Např. na Modřanské v Praze je poměrové měření na úseku 1,3 metru, pokud si to správně pamatuji. Je to ještě úsekové, nebo už de facto okamžité měření rychlosti?
Je to měření okamžité rychlosti z jednoduchého důvodu. Každé měření je v principu procedurou, jak hodnotu nějaké fyzikální veličiny co nejlépe odhadnout. Pokud metoda spočívá v nepřímém měření rychlosti z času projetí metrového úseku, tak v rámci přesnosti takového měření je úplně jedno, zda formálně budu tvrdit, že měřím okamžitou rychlost těžiště při průchodu konkrétní rovinou, průměrnou rychlost vlákna žárovky v levém blinkru mezi průchody dvěma rovinami, či frekvenci otáčení některé nápravy násobenou obvodem kol.
Veličinu, kterou měřím, bych sice měl pokud možno exaktně definovat, ale precizace takové definice dává smysl jen do té míry, dokud metoda jejich rozdíly dovede reálně zaznamenat. Např. tvrdit, že váha vlastně neměří hmotnost, ale tíhovou minus vztlakovou sílu, může dávat smysl u superpřesného analytického vážení, ale když půjdu pro metrák brambor, nejspíš mě aktuální tlak a vlhkost vzduchu za účelem správné korekce (projevující se někde na úrovni 6. platné číslice) moc nebude zajímat.
Jiné metody měření (radar, lidar, indukční smyčky ...) taky v principu neměří přímo okamžitou rychlost určitého bodu auta, ale vždy spíš průměr na určitém úseku (odpovídajícím vzorkovací frekvenci) či ještě přesněji cosi, co by se při plné znalosti kinematického popisu dopočítalo jako skalární součin závislosti okamžité rychlosti na čase a charakteristické funkce metody. Ale jelikož to v rámci přesnosti postrádá význam, bere se to prostě za měření okamžité rychlosti, ze stejného důvodu se ani blíže neřeší, jakého přesně bodu a v kterém přesně místě.
Dlouhý úsekáč je něco jiného. Ten pokud na kilometrovém úseku naměří 50 +/- 3, tak nebude (na rozdíl od toho metrového pseudoúsekáče) platit, že ten výsledek lze vztáhnout i k okamžité rychlosti na celém úseku.