro jistotu tentokrát na uloz-to.
-
Zkontroloval bych si, jestli nemáte zavirovanej počítač. Rar jsem si zkusil stáhnout a otevřít a rovnou na mě začal řvát Defender, že v RARu je trojan. To se běžně u RARu s nějakými dokumenty opravdu neděje. Je možné, že virus se tam přibaluje sám.
EDIT: Konkrétně tohle - https://unboxhow.com/cybersecurity/remove-trojanwin32-wacatac-virus
EDIT2: Ten odkaz na ulož.to mi už nic o viru nepíše. Divné, ale skutečně mi to opakovaně zakazoval defender, což se běžně děje zejména u pirátského softwaru, ale u RARu s PDFkem se mi to nikdy nestalo.
-
Zatím jen informace, že se nic neděje.
Máme za sebou skoro 4 měsíce od doplnění odvolacích důvodů a ze strany SO2 je ticho. Sázel jsem na to, že kvůli rozsahu mých blábolů a jisté složitosti případu se jim do toho nebude chtít. Zatímco jindy z JMK reagují do 2-4 týdnů (z mé osobní zkušenosti, a co tak vidím zde na fóru), tentokrát mají docela skluz. Jelikož mi tento stav vyhovuje, nebudu podávat návrh na opatření proti nečinnosti, i když měli nejdéle do 60 dní reagovat.
Volím pasivní vyčkávání.
-
17.1. bude do schránky vhozeno něco z dopravního odboru JMK. Nebyl by to parazit, aby něco nezvoral. Moje příjmení je na lístku vhozeném do schránky uvedeno nesprávně. Křestní jméno a adresa jsou OK. Zkomolení příjmení není v otázka jednoho písmene, ale je v rozsahu jako když místo Zaskočil napíšete Zastrčil.
Pokud tato chyba bude i na obálce, můžu v budoucnu stavět na tom, že nemají doručeno? Že na potvrzení o doručení, které je založeno ve spisu, je jiná osoba, než já. Má to šanci na úspěch?
Konkrétní postoj se samozřejmě bude odvíjet od vlastního obsahu dokumentu, ale chci je na tom zkusit potahat.
-
Pokud bude chyba i na obálce (a nebude zřejmé, že jde jen o zkomolení, např. z toho, že je uvedeno i datum narození), tak samozřejmě nesmíte obálku ani otevřít, abyste neporušil Zastrčilovo listovní tajemství. Ale to jen na okraj, protože půjde-li o spor o ne/doručení fikcí, tak obálku jste nikdy ani neviděl (to spíš, kdyby to bylo něco, kde na doručení nesejde, dalo by se trochu orgán potrápit tím, že byste obálku donesl zpět na poštu).
Formálně na nedoručení stavět jde - pokud nebude prokazatelně doručeno (vyzvednutí na poště) nebo nepřímo z něčeho dovoditelné, že jste se s obsahem seznámil, musel by SO stavět na doručení fikcí, a tam je podmínkou, že adresát se vyzve - § 23(4) ZPPK. Pokud byl vyzván Zastrčil (a jsou splněny další podmínky, např. že Zastrčil existuje a má u vás trvalou či doručovací adresu), tak SO úspěšně doručil Zastrčilovi. Samozřejmě, v reálu bude záležet jednak na tom, jestli a jak to půjde prokázat, a jestli si úřad neuhájí, že šlo jen o zjevnou chybu v psaní bez vlivu na funkci rostlináře. S prokazováním by problém být neměl, nebude-li to vidět ze spisu, lze ukázat i lístek, tajením či tvrzením bez důkazu, že nebyl vhozen vůbec, stejně nic nezískáte. Horší to bude s tou povahou chyby, to se blbě dopředu odhaduje.
-
Děkuji.
Uvidím tedy, co bude na i v obálce, a podle toho zvolím další postup.
Formálně Zastrčilovo listovní tajemství respektovat hodlám, přijetí dopisu nepřiznám.
"(a jsou splněny další podmínky, např. že Zastrčil existuje a má u vás trvalou či doručovací adresu)" Tak Zastrčilů existuje v ČR několik. Ale žádný z nich na mé adrese nemá ani pobyt, ani doručování, tak nevím, nakolik to bude problém v případném uplatňování uplatňování námitky neexistence doručení, a to ani fikcí.
-
JMK rozhodnutí SO1 zrušil a řízení zastavil. Rozhodnutí oskenuji a anonymizované nahodím ke stažení.
EDIT:
Přikládám odkaz na anonymizované Rozhodnutí
https://uloz.to/tamhle/FaESCLu8GdbZ#!ZGIuMGR2Zmt3BGt3LwEuMwuzAwWvMScvMRq4Lay1qz1lBTSvZj==
Zastavili pro neprokázání, v souladu se zásadou in dubio pro reo, na kterou jsem v textu Odvolání apeloval. Dalšími mými námitkami se konkrétně nezabývali.
