30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: am6 23 Listopadu 2016, 01:52:45
-
Volně navazuji na https://www.30kmh.cz/index.php?topic=2567.0, téma je již však nepřehledné a nyní bych potřeboval řešit neveřejně.
Nějakou dobu to tady čtu, ale je to můj první případ, děkuji za shovívavost.
Ve zkratce: Já změřen v úsekovce, provozovateli přišla výzva (v příloze) - na mojí radu odignorováno. Bohužel další 2. dopis k podání vysvětlení (Plzeň tedy neaplikuje turbo model) provozovateli nepřišel - doručeno fikcí, má na poště zřízenou dosílku, ale nějak to nezafungovalo a dozvěděl se o něm až v třetím dopise (strana 3). Třetí dopis (v příloze) je rovnou sprdelní příkaz, doručen 16.11.2016.
Od provozovatele se mi podařilo získat plnou moc na celý případ, ale z úřadu má nahnáno a do žádného velkého boje se s ním pouštět nechce (narozdíl odemě), obává se následné nevstřícnosti plzeňských úřadů při stavbě domu. Každý můj krok musí být tedy od něj schválen, bohužel stále jezdím jeho vozidlem a tak musím jeho přání respektovat.
Můj plán v tuto chvíli:
1) tento týden, ještě před doručením odporu, dojít pro kopii spisu (aby úřad následně nemohl vyrábět důkazy)
2) poslední den podat odpor, nepodepsaný, vyčkat na výzvu k opravě podání
3) snažit se přemluvit úřad aby projednávání vrátil ke stavu u druhého dopisu a napráskání řidiče, provozovatel napráská mě (kvůli jeho bojácnosti nechce úřadu lhát), já helmuta
4) pokud nevyjde/nelze 3) pak asi kontrola všech důkazů, případně odvolání (kvůli přístupu provozovatele zde nebude velký prostor na laškování)
Dotazy:
a) ad 1) je to dobrý nápad tam chodit osobně? Měření sice proběhlo za tmy, ale nevím jak moc tam bude řidiči (mně) vidět do obličeje.
b) ad 2) odpor stačí podat poslední den jen na poštu? (pošta ať si doručuje jak dlouho chce) Pošítám správně že poslední den je 24.11.2016? (doručení 16.11.2016)
c) ad 2) je to dobrý nápad posílat nepodepsaný odpor?
d) mám se o přemlouvání vůbec snažit? Lze to vůbec? Do karet by mi mohlo hrát, že sám úřad ví, že provozovatel se s dopisem nijak neseznámil. Sám píše "písemnost vrácena správnímu orgánu se sdělením zásilka nevyzvednuta, zásilku nebylo možné vložit do schránky ani na jiné místo".
e) ad plná moc, můžu jí úřadu předat rovnou při pořizování kopie spisu? Bude úřad od této chvíle doručovat oběma, tedy provozovateli i zmocněnci?
Děkuji za odpovědi
-
Přemístěno. Doufám, že jsem to udělal správně a něco nezkurvil :-)
admini a moderátoři> Udělal jsem to správně? Učím se.
am6> Vidíte toto téma?
-
Otázka je, k jakému pochybení při dosílce došlo. Zda by nebylo možno zpochybnit doručení (na to jsou tady ale kvalifikovanější bojovníci než já).
K plánu:
1) Získání kopie spisu je základ, od něj se odvíjí všechno ostatní.
2) Blanketní odpor by neměl ničemu vadit, využívat lhůty je základ.
3) Po rozběhnutí sprdele bude velmi náročné donutit úřad k navrácení ke správnímu řízení o přestupku. Muselo by být nějak prokázáno, že úřad přešel ke správnímu řízení o sprdeli v rozporu se zákonem. Obávám se, že v tomto případě to nebude průchozí.
4) Samozřejmě. Aby mohlo dojít ke sprdeli, musel se přestupek skutečně stát.
K dotazům:
a) Pokud v tom nejste zběhlý a zkušený, je osobní návštěva špatný nápad. Nejen kvůli identifikaci, mohli by Vás utahat na vařené nudli.
b) Ano. Závazné je datum podání na poštu, případně lze s odporem spojit žádost o kopii spisu. (kalkulačka termínů (https://www.30kmh.cz/calc.html))
c) IMHO to není problém.
d) Přemlouvat k čemu. Dopis byl doručen (ač fikcí).
e) Ano, ale je to možná zbytečné, pozdější předání plné moci by mohlo být užitečné k získání nějakého času navíc.
Dále:
Řetězení řidičů nepovažuji za dobrý nápad. Pokud by se přeci jen podařilo to vrátit na přestupek, bylo by lepší udat rovnou Helmuta. Můžete provozovatele poučit o tom, že sprostý podezřelý se může hájit jakkoli, a to i lží.
Tušíme, čím byla rychlost změřena?
Jako dvě rozumné (vzájemně kombinovatelné) varianty mi připadají:
1. rozporovat přestupek (krajní nouze, jiné vozidlo s falešnou RZ, popření správnosti měření, materiální aspekt ...)
2. rozbít postup úřadu, pokud udělal nějakou zásadní chybu (ale k tomu bude potřeba kopie spisu)
-
Zdá se, že je to přemístěno správně. Práva zakladatele lze zjistit na jeho profilu (informace -> zobrazit práva) - má přístup do vlastních témat v kuchyni. Pouze nenecháváme odkaz/zprávu o přemístění ve veřejné sekci, smažu sám.
EDIT: done
-
enzym> Omlouvám se. Příště si to pohlídám.
odpověď:
Také jsem po prvním přesunu ponechal zprávu, to se přihodí každému začínajícímu modovi. enzym
-
2) poslední den podat odpor, nepodepsaný, vyčkat na výzvu k opravě podání
2) Blanketní odpor by neměl ničemu vadit, využívat lhůty je základ.
Hluboký omyl, neplést odvolání a odpor. Odpor bez podpisu a jednoznačné identifikace účastníka není podání a úřad na něj nejspíše nebude brát ohled, tedy nemusí a může se tvářit, že žádný nebyl podán. Odpor musí být úplný, u něj není SO povinen upozornit na vady podání. Jinak odpor je z principu blanketní, důvody je zpravidla zbytečné až nadbytečné uvádět, pokud tedy není záměrem SO zmást a nasměrovat do slepé uličky ve stylu velmistra JJ. EDIT: tak zase plácám nesmysly, mistr hh mě vyvedl z omylu, dík. Budu se raději držet ZPPK a prováděcí vyhlášky, to mi jde lépe.
Znám případ, kdy účastník podal odpor na SprDel mejlem (po předchozí čilé mejlové korespondenci s úřadem v rámci přestupkového řízení, kde jeho mejly brali), nepotvrdil ho podle zákona do 5 dnů předepsaným způsobem, a je v háji, příkaz nabyl právní moci. Nemohl podat odvolání a v důsledku ani správní žalobu (protože nevyužil všechny řádné opravné prostředky). Přitom měl materiálně celkem slušně nabito, sice ne jasný win, ale SO mohl hlavu zamotat řádně. Přezkum nevyšel, tak zkouší žalobu na obnovení řízení pro nějaké "nové" skutečnosti.
e) ad plná moc, můžu jí úřadu předat rovnou při pořizování kopie spisu? Bude úřad od této chvíle doručovat oběma, tedy provozovateli i zmocněnci?
