Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[mikky]

... Jen mě napadá, že by to mohl být dobrý DDoS útok na všechny úřady, co mají pocit, že řidič má jen platit a být zticha.

Myslíš jako sestavit jednotku rychlého nasazení z majitelů DS (protože dělat to ve velkém za 21 kč/osoba je asi nerentabilní) a naprat jim třeba 1000 žádostí najednou ? ...

Žádost podle InfZ nemusí být zaslána DS ani poštou, stačí obyčejný e-mail. Ze žádosti musí být pouze patrné kdo žádá (jméno, kontaktní informace) a že se jedná o žádost dle InfZ. Dokonce tam nemusí být ani adresa trvalého pobytu a datum narození. Jen jméno a kontaktní adresa / e-mail.

Doporučuji nastudovat § 14 zákona 106.

Doporučuji nastudovat § 14 zákona 106.

Doporučuji pořádně přečíst odstavec 5 zmíněného paragrafu, zejména první větu souvětí bodu a).

Tyhle informace budou akorát mást bijce, kteří se budou snažit dostat ke spisu.
Podstatou žádosti je dostat se co nejdříve a hladce k obsahu spisu, anižbychom chodili nahlížet do spisu.

Podvlákno, na které reaguji, je polemika na téma DDoS. Pro takové jednání je tato taktika vhodná. Chceme-li se skutečně ke spisu dostat co nejdříve, chceme pravý opak DDoSu a to tu neřeším. Nicméně jsem toho názoru, že orgánu do našeho data narození a trvalého bydliště nic není. To jen na okraj.

Pokud si budu najivně myslet, že se odesláním emailu s uvedením jména a kontaktních údajů dostanu ke spisu, tak nejen že se ke spisu nedostanu, ale akorát si cestu ke spisu zablokuju, protože si budu dopisovat s orgánem o náležitostech žádosti a samotného podání. Kromě toho, když orgánu dojde el. nepodepsaný email, který nebude do 5 dní potvrzen, tak se s jím nebude vůbec zabývat, takže to nepomůže ani v té věci, kdy je třeba dokopat orgán k zaslání spisu.

Mýlite se. Bohužel skoro ve všem. Teoreticky sice máte validní připomínky, ovšem praxe hovoří jinak: přesně takovýmto způsobem jsem se osobně již k několika dokumentům dostal a ještě jsem nepotkal orgán, který by byl schopný vysvětlit, jak přesně absence data narození a trvalého pobytu brání poskytnutí dané informace. Jsou to, pravda, nějaké dva e-maily a pár dní navíc, ale účel to plní. Znovu opakuji, záleží na naší strategii, čeho chceme dosáhnout. V případě DDoSu, nebo když máme čas, ideální postup, v případě nutnosti dostat se k dokumentům v časové tísni bych možná volil jinou metodu. Nehledě na to, že není taktické orgán upozorňovat na to, že disponujeme datovou schránkou a/nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem

Orgáni obvykle na Internetu provozují podatelnu, která je automatizovaná a i obyčejný a [elektronicky] nepodepsaný e-mail do takové podatelny je zcela validní podání. Nepotvrdit dodání do podatelny si žádný orgán nedovolí a v automatizované podatelně to obvykle ani nijak jednoduše nejde. Opět vycházím z praktických zkušeností, nikoliv z teorie.

[Cecil]

Na druhou stranu u emailu nemáte garantováno doručení . Klidně ten email může zablokovat ochrana spamu nebo cokoliv jiného.

[mikky]

Nechci tu rozebírat princip fungování SMTP protokolu. Jen řeknu, že pravděpodobnost, že by e-mail cestou do podatelny orgánu sežral nějaký spamfiltr, aniž by se o tom odesílatel dozvěděl, je minimální. Nedojde-li z elektronické podatelny potvrzení o přijetí během řekněme dvou pracovních dní, je možné si poměrně snadno technicky ověřit, zda e-mail _mohl_ být doručen (logováním komunikace mezi vašim SMTP serverem a SMTP serverem příjemce/provozovatele elektronické podatelny). To se ale v praxi neděje, e-maily doručovány jsou bez větších problémů. Nejvíc se cukají SMTP servery Policie ČR, ale i s těmi se dá nakonec dohodnout.

JInak ten spis, to je řádnej masakr. Vidim tam spoustu munice i v procesu vyřízení těch žádostí dle InfZ, špatné anonymizace (utekla jí nejen ta RZ), a i v rámci námitky podjatosti se tam dá něco najít. Nechci rozebírat tady, v případě zájmu SZ. Moc jsem se u toho pobavil Jen tak dál!

