A nikoho zatím nenapadlo, že premiér s majetkem 70 mld. Kč, jenž je zatížen dluhem cca 40 mld. Kč, může mít stanoveny své vlastní "inflační cíle"? Rozdávání státních peněz1 a umělé udržování zaměstnanosti2 jsou dva velmi primitivní (a přitom efektivní) nástroje k dosažení a udržení vyšší míry inflace (aktuálně kolem 3,5 %, jedna z nejvyšších v Evropě, předpoklad tendence: rostoucí).
Představme si pro jednoduchost, že koupíme za 1 mld. Kč na úvěr s úrokovou sazbou x % p.a., který máme vč. úroků splatit po pěti letech, pekárnu, která produkuje pečivo v koncové ceně (reálné i nominální) 200 mil. Kč/rok. Pak pokud při inflaci 1 % ročně bude po 5 letech pekárna při stejné produkci generovat reálně stále stejný obrat (200 mil. Kč/rok), bude se jednat nominálně o 210 mil. Kč/rok. Hodnota dluhu ke splacení se po stejných pěti letech reálně sníží na 951 mil. Kč a navýší o úroky za pět let (pro x=3 nominálně celkem 1,159 mld. Kč, reálně 1,103 mld.).
Pokud ovšem inflace nebude 1 %, ale např. 5 %, jsou čísla zcela odlišná: reálný obrat 200 mil. Kč/rok po pěti letech odpovídá nominálnímu obratu 255 mil. Kč/rok, ale reálná hodnota dluhu poklesne na 783 mil. Kč. S inflací 10 % už se dostaneme na obrat 322 mil. Kč a reálnou hodnotu dluhu 621 mil. Kč (+ úroky). A pokud byl dluh spojen s úrokovou sazbou x % p.a., která je významně nižší než míra inflace, což lze předpokládat, na růstu inflace vyděláváme. Je to tak prosté, že by to zvládla vysvětlit i Schillerová v angličtině.
Např. pro x=3 by již při inflaci 5 % byla celková výše dluhu po pěti letech vč. úroků nominálně 1,159 mld. Kč, ale jeho reálná výše (vč. úroků) by činila 908 mil. Kč. Při inflaci 10 % by reálný dluh po pěti letech (vč. úroků 3 % p.a.) klesl na necelých 720 mil. Kč - na rozdíl od stavu, kdy by za 1% inflace reálný dluh vzrostl na 1,103 mld. Kč. Úspora na původní investici tak dosáhne téměř přesně 35 %. Pokud bychom na počátku měli např. 40 mld. dluhů, jednalo by se v reálných cenách o úsporu cca 14 mld. Kč.
1Větší objem peněz v populaci, zejména té její části, která neinvestuje (typicky důchodci), vede ke zvýšení spotřeby. Zvýšená spotřeba pak zpravidla motivuje inflaci.
2Umělá zaměstnanost uměle navyšuje HDP. Nezaměstnanost je rovněž v negativní korelaci s inflací. Vzroste-li nezaměstnanost o 1 procentní bod, klesne inflace přibližně o 2 procentní body (srov. Phillipsova křivka, Okunův zákon).