Musíte, jinak Vás ke spisu nemusí vůbec pustit. Doručuje se pouze zmocněnci s výjimkou podle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p34-2).
mám se o přemlouvání vůbec snažit? Lze to vůbec? Do karet by mi mohlo hrát, že sám úřad ví, že provozovatel se s dopisem nijak neseznámil. Sám píše "písemnost vrácena správnímu orgánu se sdělením zásilka nevyzvednuta, zásilku nebylo možné vložit do schránky ani na jiné místo".
Spíše bych zkusil aplikovat § 21 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p21-3) Právnická osoba nemůže žádat o prominutí zmeškání úkonu s poukazem na to, že se na adrese jejího sídla nebo sídla její organizační složky nikdo nezdržuje. Správní orgán však v případě, že na uvedené adrese nebyl nikdo zastižen, může písemnost doručit osobám uvedeným v § 30 na jejich adresu. - tedy na adresu statutárního zástupce podle OR. Jakou to má šanci na úspěch netuším.
-
Není nic jako blanketní odpor. Odpor je formální úkon. Je-li vydán příkaz, může si ten, proti němuž směřuje, vybrat, zda to akceptuje, nebo podáním odporu nechá proběhnout plnohodnotné řízení. Odpor nemusí být nijak odůvodněn a kromě slova „odpor“ obsahuje jen identifikaci a podpis podatele a označení odporovaného příkazu. Jeho účinky (tj. zrušení příkazu a pokračování v řízení) nastávají automaticky, úřad nemá žádnou diskreci a nerozhoduje např. o tom, zda odporu vyhoví či nikoliv. Je-li odpor nějak odůvodněn, posoudí se to jako dva úkony, samotný odpor + stanovisko v rámci následujícího řízení.
Jinak to je podání jako každé jiné. Bude-li trpět nějakými vadami, např. chybějící podpis, nedostatečné či nejednoznačné označení příkazu atp., tak samozřejmě musí následovat procedura odstraňování vad podle § 37(3) (včetně zachování účinků ke dni původního vadného podání).
Pokud jde o mailové nepodepsané a následně nepotvrzené podání, tak to něco jiného. K takovému podání úřad přihlédne maximálně jako k anonymnímu podnětu, nemůže mít účinky úkonu účastníka řízení. Vůbec to nesouvisí s odporem, úplně stejně by to platilo pro odvolání, žalobu, stížnost atp. Jedna z mála výjimek je infožádost, což plyne ze zvláštní úpravy v InfZ a též z toho, že v této fázi nejde o správní řízení.
-
Téma vidím správně. Děkuji za rady.
Pro ten spis asi zajdu zítra, obrněn článkem 37 LZPS. Volal jsem paní bakalářce kdy tam bude a nějak se vztekala, že jí nechci říct pro jaký spis si přijdu ;D Protože podle mého jména žádný nenašla. To je pro mě určitá indicie, že kdybych o spis žádal poštou, dala by ho před odesláním nejdřív do pořádku.
Odpor pošlu tedy pošlu nepodepsaný, také zítra.
-
Aktualizace: Nepodepsaný odpor podán, spis vyzvednut, plná moc předána.
Zrovna když jsem pro spis přišel, úřednice museli odejít na poradu :D No dobře, zašel jsem mezitím na oběd a pak se tam vrátil. Úřednici vytváření kopie trvalo přes půl hodiny, takže podle mě ten spis stejně dávala do pořádku, číslovala atd. ale aspoň byla pod nějakým časovým tlakem. Poučení pro příště: lepší bude požádat jen o nahlédnutí a ofotit mobilem.
Nakonec to proběhlo docela poklidně, na nic se neptala, identifikace z fotky stejně není absolutně možná. Kopii spisu nahraju večer.
Dotazy:
1) Smí mě úřednice vyhodit s tím že jde na poradu? Je pravda, že dnes neměli ty jejich úřední hodiny, ale zase jsem včera volal kdy tam bude. Tohle zrovna nemám nahrané na záznamníku, po návratu z oběda jsem nahrával už vše.
2) Pokud bych mezitím co mě vyhodila na chodbu a dělala kopii (a radila se s kolegyní) nechal na stole špionskou propisku s diktafonem, lze pak takový záznam využít k něčemu jinému než pobavení zdejšího fóra? Předpokládám totiž, že by byl nelegální.
-
Tak spis přikládám až dnes, anonymizace toho všeho není záležitost na chvíli. Ten příkaz o sprdeli jsem vynechal, máme ho tu už stejně v prnvím příspěvku.
-
čitelná RZ na druhé fotce z radaru + kolonka na stejném listu papíru
-
Díky za upozornění, opraveno. Mohl by prosím někdo opdověděť na moje dotazy z #msg38359 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3830.msg38359#msg38359)? Děkuji
-
1) Smí mě úřednice vyhodit s tím že jde na poradu? Je pravda, že dnes neměli ty jejich úřední hodiny, ale zase jsem včera volal kdy tam bude.
Je to otázka přiměřenosti. Určitě vás nesmí vyhodit, ani si vymyslet nějaký mimozákonný důvod odepření či omezení tohoto práva (např. oblíbené, že „spis není připraven“). Zároveň ale není ani nikde dáno, že by nahlížení do spisu mělo mít absolutní prioritu před jinými činnostmi. Probíhá-li v místnosti, kde je spis, např. ústní jednání v jiné věci, neznamená to, že by kvůli nahlížení muselo být okamžitě přerušeno atp. Porada, tj. ryze interní činnost úřadu, by určitě v duchu § 4(1) SprŘ neměla mít přednost před vyřizováním oprávněných požadavků osob, ovšem jde-li skutečně o poradu a ne o nějaké „kafíčko“ a nehodlají schůzovat hodiny, není nepřiměřené nechat nahližitele chvíli počkat.
Chcete-li na úřad vyvinout tlak, je potřeba se k tomu postavit asertivně. Tj. ve vašem případě poukázat na telefonickou domluvu i na to, že interní agenda úřadu nemá přednost před službou veřejnosti a že se nehnete z místa, dokud vám někdo k tomu oprávněný spis nezpřístupní. Pro větší efekt si můžete vytisknout např. toto povedené rozhodnutí https://www.pecina.cz/files/Rozhodnuti_KU-SC_11.12.2015-an.pdf, zvýraznit prvý odstavec na poslední straně a nechat to úředníkovi přečíst. Ne že by rozhodnutí KÚ měla precedenční závaznost, ale pro zisk (mo)mentální převahy to obvykle stačí.
2) Pokud bych mezitím co mě vyhodila na chodbu a dělala kopii (a radila se s kolegyní) nechal na stole špionskou propisku s diktafonem, lze pak takový záznam využít k něčemu jinému než pobavení zdejšího fóra? Předpokládám totiž, že by byl nelegální.