[Mršťa]

Mýlite se. Bohužel skoro ve všem. Teoreticky sice máte validní připomínky, ovšem praxe hovoří jinak: přesně takovýmto způsobem jsem se osobně již k několika dokumentům dostal a ještě jsem nepotkal orgán, který by byl schopný vysvětlit, jak přesně absence data narození a trvalého pobytu brání poskytnutí dané informace. Jsou to, pravda, nějaké dva e-maily a pár dní navíc, ale účel to plní. Znovu opakuji, záleží na naší strategii, čeho chceme dosáhnout. V případě DDoSu, nebo když máme čas, ideální postup, v případě nutnosti dostat se k dokumentům v časové tísni bych možná volil jinou metodu. Nehledě na to, že není taktické orgán upozorňovat na to, že disponujeme datovou schránkou a/nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem

No nevím, ale získání několika dokumentů tímto způsobem asi neodůvodňuje závěr, že tak hovoří praxe. Každý se setkává s různými postupy při vyřizování žádostí a podání. Jde o subjektivní názor a hlavně o benevolenci konkrétního úředníka, asi bych takový postup nezobecňoval jen na základě osobního štěstí při vyřízení několika žádostí.
Dovedu si představit, že bude orgán kladně reagovat na takhle podanou žádost, ale např. když se Pepa Novák zeptá, kolik město vysadilo stromků v ulici 17. listopadu, potom nevidím problém, koukne do tabulky a odepíše. Ovšem u žádostí o kopii spisu tomu nevěřím. Praxe, kterou znám já v tomto směru hovoří jinak a případy, kdy na to orgán sere i poté, co dostane žádost s požadovanými náležitostmi (natož žádost bez náležitostí), jsou i zde na foru. Je to věc osobního názoru každého a jeho zkušeností. Řízení jsou různorodá a reakce orgánů také. Já se např. snažím všechny činnosti provádět v souladu se zákonem a to samé očekávám od orgánu. Jestli se někdo mýlí a v jakém rozsahu nebudu rozvádět a ani o tom nebudu nikoho přesvědčovat, o tom to fakt není.

Absence data narození a trvalého pobytu asi prakticky nebrání poskytnutí dané informace, ale vyžaduje to zákon u postupu při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace a současně je to povinnou náležitostí u každého podání vůči správnímu orgánu. Orgáni velmi neradi poskytují jakékoliv informace a jakmile mají důvod nebo si myslí, že mají důvod je neposkytnout, tak se budou cukat. A to se stane, když pošleme podání, které nesplňuje náležitosti podle zákona. Úředník nemusí být nutně schopen vysvětlit proč to chce, a jak to brání poskytnutí informace. Bohatě mu stačí, že žádost náležitosti podle zákona nemá, nechá to třeba 10 dní ležet a pak pošle výzvu k doplnění podání (samozřejmě mluvím o řádně podaném podání). A jsme ve fázi nesmyslného dohadování. Většina lidí si to raději odpustí, tak aby se k informaci dostali a pokud ne, tak aby mohli ihned uplatňovat neposkytnutí informace. Obstrukce při žádostech o info určitě nejsou přínosné v jakémkoliv případě. Přesvědčovat orgán o tom, že mu do mého data narození a trvalého bydliště nic není je kontraproduktivní.

Orgáni obvykle na Internetu provozují podatelnu, která je automatizovaná a i obyčejný a [elektronicky] nepodepsaný e-mail do takové podatelny je zcela validní podání. Opět vycházím z praktických zkušeností, nikoliv z teorie.

O tom není pochyb, takhle to funguje. Ovšem u nepodepsaného emailu, který úřad potvrdí, zaeviduje, předá konkrétní osobě, a který není do pěti dnů potvrzen, se nemůže hovořit o validním podání. Viz správní řád "Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.16) Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu." V praxi, s kterou se setkávám já, na nepodepsané a následně nepotvrzené emaily nikdo nereaguje. Samozřejmě neříkám, že orgán nebude reagovat, ale když se mu nebude chtít, tak nebude a bude postupovat v souladu se zákonem. Já zase raději vycházím z teorie, kterou se snažím aplikovat v praxi, protože to jednoduše funguje.



 

[pk202]

Je ovšem otázkou zda "žádost dle InfZ" = "podání".........

