Jde o přepjatý formalisumus, zejména pokud v žádosti bylo uvedeno datum, kdy měl žadatel vysvětlení podat, není žádná pochybnost o tom, o který úkon šlo. Nesrovnalost v č.j. či sp. zn. měl SO řešit postupem podle § 37(3) SprŘ jako jinou vadu podání. Podejte v tomto smyslu odvolání proti zastavení, odstraňte ten rozpor a domáhejte se řádného rozhodnutí o podané žádosti. Zároveň můžete klidně podat žádost novou, přičemž do ní klidně uveďte, že to činíte čistě z opatrnosti a na základě doporučení, které vám dal sám SO v odvůvodnění usnesení, do kterého jste se odvolal, ale jinak že si domníváte, že jde o identickou žádost, o které zatím probíhá řízení, a tedy by mělo být rozhodnuto jen o té původní.
Jako by říkala, je tu pořád možnost podat žádost o prominutí ke správnému č.j. (i když lhůta už je dávno pryč?), ale bude k ničemu protože už je zahájena sprdel. Jak s tím mám naložit?
Bude to především oříšek pro SO, protože § 41 SprŘ je vymyšlený pro jedno řízení - dojde-li k prominutí zmeškání úkonu či dodatečné změně v doručení, tak pokud zatím rozhodnutí nebylo vydáno, SO to
prominutí zmeškání úkonu nemá problém realizovat (nemusí nic rušit, jen prostě vezme ten úkon na vědomí a pokračuje v řízení), pokud už vydáno bylo, může jej změnit či zrušit postupem podle § 101 SprŘ. Na situace, kdy zmeškaný úkon probíhal mimo správní řízení, ale měl vliv na to, zda a jaké řízení bude zahájeno a nějaké účinky má už samo zahájení řízení, myšleno není.
V principu připadá v úvahu několik řešení. Jedno je, že takový úkon mimo SŘ nelze vůbec prominout podle § 41 (odvolat se SO může např. na zařazení § 41 do druhé části SprŘ). Další je, že to povolit lze a onen účinek zahájení sprdelního řízení podle § 125g(1) ZPPK půjde nějak odstranit (
a maiore ad minus, když lze odstranit i pravomocné rozhodnutí, lze odstranit i účinky zahájení řízení). No a konečně další možnost je, že zmeškání sice lze prominout a podání vysvětlení dodatečně provést, ovšem účinky zahájeného sprdele vzít zpět nelze, takže SO nezbyde než sprdel zastavit (bez možnosti kohokoliv sankcionovat), nebo si obhájit rozhodnutí o vině i tak.
Mohli bychom to zde hloubkově analyzovat, ale pragmatičtější bude přenechat tuto starost SO a reagovat až na řešení, které nakonec zvolí. Samozřejmě, SO jede cestou nejmenšího odporu, takže v prvním kole se toho zkusil zbavit kvůli formalitě, v dalším bych se nedivil, pokud by se chytili neprokázání důvodů zmeškání (viz mé upozornění dříve v tomto vláknu), takže pokud jste to už mezitím nenapravil a nechcete to úřadu usnadnit, udělejte to alespoň spolu s odvoláním.