Záleží, co by na něm bylo, a k čemu přesně byste ten záznam chtěl využít. Pokud by tím záznamem byly prokázány nějaké nezákonnosti, tak minimálně v samotném proti vám vedeném řízení by se k němu mělo přihlédnout s ohledem na převažující veřejný zájem. Naopak, k pobavení veřejnosti bych to neriskoval, na projevy úřední povahy se sice obecně nevztahuje ochrana práva na soukromí, ovšem zcela jistě pod tuto výjimku nespadá veškeré dění za zavřenými dveřmi kanceláře, a zároveň se účel pobavení nevejde pod výkon či ochranu práv a oprávněných zájmů (srov. § 88 OZ).
-
Dnes sesmolím podmět o navrácení k předešlému stavu. Možná je to blbost, ale uvidíme třeba to úřad spolkne. Minimálně ho to zaměstná.
Otázka1: v jaké osobě to mám sepsat (čeština)? Mám o provozovateli v dopise psát jako o zmocniteli podle plné moci? Díky
Otázka2: kdy je vhodný čas pro zmocněnce k založení datovky?
-
Umíte někdo právnicky odborně pojmenovat obsah (soupis součástí) spisu ? Napadlo mne, že to je věc, která by měla být přístupná okamžitě a co na ní chybí, už se do spisu přidat nedá.... :)
čili by to možná byl nejlepší nechtít kopii celého spisu, ale přijít a chtít pouze nahlédnout do obsahu spisu a teprve pak si říci co chcete kopírovat. Celé si to nahrávat a jakmile se začne ouřada cukat, tak odejít a napadnout celou kausu, že vám nebyl zpřístupněn spis. No a když se čapnou a budou nakonec chtít do spisu něco přidat, tak máte plus....
-
am6:
Ad navrácení v předešlý stav - pozor, že existují 2 různé žádosti. Jednak o navrácení v předešlý stav podle § 41 SprŘ (název je trochu zavádějící, je to de facto prominutí zmeškání úkonu), jednak žádost o určení neplatnosti či jiného okamžiku doručení písemnosti doručené fikci podle § 24(2) SprŘ. V daném případě by bylo nejlepší podat obojí najednou a zároveň i ten zmeškaný úkon (tj. patrně udání pravděpodobného pyráta), tím spíš, je-li cílem především zamotat SO trochu hlavu.
Ad otázka1: Osoba je otázka vkusu, vyloučíme-li extravagace jako pluralis majestatis nebo onikání, tak činí-li podání zástupce, má jedinou možnost a to er-formu (odvolatel tímto sděluje správnímu orgánu ..., provozovateli je známo, že ...). Osobně 3. osobu používám vždy, i když něco píšu sám za sebe, umožňuje to být nad věcí. Pokud jde o rozlišení zástupce (zmocněnce) a mandanta (zmocnitele), tak optimální je zmocněnce vůbec do textu netahat. Tj. např. „proti příkazu podal provozovatel odpor“, nikoliv „proti příkazu podal zmocněnec provozovatele odpor“. Pod podání pak jméno a příjmení podatele (zastupovaného) a vlastnoruční podpis zástupce (případně s prefixem v. z., suffixem v plné moci atp.). Samozřejmě, je-li třeba rozlišit zástupce a zastupovaného, je možné to uvést, ale vždy tak, aby nebyla pochybnost o tom, že jde primárně o zastupovaného a zástupce je jen něco jako jeho avatar (např. „rozhodnutí bylo odvolateli doručeno dne x.y. a to dodáním do datové schránky jeho zástupce a marným uplynutím lhůty pro přihlášení oprávněné osoby“).
Ad otázka 2 - před vydáním rozhodnutí SO prvního stupně, tj. nejpozději v nějakém rozumném odstupu po doručení výzvy podle § 36(3) a uplynutí lhůty pro vyjádření. Hrát hru na schovávanou s odvolacím orgánem nedoporučuji, šance na úspěch jsou menší.
-
Umíte někdo právnicky odborně pojmenovat obsah (soupis součástí) spisu ? Napadlo mne, že to je věc, která by měla být přístupná okamžitě a co na ní chybí, už se do spisu přidat nedá.... :) čili by to možná byl nejlepší nechtít kopii celého spisu, ale přijít a chtít pouze nahlédnout do obsahu spisu a teprve pak si říci co chcete kopírovat. Celé si to nahrávat a jakmile se začne ouřada cukat, tak odejít a napadnout celou kausu, že vám nebyl zpřístupněn spis. No a když se čapnou a budou nakonec chtít do spisu něco přidat, tak máte plus....
Obávám se, že máte přemrštěná očekávání od síly odborných termitů.
Soupis součástí spisu se překvapivě nazývá soupis součástí spisu (srov. § 17(1) SprŘ: „Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí ...“). Žádný doktrinální či latinský termín pro to není, AFAIK. Pokud SO na soupis kašle nebo ho vede laxně, tak je to samozřejmě věc, kterou mu lze vytknout, ale nefunguje to bohužel tak, že by to bez dalšího vygumovalo v soupisu chybějící dokumenty ze spisu.
-
hh: děkuji za odpověď. Podání je podle mě jen jedno a to podle § 41. § 24 2) podle mě jen říká, že na fikci doručení je možné použít žádost podle § 41. Nechci si však se svými zkušenostmi hrát na dědu vševědu, jen mi to v tomto případě přijde jasné. Případně mi tuto domněnku vyvraťte ještě někdo jiný.
Žádost pro správní orgán jsem sepsal takto:
Věc: Žádost o prominutí zmeškání úkonu
Provozovatel motorového vozidla tov. zn. ---, RZ: ---, ---, narozený ---, trvalý pobyt ---, --- (dále jen „Provozovatel“) tímto v souladu s ust. § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, žádá o prominutí zmeškání úkonu. Předmětným úkonem, u nějž Provozovatel žádá o prominutí zmeškání, je ústní podání vysvětlení, ke kterému byl vyzván na den 16.5.2016 v xx:00 v řízení pod výše uvedeným č. j.
Zdůvodnění:
Provozovatel se o této výzvě k podání vysvětlení nemohl žádným způsobem dozvědět, neboť písemnost s touto výzvou mu nikdy nebyla fyzicky doručena. Informaci o uložení písemnosti, doručované dne 19.4.2016, u provozovatele poštovních služeb Provozovatel nedostal. Písemnost byla následně po uplynutí úložní lhůty vrácena správnímu orgánu (jak vyplývá i ze spisového materiálu), ne vhozena do poštovní schránky. Provozovatel tak nemohl učinit podání vysvětlení, přestože by chtěl, neboť o tom, že k podání vysvětlení byl vyzván se dozvěděl až po doručení další písemnosti - příkazu.
Provozovatel mj. proto zmocnil k zastupování v tomto případu zástupce, u kterého nepředpokládá problémy s doručováním písemností.
Provozovatel zároveň podává své vysvětlení písemně na straně č. 2 této písemnosti, jehož ústní podání nezávisle na své vůli zmeškal.
Za Provozovatele dne 1.12.2016
jeho zmocněnec
---
Věc: Podání vysvětlení k domnělému přestupku
Provozovatel motorového vozidla tov. zn. ---, RZ: ---, ---, ---, trvalý pobyt ---, --- (dále jen „Provozovatel“) tímto podává vysvětlení k domnělému přestupku překročení rychlosti ze dne 16.1.2016 v ulici Plaská, Plzeň.
Provozovatel sděluje, že v tento den, měl vozidlo zapůjčené pan ---, narozen ---, trvalý pobyt ---, ---. Předpokládá tedy, že v čase spáchání domnělého přestupku byl také řidičem výše zmíněného motorového vozidla.