[Mršťa]

Je ovšem otázkou zda "žádost dle InfZ" = "podání".........

Když se to snažím rozklíčovat a odkloníme se od obecného, tak ve 106 je:
4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona
a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
b) pro odvolací řízení a
c) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení
ustanovení správního řádu17); dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije.

Jestli to chápu správně, byť 106 při určitých postupech využívá ustanovení správního řádu, tak se ustanovení správního řádu týkající se podání neužije, což by znamenalo, že nepodepsaný email nemusí být potvrzen a měl by to orgán považovat za platné podání. Takže, pokud zašleme v režimu 106 obyč email se všemi náležitostmi, tak by se měl orgán žádostí zabývat standardně, což se = nulové náklady na podání žádosti a postup, lze zaslat pouze email souhlasí s tím, jak psal mikky. Jestli to tak je, tak ty kur.. nejméně ve třech případech, co jsem viděl vyjeba.. s žadateli o spis prostřednictvím veřejné datové sítě. Děkuji mikkymu za přínosnou opoziční diskuzi a při nejbližší příležitosti vyzkouším osobně obyčejné emailové podání, ovšem raději se všemi náležitostmi, nechci si dopisovat o doplńování  

[pk202]

Ještě co se týče toho DDoS...tak příznivé je, že za spis do DS nechtěli ani kačku....pak se dá DS pro DDoS použít.
Pouze to může vlastníkovi DS znesnadnit aktivní přístup k délce jeho vlastních řízení, jelikož nerozpozná jaká že to zpráva mu v DS přistála a dorazivší spisy ho budou nutit přijímat veškeré zprávy.

[Mršťa]

Tak pokud by procházelo žádat obyč emailem bez podpisu a potvrzení, tak by to neměl být problém ani naopak, tedy uvést adresu pro doručování zase email, který neomezuje při čtení. V režimu 106 by nemuseli ani očekávat, že adresát přijetí emailu potvrdí do následujícího pracovního dne a vlastně je mu to jedno, když budou postupovat podle správního řádu, tak ať klidně pošlou info i poštou.

[mikky]

Jsem rád, že se ten problém podařilo pojmenovat Děkuji. Nedošlo mi, že vycházíte z definice "podání" podle SŘ. Mohl jsem argumentovat lépe.

Je to skutečně tak, že InfZ funguje ve vlastním komunikačním režimu, který je v zák. 106 popsán a který je výjimečně nakloněn právě žadateli. Proto ten zákon orgáni nenávidí.

Kolega právník zpracovával auditní stanovisko k implementaci InfZ pro jistý orgán a výsledek byl, že orgán je povinnen žádosti podle 106 řešit výhradně podle 106, kromě specifik ve 106 explicitně jmenovaných. Mimo jiné tedy musí i zdůvodnit zamítnutí žádosti, resp. doplnění žádosti o to datum narození. A to se dá dobře zdůvodnit pouze v případě, že dojde k aplikaci § 14a, čili v případech, kdy orgán musí z nějakého důvodu poskytovat na poskytnutý obsah licenci, která se anonymovi dává blbě.

Pro jistotu znovu zopakuji, že taktika "neuvádět datum narození a/nebo trvalý pobyt" je vhodná pro DDoS a v podobných případech, kdy necheme, aby orgán věděl, kdo jsme (já si třeba svého soukromí cením). K tomu je dobré si uvědomit, že orgáni jsou povinni všechny informace podané podle InfZ zveřejňovat i na svých úředních deskách nebo vývěskách, webových stránkách, apod.. A to prosím často včetně údajů o žadateli - někteří orgáni totiž žijou v domění, že když v tom PDFku nakreslí černej obdélníček, zmizí i ten text pod ním. A i v tady řešeném případě jsme byli svědky toho, že na schopnost orgánu anonymizovat poskytnutné informace neni úplně zdravé se spoléhat.

--
pojmy "InfZ" a "106" jsou plně zaměnitelné

[jkraus222]

Pardubický kraj má na netu vyvěšený materiál "Jak se vyhnout nejčastějším chybám v aplikaci zákona č. 106/1999 Sb." Bohužel to je naprosto anonymní (asi nějaký materiál pro vnitřní potřebu) a právní závaznost to nemá žádnou, ale argumentaci z toho přebírat lze. Tak k tomu podpisu je zde například:

Obecně lze stanovit pravidlo, že povinný subjekt by se měl u předložené žádosti zabývat vždy spíše tím, jak jí vyhovět, než hledat nedostatky a důvody pro její odložení či odmítnutí. (Tohle je tváří v tvář reálnému přístupu úředníků naprostý výsměch.)

