30kmhcz
Procesní záležitosti => Žádosti o spis => Téma založeno: macoch 06 Června 2015, 14:04:24
-
Řeším určitý banální přestupek... Respetive úřad se snaží tento přestupek řešit se mnou, jelikož jsem nesouhlasil s řešením přestupku na místě. Obdržel jsem do schránky informaci o uložení zásilky + poučení o fikci doručení, ze které bylo patrné spisové číslo. Bylo více než jasné, že onou zásilkou je příkaz... Nelenil jsem, a ještě v ten samý den jsem požádal datovou schránkou právnické osoby, které jsem jednatelem, o zaslání spisu, a to dle místního vzoru http://30kmh.cz/index.php?topic=486.0
Úřad mou žádost zcela ignoroval. Takže jsem podle dalšího vzoru poslal stížnost - http://30kmh.cz/index.php?topic=488.0
Dva dny po odeslání stížnosti přišla od orgánu zvláštní reakce: obdržel jsem krátkou datovou zprávu, která říká cca toto:
---------------
Děkujeme za vaše podání (tím je míněna stížnost), která nám byla doručena dne XY. Podání je zaevidováno pod č.j. XY a bude vyřízeno v termímu T+1 měsíc. S pozdravem...
---------------
Tato reakce mne překvapuje, protože informační zákon dle mého hovoří jasně, jak má orgán se stížností naložit (§ 16a odst. 5 InfZ ).
"(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti."
Nechápu, kde orgán přišel na to, že má "podání" vyřídit do jednoho měsíce.
Chci jim napsat, že žádám, aby postupovali podle zákona. Konrétně výše uvedený odstavec. Zároveň chci nadřízený krajsý úřad požádat o ochranu před nečinností a možná zmínit možnou trestní odpovědnost při nesprávném postupu.
Jak se na to dívají místní bijci?:-)
-
Zřejmě tě čeká něco takového :
"Dle názoru zdejšího správního orgánu není Vaše podání žádostí o informace podle zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť se tento zákon na poskytování žádaných informací nevztahuje (§ 2 odst. 3). Dle obsahu je nutné toto podání posoudit jako žádost o nahlédnutí do spisu, případně pořízení kopie spisu ve smyslu § 38 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)."
-
Mňo, narazil jsem na zajímavý rozsudek NSS č: 6 As52/2007-80 (http://www.pecina.cz/files/mv1.pdf)
No a tam se v závěru píše, cituji:
„…Uvedený právní názor šestého senátu Nejvyššího správního soudu nutno proto vykládat tak, že postup podle § 23 správního řádu o nahlížení do spisu připadá v úvahu v těch případech, kdy žadatel skutečně požaduje získání informací prostřednictvím nahlížení do spisu ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení. Pokud však takovýto postup nevolí a výslovně se dovolává postupu podle zákona o svobodném přístupu k informacím, není důvod jeho žádost odmítnout s poukazem na speciální úpravu uvedenou v § 23 odst. 2 správního řádu.
V daném případě se stěžovatel domáhá poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, mělo tedy být o jeho žádosti rozhodováno posle uvedeného zákona, byť se jednalo o poskytnutí informací ze správního spisu tehdy účinného § 23 správního řádu. Žalovaný měl pouze posoudit, zda se stěžovatel domáhal poskytnutí takových informací, které povinný subjekt není ve smyslu příslušných ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím povinen poskytnout.
Z vyložených důvodů shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost důvodnou a proto zrušil rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. je městský soud právním názorem v tomto rozsudku vázán…“
Tohle, si myslím, mělo by být meritem stížnosti proti postupu Správního orgánu s upozorněním, že názor „zdejšího správního orgánu“ je zcela irelevantní, zejména pokud je v rozporu se zákonem…
-
Takže příběh ppkračuje. Úřad posílá (se zpožděním, po ignorované stížnosti a několik hodin po té, co byla podána žádost o ochranu před nečinností) zamítavé rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace. Zde je argumentace úřadu:
"Použitá argumentace žadatele, odkaz na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března
2007, č.j. 57 Ca 87/2005-41 není relevantní s ohledem na argumentaci uvedenou v rozsudcích
Nejvyššího správního soudu čj. 2 As 38/2007-78 ze dne 13. srpna 2008 nebo např. v
rozsudcích čj. 2 As 132/2011-121 ze dne 20. prosince 2012 či rozsudku čj. 7 As 18/2012-23 ze
dne 13. prosince 2012, dle kterých v případě žádosti o kopii správního spisu je ustanovení § 38
správního řádu o nahlížení do spisu zvláštní právní úpravou dle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999
Sb. Takovou žádost o informace lze poté rozhodnutímodmítnout. To stejné uvádí i Nejvyšší
správní soud ve vámi citovaném rozhodnutí ze dne 13. 12. 2016, čj.: 5 As 3/2006-70, a to
“Předpokladem pro postup dle zákona o poskytování informací je skutečnost, že žadatel přesn
specifikuje požadovanou informaci, prokáže odvodnnost svého požadavku a správní orgán,
jako povinný subjekt, rozhodne v jakém rozsahu předmtnou informaci poskytne. Ve smyslu
ust. § 2 zákona č. 106/1999 Sb., ve znní pozdjších předpisje třeba za jedinou právní
úpravu, která má před tímto zákonem přednost považovat takovou, která upravuje poskytování
informací komplexně“. "
Nějaké myšlenky pro odvolání?
-
Jedna poznámka: úřad zcela ignoruje skutečnost, že žádost o podání informace byla podána (datovou schránkou) nikoliv "pachatelem" přestupku, ale právnickou osobou, jíž je "pachatel" jednatelem. Úřad mylně píše, že žádost byla podána panem XY, jednatelem firmy ABC... Přitom žádost byla podána datovnou schránkou firmy ABC...
-
Předpokládám, že auto je služební a patří společnosti ABC. To prokazuje pro společnost ABC právní zájem na informace ze spisu, které mu má úřad po případné anonymizaci poskytnout. Naopak společnost ABC např. prostřednictvím svého jednatele si nemůže jen tak přijít na úřad a nahlížet si do libovolných spisů.