Za Provozovatele dne 1.12.2016
jeho zmocněnec
---
V podání vysvětlení práskám sám sebe, protože provozovatel mi nikoho jiného zřejmě prásknout nedovolí, viz můj úvodní příspěvek.
Upozorňuji že dnes, tedy 1.12. to musím dát na poštu (15. den od doručení příkazu), tak moc času na připomínky není. I tak za ně budu případně rád.
-
hh: děkuji za odpověď. Podání je podle mě jen jedno a to podle § 41. § 24 2) podle mě jen říká, že na fikci doručení je možné použít žádost podle § 41. Nechci si však se svými zkušenostmi hrát na dědu vševědu, jen mi to v tomto případě přijde jasné. Případně mi tuto domněnku vyvraťte ještě někdo jiný.
No, já taky nepozřel Šalamounovo lejno, ale když už tady ventiluju nějaká moudra a navíc z vlastní iniciativy, tak je obvykle mívám podložená. Srov. KS v Plzni 19. 6. 2013, č. j. 17 A 29/2013-27: „Neplatnost doručení písemnosti (resp. neplatnost okamžiku, kdy byla písemnost doručena) dle § 24 odst. 2 správního řádu z roku 2004 a prominutí zmeškání úkonu podle § 41 odst. 2 téhož zákona jsou dva samostatné právní instrumenty, byť zákonodárce stanovil pro jejich aplikaci shodné zákonné podmínky v rámci právní úpravy druhého z nich. Správní orgán je povinen rozhodovat o (ne)určení neplatnosti doručení písemnosti obsahující předvolání žalobce k ústnímu jednání podle § 24 odst. 2 správního řádu z roku 2004, avšak důvodnost žádosti musí posuzovat z pohledu podmínek pro prominutí zmeškání úkonu stanovených v § 41 odst. 2, 4 a 5 správního řádu z roku 2004.“
Jinak i bez dobrozdání soudu je zjevné, že jde o různé věci. Buď napadáte doručení jako takové, nebo zmeškání úkonu. Což spolu často souvisí, ale nikoliv nutně. Např. je mi řádně doručeno rozhodnutí a v průběhu odvolací lhůty mě srazí Bouchal a 2 měsíce budu v komatu. Po návratu podám odvolání spolu s žádostí o prominutí zmeškání úkonu. Pokud by mi rozhodnutí doručili fikcí druhý den po nehodě, můžu si vybrat - napadnu buď doručení, takže se určí pozdější datum doručení a odvolání podám následně v zákonné lhůtě. Nebo neřeším doručení, ale žádám o prominutí zmeškání podání odvolání. Nebo klidně obojí. A do třetice, když mi stejným způsobem bude doručeno už potvrzující rozhodnutí o odvolání, ale než se vzpamatuju, uplyne prekluzivní lhůta, musím žádat o neplatnost doručení, žádost o navrácení v předešlý stav je mi k ničemu, protože nedělám žádný úkon ...
Žádost pro správní orgán jsem sepsal takto: ...
Tohle nestačí, musíte tvrdit a nejlépe i prokázat (nebo alespoň navrhnout důkazy, které to mohou prokázat) nějaký vážný a nezaviněný důvod nemožnosti úkon učinit, resp. s písemností se seznámit. To oznámení o uložení ztratil kdo? Pošta? Nebo to tam vůbec nevhodili? Někdo ukradl/vykradl schránku? Vyhodil to nezletilý člen domácnosti spolu s letáky? Vhození po uložení vyloučil správní orgán, nebo to vrátila pošta z vlastní vůle? Atd. atp., jestli jim chcete zamotat hlavu, tak jim tohle musíte naservírovat, aby místo buzerace řidičů byl úřad donucen rozjet rozsáhlé vyšetřování týkající se vaší poštovní schránky ...
Upozorňuji že dnes, tedy 1.12. to musím dát na poštu (15. den od doručení příkazu), tak moc času na připomínky není. I tak za ně budu případně rád.
Můžete i na e-podatelnu běžným mailem a do 5 dní potvrdit.
-
Děkuji za vysvětlení a přidání výkladu soudu.
Z časových důvodů jsem to nakonec musel podat tak jak jsem poslal předtím. Asi jsem mohl lépe popsat a napsat jasně že je to chyba pošty/někdo vykradl schránku. Mimochodem schránka není moje. Ale nemyslím si že úřad by rozjížděl nějaké vyšetřování :D Údajného řidiče mají, tak to buď vezmou a nebo ne. Spíš si myslím, že ne, protože sprdel je pro ně výhodnější ne?
Jak se bude případ dál vyvíjet budu informovat.
-
5.12. mi ve schránce přistála informace o zásilce z magistrátu :) Pošťačka na ní přečmárala datum konce doby uložení místo (asi) 20.12. na 15.12. Byla to jen blbá pošťačka nebo odesílatel opravdu může zkrátit úložní dobu na 10 dní (přesně doba fikce)?
-
Tohle bude jen poštovní bordel. Normální poštovní doporučené dopisy mají standardně úložní lhůtu 15 dní (s možností prodloužit na žádost adresáta na měsíc). Při prvotním vložení do jejich systému to nejspíš bylo zadané jako obyčejná zásilka a až pak si někdo všimnul, že to je zásilka podle SprŘ a opravil to.
Jinak při doručování podle SprŘ je opravdu úložní lhůta 10 dní (srov. § 23(4) SprŘ) a shoda s dobou fikce není náhodná.
-
Tak v pondělí 12.12.2016 byla provozovateli doručena výzva k odstranění vad podání odporu (ten podpis). Mně (zmocněnci) poslali zřejmě to samé, to je ještě na poště a fikce nastane zítra 15.12. Lhůtu úřad určil na 5 dnů.
Otázka1: do kdy tedy mám podat nový, teď už podepsaný, odpor? Doručení provozovateli + 5 nebo doručení mně +5? Původní odpor podával ještě přímo provozovatel.
-
Podle toho, kdo to podepíše, tedy pokud účastník osobně, tak do 5 dní od jemu doručené výzvy, pokud zmocněnec, tak dtto podle svého dopisu. Je-li ale v tom původním odporu nějaká indicie, že jej činil osobně účastník, případně to plyne z kontextu (např. plná moc je až pozdějšího data), bylo by jistější, aby to podepsal on a odeslal ve svém (dřívějším) termínu. Nevidím sice a priori žádný problém, proč by zmocněnec nemohl odstranit vady v podání učiněném účastníkem, ale SO by mohl zkoušet chytračit a jelikož jde o právní moc, doporučil bych hrát to na jistotu a obětovat těch pár dní rozdílu.
