Už podruhé se mi stalo, že mé pohledávky, které byly exekučně vymáhány, se nepodařilo vymoci.
Exekutor sám po 10 letech zastavil exekuční řízení ( vydal usnesení) a požaduje po mne náhradu nákladů vě výši 1.500,-Kč.
S drzým dovětkem : Nebudou-li uložené povinnost splněny řádně a včas, lze pro jejich vydobytí navrhnout exekuci.
Před cca 7 lety, kdy se mi stalo totéž, jsem použil do odvoláni následující nález ÚS - viz níže-
Je to stále aktuální nebo si to exekutorská mafie už nějak ošefovala? Tenkrát soud poslal exekutora do háje, že nemá na nic nárok.
Bohužel ten rozsudek už nemohu najít. AKtuálně je totiž od letošního sprna nový Exekutorský řád, ale §89 je tam stejný
Ústavní soud v této souvislosti ve svém nálezu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. I. ÚS 1413/10, výslovně konstatoval, že „není porušením čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny, jestliže obecný soud při rozhodování o nákladech exekuce, v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce (při respektování požadavku náležité opatrnosti a uvážlivosti), přizná exekutorovi náhradu nákladů řízení vůči povinnému.“ Dále připomněl, že „se nelze ztotožnit s interpretací, dle níž exekutor jako nositel veřejné moci, kterou je třeba vykonávat nezávisle, má mít zajištěnu úhradu nákladů exekuce vždy.“
Dle názoru Ústavního soudu „je to exekutor, který má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat k uspokojení oprávněného, ale i nákladů exekuce, přičemž toto riziko nelze bezdůvodně přenášet na osobu oprávněnou… …jen v situaci, kdy k objektivní skutkové okolnosti zastavení exekuce z důvodů nedostatku majetku povinného přistoupí i konkretizované okolnosti subjektivní povahy (procesní zavinění oprávněného), může být uložena povinnost náhrady nákladů řízení oprávněnému; procesní zavinění oprávněného nelze ale bez dalšího založit pouze na jeho dispozičním úkonu - návrhu na nařízení exekuce.“