Advokáta Vám neporadím, neboť nejlepší je doporučení podle osobní zkušenosti a já mám dobré advokáty na trestňáky, na správní právo ne (každopádně kvalitní advokát je základ úspěchu, takže bych to nepodceňoval), ale dílčí rada, kam zacílit palbu:
Jestliže auto bylo registrováno na IČO, jak píšete, tak korespondenci měli posílat do datovky IČO. Pokud to neudělali, tak tím to kardinálně posrali a jedná se o nesprávné doručování z jejich strany, které je od počátku neplatné (pohlíží se na to fakticky úplně stejně, jako kdyby Vám nikdy nic neposlali). Tudíž ty další šachy ohledně prominutí zmeškání úkonu atd. jsou v tomto smyslu až druhotné. Dále bych se u soudu zaměřil na to nabytí právní moci příkazu - sice byl neplatný, jak jsem už napsal, ale u soudu platí ještě víc než ve správním řízení, že je ideální argumentační lavina a napadat všechno, co napadat lze. Ať si sami vyberou, na čem to sestřelí.
Datové schránky a činnost správních orgánů (
http://www.mvcr.cz/soubor/datove-schranky-a-cinnost-spravnich-organu-pdf-68503.aspx):
K právním účinkům doručení jiným způsobem, ačkoli má adresát zřízenu datovou schránku, se vztahuje závěr č. 86 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Závěr poradního sboru k této otázce zní: „
V případě, že má fyzická nebo právnická osoba zřízenu datovou schránku a správní orgán jí písemnost, jež by jí měla být doručena do datové schránky, doručuje podle § 20, resp. § 21 správního řádu (tedy bez ohledu na zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), neuplatní se fikce doručení dle § 24 správního řádu. Účinky doručení však nastanou v případě, že daná osoba písemnost převezme při pokusu o doručení či ve lhůtě 10 dnů od tohoto pokusu, pokud při pokusu o doručení nebyla zastižena.“ Přijetí odlišného výkladu např. v tom smyslu, že by písemnost nebyla považována za doručenou ani v případě, že by daná osoba písemnost převzala, by dle závěru poradního sboru bylo možné považovat za zbytečně přepjatý formalismus, neboť by bylo nezbytné doručení provést znovu, ačkoliv se adresát s doručovanou písemností prokazatelně seznámil. Takový postup by mohl mít za následek vznik zbytečných průtahů v řízení. Osobě, které bude takto správním orgánem doručeno, nevzniká újma, neboť se dobrovolně s doručovanou písemností seznámila. To však nic nemění na tom, že
není postupováno v souladu se zákonem, a tedy se jedná o nesprávný úřední postup. V důsledku toho není možné uplatnit fikci doručení. Lze vycházet z toho, že pokud fyzická osoba požádala o zřízení datové schránky a tato schránka je zpřístupněna, pak legitimně očekává, že jí budou ve správním řízení doručovány písemnosti do této datové schránky. Nesprávný postup správního orgánu při doručování nemůže jít k tíži adresáta v tom smyslu, že by se uplatnila fikce doručení podle § 24 správního řádu, ačkoliv adresát legitimně očekával doručení do datové schránky.V tomto duchu se nese i dosavadní judikatura, doporučuji přečíst (
http://kraken.slv.cz/8As31/2011). V daném případě sice písemnost doručili na papíře, ale kdyby ne, úřad by měl smůlu:
16. Z ustanovení § 19 odst. 1 a 2 správního řádu, stejně jako z § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá
povinnost správního orgánu doručovat písemnosti primárně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Žalovaný proto pochybil, doručoval-li zástupci žalobců, který měl aktivní datovou schránku, napadené rozhodnutí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.Šance na úspěch je velká, do soudního sporu bych šel. Ale pozor na zmeškání lhůty pro podání žaloby.