Jinak pozor, nepodává se nový odpor, ale odstraňují vady toho starého. U odporu je to jedno, protože ten stejně nemá žádný obsah, ale z toho podání by mělo být jednoznačně patrné, že jde o reakci na výzvu podle § 37(3), nikoliv o nové podání. Tj. např. něco jako „Na základě vaší výzvy ze dne D1 doplňuji své podání (odpor) ze dne D2 o chybějící podpis a potvrzuji, že toto původní podání jsem učinil já a vyjadřuje moji vůli.“ + vlastnoruční podpis. Případně pro jistotu ještě přiložit kopii toho původního podání a to též podepsat. Stává se totiž, že v reakci na výzvu podle § 37(3) účastník místo opravy původního podání udělá nějaké úplně nové a pokud to do sebe nepasuje, tak SO může tu zamýšlenou opravu posoudit jako úplně nové podání a pak obojí smést ze stolu, to původní jako neprojednatelné (pro vady, které nebyly odstraněny) a to nové např. pro opožděnost. U odporu by se to sice asi nestalo, ale viz výše, je lepší zde být on the safe side.
-
hh: děkuji za věcné rady, dle rad podám odpor tak abych zůstal on the safe side.
Ještě k těm termínum, plná moc má platnost od 21.11.2016. Úradu byla dodána 24.11.2016 osobně a téhož dne byl na poštu podán i odpor odeslaný provozovatelem, chyběl tedy jeho podpis, ne můj. Tedy lhůta pro opravu se z vašich indicií počítá od 12.12.2016 a je tam napsáno přesně "do pěti pracovních dnů po oznámení tohoto usnesení".
Tohle pro mě není úplně jasné, jaký den podání bude tedy mezní? Vychází mi možnosti 16.12. nebo 17.12. respektive 19.12. protože 17. je sobota.
Další moje otázka: Zatím jsem dopisy podával doporučeně bez dodejky. Neriskuju tím něco?
-
Lhůta určená dny se počítá vždy od následujícího dne. Tj. bylo-li doručeno 12. (počátek lhůty), tak lhůta "do 1 dne" by končila 13. atd. Lhůta "do 5 pracovních dnů" tak končí 19., protože je to 5. pracovní den (počítám jen pracovní dny, tedy 13., 14., 15., 16., 19.). Nejpozději příští pondělí tak musí být doplnění alespoň odesláno - srov. § 40 SprŘ.
Pro úplnost - kdyby byla lhůta určena "do 5 dnů", tak to zrovna tady vyjde stejně, protože 5. den by byla sobota 17., ale pak by se konec lhůty posunul na následující pracovní den podle § 40(1)(c) SprŘ. Kdyby to ale bylo např. 10 dní vs. 10 pracovních dní, tak už by se to nepotkalo (10 dní by končilo ve středu 22., 10 pracovních dní až v úterý po Štěpánovi).
Doporučeně bez dodejky je OK, informaci o doručení vidíte online na stránkách pošty a kdyby vznikla nějaká pochybnost ohledně toho, komu to pošta dala, tak se doklady dají vyžádat od pošty.
-
Doporučeně bez dodejky je OK, informaci o doručení vidíte online na stránkách pošty a kdyby vznikla nějaká pochybnost ohledně toho, komu to pošta dala, tak se doklady dají vyžádat od pošty.
Nevim, jak to je pravne, ale doporucuji informace o doruceni zalohovat, posta totiz psani a baliky totiz rotuje a nasledne muzete ziskat:
-Zásilka tohoto podacího čísla není v evidenci apod.
Patrne se pak musi zajit na postu a lze to dohledat, coz je o dost slozitejsi casove a mozna i finacne.
Detaily:
Minimálně 13 měsíců na jedno protočení je prostě specifikace jejich systému, kterou znají jejich smluvní podavatelé (mají ve smlouvách napsáno, že se čísla smí opakovat nejdříve po 13 měsících) a kterou ti potvrdí i jejich technici. Po 13 měsících mizí záznamy ze systému, takže lze jejich čísla znovu použít, ovšem (a to je moje podezření) těch 13 měsíců plyne od poslední aktivity s tou zásilkou (tedy např. od jejího doručení), do té doby máš pořád kolizi a záznam tam furt je. Do jejich systému může vstoupit a být spárována zásilka, která má stejné údaje. Pokud nemá, není do systému přijata a na poštách ji budou mít problém zpracovat (nebude se jim dařit ji napípávat do systému, nebude se ti objevovat v Track&Trace a oni sami ji musí zpracovávat ručně).
http://www.rouming.cz/roumingForum.php?thread=332571&parent=332571&description=re%3A+Ceska+Posta+-+recyklace+cisel+zasilek
A zde jsem si dal tu praci a nasel to v dokumentaqci posty:
Identifikační číslo zásilky v čárovém kódu musí být jednoznačné za daného podavatele a typ zásilky po dobu minimálně 13-ti měsíců.
https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282457/apost_Smluvni-podavatel_uziv_dok_v1-11.pdf/d07503aa-3f31-4fe5-b443-f1de67d66496
-
Podepsaný odpor podán 19.12.2016, dosud hnije na podací poště :D
Mimochodem, má správní orgán nějakou lhůtu do kdy musí rozhodnout o mojí žádosti dle § 41 správního řádu? Případně musí mi dát vědět o svém zamítavém stanovisku? Už to Tam nějaký pátek musí mít před sebou.
-
Jen obecnou pořádkovou - bezodkladě, pokud nelze, tak 30 dní (srov. § 71 SprŘ). Reálně nemá lhůtu žádnou, ale po tom měsíci ho můžete začít otravovat s žádostmi o uplatnění opatření proti nečinnosti (§ 80 SprŘ).
-
Tak máme tu pokračování, rozhodnutí o prominutí zmeškání úkonu. Bohužel udělal jsem tam školáckou chybu, nevěděl jsem že sprdel dostává nové č.j. než přestupek. Tudíž zamitnuto. Dobré na tom je aspoň to, že úřednice si s tím zjevně nevěděla rady, tak to musel vyřizovat sám pan vedoucí odboru :)
Nevím jak mám naložit s touhle odpovědí:
I přes tyto zjevné nesrovnalosti správní orgán uvádí, že není dotčeno právo provozovatele vozidla podat předmětnou žádost opětovně, avšak směřovat ji k řízení či k věci, resp. ke spisové značce, jehož předmětem bylo objasnění a prověření přestupkového jednání, k němuž hodlal provozovatel vozidla podat vysvětlení.
Správní orgán však současně dodává, že nyní je v dané věci vedeno řízení o správním deliktu provozovatele vozidla, tedy není možné již zahájit řízení o přestupku, resp. vést řízení o přestupku v téže věci.
Jako by říkala, je tu pořád možnost podat žádost o prominutí ke správnému č.j. (i když lhůta už je dávno pryč?), ale bude k ničemu protože už je zahájena sprdel.
Jak s tím mám naložit?
-
Jde o přepjatý formalisumus, zejména pokud v žádosti bylo uvedeno datum, kdy měl žadatel vysvětlení podat, není žádná pochybnost o tom, o který úkon šlo. Nesrovnalost v č.j. či sp. zn. měl SO řešit postupem podle § 37(3) SprŘ jako jinou vadu podání. Podejte v tomto smyslu odvolání proti zastavení, odstraňte ten rozpor a domáhejte se řádného rozhodnutí o podané žádosti. Zároveň můžete klidně podat žádost novou, přičemž do ní klidně uveďte, že to činíte čistě z opatrnosti a na základě doporučení, které vám dal sám SO v odvůvodnění usnesení, do kterého jste se odvolal, ale jinak že si domníváte, že jde o identickou žádost, o které zatím probíhá řízení, a tedy by mělo být rozhodnuto jen o té původní.