(Zmrvenou adresu Zaskočil/Zastrčil provedla pošta, na obálce bylo vše OK)
-
Teď by mne zajímaly náměty na další postup. Jednak běží nevyřízená námitka podjatosti, tam bych podal podnět k opatření proti nečinnosti, je to půl roku. Jednak chci podat stížnost na nesprávný úřední postup, přinejmenším na dvě osoby za dvě samostatná pochybení. A současně jim provedu rád cokoli dalšího, třeba "vyčíslit náklady spojené s nutností opakovaných cest na úřad, případně i nějakou tu nemateriální újmu" (citace od pana hh)
-
Sepsal jsem následující text, kde se snažím konstruovat odůvodnění námitky podjatosti. Chci se zeptat, jestli tam není nějaký zásadní nesmysl, případně jak to ještě vylepšit. Jde mi samozřejmě hlavně o co největší pruzení úředníka, a tak hledám nevyšlapané cesty, aby nemohl lehce použít nějakou šablonu, kterou to shodí. Proto tam čaruji s pojmy jako "úmysl", atd. Současně se snažím obejít hmotný zájem a cpu tam i ten nehmotný (útisk, původně jsem měl napsáno šikana):
Ve smyslu Zákona č. 500/2004 Sb., Zákon správní řád, v souladu s ustanovením § 14 tímto podávám
Námitku podjatosti úředních osob
Námitku podávám bezodkladně ihned, jak se o podjatosti dozvídám.
Podjatost namítám jmenovitě u všech oprávněných úředních osob včetně všech jejich nadřízených.
Odůvodnění:
Z podkladů zjištěných při úkonu nahlížení do spisu dne xx.xx.xxxx a během následujícího ústního jednání nacházím ve spisové dokumentaci a v úředním postupu takové znaky nesprávně vedeného správního řízení, že konstatuji účelové a nezákonné vedení celého řízení. Jelikož každá oprávněná úřední osoba je povinna postupovat důsledně dle zákona a je z profesní pečlivosti povinna tento zákon znát, je nutno každé porušení těchto postupů považovat za úmyslné. Tam, kde je úmysl porušovat zákon, je nezbytně i zájem, neboť bez zájmu by nebyl úmysl. Má-li oprávněná úřední osoba jakýkoli zájem na porušování zákona, je podjatá. Tímto zájmem nemusí být nutně jen hmotný interes, ale lze očekávat i jiné osobní požitky, jako například potěšení z útisku obviněných řidičů, či jiné skupiny obyvatel, zákonem vydané úředníkovi do jeho moci. Považuji tedy všechny výše uvedené osoby za osobně systémově zainteresované na výsledku tohoto správního řízení. Důvodně předpokládám, že mají s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jejich nepodjatosti. Je tedy nezbytné je vyloučit ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohly výsledek řízení ovlivnit.
-
Pěkně napsáno. Samozřejmě šance na úspěch s podjatostí je minimální, ale na zabavení a vytočení úředníka vhodné. Šablony míří na bezodkladnost a odůvodnění, zde také v pohodě, super je nehmotný zájem. A když už to máte napsáno, tak stylem copy/paste není těžké dle § 175 správního řádu sepsat stížnost, ale načasoval bych to trochu odlišně, benefitem u podjatosti/stížnosti je právě to, že spis putuje po nadřízených pracovnících a úřadech a je šance tam nasekat chyby.
-
Ano, podjatost je hlavně zdržovací a prudící taktika, kdy orgán vyvedený z komfortní zóny může udělat chybu. Však už jen ten nasupený xicht úředníka, když mu dávám papír s podrobně odůvodněnou námitkou podjatosti, stojí za to.
V rámci tohoto správního řízení mne zajímá ještě jedna čistě procesní věc:
V průběhu jsem uplatnil námitku podjatosti, kterou úředník ignoroval a pokračoval v započatém úkonu. Byl to jeden z mnoha bodů v odvolání. Potom úřad určil novou oprávněnou úřední osobu, která řízení dotáhla do konce. Kraj nakonec řízení zastavil, ale nikoli kvůli podjatosti, k té se nevyjádřil. Moje konkrétní námitka podjatosti není dosud úřadem nijak vyřízená (jak se vlastně vyřizuje/ukončuje námitka podjatosti nejsem schopen z § 14 správního řádu vyčíst), je podle mne stále platná. Váže se v takovém případě podjatost jen na jedno správní řízení, tedy jeho zastavením je i podjatost automaticky považována za neprokázanou, nebo lze i dále všechny tyto osoby považovat za podjaté i pro jiná správní řízení v budoucnosti?
Jde o to, že jsem namítnul podjatost všech osob na úřadě. Pokud se mnou v budoucnosti zahájí kterákoli z těchto osob nějaké další správní řízení, mohu poukázat, že bylo zahájenou osobou podjatou již od minulého správního řízení?
-
Téma je možno vytáhnout z Kuchyně. Už se nic dalšího nestalo.