Konstruktivně, prosím. Pan pozemstan sem přišel ve vší slušnosti požádat o radu. Na rozdíl od spousty mamlasů, kteří sem jako se sensací chodí s výzvou k úhradě určené částky a pro něž bude správní řízení navždy terra incognita, se o něco snaží, zjišťuje si informace a zaujímá k nim své vlastní postoje.
Pro zajímavost, pouze na okraj: ponořil jsem se hlouběji do ZPPK a snažil se dobrat obsahu pojmu cyklista, s nímž zákon pracuje místy jako s notorietou. Z kontextu mnohých ustanovení ZPPK vyplývá ekvivalence mezi pojmy cyklista a řidič jízdního kola. Jenže: pojedou-li např. dva ocyklenci na jednom doublebicyklu (nebo k ocyklenců na kx-bicyklu - aplikuje se matematická indukce), řidičem je ve smyslu ZPPK pravděpodobně pouze ten, který ovládá řídítka (to je obdoba volantu u bicyklu) a přehazovačku (obdoba řadící páky). Ten druhý pak funguje pouze jako pohon (šlape = plyn, nešlape = volnoběh / brzdění motorem).
A v tom je háček, protože po mém soudu je i druhý jezdec cyklistou (notorieta - cyklista jede na bicyklu), ačkoli není řidičem vozidla ve smyslu ZPPK, byť může ovlivňovat rychlost. Lze pouhé ovlivňování rychlosti považovat za řízení? Pravděpodobně nikoliv, neboť po cyklistovi bez možnosti ovlivňovat směr jízdy bicyklu nelze spravedlivě požadovat, aby např. sjel z vozovky na stezku pro cyklisty. Samozřejmě je tu otázka, zda cyklistou je i osoba přepravovaná tzv. na štangli atp., ale hlavně zda je cyklistou osoba unášená bicyklem do dáli, aniž by se držela řídítek, a to i když se veze na bicyklu sama.
Domnívám se proto, že SO by měl panu pozemstan nejprve jednoznačně definovat pojem cyklista, následně mu prokázat, že v dané situaci cyklistou byl (ne jen, že se jím cítil být), a teprve poté, bude-li jeho cyklističnost bez pochybností prokázána, se zabývat otázkou, zda povinnosti cyklisty porušil.