Jako by říkala, je tu pořád možnost podat žádost o prominutí ke správnému č.j. (i když lhůta už je dávno pryč?), ale bude k ničemu protože už je zahájena sprdel. Jak s tím mám naložit?
Bude to především oříšek pro SO, protože § 41 SprŘ je vymyšlený pro jedno řízení - dojde-li k prominutí zmeškání úkonu či dodatečné změně v doručení, tak pokud zatím rozhodnutí nebylo vydáno, SO to prominutí zmeškání úkonu nemá problém realizovat (nemusí nic rušit, jen prostě vezme ten úkon na vědomí a pokračuje v řízení), pokud už vydáno bylo, může jej změnit či zrušit postupem podle § 101 SprŘ. Na situace, kdy zmeškaný úkon probíhal mimo správní řízení, ale měl vliv na to, zda a jaké řízení bude zahájeno a nějaké účinky má už samo zahájení řízení, myšleno není.
V principu připadá v úvahu několik řešení. Jedno je, že takový úkon mimo SŘ nelze vůbec prominout podle § 41 (odvolat se SO může např. na zařazení § 41 do druhé části SprŘ). Další je, že to povolit lze a onen účinek zahájení sprdelního řízení podle § 125g(1) ZPPK půjde nějak odstranit (a maiore ad minus, když lze odstranit i pravomocné rozhodnutí, lze odstranit i účinky zahájení řízení). No a konečně další možnost je, že zmeškání sice lze prominout a podání vysvětlení dodatečně provést, ovšem účinky zahájeného sprdele vzít zpět nelze, takže SO nezbyde než sprdel zastavit (bez možnosti kohokoliv sankcionovat), nebo si obhájit rozhodnutí o vině i tak.
Mohli bychom to zde hloubkově analyzovat, ale pragmatičtější bude přenechat tuto starost SO a reagovat až na řešení, které nakonec zvolí. Samozřejmě, SO jede cestou nejmenšího odporu, takže v prvním kole se toho zkusil zbavit kvůli formalitě, v dalším bych se nedivil, pokud by se chytili neprokázání důvodů zmeškání (viz mé upozornění dříve v tomto vláknu), takže pokud jste to už mezitím nenapravil a nechcete to úřadu usnadnit, udělejte to alespoň spolu s odvoláním.
-
takže moje kroky budou:
1. podám odvolání k odvolacímu orgánu, opravené číslo jednací
2. podám novou žádost, opravené číslo jednací a zmíním že je to identická žádost jako ta první jen opravená
Má smysl to zde natahovat a podávat poslední den lhůty? Lhůtu mám vzít mojí nebo provozovatelovu? Provozovateli bylo doručeno 4.1.2017, mně bude doručeno 15.1.2017, žádost jsem podával já.
Zřejmě bude potřeba i další plná moc, k tomu původnímu přestupku (a danému jednacímu číslu). Od provozovatele mám plnou moc jen na tu sprdel. Není to problém, když budu tvrdit že ta žádost o prominutí se týkala přestupku, ale na obhajobu přestupku jsem v době podání žádosti neměl (a dosud nemám) plnou moc?
-
Pořád mi tam chybí, že doplníte prokázání důvodů, které znemožnily úkon učinit.
Pokud jde o odvolací lhůtu, tak není-li pochybnost o zastoupení, je usnesení doručeno doručením zmocněnci. Je otázka, proč to vlastně SO posílal i přímo provozovateli, každopádně jelikož zmocněnci to bude doručeno později, tak bude-li odvolání podávat zmocněnec, může se řídit pozdější lhůtou.
S PM je to problematické, protože na podání vysvětlení ještě před zahájením řízení se vlastně vůbec zastoupení podle § 33 nevztahuje - neběží řízení, není tam žádný účastník. Dalo by se to asi posoudit jako obecné zastoupení (podle OZ) či analogicky, ale spíš bych to nechal být, aby se tím SO zbytečně na tento problém neupozornil. Lze-li to, tak tu novou žádost (která stejně pravděpodobně bude zamítnuta pro opožděnost) může podat provozovatel osobně. Do budoucna bych u SO, který dle potřeby mění sp. zn., formuloval PM tak, aby se bez takového identifikátoru obešla, např. ... pro řízení ve věci porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, ke kterému mělo dojít dne XX v XX při provozu vozidla RZ ... pak to pokryje sprdelní i případné přestupkové řízení (pokud by bylo s provozovatelem zahájeno), ale zároveň nebude možné tvrdit, že by taková PM snad nebyla dostatečně konkrétní či by dopadala na neurčitý počet řízení a vyžadovala tak ověřený podpis.
-
Pořád mi tam chybí, že doplníte prokázání důvodů, které znemožnily úkon učinit.
Janě skoro bych zapomněl, jak bych ale měl prokázat, že lísteček ve schránce nebyl? Správní orgán moji formulaci o ztraceném lístečku pochopil až moc dobře, skoro bych řekl, že u dopisů u kterých se to SO hodí, existuje nepsaná dohoda s poštou aby se ten lísteček ztratil na požádání.
Jinak dobrý nápad, opětovnou žádost by mohl napsat přímo provozovatel.
Odvolání mám tedy podat také?
Btw od podání plné moci správní orgán doručuje provozovateli i mně, vždy je na konci písemností napsáno "doručí se:" a jsme tam oba.
-
Odvolání určitě podat. Jednak je to IMHO jediná možnost, jak si možnost navrácení v předešlý stav zachovat, protože ta nová žádost nutně bude opožděná (navzdory tomu, že to v odůvodnění sám SO provozovateli radí). Navíc i věcně je jasné, že to zastavení založené na rozdílném č. j. je záminka (viz výše). Hlavně ale každé odvolání, byť do dílčího procesního usnesení, které nutí SO věc postoupit kraji, představuje pro úřady významnou administrativní zátěž a opravdu není důvod jim to nedopřát, nota bene když zde v tomto případě odvolání nejspíš i důvodné (i když samotné žádosti nakonec vyhověno spíš nebude, ovšem z jiných důvodů).
Doručování všeho i zastoupenému účastníkovi není obvyklé, srov. § 34(2) SprŘ. Může to indikovat problém s PM (i když z toho nasdíleného usnesení nic takového neplyne), nebo prostě jen úřad nafasoval hodně obálek a snaží se je udat. Těžko říct, každopádně bych pro jistotu kontroloval obsah písemností doručovaných zmocněnci a nespoléhal bych na to, že bude automaticky shodný s tím, co je doručováno přímo zastoupenému - může se klidně stát, že nějaký úkon pošlou přímo účastníkovi a zmocněnci jen sdělení, že na něj pečou, např. proto, že dle názoru SO se předložená PM nevztahuje ani na úkon mimo správní řízení (jako je např. podání vysvětlení), ani na samotné řízení o žádosti podle § 41 SprŘ. Naopak dokud SO normálně doručuje zmocněnci a z obsahu neplyne, že by o zastoupení měl nějakou pochybnost, je zjevné, že to akceptuje.
Pokud jde o prokázání nevhození lístečku, tak můžete třeba navrhnout výslech svědků - ostatních osob, co vybírají schránku, té poštovní doručovatelky ... Máte-li o tom účelovém nevhazování nějaké indicie, např. že už se v minulosti prokazatelně stalo např. to, výzva s poučením se volně válely někde v prostoru shránek (na tzv. vhodném místě) přestože existovala řádně označená schránka, tak to taky klidně můžete předhodit.