1.2. Náležitosti žádosti o informace
Výše uvedené pravidlo platí dvojnásob při posuzování dalších náležitostí žádosti. InfZ vyžaduje, aby žadatel – fyzická osoba uvedla své jméno a příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu či bydliště, případně adresu pro doručování, liší-li se od adresy trvalého pobytu či bydliště. Právnická osoba je v žádosti označena pomocí svého názvu, identifikačního čísla, adresy sídla, případně též adresy pro doručování, liší-li se od adresy sídla.

V praxi však často dochází k tomu, že žadatel neuvede v žádosti datum narození a je pak povinným subjektem vyzýván k jeho doplnění. Doba vyřizování žádosti se pak může prodloužit o více než měsíc a přitom mnohdy je taková výzva zbytečná, a to v případě, kdy je povinnému subjektu zřejmé, že žádosti bude plně vyhověno. Jelikož se informace poskytují neformálním sdělením, není datum narození žadatele jeho podstatnou náležitostí a žadatelé pak nikoliv neprávem obviňují povinné subjekty z šikanózního jednání.

Absenci některého z údajů o žadateli je třeba vždy posuzovat s ohledem na znění ustanovení § 14 odst. 5 písm. a), které stanoví, že pouze v případě, kdy nedostatek údajů o žadateli brání postupu vyřízení žádosti dle InfZ, vyzve povinný subjekt žadatele, aby žádost doplnil.

Odlišná situace nastává v případě, kdy vyřízení žádosti směřuje k vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti, jehož náležitostí je označení účastníků řízení, jehož součástí je i datum narození a místo trvalého pobytu.

http://www.pardubickykraj.cz/metodika-pravo/68041/jak-se-vyhnout-nejcastejsim-chybam-v-aplikaci-zakona-c-106/1999-sb-

[Mršťa]

Je to skutečně tak, že InfZ funguje ve vlastním komunikačním režimu, který je v zák. 106 popsán a který je výjimečně nakloněn právě žadateli. Proto ten zákon orgáni nenávidí.

No právě, u mě převládají špatné zkušenosti s poskytováním informací a vzhledem k tomu, že žádosti o info zasílám nejen v souladu s InFZ, ale také plně v souladu se správním řádem, tak nikdy nebyl problém ohledně jejího přijetí a řešení. Problém nastal vždy až s ohledem na druh a rozsah požadované informace, zejména u žádostí o kopii spisu. Takže následné řízení ať šlo o rozhodnutí, odvolání nebo stížnost se vedlo za použití správního řádu, proto by mě ani nenapdlo, že by mohlo být samotné podání v jiném režimu, než podle správního řádu. Současně u několika lidiček, který se na mě obrátili s dotazem, proč jim orgán neraguje na žádost zaslanou emailem, jsem jim v klidu poradil "pošli to poštou nebo datovkou a bude to cajk" a bylo, jenomže už jsem se nemahál zkoumat, z důvodu osobní deformace správním řádem, jestli postupuje orgán správně . Teď je mi jasné, že orgáni takové podání posoudili podle SŘ a nemají páru, že to může být i jinak.

[Mršťa]

Obecně lze stanovit pravidlo, že povinný subjekt by se měl u předložené žádosti zabývat vždy spíše tím, jak jí vyhovět, než hledat nedostatky a důvody pro její odložení či odmítnutí. (Tohle je tváří v tvář reálnému přístupu úředníků naprostý výsměch.)

Naprostý souhlas.

[jkraus222]

Sága pokračuje. Kraj zrušil rozhodnutí o tom, že spis neposkytnou a vrátil věc retardovanému individuu k novému projednání  Ačkoliv vyhověli, kraviny by se opět daly přehazovat vidlema.

Například: Poučení KÚPK shledal bezvadným, když žadatel nevystupoval jako orgán veřejné moci a tudíž mu nemohlo být doručeno již dodáním do datové schránky.

Až na to, že kravka netvrdila, že žadateli je doručeno dodáním do DS, ale naopak, že úřadu je doručeno až okamžikem, kdy se přihlásí do DS 

[Mršťa]

To jsou trapáci

[ghostik]

Tak jsem to 8.1.2015 poslal dnes to přišlo zpět. Viz. sken.