No, jelikož nikdo neodešel, tak se nejspíš podle papírů nestalo nic. Nebo má dotyčný záznam, případně nechal pokus o vyhození zaprotokolovat? Ryze teoreticky (pochybuju, že by ohledně přístupu k osobám jevícím se pod vlivem existovala nějaká standardní praxe):
ad 1) Neformálně někoho vyzvat "jste-li pod vlivem, odejděte" nepochybně orgán mohl. Umí-li mluvit, těžko by mu v tom něco zabránilo. Ale vás asi spíš zajímá, jestli to je zákonný postup. To záleží na okolnostech, ÚJ vede orgán, obecně dávat pokyny může, neexistuje žádný katalog vět, které jsou povolené. Nezákonné není někoho vyhodit za dveře, nezákonné by bylo účastníku řízení neumožnit či zmařit uplatnění nějakých jeho práv, nezákonné by bylo nechovat se zdvořile (§ 4 SprŘ), nezákonné by bylo tu událost chybně zaprotokolovat ... Tedy dost záleží, v jaké fázi řízení by se tak stalo, vůči komu (účastníkovi/obviněnému osobně, zástupci, svědkovi), jestli by pak úkon pokračoval, jestli by bylo nařízeno další jednání, jak by to bylo zachyceno ve spisu.
Kdyby někdo něco takového zkusil na mě, jako první věc bych se ujistil, že ta výzva je v protokolu (ještě než bych na to odpověděl), pak bych řekl, že jsem pod vlivem alkoholu, protože jsem si při čekání před úřadem na zahřátí jednou přihnul z placatice, to bych taky nechal zaprotokolovat a pak bych odešel. Cokoliv by se pak stalo, byl by to zdroj zábavy na příštích několik měsíců ...
ad 2) Účast na ÚJ není činnost, která by někoho jiného ohrožovala na životě či zdraví, ze strany účastníka nejde o výkon závislé práce, není to (zatím) považováno za výkon trestu atp. (srov. § 19 zák. 65/2017 Sb.). Takže není zakázané tam přijít nalitej, ale zároveň to těžko může být zdroj nějaké výhody (jako např. nutnost ten úkon opakovat). To by musel být dotyčný nalitej tak, že by šlo o nepříčetnost, a i v takovém případě by to neublížilo zákonnosti řízení, jen by se případně nepřihlíželo k právním jednáním, která tam dotyčný (zdánlivě) provedl.
ad 3) Viz bod 1, to záleží na konkrétních okolnostech. Otázka je, proč se vůbec konalo ÚJ (v přestupkových řízeních už není povinné). Kdyby ale šlo o první jednání v řízení, SO by pod uvedenou záminkou dorazivšího účastníka vyhodil, a pak hned vydal rozhodnutí, rozhodně by to v pořádku nebylo. Pro začátek kvůli nemožnosti vyjádřit se k podkladům před rozhodnutím (§ 36 odst. 3 SprŘ), výčet dalších práv, která takto byla porušena či jejich uplatnění znemožněno, by byl dlouhý.
ad 4) Viz 2, nemá jak to prověřovat, není to zakázané. Zakázané je rušit jednání, chovat se nepřístojně atp. SO v takových případech může uložit pořádkovou pokutu a/nebo někoho vykázat z místa konání úkonu. To má ale nějaká svá pravidla (srov. § 62 a § 63 SprŘ), např. vykázání se činí formou usnesení (které i když se vyhlašuje ústně, musí vzniknout jeho písemná podoba), nelze k němu přistoupit bez předchozího upozornění atd.