-
Jen malá oprava, usnesení bylo provozovateli zřejmě doručeno 5.1., mylně jsem napsal že 4.1. (to je datum vydání - ano opravdu to provozovatel vyzvedl takhle rychle). Tedy 15. den je 21.1. a stačí podat v pondělí?
Odvolání určitě podat. Jednak je to IMHO jediná možnost, jak si možnost navrácení v předešlý stav zachovat, protože ta nová žádost nutně bude opožděná (navzdory tomu, že to v odůvodnění sám SO provozovateli radí). Navíc i věcně je jasné, že to zastavení založené na rozdílném č. j. je záminka (viz výše). Hlavně ale každé odvolání, byť do dílčího procesního usnesení, které nutí SO věc postoupit kraji, představuje pro úřady významnou administrativní zátěž a opravdu není důvod jim to nedopřát, nota bene když zde v tomto případě odvolání nejspíš i důvodné (i když samotné žádosti nakonec vyhověno spíš nebude, ovšem z jiných důvodů).
Významná administrativní zátěž zní dobře :) Odvolání tedy podám už jen proto. Trochu prostuduji jak na to a pak se zde ještě případně doptám. Znám pojem blanketní odvolání, lze to použít i tady?
Doručování všeho i zastoupenému účastníkovi není obvyklé, srov. § 34(2) SprŘ. Může to indikovat problém s PM (i když z toho nasdíleného usnesení nic takového neplyne), nebo prostě jen úřad nafasoval hodně obálek a snaží se je udat. Těžko říct, každopádně bych pro jistotu kontroloval obsah písemností doručovaných zmocněnci a nespoléhal bych na to, že bude automaticky shodný s tím, co je doručováno přímo zastoupenému - může se klidně stát, že nějaký úkon pošlou přímo účastníkovi a zmocněnci jen sdělení, že na něj pečou, např. proto, že dle názoru SO se předložená PM nevztahuje ani na úkon mimo správní řízení (jako je např. podání vysvětlení), ani na samotné řízení o žádosti podle § 41 SprŘ. Naopak dokud SO normálně doručuje zmocněnci a z obsahu neplyne, že by o zastoupení měl nějakou pochybnost, je zjevné, že to akceptuje.
Janě chápu, ale pokud na konci bude napsáno "doručí se ..." a tam budeme vyjmenováni oba, dá se na to spolehnout?
Pokud jde o prokázání nevhození lístečku, tak můžete třeba navrhnout výslech svědků - ostatních osob, co vybírají schránku, té poštovní doručovatelky ... Máte-li o tom účelovém nevhazování nějaké indicie, např. že už se v minulosti prokazatelně stalo např. to, výzva s poučením se volně válely někde v prostoru shránek (na tzv. vhodném místě) přestože existovala řádně označená schránka, tak to taky klidně můžete předhodit.
Svědectví ostatních osob co vybírají schránku - hmm nevím jestli jim tím chci komplikovat život. Pokud by svědectví mohly podat písemně, případně přes mě plnou mocí, možná by na to přistoupily, zkusím zjistit.
Jinak zatím moc nevím jak má odvolání vypadat, ale jak bych tam měl ty svědky zakomponovat? Třeba takhle: Podávám odvolání z důvodu toho a toho ... a navrhuji také vyslechnout svědky ... kteří v osudnou dobu měli přístup k poštovní schránce?
-
Tak jsem včera podal odvolání k té žádosti. Dnes jsem ještě jednou počítal termíny a vyšlo mi že jsem ho podal pozdě. :(
Správné datum je zřejmě 20.1.2017, lhůta začla běžet 6.1.2016, k tomu jsem přičetl 15 a vyšlo mi tedy 21. což je ale 16. den pokud 6.1. je první den. Má povinnost se někdo takovým odvoláním zabývat?
-
Pokud bylo doručeno 5., tak odvolací lhůta končí o půlnoci z 20. na 21. (21 na razítku pošty, časové značce DS atp. je už pozdě). Kdo schválně podává odvolání poslední den a je schopný si to blbě spočítat, je pako. Buď vím, co dělám, nebo si dám 2 dny rezervu.
O opožděném odvolání musí být rozhodnuto, že je opožděné, věcně se tím zabývat nikdo nebude (opožděné odvolání do rozhodnutí se automaticky posoudí jako podnět pro přezkum, to ale zde nepadá v úvahu, brání tomu § 94(3) SprŘ).
-
Ano podělal jsem to a to dvojnásob. Kdybych jménem provozovatele nic nepodával, tak mně jako zmocněnci končí lhůta 30.1. (to jsem ale nechtěl dělat kvůli té plné moci, která platí jen na sprdel). Na druhou stranu jako začátečníka, mě tu mohl někdo upozornit když jsem to spočetl špatně v #msg41046 (#post_msg41046), to byl ještě čas.
-
Provozovatelé fóra se vám tímto hluboce omlouvají, že na příspěvek z 19.1., ve kterém jste položil dotaz, zda 5+15 je 21, nikdo týž den nereagoval a neupozornil vás, že 5+15=20. Vzniklá škoda i nemateriální újma vám bude obratem kompenzována. Doufáme, že i nadále zůstáváte našim zákazníkem.
-
Nemusíte dál opakovat jak hloupou chybu jsem udělal :D Chápu že tady fungujeme na dobrovolnosti, byl to jen trochu apel na tiché čitatele (předpokládám totiž, že nejste jedinný kdo toto vlákno čte), pokud si všimnou chyby aby na ni upozornili.
-
Fajn, když nerozumíte ironii, tak vážně. Povzdech (či výtka nebo co to vlastně bylo), že vás nikdo za 5 minut 12 neupozornil, je chucpe. Patrně si prostě nikdo nevšimnul a i kdyby, nic to na věci nemění. Ani ten apel mi nepřijde úplně na místě, fórum alespoň podle mého chápání je o podnětech, sdílení zkušeností, vzdělávání - odpovědnost za technické detaily svého případu si každý nese sám, navíc zrovna konkrétní data úkonů bývají z dobrých důvodů anonymizována, takže i kdyby někdo měl masochistické choutky takové věci dobrovolně přepočítávat, obvykle nemá k dispozici potřebná data.
-
Přišlo psaníčko, že odvolání bylo postoupeno SO2 :) Úřednice si tedy zřejmě nevšimla, že bylo podáno pozdě. Už teď je tedy jisté, že jistou administrativní zátěž jsem jim připravil, mám radost :)
Budou se tím zabývat pakliže si všimnou, že to bylo pozdě? Může teď SO1 dál pokračovat v případu, nebo se čeká na SO2?
-
Můžete sem to psaníčko nahrát? O tom slyším poprvé že by SO dobrovolně informoval o tom že to bylo postoupeno :o
Jinak teď samozřejmě čekaj na posouzení z kraje
-
t4455: Ano, občas SO1 pošle účastníkovi přípis informující o postoupení odvolání SO2. Pro účastníka to má význam, že ví, kde je spis, kam může jít nahlížet, kam má případně poslat doplnění, podněty proti nečinnosti, a taky chce-li mít poslední slovo (odvolání SO1 postoupí včetně svého vyjádření). Proč to ale některé úřady dělají, netuším - nikdo nepředpokládá, že by to bylo z upřímné snahy informovat účastníka, takže buď je to jen interní příkaz, který se tupě plní, nebo reakce na nějaký exploit a úřad se tím jistí. Už jsem nad tím několikrát přemýšlel, ale nic konkrétního mě nenapadlo.
am6: To nic neznamená. Konstatovat opožděnost má SO1, ale finálně o tom musí stejně rozhodnout SO2, srov. § 88 větu poslední a § 92 SprŘ. Zároveň i kdyby to SO1 přehlédnul a postoupil to jako řádné odvolání, bude tyto formality SO2 určitě zkoumat, je to první bod checklistu a je velmi nepravděpodobné, že by to přes oba úřady prošlo nepovšimnuto.
-
t4455: tady máte přepis
Vyrozumění
SO1 Vám sděluje, že podané odvoální proti usnesení č.j. ... ze dne ..., vydanému v řízení vedeném pod spisovou značkou ..., bylo postoupeno společně s kopií spisového materiálu SO2 do odvolacího řízení.
hh: děkuji za objasnění, sám jsem zvědavý jak to dopadne.
-
Update:
před cca dvěma měsíci dorazilo psaníčko. Vzhledem k tomu, že po něm už nic nepřišlo, na mě působí jako "Dej si pozor, hned jak přijde zamítnuté odvolání, vydáme rozhodnutí!", přidávám do přílohy.
Mezitím se průběžně vzdělávám a bavím případy na tomto fóru, a dočetl jsem se o nějakém patchi zákona týkajícího se sprdele s účinností od 1.7.2017
Půjde patch využít v můj prospěch v tomto případu?
Jinak když vidím ten seznam důkazních listin a jak tlusté to dělá desky kam si to doma zakládám, dělá mi to radost :) A to tu ještě nebylo odvolání proti rozhodnutí :)
edit: vypadla mi příloha
-
Bacha, zůstala tam viset RZ vozidla.
-
díky, opraveno
-
UPDATE: v mezidobí od posledního příspěvku bylo myslím dvakrát doručeno oznámení že bude probíhat dokazování, to proběhlo, bez mé přítomnosti. Minulý týden dorazilo usnesení, že mám lhůtu na vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí. To se mi ale nějak nezdá vzhledem k tomu, že ještě nebylo rozhodnuto o mém odvolání (někdy z prosince?), kdy jsem se dožadoval prominutí zmeškání úkonu, přesněji napráskání řidiče (protože práskací výzva byla doručena fikcí).
-
UPDATE: na poště přistálo nějaké psaní z odvolačky, má u něj cenu vyčkávat s vyzvednutím?
Mimo tohle, dnes končí lhůta k vyjádření se před vydáním rozhodnutí. Je něco co bych jim měl psát? (do půlnoci se dá stihnout ještě mailem) Původně jsem myslel že jim napíšu o tom nerozhodnutém odvolání, to ale teď zřejmě leží na poště.
-
Stručně uvedu do tématu, protože nepředpokládám že si průběh pamatujete:
1. odpustková výzva, ignorována
2. práskací výzva (chtěli jsme práskat), papírek ve schránce nebyl, dopis měl příznak nevhazovat
3. spredelní příkaz
4. odpor
5. žádost o prominutí zmeškání úkonu toho práskání, naprášení přiloženo
6. prominutí zamítnuto, jen protože v žádosti byla uvedena nesprávná spisová značka tuším
7. podáno odvolání proti proti 6.
7. dokazování
8. dokazování znovu, nevím proč dvakrát
9. lhůta na vyjádření k podkladům před rozhodnutím
Pokud některé pojmy nejsou právnicky správně tak se omlouvám.
K věci: Nějak se mi nezdá že chtějí vydat rozhodnutí když ještě nebylo rozhodnuto o odvolání z bodu 7., má nějaký význam jim psát např. že chci aby úřad nejdříve počkal na rozhodnutí o tom odvolání bod 7., že jinak se proti rozhodnutí odvolám minimálně už z tohoto důvodu? Jak je to právně, jestli se skutečně na 7. musí počkat, nevím. Minimálně si říkám, že bych to rozhodnutí mohl zase o chvilku zdržet, ale taky popohnat.
Myslel jsem právě, že ten dopis z kraje (za který mohly Strašice) je rozhodnutí o odvolání z tohoto tématu.
Odvolání proti zamítnutí žádosti o navrácení v předešlý stav nemá odkladný účinek, takže formálně nic nebrání tomu vydat rozhodnutí. Samozřejmě, bude-li v odvolání toto zamítnutí zrušeno a vráceno SO1, případně rovnou rozhodnuto, že se zmeškání promíjí, tak SO1 bude muset rozhodovat znovu (§ 101 SprŘ). V praxi, chystá-li se SO1 vydat rozhodnutí a má tam nedořešená procesní odvolání, by měl zvážit, nakolik lze očekávat, že to rozhodnutí bude muset být posléze revidováno, jaké by byly důsledky prodlení, nakolik ten či onen postup zatěžuje účastníky a SO atp. Konkrétně v řízení o přestupku/deliktu, kde je jediný účastník (který má být potrestán), jsou provedeny všechny potřebné úkony a shromážděny podklady a jde jen o to rozhodnout, se dá předpokládat, že SO1 spíš na nic čekat nebude - účastník se stejně patrně odvolá a SO2 si to pak bude moci přebrat najednou, a i kdyby se to vrátilo, tak velká část půjde nějak recyklovat.
Na druhou stranu, je-li úředník líný a psát se mu to (zatím) nechce, tak má dobrou výmluvu (ovšem úplně správně by měl v takovém případě řízení přerušit, protože jinak mu pořád běží lhůty podle § 71 SprŘ). Z hlediska účastníka je asi nejlepší na to nijak neupozorňovat, maximálně pokud SO1 něco posíláte (např. finální vyjádření před rozhodnutím), tak tam lze na okraj poznamenat, že dosud není rozhodnuto o odvolání(ch), ať si to SO1 přebere sám.
Pokud jde o samotný důvod zamítnutí žádosti podle § 41 jen na základě nějakého zmatku se spisovými značkami, tak tam by šance na zásah SO2 měla být slušná - pokud tedy z té žádosti šlo pochopit, o co ve skutečnosti podateli jde a které řízení a úkon má na mysli (a bylo-li to zmatené, tak měla následovat procedura dle § 37(3) či § 45(2) SprŘ, nikoliv zamítnutí žádosti).
-
Můžeme přesunout do WIN sekce 8)
Dnes bylo doručeno rozhodnutí o zastavení řízení. Jestli jsem pochopil odůvodnění, tak odvolací orgán při posuzování žádosti o prominutí zmeškání úkonu řekl, že ta žádost je špatně, že měla být podána žádost o navrácení v předchozí stav. Současně však řekl, že bylo špatně doručena jedna z předchozích zásilek (adresát má na poště zřízenou dosílku nebo jak se to jmenuje) a kvůli tomu to pak SO1 zastavil.
Pokud to někoho více zajímá, nahraju sem celé rozhodnutí.